Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Karel  KŘEPELKA

* 30. 1. 1946, Frýdlant (u Liberce) 
 
Básník a literární kritik
 Pocházel z úřednické rodiny. Po maturitě na SVVŠ v Brně (1964) studoval tři roky češtinu a dějepis na FF UJEP v Brně. V letech 1967–1969 absolvoval vojenskou službu. Roku 1969 začal studovat teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, v roce 1970 však studia zanechal a do roku 1973 pracoval jako ošetřovatel v brněnské ZOO. Poté vystřídal řadu dělnických profesí (zemědělský a lesní dělník, pracovník v tiskárně apod.). Od roku 1991 byl redaktorem revue Proglas. Žil v Brně. Značný vliv na jeho literární tvorbu mělo přátelství s Bohuslavem ReynkemKlementem Bochořákem.
 

Publikoval od roku 1990, zejména v časopisech Akord, Souvislosti, Proglas a Host. V brněnském samizdatu vyšly Křepelkovy básnické sbírky Rybí hodinky (1977), Zatmění (1979), Podzimní rovnodennost (1983), Hořká sůl (1984), Přílet rorýsů (1984), Snídaně ve dvou (1985), Vdova Dulcinea (1986), Don Job (1987), Insula Sancho (1989) a Čtyřverší (b. d.), přispěl do samizdatového sborníku Moravská čítanka (1984, ed. Iva Kotrlá). – Užíval šifer cv, vc (Host).

 

Křepelkova výrazně spirituálně orientovaná poezie hledá za věcmi a jevy duchovní rozměr lidské existence ve světě. Pod vlivem Bohuslava Reynka usiluje Křepelka o oproštěný básnický výraz i o formulaci náboženských prožitků bez proklamací a nadbytečné zdobnosti. Četné židovsko-křesťanské motivy jsou v jeho tvorbě aktualizovány jako metafory věčného zápasu dobra se zlem, zatímco mariánské téma symbolizuje odpuštění a křesťanskou lásku. Stálé střetávání básníkovy víry s nevírou světa podněcuje apelativnost Křepelkových veršů i drsnost jeho obraznosti, jejíž expresivita zvýrazňuje drastičnost současného světa.
V první polovině devadesátých let představil Křepelka svou poezii prostřednictvím třech výborů, do nichž byly zařazeny básně vzniklé během minulých desetiletí i texty nové. Úplné znění sbírek, z nichž byly tyto básně vybírány, přinesl až svazek Básnické dílo, vydaný po Křepelkově smrti. Jedinou sbírkou, již Křepelka sestavil ryze z básní napsaných v devadesátých letech, je Nejmenší slunovrat. V ní se zřetelně projevuje vliv druhého významného literárního vzoru, jímž pro Křepelku byl (vedle Reynka) Vladimír Holan. V duchu Holanova charismatického stylu konstruuje Křepelka efektní parodoxy, užívá podobných rétorických a syntaktických prostředků, působivě střídá abstraktní, kontemplativní polohy a konkrétní, věcné obrazy a v neposlední řadě svou výpověď opírá o filozofující reflexi. Holanovsky temná vize světa i osobního údělu je ovšem u Křepeky vyvažována křesťanskou, resp. katolickou vizí spásy.
Jako recenzent a esejista se představil ve výboru Ztracené kuře. V literární kritice se věnoval přednostně moravským křesťansky orientovaným tvůrcům. Křepelkova literárněkritická kritéria byla ovliněna jeho katolictvím a konzervativním náhledem na umění, originalitu odmítal započítat mezi měřítka hodnoty literárního textu a pojem epigonství pro něj neměl negativní konotace. Na dětského čtenáře se zaměřil v knize Tančící hvězdy, kde převyprávěl pohádky pocházející z mnoha zemí světa.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Uskutečňování světla (BB 1992); Hořká sůl (BB 1993, ed. J. Mlejnek); Rorschachův test (BB 1995); Tančící hvězdy. Pohádky ze všech světových stran (PP 1995); Nejmenší slunovrat (BB 1996); Ztracené kuře (EE 1999, ed. I. Fic).
Souborné vydání: Básnické dílo (BB 2000, ed. I. Fic).

LITERATURA

Studie a články: I. Fic – M. Chytil – G. Křepelková: Život Karla Křepelky, in Básnické dílo (2000), též in Revue Proglas 2001, č. 1.
Recenze: Uskutečňování světla: J. Med, LiN 1993, č. 22; H. Housková, Tvar 1993, č. 13 ; I. Harák, Tvar 1993, č. 19; T. Reichel + V. Mertl, Host 1993, č. 2; L. Soldán, SvSl Brno 12. 3. 1993; M. Trávníček, LD Brno 9. 2. 1993 * Hořká sůl: M. Trávníček, Proglas 1993, č. 9–10; pAb (P. A. Bílek), NK 1993, č. 42; L. Jurkovič, LD Brno 8. 2. 1994; L. Soldán, LD 16. 2. 1994; I. Slavík, LD 23. 10. 1993; J. Med, LitN 1994, č. 2; H. Housková, Tvar 1994, č. 1; T. Reichel, Host 1994, č. 1 * Rorschachův test: H. Housková, Tvar 1995, č. 7; J. Med, LitN 1995, č. 21 * Tančící hvězdy: D. Janderová, Český týdeník 1996, č. 121; M. Šubrtová, ZM 1996, č. 1; V. Vařejková, Komenský 121, 1996/1997, č. 1/2 + BV 26. 7. 1996 * Nejmenší slunovrat: M. Trávníček, Proglas 1996, č. 9/10; L. Soldán, SvSl Brno 12. 12. 1996; M. Doležal, LidN 4. 1. 1997, příl. Národní; J. Suk, NK 1997, č. 4; H. Housková, Mosty 1997, č. 8; P. Kotrla, Alternativa nova 3, 1996/1997, č. 7; P. Hruška, Host 1997, č. 3 * Ztracené kuře: A. Haman, NK 1999, č. 23; V. Píša, Tvar 1999, č. 11; J. Mlejnek, MFD 21. 6. 1999; M. Blahynka, Haló noviny 17. 6. 1999; L. Jurkoviš, Kam v Brně 1999, č. 7/8; příl. Kam; R. Burián, Rt 17. 8. 1999; J. Med, Katolický týdeník 1999, č. 39; P. Studnička, Proglas 2000, č. 7 * Básnické dílo: L. Sedláková, Právo 9. 5. 2001; R. Burián, Rt 17. 5. 2001; J. Med, Katolický týdeník 2001, č. 21, příl. Perspektivy; J. Zizler, LitN 2001, č. 25; V. Rosí, Tvar 2001, č. 14; R. Kopáč, NK 2001, č. 39 (k tomu polemika: I. Fic, Host 2002, č. 1 + R. Kopáč, Host 2002, č. 2 + I. Fic, Host 2002, č. 3 + J. Trávníček, Host 2002, č. 3 + I. Fic, Host 2002, č. 4).
Rozhovory: I. Fic, Tvar 1993, č. 43/44; M. J. Stöhr, Host 1999, č. 4; B. Rychlík, Host 2000, č. 6.
K životním jubileím: J. Veselský, NK 2000, č. 17; J. Mlejnek, Revue Proglas 2001, č. 1.
Nekrology: P. Bubeníček, MFD 16. 4. 1999; L. Soldán, Kam v Brně 1999, č. 6, příl. Kam; P. Fiala + J. Mlejnek, Proglas 1999, č. 4; J. Kuběna, Potulný dělník 1999, č. 3; J. Mlejnek, Mosty 1999, č. 25; Z. Kaprál, Dokořán 1999, č. 10; V. Kučera, Weles 1999, č. 10.
Vzpomínky: I. Fic, Host 2009, č. 4; L. Jurkovič (= L. Soldán), Kam v Brně 2009, příl. Kam č. 4.
Autor hesla: Jaroslav Med (1995); Karel Piorecký (2007)
Aktualizace hesla: 26. 12. 2015 (kp, mlp)
Aktualizace bibliografie: 26. 12. 2015 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu