Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 T. R.  FIELD

* 23. 4. 1891, Praha 
† 4. 8. 1969, Praha 
 
Básník
 Občanským jménem Theodor Adalbert Rosenfeld, v roce 1923 jméno úředně změněno na Bohdan Vojtěch Šumavanský. Dědeček byl rabín v Hlohovci, otec byl lékařem v Praze. Field se narodil jako devátý z dětí a pohrobek. Rané dětství prožil v Koutu u Domažlic, 1900 se s matkou vrátil do Prahy, kde studoval na gymnáziu a obchodní akademii (maturoval 1911). Po více než ročním pobytu v Anglii byl zemědělským dělníkem na Sedlčansku; 1915 krátce nájemcem vinárny Taverna v Praze na Smíchově, pak dělníkem v přístavu a na nádraží. 1916 byl povolán na vojnu, téhož roku se však ze zdravotních důvodů vrátil z Temešváru do Prahy. 1917 kancelářským pomocníkem na pražském místodržitelství, pak učitelem angličtiny na jazykové škole Polyglotta (1917–1921), dále anglickým překladatelem námořní společnosti Cunard Line a Olcedy A. G., korektorem ve Státní tiskárně, literárním poradcem podniků Lucerna. Pracoval i v dalších příležitostných zaměstnáních. Během protektorátu se hlásil k slovenské národnosti, žil však v Praze-Vršovicích. V 50. letech byl v nesnadné sociální situaci finančně podporován Svazem československých spisovatelů. Opakovaně se léčil v psychiatrické léčebně.
 Na sklonku 20. let spolupracoval se satirickými časopisy Trn (1929 zde seriál epigramů Literární zádrhel) a Dobrý den. Po 1945 sporadicky přispíval do denního tisku, 1952 do časopisu Nový život, v druhé polovině 60. let pak publikoval v Plameni a v Divokém víně. Významnými inspirátorkami Fieldovy poezie byly jeho dvě manželky: Vilmě (rozené Křepinské, svatba 1916, úmrtí 1947) je dedikována jeho první sbírka, Štěpánce (rozené Jelínkové, svatba 1949) sbírka třetí (již 1937). V 70. letech byly v samizdatu vydány nejen dostupné verše z pozůstalosti, dochované verze knihy Prakršno (1977), ale i sbírky z 30. let (Tři sbírky básní, 1977). Užíval pseudonymy Theodore Rosi Field, Vratiprst Choromysl Krombožinec; v Trnu užíval šifru Fld.
 Nejstarším známým Fieldovým rukopisem je Prakršno (1914), groteskní mystifikační slovník, v němž jsou pomocí zaumného jazyka psaných hesel poprvé představeny postavy Krhútů a bůh kanálů Lomikel. K tomuto tématu se Field v pozdějších básních (Lomikel na dlásnech) i rukopisných prozaických zlomcích ještě několikrát vrátil, a zejména na sklonku života usiloval vytvořit ucelený souvislý text. (Téma samo pak bylo dále rozvíjeno ústní tradicí, jejímž ohlasem je i Krhútská kronika Ervína Hrycha, 1967.) Také ve Fieldových básních a epigramech se prolínají parodické ohlasy folkloru, inspirace poetikou nonsensu, dadaismu a jazyková hra. V duchu sžíravé sebeironie je psána první vydaná sbírka Kosočtverce na ohradách, která zčásti ironicky reflektuje vlastní život autora, zčásti v nelichotivých epigramech útočí na soudobé literární veličiny. V dalších sbírkách jsou vedle ironie a jazykové a sémantické hravosti akcentovány rovněž sociálně satirické názvuky (Kruhy pod očima) a pocity deprese a skepse (Lomikel na dlásnech). V 50. letech je Fieldova tvorba projevem marné snahy a často i záměrné neschopnosti dostát požadavkům doby – v nejlepších projevech jde o svéráznou politickou satiru, která tvoří polemický pandán k tvorbě oficiálních autorů (Jan Noha, Václav Lacina). Pobyt v psychiatrické léčebně se stal silnou inspirací cyklu z let 1954–1955 Šestnáct pavilonů. Zatím nejúplnější pohled na Fieldovo dílo poskytuje soubor Kosočtverce na ohradách (1998), který obsahuje reedici tří autorových sbírek a edici podstatné části jeho literární pozůstalosti.

BIBLIOGRAFIE

Poezie: Kosočtverce na ohradách (BB 1930); Kruhy pod očima (BB 1933); Lomikel na dlásnech (BB 1937, zde též bibliografie).
Výbory: Morodochium (BB 1990, ed. P. Kovařík); Lomikel a jiné zádrhele (BB, PP 1990, ed. P. Kovařík); Gottwaldovi do ouška (BB 1992, ed. P. Kovařík); Odysea nočního buditele (BB 1993, ed. P. Kovařík); Mým domovem tichá je putyka (BB 2003).
Souborná vydání: Kosočtverce na ohradách (1998, ed. P. Kovařík, zde též bibliografie).

LITERATURA

Studie a články: E. Hrych in Krhútská kronika (1967); E. Hrych + P. Hanuš + P. Pujman + R. Krátký + red.: Každé ajta má své alebrž, Divoké víno 1968, č. 1–2 a 3; V. a O. Neffovi in Večery u krbu (1986); P. Kovařík: doslov, in Lomikel a jiné zádrhele (1990); P. Kovařík: Prorok boha Lomikela, LidN 24. 4. 1991; V. Borecký: Bůh kanálů, T 93, 1993, č. 9 – též in Zrcadlo obzvláštního (1999); P. Kovařík: Causa T. R. Field, Reflex 1994, č. 53; týž: T. R. Field a pražské hospody, in Hospody a pivo v české společnosti (ed. V. Novotný, 1997); týž: O dědečkovi zvíci pivní láhve a jiné zlomky ztracených textů, in Literární mýty, záhady a aféry (2003); týž: Básnické i skutečné facky T. R. Fielda, in Literární otazníky (2005).
Recenze: Kosočtverce na ohradách: V. Palivec, Náměstí 1930, č. 1; H. Jelínek, Lumír 62, 1930/31, s. 332; * Lomikel a jiné zádrhele: I. Wernisch, LidN 27. 12. 1990, příloha LitN; V. Justl, OD 16. 3. 1991; J. Trávníček, Iniciály 1991, č. 17–18; * Morodochium: F. Kautman, OD 23. 10. 1990; * Gottwaldovi do ouška: V. Macura, Tvar 1992, č. 27; * Odysea nočního buditele: V. Novotný, MFD 12. 11. 1993; Kosočtverce na ohradách (1998): P. Komers, NK 1999, č. 20; V. Färber, MFD 13. 7. 1999; V. Papoušek, Tvar 2000, č. 5.
Archiv: LA PNP (zpracováno ve 2. stupni evidence, soupis: Z. Groschupová: T. R. Field, Praha 1998, edice inv. č. 824).

Autor hesla: Petr Kovařík (1994)
; Karel Piorecký (2006)
Aktualizace hesla: 18. 4. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu