Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan ŠNOBR

* 16. 9. 1901, Klatovy  
† 1. 12. 1989, Praha  
 
Básník, literární historik, bibliograf, editor
 Otec byl strojvůdcem. V Klatovech Šnobr navštěvoval obecnou školu a absolvoval reálné gymnázium (1912–1920, mat.). Poté studoval na FF UK (filozofie a čeština, 1920–1925) a na Státní škole knihovnické (1925–1926). V Praze započatou doktorskou práci Etické a humanitní zásady v české poezii 19. století obhájil na FF Komenského univerzity v Bratislavě, 1934, PhDr.). Jako knihovník pracoval v Masarykově lidovýchovném ústavu (1926–1928, zde spolupracoval na seznamu 1 200 vybraných knih pro veřejné knihovny, 1931), v Ústřední slovanské zemědělské knihovně, v čítárně Československé akademie zemědělské (1927–1928) a ve Veřejné a univerzitní knihovně v Praze (1929–1939, z toho 1928–1929 vojenská služba). Od roku 1935 byl učitelem a zkušebním komisařem na Státní škole knihovnické, od roku 1937 zde přednášel světovou literaturu. V letech 1935–1939 byl literárním redaktorem Dělnického rozhlasu. V roce 1939 se stal komisařem na ministerstvu školství a národní osvěty. Roku 1945 byl jmenován odborným radou pro úsek státních doplňovacích knihoven, později vedl oddělení knihoven městských. (Souběžně učil v letech 1944–1948 knihovědu na Státní škole archivní.) V roce 1948 byl jeho odbor převeden na ministerstvo informací, kde Šnobr pracoval v sekci knihoven obcí nad deset tisíc obyvatel a v knihovnickém výzkumnictví, později jako vedoucí rozpočtového oddělení. Zároveň od roku 1946 přednášel slovanské a západní literatury, sovětskou literaturu, lidové knihovnictví a výchovu literaturou na PF UK a v letech 1950–1952 na FF UK světovou literaturu pro obor knihovnictví. Počátkem 50. let byl vězněn, v letech 1952–1956 pracoval v národním podniku Chirana. V letech 1956–1958 byl vedoucím studijního oddělení ve Státním projektovém ústavu spojů. V letech 1958–1962 pracoval jako vedoucí redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy v Praze. Od roku 1962 spisovatel ve svobodném povolání. – Ve 20. letech byl členem literární skupiny kolem časopisu Host a od 20. let spolupracoval s Československým rozhlasem.
 Šnobr přispíval do velkého množství periodik: Národní osvobození, Dělnická osvěta, Literární noviny (1927), Čin, Rozpravy Aventina, Magazín Z (1930 zde báseň Druhá baterie, i separátně), Právo lidu, Bibliofil, Přítomnost, Sobota, Novinářská služba, České slovo, Masarykův lid, Česká osvěta (od 1938), Panoráma, Čteme, A–Zet, Naše doba, Lidové noviny, Lidová kultura (od 1938) aj. Po 1945: Cíl, Čtenář, Práce, Zlatý máj, Kultura, Kulturní tvorba, Plamen, Svobodné slovo, Lidová demokracie, Kmen (1964), Literární měsíčník aj. Publikoval i v zahraničních časopisech, mj. v Slavische Rundschau (1931 zde studie Das Märisch-schlesische Schrifttum, 1932 studie Tschechische Lyrik, obojí i separátně). Redigoval časopisy Úhor (1942–1944, s dalšími), Panoráma (1945–1948) a knižnice Albertovy krásné knihy (1936–1948) a Vlny (1945–1948, obě v nakladatelství Julius Albert), Kořeny (1938–1948, nakladatelství Toužimský a Moravec), Minaříkova knihovna (1946–1948, nakladatelství V. Minařík), Poznání, Radostný svět (1945–1947) a Knihovna poznání (1936–1938, 1946–1948; vše nakladatelství Ed. Beaufort). Používal šifer -b-, Br., j-r, jšr., JŠr., J. Š., jšbr., J. R., -nš-, R. B. a pseudonymů Dr. Janš, Alf lajla wa lajla, Bibliothecarius, Bratr Ivan, Jan Klat, Jan Klestil, Jan Kuneš, J. V. Srpek, Jan V. Srpek, Vojtěch Suda.
 Šnobrovy první sbírky z 20. let (Spirála dní, Modré vlny, Světelná melodie, Prameny jara) přinášely verše zpěvné, melodické linie, vyjadřující převážně optimistický, rozjásaný, svěží, vitální a až antikizující pohled na pozemský svět a apostrofující jeho krásu a harmonii. Ve stále častějších novoromantických motivech se však reflexe absolutna, výlučnosti, chimérického ideálu střetávaly s názvuky neklidu a nepokoje a zraňujícím osudem. Lyrický subjekt Šnobrových básní však rozpory překonával gestem usilujícím o sloučení klasicistní vznešenosti nadčasových hodnot se vznosem lidských tužeb: básnické pojmenování hrálo roli zážehu i stvrzení neobyčejnosti stvoření. Po intermezzu, rozverně hravém pohledu na vlastní práci (báseň Knihovník a panna), Šnobr přešel k okázale patetické a formálně propracované, až rétoricky a hymnicky modelované lyrice, směřující často též k charakteru ódy, romance a balady (Severní záře). Významným emblémem byl Sever jako obraz vzdálené, přízračné a vzrušující nádhery, k níž se vztahují příznaky zesilující tragičnosti života a motivy bolesti, tísně a smrti v obestření nocí a tmou. Vedle obecných poloh konfrontace snů a skutečnosti autor rozpracoval řadu archetypálních či baladických atributů věrnosti a zrady, zaslíbení a předurčení, fatálního připoutání, uhranutí a zániku. Mámivé vize dráždivého ženství a ozvuky vystupňovaného zápasu se samotou prostupují sbírku Růže a smrt, zvažující slastné i drásavé city provázející milostnost a vyslovující křehkost a pomíjivost lidského i přírodního půvabu. Zážitky z vojenské služby byla inspirována Druhá baterie, sevřený cyklus básní nastolující tušené nebezpečí z rozjitřené Evropy; do obav z naplnění údělu vojáka se promítají pocity prostého kamarádství, osamocení a odříkání. – Po dlouhém, téměř třicetiletém, přeryvu uveřejnil Šnobr v polovině 60. let sbírku S pečetí vteřin, v níž se uvolněnějším veršem navrátil k postihování velkoleposti cesty za krásou a jejího zobrazování. Svědectví o ceně života, završení plodného bytí, hledání usmíření a vyrovnanosti a důvěra ve svět se zde prolínají s nostalgií a steskem z vadnutí a stárnutí. I v dalších dílech Šnobr opakuje svá ústřední témata a leitmotivy, přičemž důležité místo věnuje vyznavačsky laděným, vlastenecky a politicky motivovaným skladbám, jež výrazně angažovaným duchem oslavují současnost a daný společenský řád, Sovětský svaz, revoluci, práci a lidské schopnosti otevírající věčnou budoucnost. – Z autorovy mnohostranné publicistiky (literární kritika, popularizační texty, články věnované literatuře pro děti a mládež) je významná zvláště část odrážející celoživotní odborné i propagátorské aktivity a zájmy knihovnické, bibliografické i bibliofilské. Je také autorem medailonů o Eduardu Štorchovi a Jarmile Urbánkové.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře a knihovnictví: Spirála dní (BB 1926); Modré vlny (BB 1926); Světelná melodie (BB 1927); Prameny jara (BB bibliofilie 1927); Knihovník a panna (B, bibliofilie, 1928); Severní záře (BB, bibliofilie, 1929); Druhá baterie (B bibliofilie 1930); Modlitba (B, bibliofilie, 1932); Růže a smrt (BB, bibliofilie, 1933); La Bibliotheque Publique et Universitaise in Prague (franc., Brusel 1935); Druhá baterie (BB 1936); Sedm vybraných básní Jana Šnobra (BB, bibliofilie, 1944); Knihovny v Československu (studie, 1945, s Jiřím Riessem, Janem Petrmichlem a Mirjam Daňkovou); Vám, knihovníci (stati, 1946); Vítězství lidu znamená vítězství kultury (stati, 1948, s V. Kadlecem a A. Weisbauerovou); Kulturně osvětové plánování 1952 (1951, s B. Císlerovou a J. Palečkem); S pečetí vteřin (BB 1965); Bibliografický soupis knih, časopisů a jiných publikací, vydaných Státním nakladatelstvím dětské knihy v Praze v letech 1949–1963 (1966); Eduard Štorch. 10. 4. 1878 – 25. 6. 1956 (leták, 1968); O Eduardu Štorchovi (medailon, 1969); Jarmila Urbánková (medailon, in nakl. tisk Čs. spisovatele, 1976); Věčný proud (BB 1978); Když kvete louka (BB pro mládež, 1979); Pro zářivý den (BB 1985).
Výbory
: Spirála času (BB 1971); Ve znamení Vah (BB 1981, ed. F. Buriánek); Tak plyne čas (BB 1984); Čtrnáct vybraných básní Jana Šnobra (BB 1991, ed. Z. Šnobrová).
Překlad: A. Thomas: Katrin! Svět hoří! (1936).
Ostatní práce: Zázraky moderních strojů (P pro ml., 1937, pod pseud. Jan Klestil, s J. Bartošem).
Příspěvky ve sbornících a almanaších
: Almanach Prácheňského kraje (1925); Kalendář Národního osvobození (1926); Lístek rozmarýnu 2 (1926); Almanach Poznání (1931); Almanach Studentské kolonie na Letné 1920–1930 (1931); Břetislav Foustka (1932); Druza, sborník podbrdské Kulturní práce (1932); Kniha o Praze (1934, zde studie Praha v mladé české poezii, i separátně); Dělnictvo a rozhlas (1936); Verše na zeď (1937); Dni žalu (1937); Verše k národu (1938); Kalendář středoškolského studentstva na rok 1938–1939 (1938); Československý podzim (1938); Jihočeští malíři a básníci (1939); Srdce vlasti. Praha očima básníků a umělců (1940); Česká kniha 1941 (1941); Socialismem k národní kultuře (1946); Věrni zůstaneme (1947); Dobrá kniha pro mládež (1947); Kulturně politický kalendář 1959 (1958); Lidé, věci, dobrodružství (1959, 1961); Vyzvání na cestu (1961); Vyrostlo z pomezí (1962); Národ sobě (1968); Sborník pětadvacíti (1969); Sborový svět. Třicet let české poezie (1975); Česká poezie 20. století (1980); Srdce budoucího věku (1982) aj.
Uspořádal, vydal a redigoval: Český bibliofil (sb., 1935 a 1936, s dalšími); L. Maršíček: Skryté jizvy (1937); Čeští spisovatelé českým dětem (1941–1949, 6 sv., 1. Svět na křídlech; 2. Studánka zpívá; 3. Májový sen; 4. Jitřenka vypravuje, vše 1941; 5. Modrý závoj, 1942, pod pseud. Jan Kuneš; 6. Zahrada snů, 1949, též přisp.); Výbor z díla Jana Nerudy (1941, 5 sv.: 1. Svět Jana Nerudy; 2. Jan Neruda, O lidech a s lidmi; 3. Nerudovo evropanství a češství; 4. Za pravdou a krásou; 5. Poezie času a činu); Pohádky kolem nás (1957); Zrcadlo snů. Čeští spisovatelé českým dětem (1967).

LITERATURA

Bibliografie: H. Ryšánková: Jan Šnobr, personální bibliografie (1971).
Studie a články: F. Buriánek: doslov, in Ve znamení vah (1981).
Recenze: Modré vlny: fxš (= F. X. Šalda), Tvorba 1, 1925/26, s. 237; an. (= F. Götz), Národní osvobození 27. 6. 1926; an. (= J. Hora), RP 13. 6. 1926 * Spirála dní: B. F. (= B. Fučík), Tvar 1927, s. 19 * Světelná melodie: A. M. Píša, Literární svět 1, 1927/1928, č. 5; P. F. (= P. Fraenkl), Ra 3, 1927/28, s. 63 * Růže a smrt: A. Černík, Čin 1933, s. 565; an. (= Z. Kalista), Lumír 60, 1933/34, s. 119 * Druhá baterie: J. Strnadel, Čin 1936, s. 372 * S pečetí vteřin: M. Petříček, LitN 1965, č. 27 * Pro zářivý den: R. Matys, Tvorba 1984, č. 34, příloha Kmen; A. Mikulášek, Rt 9. 11. 1985, V. Rzounek, RP 8. 8. 1985.
K životním jubileím: M. Blahynka, LM 1981, č. 7; k., Zprávy Spolku českých bibliofilů 1991, č. 4.
Rozhovor: J. Holoubek, Kmen 1988, č. 43.
Nekrolog: JB, Čtenář 1990, č. 2.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, neuspořádáno.
Autor hesla: Jiří Zizler (1998); Karel Piorecký (2006)
Aktualizace hesla: 22. 11. 2006 (kp)
Aktualizace bibliografie: 22. 11. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu