Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Bohumila  GRÖGEROVÁ

* 7. 8. 1921, Praha  
 
 
Básnířka, autorka experimentálních textů, překladatelka
 Rozená Bohumila Tauferová, provdaná Grögerová. Vyrostla v rodině vojáka čs. legií v Rusku, vojenského právníka a přednosty justičního oddělení na ministerstvu národní obrany, později generálního prokurátora Čs. armády. Její starší dcera Michaela Jacobsenová (* 1947) je překladatelkou z němčiny, mladší dcera Bohumila Límová (* 1948) překládá anglickou a španělskou krásnou literaturu. V dětství Grögerová žila s rodiči v Praze, v Olomouci (od 1923), v Brně (1926–1929) a opět v Praze. Po absolvování pražského Městského dívčího reálného gymnázia Charlotte Garrigue Masarykové (1932–1940) a roční veřejné školy pro sekretářky roku 1942 nastoupila jako cizojazyčná sekretářka ve společnosti Sociální pomoc. Od května 1945 pracovala v tiskovém oddělení ministerstva národní obrany (s výjimkou dvou semestrů 1947, kdy studovala češtinu a ruštinu na FF UK). V nakladatelství Naše vojsko působila od roku 1951 nejprve jako propagační referentka, po ukončení jednoročního středního knihovnického kurzu (1960–1961) jako cizojazyčná dokumentaristka. V roce 1972 odešla z politických důvodů do funkce odborné redaktorky v Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (ÚVTEI). Od ledna 1980 je v důchodu.
 Poezii Grögerová otiskovala již ve školních časopisech (pod pseud. Mirek Hladík). Soustavněji své texty a zejména překlady z německé literatury (zpravidla ve spolupráci s Josefem Hiršalem) začala uveřejňovat od 1956. Přispívala do časopisů Světová literatura, Vesmír, Kultura, Knižní kultura, Plamen, Dějiny a současnost, Literární noviny, Kulturní tvorba, Tvář, Slovenské pohľady (Bratislava), Host do domu, Im Herzen Europas, Orientace, Impuls, Československý voják, Výtvarná práce, Výtvarné umění, Dialog, Acta scaenographica, Sešity pro literaturu a diskusi a Tvar. Publikovala rovněž v periodikách francouzských (Les Lettres, OU, Approches), německých (Nesyo, Die Sonde, Diskus, Splitter, ROT, Futura, Akzente, Neue Texte, Sprache im technischen Zeitalter), rakouských (Forum, Manuskripte), britských (Tlaloc, Granta, The Times Litterary Supplement, Typewriter Art), italských (Antipiugiú, LEuropa letteraria, Modulo, le Arti), nizozemských (Revue Integration), belgických (Labris), srbských (Rok), amerických (Artes Hispanicas) i brazilských (Invençao). Přispěla také do zahraničních antologií experimentální poezie. S Josefem Hiršalem připravila pro Violu pořad z experimentální poezie z celého světa (Bestiarium, 1966). V letech 1964–1974 se podílela na výstavách vizuální poezie ve Velké Británii, Německu, Itálii, Mexiku, Španělsku, Rakousku, Holandsku i v Československu (Obraz a písmo, 1966). Společně s Josefem Hiršalem napsala rozhlasovou hru Lunovis (montáž reakcí světového tisku na přistání člověka na Měsíci, Kolín nad Rýnem 1971, v Čs. rozhlase 1991). Samostatně napsala rozhlasové hry Zweiäugiges Hörspiel (Saarbrücken 1972), 6 Briefe aus der fiktiven Korrespondenz mit Friederike Mayröcker (Berlín 1990), Už jenom dýchat... aneb Dum spero, spiro (1991) a několik tzv. miniher, tj. malých rozhlasových scének bez názvu. V samizdatových edicích Petlice a Krameriova expedice jí společně s Josefem Hiršalem vyšly básnické prózy Preludium (1985), Mlýn (1981), Kolotoč (1983) a Let let (1987–1988). Přispěla do samizdatových sborníků K 75. narozeninám Prof. Dr. Václava Černého (1980, eds. K. Pecka, A. Bělohoubek), Na střepech volnosti (1987, ed. Z. Hrubý) a Sborník k nedožitým pětašedesátinám Vladimíra Janouška (b.d., ed. Josef M. Kudlička). Knižní vydání poezie Friederike Mayröckerové a Ericha Arendta (s Josefem Hiršalem) přeložila a uspořádala pod jménem Bohumily Geussové.
 

Ve své literární tvorbě Grögerová soustavně spolupracovala s Josefem Hiršalem. Zprvu s ním psala knížky pro děti (O podivné záhadě na poštovním úřadě, Co se slovy všechno poví), těžiště jejich společné činnosti však leží v programově experimentální, zejména konkrétní, vizuální a auditivní poezii (JOB-BOJ) a próze (mj. kniha Trojcestí, obsahující texty Preludium, MlýnKolotoč). V souladu s „teorií textů“ Maxe Benseho tu autoři proklamativně směřovali k izolaci díla od „nefunkčních“ složek a soustřeďovali se na hledání prakořenů a hranic krásné literatury, včetně jejího vztahu k hudbě a k výtvarnému umění. Rozvíjeli tak například žánr grafické anekdoty, perzifláže konvenčních básnických výtvorů či satirické grotesky. Na propagaci experimentální literatury se podíleli též překlady z němčiny a francouzštiny a komentáři k dílům Helmuta Heissenbüttela, Christiana Morgensterna aj. Spolu s Hiršalem tvořila také rozsáhlý dokumentární cyklus Let let, věnovaný období 1952–1968, v němž se paralelně střídají vzpomínkové záznamy Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové doplněné o citáty ze soudobého tisku.
Rovněž ve své samostané tvorbě autorka inklinuje k experimentálním tvůrčím postupům. Souboru prozaických textů Meandry dominuje racionální konstruovanost a abstraktní, diskurzivní slovník. Žánrově texty oscilují mezi experimentální prózou a esejem zaměřeným k otázkám filozofie jazyka, zachovávají si však ironický odstup od jazyka vědy. Experimentální přístup k psaní neopustila Grögerová ani v knize vzpomínek Branka z pantů a na ni volně navazující diaristické próze Čas mezi tehdy a teď. V těchto pozdějších pracích ustupuje chladná, racionální kompozice a sílí emotivní, osobní a konfesijní tón. Věcnost a autobiografičnost dominují i sbírce Rukopis, v níž autorka tematizuje tělesné příznaky stáří, především slábnoucí zrak, který ji zbavuje možnosti číst a psát.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: O podivné záhadě na poštovním úřadě (BB, P pro děti, 1962, s J. Hiršalem); Co se slovy všechno poví (jazykové hry a hříčky pro děti, 1965, s J. Hiršalem); JOB-BOJ (BB 1968, s J. Hiršalem; oddíl Intertexte, Kassel 1969); Zivilisationsschemata (PP, Hof–Saale 1970, německy, překlad K. B. Schäuffelen, česky 1996 pod titulem Meandry); Mlýn (P, něm. s tit. Mühle, Salzburg 1991; česky in Trojcestí, s J. Hiršalem); Trojcestí (BB, PP 1991, s J. Hiršalem, obsahuje: Preludium, Mlýn a Kolotoč); Let let (vzpomínky, 1. díl 1993, 2. a 3. díl 1994, souborné a doplněné vydání 2007, s J. Hiršalem); Branka z pantů (vzpomínky, 1998); Čas mezi tehdy a teď (vzpomínky, deníkové záznamy, 2004); Rukopis (BB 2008).
Rozhovory: P. Kotyk: Bohumila Grögerová – Josef Hiršal (1997, obsahuje též sbírku J. Hiršala Básně – třásně – rohypnol a dva texty B. Grögerové: Fiktivní korespondence s rakouskou básnířkou Friederike Mayröckerovou a Zelení hájové); Klikyháky paměti (rozhovor Radima Kopáče, 2005).
Překlady: Ch. Morgenstern: Šibeniční písně (1958, s J. Hiršalem, B. G. neuvedena) + Palmström a Palma Kunkel (1964, s J. Hiršalem, B. G. neuvedena) + Beránek měsíc (1965, s J. Hiršalem, upravené vydání 1990) + Písně šibeničních bratří (2000, s J. Hiršalem); W. Borchert: Signály svědomí (1959, s J. Čermákem); E. A. Poe: Zrádné srdce. Básně a povídky (1959, s J. Schwarzem); H. M. Enzensberger: Zpěv z potopy (BB 1963; dopl. 1966, s J. Hiršalem); E. Ionesco: Improvizace Almy, Nenajatý vrah (1964, in E. I., Hry, s J. Hiršalem); H. Heissenbüttel: Texty (1965, s J. Hiršalem) + Prohlášení nosorožce (1968, s J. Hiršalem); Saint-John Perse: Vichry (1965, s J. Kolářem a J. Konůpkem); P. Weiss: Rozhovor tří chodců (1966); J. Bobrowski: Znamení popela (1967, s J. Hiršalem, B.G. neuvedena) + Obětní kámen (2000, s J. Hiršalem); M. Bense: Teorie textů (1967, s J. Hiršalem); A. Césaire: Trpký čas (1968, s L. Novákem); S. J. Schmidt: Člověk, stroj a báseň (1969); E. Arendt: Nad popel a čas (1981, s J. Hiršalem, pod jménem B. Geussové); F. Mayröckerová: Kočkodan samota (1984, pod jménem B. Geussové) + Rekviem za Ernsta Jandla (2006); E. Jandl: Mletpantem (1989, s J. Hiršalem) + Rozvrzaný mandl (1999, s. J. Hiršalem) + Čtenář myšlenek (2004, s J. Hiršalem); H. C. Artmann: dracula dracula (1992, s J. Hiršalem); J. Ch. Günther: Krvavý rubín (1995, s J. Hiršalem).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Between Poetry and Painting (London 1965); An Anthology of Concrete Poetry (New York 1967); Kolloquium Nürnberg (1968); Konkrete Dichtung (Karlsruhe 1968); Concrete Poetry –A World View (Indiana 1968); Mostra di poesia concreta (Venezia 1969); führ 5 für vier (Stuttgart 1969); Text–Buchstabe–Bild (Zürich 1970); Muster möglicher Welten (Wiesbaden 1970); Konkrete Poesie (Amsterdam 1970); Konkrete Dichtung (München 1972); Text-Bilder, Visuelle Poesie international (Köln am Rhein 1972); Delo (Beograd 1975); Anthologie visuele poëzie (Den Haag 1975); Pegasovo poučení (2002); Báseň mého srdce (2005).
Uspořádala a vydala: Slovo, písmo, akce, hlas. K estetice kultury technického věku (antologie esejů, manifestů a uměleckých programů 2. pol. 20. st., 1967, s J. Hiršalem); Experimentální poezie (antologie, 1967, s J. Hiršalem); Vrh kostek. Česká experimentální poezie (1993, s J. Hiršalem a J. Kolářem); Nonsens. Parafráze, paběrky, parodie, padělky (1997, s J. Hiršalem, též přeložili s J. Forbelským, J. Vohryzkem a I. Wenigovou).

LITERATURA

Články a studie: V. Novotný: doslov, in Trojcestí (1991); Alena Debická: Jazyk a experimentální poezie, Zpravodaj katedry bohemistiky 1991, č. 2, též in ČJL 1991/1992, č. 5-6; R. Kopáč: doslov, in Čas mezi tehdy a teď (2004), též in Pomalá slunce hlasů (2005).
Recenze: O podivné záhadě na poštovním úřadě: Z. Vavřík, LitN 1962, č. 25 * Co se slovy všechno poví: A. Stich, ZM 1966, č. 4 * JOB-BOJ: J. Padrta, LitN 1967, č. 19; B. Doležal, Tvář 1968, č. 1; V. Burda, Sešity pro literaturu a diskusi 1969, č. 28 * Trojcestí: M. Pilař, Tvar 1992, č. 9; M. Petříček, LitN 1992, č. 10 * Let let: M. Jungmann, LitN 1994, č. 30; M. Pohorský, NK 1994, č. 8; V. Karfík, Respekt 2007, č. 37; K. Kolařík, A2 2008, č. 23 * Meandry: J. Pechar, LitN 1997, č. 12 * Branka z pantů: M. Jareš, Aluze 1999, č. 2; V. Šlajchrt, Respekt 1999, č. 24; M. Vajchr, KPRR 1999, č. 15, též in Vyložené knihy (2007) * Čas mezi tehdy a teď: S. Škoda, Babylon 2005, č. 5/6; M. Langerová, Host 2005, č. 9.
Rozhovory: V. Burda, LitN 1967, č. 22; I. Wernisch, MS 1993, č. 22; M. Nyklová, NK 1994, č. 23 (též s J. Hiršalem); M. Platzová, LitN 2004, č. 34; P. Mecner – O. Sýkora, A2 2008, č. 23.
Archiv: Společný fond s J. Hiršalem, LA PNP, uspořádáno v 1. stupni evidence.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1995); Karel Piorecký (2008)
Aktualizace hesla: 21. 1. 2009 (kp)
 
zpět na hlavní stranu