Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 ESTETIKA 

 1964 - (dosud)  
 
 S podtitulem Časopis pro estetiku a teorii umění (do 1999) vycházel čtvrtletník v Nakladatelství ČSAV (od 1966 Academia); vydavatelem byla ČSAV (od 1993 AV ČR), konkrétně od 1975 Ústav teorie a dějin umění ČSAV (od 1990 Ústav dějin umění). Od roku 2008 vydávají časopis společně Ústav dějin umění AV ČR a Filozofická fakulta UK. V prvním čísle byli jako řídící redaktoři uvedeni Ladislav ŠtollAntonínem Sychrou, již od druhého čísla až do konce 60. let časopis vedl jen druhý jmenovaný. Po jeho smrti se vedení ujal Jaroslav Volek (1970–1972), dále v této funkci působili Sáva Šabouk (1972–1981), Dušan Šindelář (1981–1987), Jiří Bajer (1987–1990), Tomáš Vlček (1991–1995), Helena Lorenzová (1996–2006) a Tomáš Hlobil (od 2007). V letech 1967–1995 měl list výkonného redaktora (Ladislav Gawlik, 1967–1974, Luboš Hlaváček, 1975–1990, Helena Lorenzová, 1991–1995); funkce byla obnovena v letech 2007–2008 (Tereza Hadravová). Ve funkci zástupce šéfredaktora vystřídal Jaroslava Volka (1967–1970) Marian Váross (1970). Znovu tato funkce existovala až v letech 1978–1980, kdy ji vykonával Jiří Bajer, opětovně je zavedena od roku 2007 (Zoltán Papp). Jen v roce 1970 byl členem redakce zástupce pro Slovensko (Milan Zemko). Redakčním tajemníkem byl Václav Kubín (1964–1966). V roce 2007 byla redakční činnost přenesena na Katedru estetiky FF UK a vznikla nová redakční rada, v níž jsou zastoupeni čeští i zahraniční badatelé. Od roku 2008 vychází časopis pouze cizojazyčně (anglicko-německy) pod názvem Estetika: The Central European Journal of Aesthetics. V redakci nyní působí Tereza Hadravová, Štěpán Kubalík, Jakub StejskalJosef Šebek a jako pomocní redaktoři (korektoři) Derek PatonMichael Wögerbauer.
 

Časopis je zaměřen především na obecné otázky estetiky a umění, na vztahy filozofie a umění a teoretické problémy jednotlivých uměnovědných oborů. Příspěvky byly zpočátku členěny do rubrik Studie a stati, Diskuse, Dokumenty, Recenze, Informace a glosy, Bibliografie (zde byly publikovány soupisy domácích knižních i časopiseckých estetických prací a překladů, popřípadě anotace článků z podobně zaměřených časopisů zahraničních). V 70. letech se ustálilo členění na studie a recenze. Dokumenty (starší estetické práce a náčrty) se začaly znovu častěji objevovat od 90. let. Od počátku měla Estetika charakter česko-slovenského uměnovědného listu; ze slovenských autorů zaměřených na literaturu se zde nejčastěji objevovali František Koli, František Miko, Ľubomír Plesník, Anton Popovič a Peter Zajac (poslední dva uveřejnili mj. společnou studii Niektoré aspekty systematiky literárnovednej disciplíny – 1978). Publikovány byly také překlady zahraničních autorů, metodologicky spřízněných s koncepcí časopisu (Michal Głowiński). Metodologickým východiskem odborných příspěvků byl v 60. letech – především v článcích věnovaných problematice literatury – strukturalismus: přispěvatelé se vraceli ke stěžejním pojmům Mukařovského estetické teorie (Oleg Sus: Příspěvek ke strukturní teorii estetické normy – 1966), všímali si sovětského strukturalismu (Jindřich Pinkava: Současný sovětský strukturalismus – 1968), usilovali o syntézu strukturalistické a marxistické estetické teorie. Ve skrytější podobě tato tendence pokračovala i v 70. letech. Tehdy sice list přistoupil ke kritice takových snah a zaměřoval se na revizi základních strukturalistických axiomů (Sáva Šabouk: K staronovým aspektům strukturalismu – 1974, Současná teorie umění a její perspektivy – 1978), přesto však bylo strukturalistické a také sémiologické východisko uměnovědných studií zřejmé především u slovenských badatelů Františka Mika, Antona Popoviče, ale také např. u Zdeňka Mathausera. Tehdejší politická situace však ovlivnila jak obsah článků, tak samozřejmě i okruh přispěvatelů. Opět se začaly objevovat příspěvky věnované socialistickému realismu, marxistické estetice, ideologickým souvislostem fungování umění (Miloslav Brůžek). Především v 70. letech byla „ideologičnost“ příspěvků upřednostňována před odbornými kvalitami. Nenápadně a postupně byla cesta k odborným hlediskům koncepce listu nastoupena v 80. letech, k zásadní změně orientace Estetiky došlo ovšem až po roce 1989. V 90. letech začínají mít příspěvky interdisciplinární charakter, své místo v časopise nachází kulturní historie a články k dějinám estetiky (Oliver Bakoš, Tomáš Hlobil, Helena Lorenzová), roste počet zahraničních přispěvovatelů. Vrací se též tradice monotematických čísel z druhé poloviny 60. let (např. č. 1/1966 bylo věnováno surrealismu, č. 4/1966 estetice a axiologii, dvojčíslo 3–4/1996 biedermeieru, trojčíslo 1–3/1999 kultuře českých enkláv ve světě, trojčíslo 2–4/2002 zastřešilo sborník převážně literárněhistorických studií Střety národních a univerzálních modelů v české kultuře 1800–1918). Některé studie v Estetice byly tištěny v cizích jazycích (po roce 1989 zvláště v angličtině či němčině), větší stati byly opatřeny cizojazyčným resumé.
Obecně estetické studie věnované nejčastěji problémům umělecké funkce, hodnotám a hodnocení umění, jeho kritériím, otázkám umělecké normy a sociálním souvislostem umění psali v šedesátých letech např. Miloš Jůzl, Ivo Osolsobě (Ostenze jako mezní případ lidského sdělování a její význam pro umění – 1967), Oleg Sus (K předpokladům vzniku české strukturalistické sémantiky a sémiologie – 1964) či Jaroslav Volek; v osmdesátých letech přispěl významnými studiemi Zdeněk Mathauser (Čtverec umělecké specifičnosti – 1980, Symbol v životě a symbol v umění – 1982), koncem desetiletí též Růžena Grebeníčková (O některých motivech u Waltra Benjamina – 1989), Aleš Haman (Estetická zkušenost a recepce uměleckého díla – 1988) a Milan Jankovič (Estetická funkce a dynamika významového sjednocení – 1989), po roce 1989 až do současnosti zaměřili své úvahy k povaze uměleckého díla Michal Ajvaz, Mojmír Grygar, Květoslav Chvatík (Artefakt a estetický objekt – 1992), Tomáš Kulka, Vlastimil Zuska aj. S muzikologickými příspěvky přicházeli Jiří Bajer, Josef Bek, Miroslav K. Černý, Jiří Fukač, Jaroslav Jiránek, Ivan Poledňák, Antonín Sychra. Teatrologicky zaměřené stati psali Zdeněk Hořínek (Možnosti divadelní montáže – 1984), Zdeněk Janči, Jan Kopecký, výtvarnému umění se věnovali Luboš Hlaváček (vedle toho i studie Výtvarné složky Vančurova díla – 1976, Myslící oko Karla Čapka, Výtvarnost Čapkovy slovesnosti, Masarykova estetika – vše 1990), Josef Hlaváček či Dušan Šindelář. Hraniční souvislosti umění a vědy, kybernetiky a počítačových systémů zkoumal Miroslav Klivar, psychologických aspektů umění si všímali mj. Vladimír Borecký, Milan Exner (několik studií o archetypu v umění), Jiří Kulka. Studie z pomezí filozofie a estetiky uveřejnili Jaroslav Kříž, Antonín Mokrejš aj., z pozůstalosti byly otištěny stati Jana Patočky. Vztahu přírody a estetiky se věnoval Karel Stibral.
Od konce 80. let se rozšiřuje metodologická otevřenost, což se projevuje i publikováním překladů studií světových autorů starších i současných (Alexandr Gottlieb Baumgarten, Walter Benjamin, Bernard Bolzano, Jacques Derrida, Sőren Kierkegaard, Émmanuel Lévinas, Otto Neumaier, Stephen C. Pepper aj.). Myšlenky zahraničních myslitelů byly také zprostředkovány v četných úvahách českých a slovenských autorů. Sporadicky se objevovaly příspěvky k estetice Dálného východu.
Významné studie týkající se estetiky literárních děl v Estetice předlistopadového období otiskovali Milan Blahynka, Květoslav Chvatík (Poetismus – 1965, Problém stylu z hlediska obecné teorie umění – 1977), František Kautman, Zdeněk Kožmín (Styl a tvůrčí metoda – 1964), Václav Kubín, Vladimír Mikeš, Jan Mukařovský, Zdeněk Pešat (Devětsil a proměny poezie dvacátých let – 1987), Bronislav Pražan Olegem Susem (Teorie slova jakožto energetického pole v díle Věry Linhartové – 1970), Miroslav Procházka (Dvě teorie literární historie. Pražská škola a tzv. Bachtinova skupina – 1984). V devadesátých letech a po roce 2000 zde publikovali např. Miroslav Červenka (Dynamika významového sjednocení díla a spojitost textu – 1990; Sebeoslovení v lyrice – 1991), Lubomír Doležel (Fikční světy: hustota, mezery a vyvozování – 1999), Milan Exner, Mojmír Grygar (O sémiotickém pojetí alegorie v Labyrintu světa a ráji srdce – 1994), Tomáš Hlobil, Daniela Hodrová (Román jako otevřené dílo – 1989, Postava-definice a postava-hypotéza – 1991), Mojmír Otruba (Vězeň a vězení ve 2. zpěvu Máchova Máje – 1992), Vladimír Papoušek (studie o tvorbě českých exulantů v Americe a existenciálních fenoménech v literatuře), Vladimír Svatoň (Teorie románu a historická poetika – 1990), Jiří Trávníček, Dalibor Tureček (studie o biedermeieru a obrozenské literatuře) aj. Vzájemné souvislosti estetiky a jazyka uměleckých textů zkoumali Jiří Homoláč, Alena Macurová, Alexandr Stich (Kvapilova Rusalka jako jazykový, slohový a literární problém – 1992). Literatuře 19. století se věnovaly Lenka KusákováZuzana Urválková. Komparativní charakter měly texty Vladimíra Svatoně.
Zásadní změnou začala Estetika procházet po úmrtí dlouholeté šéfredaktorky Heleny Lorenzové. Pod vedením nového šéfredaktora Tomáše Hlobila se proměnila v cizojazyčné (anglicko-německé) periodikum, v němž – jak napovídá nový podtitul časopisu (The Central European Journal of Aesthetics) – kromě českých autorů (Ondřej Dadejík, Tomáš Hlobil, Martin Kaplický, Jan Staněk, Vlastimil Zuska aj.) publikují zejména autoři z dalších zemí Visegradské čtyřky (Slovenska, Maďarska a Polska) a dalších států spřízněných se střední Evropou. Časopis je vnitřně členěn na rubriky Articles, blok Aestethics in Central Europe (rubriky Archive Documents and ArticlesNews) a Reviews.

 
Periodicita: Čtvrtletník. – I–XLIV (1964–2007; od roku 2000 uváděno chybné číslování ročníků, ročník 2000 označen jako 36., jímž byl ročník 1999, chybné číslování pokračovalo až do roku 2006). Do roku 2000 výjimečně dvojčísla, trojčísla 1–3/1999, 2–4/2002; v letech 2003–2005 pravidelně 2 dvojčísla; 2004: trojčíslo 1–3 a č. 4; 2007: čtyřčíslo 1–4. – Od ročníku XLV (2008) pololetník.
Podtituly: Časopis pro estetiku a teorii umění (do 1999). The Central European Journal of Aesthetics (od 2008).
Členové redakční rady: Redakční rada: J. Bajer (1974–89), J. Bakoš (1991–2006), V. Brett (1971–89), J. Dekan (1974–89), V. Dostál (1964–69), J. Dvorský (1981–89), L. Gawlik (1974–89), J. Hlaváček (od 1991–2006), Luboš Hlaváček (1974, 1981–89), Ludvík Hlaváček (1991–92), T. Hlobil (2000–2006), K. Chvatík (1969–71), M. Jankovič (1991–2006), Z. Mathauser (1964–71), P. Maydl (1971–89), A. Mokrejš (1991–2006), F. Mužík (1971–89), L. Novák (1969–72), M. Novák (1969–71), P. Osolsobě (1993–2006), M. Ottlová (1991–2006), J. Pecharová (1981–89), M. Petříček jr. (1991–2006), L. Plesník (1991–2006), A. Popovič (1974–84), M. Procházka (1991–96), O. Sus (1967–71), S. Šabouk (1971–89), E. Šimúnek (1971–89), D. Šindelář (1971–89), J. Števček (1964–66), L. Štoll (1971–80), T. Štraus (1964–71), J. Taufer (1972–77), B. S. Urban (1971–89), M. Váross (1964–69), I. Vojtěch (1991–2006), J. Volek (1964–66), J. Zumr (1991–2006), V. Zuska (1991–1999, 2001–2006). – Red. kruh (do č. 1/1969 existoval paralelně s red. radou): M. Bakoš (1964–69), Č. Berka (1964–69), J. Gigánek (1964–69), J. Císařovský (1964–69), O. Čepan (1967–69), B. Dvořák (1964–69), R. Grebeníčková (1964–69), K. Honzík (1964–66), K. Chvatík (1964–69), J. Jiránek (1964–69), M. Jůzl (1964–69), M. Klivar (1964–69), J. Kopecký (1964–69), Z. Kožmín (1967–69), L. Linhart (1964–69), A. Melicherčík (1964–66), J. Mukařovský (1964–69), L. Novák (1964–69), M. Novák (1964–69, 1968–69 předseda), J. Raban (1964–69), P. Rákos (1967–69), Z. Smejkal (1964–69), O. Sus (1964–66), L. Svoboda (1964–69), E. Šimúnek (1964–69), D. Šindelář (1964–69), J. Števček (1967–69), L. Štoll (1964–69, 1964–67 předseda), J. Uždil (1964–69), V. Zykmund (1964–69).
Redakční rada od roku 2007: B. Bacsó (od 2007), O. Bakoš (od 2007), M. Bokiniec (od 2008), J. Bolton (od 2007), L. Konečný (od 2007), T. Kulka (od 2007), A. Kvokačka (2008), R. Lorand (od 2007), M. Marcelli (od 2007), P. Osolsobě (od 2007), P. O. Przybysz (od 2008), A. Savile (2007–2008), J. Sošková (2008), C. Zelle (2007–2008), V. Zuska (od 2007).
Technické informace: 24x16 cm, 60–124 str., dvojčísla 120–131 str., trojčísla 207–224 str., mimořádné trojčíslo 2–4/2002 469 str., čtyřčíslo (2007) 228 str. Od roku 2008 jednotlivá čísla 115–122 str. Paginace průběžná (v roč, 1992–2000 a 2002 přetržitá). Obsahy ročníků od 1967 do 2007.
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Reprodukce výtvarných děl v příležitostných přílohách (většinou 8 str. v čísle).

LITERATURA

Články a recenze: 20 let časopisu Estetika, Estetika 1984, č. 1; D. Kršáková, Slovenská literatúra 2003, č. 3 (o č. 2–4/2002, Střety národních a univerzálních modelů v české kultuře 1800–1918); L. Konečný: Úvodem, Estetika 2006, č. 1–3; T. Hlobil: Editorial, Estetika 2007, č. 1–4; F. A. Podhajský: Ozvláštněná Estetika, ČL 2008, č. 5.
Autor hesla: Miroslav Zelinský (2002); Blahoslav Dokoupil (2002); Veronika Košnarová (2010)
Aktualizace hesla: 11. 3. 2010 (vk)
zpět na hlavní stranu