Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Lenka  CHYTILOVÁ

* 11. 5. 1952, Hradec Králové  
 
 
Básnířka a překladatelka
 Pochází z lékařské rodiny. 1970 maturovala na gymnáziu v Hradci Králové. V letech 1970–1975 studovala češtinu a němčinu na FF UJEP v Brně (diplomová práce Paul Celan. Pokus o rozbor poetiky a interpretace díla). Od roku 1975 byla redaktorkou poezie v nakladatelství Kruh v Hradci Králové. Na jaře 1989 musela z politických důvodů pracoviště opustit a krátce působila jako vychovatelka mentálně postižených dětí a pracovnice diagnostického ústavu. Od roku 1990 působila opět v redakci Kruhu, od roku 1992 v Nakladatelství Ivo Železný. Souběžně učila na gymnáziu v Hradci Králové, kde dosud působí.
 Poezii začala Chytilová publikovat koncem 60. let v krajském tisku (Pochodeň, Hradec Králové). V 70. a 80. letech se její básně a recenze sporadicky objevovaly v časopisech Mladý svět, Literární měsíčník, Krkonoše a v deníku Mladá fronta, později publikovala především v Literárních novinách, dále mj. v Tvaru, Akordu, Mostech, Knihomolu a Nových knihách.
Šifra -lch-.
 Moderní reflexivní poezií poučená básnická tvorba Lenky Chytilové si i přes formální a tematické inovace v jednotlivých sbírkách uchovává jednotný ráz. Příznačný je pro ni výrazný svár intelektu a citu, úsilí o výrazovou neotřelost a původnost, odvaha k překvapivým spojením představ, záliba ve hře s etymologickou příbuzností a zvukovými podobami slov; obraznost jednotlivých básní se často zakládá na paradoxu či srážce významových protikladů. Sklon k významové hutnosti a zašifrovanosti se uplatňuje i tam, kde Chytilová v rámci lyrických mikrodramat evokuje emocionální napětí mezi mužem a ženou (debut Dopisy). Od sbírky Třetí planeta sílí „mytologizace“ lyrické reflexe prostřednictvím přírodních elementů a prohlubuje se milostná skepse – spolu s ní však i zápas o naději v beznaději, kdy se báseň (díky možnosti vyslovit zraňující prožitky) stává určitou formou katarze. K oproštění výrazu pak dochází v souvislosti s tématem dětství, pojatým v poloze nostalgické, věcné i hravé (Proč racek přemýšlí). V Průsvitném Sisyfovi se k intimitě milostného dramatu připojuje i varovné poukázání na drama ekologické. V devadesátých letech se autorčina lyrika posouvá k spirituálním tématům, oporu hledá v křesťanské vizi světa, nenalézá však jednoduchý klíč, nýbrž stále nové otázky a nejistoty (Nebe nadoraz).

BIBLIOGRAFIE

Poezie: Dopisy (BB 1977); Třetí planeta (BB 1979); Proč racek přemýšlí (BB 1984); Průsvitný Sisyfos (BB 1988); Nebe nadoraz (BB 1995).
Příspěvky ve sbornících: Pohledy (1975); Letokruhy (1982).
Přeložila: Ch. Lamb: Z lásky k rodině (1993); H. Seymour: Nebezpečná plavba sladkých hrdliček (1993); M. Eisele: Zamilovaná do své krásy (1994); S. Maas: Schůzka po francouzsku (1994); N. Nottingham: Kouzelná mezihra (1994); E. Schapelwein: Přírodní kosmetika od hlavy k patě (1995); W. Berg: S vlky výti (1997); B. Huberová: Muž, který se ke mně hodí (1997); B. Rohan: Kafka bydlel za rohem (1997); M. Lüscher: Čtařbarevný člověk (1997); A. Seele: Ženy kolem Goetha (1998).
Uspořádala a vydala: M. Kratochvílová: Lidé si zpívali (výbor, 1980); Názvuky. Ortenova Kutná Hora 6 (1999).

LITERATURA

Studie a články: Š. Vlašín: doslov, in Třetí planeta (1979).
Recenze: Dopisy: L. Falteisek, MF 4. 6. 1977; F. Moravová, Práce 22. 6. 1977; J. Adam, LM 1977, č. 9, též in Sondy (1981) * Třetí planeta: F. Moravová, Práce 25. 9. 1979; V. Vodák (M. Vacík), LD 31. 8. 1979; J. Adam, LM 1979, č. 9, též in Sondy (1981) * Proč racek přemýšlí: Z. Heřman, MF 25. 7. 1984; Z. Bastlová, RP 21. 2. 1985 * Průsvitný Sisyfos: P. Bílek, Práce 29. 12. 1988; Z. Vybíral, Kmen 1988, č. 26; V. Křivánek, Tvorba 1989, č. 11 * Nebe nadoraz: R. Matys, NK 1995, č. 22.
Autor hesla: Marie Mravcová (1995); Karel Piorecký (2008)
Aktualizace hesla: 20. 10. 2008 (kb, kp)
Aktualizace bibliografie: 20. 10. 2008 (kb)
 
zpět na hlavní stranu