Slovník české literatury po roce 1945

Jiří Václav SVOBODA

* 27. 3. 1924, Brémy (SRN)

† 13. 2. 1981, Praha

Básník a překladatel

Pocházel z rodiny konzulárního úředníka. Reálku začal studovat ve Vídni (během otcova diplomatického působení), dostudoval ji v Praze (maturoval v roce 1942), kde také absolvoval abiturientský kurz při obchodní akademii. Roku 1944 se stal účetním v chemické čistírně, posléze byl totálně nasazen jako dělník v ČKD Praha. Po válce několik měsíců pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, pak začal studovat na Vysoké škole politické a sociální, studia však nedokončil a věnoval se především žurnalistice. V letech 1946–1951 byl redaktorem Mladé fronty, 1951–1962 šéfredaktorem Mateřídoušky, poté spisovatelem z povolání. Od roku 1969 až do konce života působil jako překladatel ve Výzkumném ústavu mlékárenském.

Publikovat začal ve Studentském časopise (poezie, 1941–1942), dále přispíval zejména do novin a časopisů: Mladá fronta, Rudé právo, Tvorba, Mateřídouška, Lidová kultura, Obrana lidu, Zlatý máj, Literární noviny, Ohníček, Kulturní tvorba, Svobodné slovo aj. Užíval šifer jvs, -jvs-.

Počátky Svobodovy poezie byly ovlivněny válkou, jejíž hrůzy se básník snažil vyvažovat prožitkem přírodních krás a jistotami milostného citu (Vějířem větru, Lomikámen). V jeho písňově prosté lyrice se od počátku prolínala melancholie s touhou po plnějším životě, jejíž realizaci Svoboda posléze nalézal v novém poválečném společenském uspořádání. V 50. letech se tak stal výrazným představitelem tzv. budovatelské poezie, opěvující pracovní úsilí nového „socialistického“ člověka a bojující proti přežitkům minulosti (Pro radost, Přes kameny). V apelativně deklarativních verších tematizoval v podstatě vše, co vytvářelo soudobé politicko-společenské klima. Ke svým východiskům, ztělesňovaným zejména milostnou a přírodní lyrikou, v níž dominuje vztah k rodné zemi, se více méně vrátil teprve na počátku 60. let sbírkou Těžká krev. – V básnické tvorbě pro děti, která u něho stále více převažovala, Svoboda usiloval od počátku o spojení výchovně ideových cílů s výrazovou působivostí, jež by dokázala oslovit děti tak, jak to podle jeho názoru činila sovětská dětská literatura (zejména Samuil Jakovlevič Maršak), již k nám také uváděl. Kromě převažujících překladů z ruštiny, Svoboda překládal i z ukrajinštiny a výjimečně z němčiny a francouzštiny.

BIBLIOGRAFIE

Poezie: Vějířem větru (BB 1943); Lomikámen (BB 1945); Lidice (B 1946); Pro radost (BB 1949); Běžím, běžím do školy (BB pro děti, 1952); Až já budu velký (BB pro děti, 1952); A to je ta krásná země (BB pro děti, 1952); Zpívej, holubičko (BB pro děti, 1954); Přes kameny (BB 1954); Svět o jedné neznámé (BB 1959); Dobré ráno (BB 1962); Myší srdce (BB pro děti, 1962); Těžká krev (BB 1963); Papírová lodička (BB pro děti, 1963); O velikém reku Macíčkovi (veršovaná pohádka, 1964); Zemská tíže (BB 1965); Tykání s trávou (BB 1970); Pampelíšek. Kniha modrého pána (BB pro děti, 1971); Za pohádkou (BB pro děti, 1972); Zvířátka z kouzelného kukátka (BB pro děti,1972, leporelo); Pohádky modrého pána (BB pro děti, 1972); Přehlídka jede (BB pro děti, 1974, leporelo); Podívej se kolem sebe (BB pro děti, 1977); O pánu a čepičáři (BB pro děti, 1982, leporelo).
Výbor: Síťka na motýly (BB pro děti, 1974, ed. Z. K. Slabý).
Překlady: F. Jammes: Román zajíce (1946); S. V. Michalkov: Stavíme (1951) + Víš, co děláme? (1952); P. A. Pavlenko: Slunce v stepi (1952) + Povídky (1956, s A. Novákovou); N. S. Michalkov: Stavíme (1951) + Nad mapou sovětské vlasti (1952) + Víš, co děláme? (1952) + Strýček Štěpán a veselí přátelé (1958, s K. Bednářem, J. Plachetkou a J. Zábranou); A. L. Bartová: Péťa bydlí v Moskvě (1952) + Mášenka (1953); N. L. Zabilová: Divukrásná země (1952; rozšíř. 1953); S. J. Maršak: Jedna třída, jeden rok (1952) + Také já budu školákem (1952) + Jak šlo psaní kolem světa (1953) + Na stráži (1954) + Krásný den (1956) + Kamarádi (1961) + Odkud přišel stůl (1961) + Kde vrabeček obědval (1965) + Pohádka o hloupé myšce (1966); V. V. Bianki: Dobrodružné lovy (1955, s J. Hulákem); J. M. Vinokurov: Modř (1959); N. A. Zabolockij: Proč se bát bouře? (1959, s J. Šotolou); K. I. Čukovskij: Mydlipán (1961) + Telefon (1965) + Doktor Bolíto a jiné veselé pohádky (1970); E. Mieželaitis: Člověk (1963); H. E. Janosch: Auto jménem Ferdinand (1967); G. Leroux: Fantóm opery (1967); P. Gamarra: Kapitán Jaro (1968); M. A. Bulatov: Šel kozlíček na jarmark (1970); K. Bendová: Odtrhni si básničku (1978, leporelo).
Ostatní práce: Francouzština pro stavební fakultu (1968, s M. Zoubkem); Odborné francouzské texty pro posluchače stavební fakulty (1970, s M. Zoubkem, J. Martínkem); Učebnice francouzštiny pro stavební fakultu (1972, s M. Zoubkem); Textová cvičebnice francouzštiny pro posluchače stavební fakulty (1972 s M. Zoubkem); Učebnice angličtiny pro posluchače stavební fakulty (1974, s E. Salzmannovou); Francouzština pro posluchače stavebních oborů a architektury (1980, s M. Zoubkem).
Uspořádal a vydal: Přišli včas, sborník veršů a písní pro pionýry k 15. výročí osvobození (1960); Za pohádkou pohádka z kouzelného kukátka (1972).

LITERATURA

Studie a články: ABY (Z. K. Slabý): Pro Jiřího Václava Svobodu (o tvorbě pro děti), ZM 1964, s. 473; V. Kolářová: Poezie návratů, Svoboda 18. 2. 1986.
Recenze: Lomikámen: J. Hájek, RP 6. 11. 1945; AMP (A. M. Píša), Práce 13. 12. 1945 * Lidice: AMP (A. M. Píša), Práce 14. 6. 1946 * Přes kameny: M. Červenka, LitN 1955, č. 14 * Svět o jedné neznámé: J. Opelík, Kultura 1959, č. 45 * Dobré ráno: F. Vrba, LitN 1962, č. 35 * Těžká krev: V. Karfík, LitN 1964, č. 4 * Zemská tíže: B. Frýdl, LitN 1966, č. 9.
Nekrolog: pk (P. Kovařík), SvSl 20. 2. 1981.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Jaroslav Med (1998)

Aktualizace hesla: 30. 11. 2006 (kp)

Aktualizace bibliografie: 30. 11. 2006 (kp)

zpět na hlavní stranu