Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Mirek ELPL

* 16. 11. 1905, Líšeň (dnes Brno–Líšeň) 
 
Básník
 Vlastním jménem Eduard Elpl. Syn Eduarda Elpla (1871–1959), učitele, autora knih pohádek a pověstí. Strýc MUDr. František Elpl se zabýval národopisem. Po studiu na české reálce v Brně (1917–1923) absolvoval Elpl Vysokou školu báňskou v Příbrami (Ing. 1931). V době krize přijal místo úředníka v brněnské záložně (1932–1938) a současně čtyři semestry studoval práva na Masarykově univerzitě. Od 1938 pracoval v rosicko–oslavanském revíru jako dozorce. V listopadu 1944 byl zatčen a vězněn v Kounicových kolejích v Brně a v Klettendorfu (Klecina, dnes součást Vratislavi), počátkem 1945 uprchl a skrýval se v ivančické nemocnici a v plicním sanatoriu v Jevíčku. Po válce byl 1945–1954 ředitelem dolu Julius v Zastávce u Brna a plánovačem na ředitelství Rosických uhelných dolů.
 Za pobytu v Příbrami se Elpl zapojil do kruhu kolem socialistického básníka Fráni Kučery. Od 1935 byl aktivním členem a funkcionářem Moravského kola spisovatelů, po válce byl předsedou jeho nakladatelského Družstva. Mnohá Elplova díla byla inspirována jeho cestami po Itálii a Jugoslávii. Přispíval do periodik: Kolo, Lidové noviny (od 1937), Salon, Pražské noviny, Hovory o knihách, Havíř Rosicka, Host do domu, Jiskra Rosicka, Směr brněnského venkova. Redigoval knižnici Nová knihovna Moravského kola spisovatelů (1937–1941, s Rajmundem Habřinou a Adolfem Veselým) a časopis Rosicko–oslavanský havíř (1946–1948).
 Elplova tematicky různorodá poezie nedosáhla významu jeho prózy. Smyslová lyrika jeho prvních básnických sbírek, v nichž se prostupuje hluboký cit s bolestí a touhou, se z intimní zpovědi postupně mění v obecnější výpověď o době. Sbírka Česká rapsodie, inspirovaná pomnichovskými událostmi, hledá naději národního údělu v dějinách. – Historie také představuje jeden z hlavních tematických okruhů Elplových próz. Barvitý dobový kolorit, s nímž autor evokuje minulost, obvykle tvoří pozadí pro romantický zápas výjimečné osobnosti s nepochopením a malostí společenských poměrů. V románu o benátském cestovateli (Marco Polo) a v knize novel o hvězdářích 17. století (Objevil jsem nebe) nejvýrazněji vystupují rysy spojující celé Elplovo dílo: ustavičné hledání pravdy a vytrvalá snaha o její prosazení, bolest chápaná jako nutný, obrozující průvodce lidského usilování. Zájem o historii a vnitřní svět jedince prostupuje i většinu Elplových prací z hornického prostředí, ať už je jejich děj zasazen do středověké Příbrami (Důl u Veselého rytířstva), nebo se v nich autor snaží postihnout historii hornictví na Oslavansku (novela Černí andělé, torzo zamýšlené románové kroniky Nevěsta pod kamenem). Pro všechny Elplovy prózy je příznačné silné lyrické zabarvení, jež v některých případech dodává textu ráz až osobního vyznání (fejetony z jugoslávského Jadranu Města na pobřeží, lyrická próza Jaro v Jevíčku, vyrůstající z radosti nad koncem války).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Domova hlas (BB 1928); Jinovatka (BB 1929); Bílý statek (BB 1929); Zastavili fedrunk (P 1930); Vlak v mlze (BB 1932); Města na pobřeží (FF 1935); Vteřina (BB 1936; rozšíř. 1937); Marco Polo (R 1937; rozhlasová dramatizace v knize Hrdinské bolesti spolu s hrou R. Habřiny Silvio Pellico, 1937); Objevil jsem nebe (PP 1938; přepracováno a rozšířeno s titulem Hvězdy nehasnou v popelu, 1959); Tři zlaté poháry (PP 1940); Důl u Veselého rytířstva (R 1943); Don Quijote před kostelem (B 1944); Svítání (B 1945); Česká rapsodie (BB 1945); Jaro v Jevíčku (P 1946); Příběh o věrné lásce Nala a Damajanté (D, rozmnoženo, 1957, podle Mahábháraty); Černí andělé (PP 1960); Nevěsta pod kamenem (románové torzo, 1973, ed. V. Válek).
Překlad: Endre Ady: Krev a zlato (1935).
Ostatní práce: Rosicko–oslavanským uhelným revírem (1966, s L. Malým).
Uspořádal a vydal: Almanach k 25letému trvání MKS. Čtvrt století Moravského kola spisovatelů (1937, s Rajmundem Habřinou a Antonínem Veselým).

LITERATURA

Studie a články: V. Stupka: doslov, in Tři zlaté poháry (1947, zde též bibliografie); J. Tomeček: doslov, in Černí andělé (1960); O. S. [= O. Sirovátka]: Tři krajiny Miroslva Elpla, Rovnost 15. 11. 1975; (vl) [= Š. Vlašín]: Lyrik a autor historických románů, Naše pravda 2000, č. 7.
Recenze: Marco Polo: AMP (= A. M. Píša), PL 9. 4. 1937 * Důl u Veselého rytířstva: Š. Vlašín, Rt 3. 12. 1969 * Nevěsta pod kamenem: J. Hrabák, LM 1974, č. 1; Š. Vlašín, RP 4. 12. 1973.
Archiv: LA PNP (soupis zpracovala I. Macková: Mirek Elpl, Praha 1978, edice inv. č. 340).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Marie Uhlířová (1995)
Aktualizace hesla: 13. 4. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu