Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan ZÁBRANA

* 4. 6. 1931, Herálec (u Humpolce)  
† 3. 9. 1984, Praha  
 
Básník, prozaik, esejista, překladatel
 Pocházel z učitelské rodiny. Matka Jiřina Zábranová (1903–1974) je autorkou posmrtně vydaných memoárů Ohlédnutí (1994), manželka Marie Zábranová (rozená Leskovjanová, * 1938) byla dlouholetou redaktorkou nakladatelství Odeon, od 1993 kulturním radou v Itálii. – Zábrana vychodil obecnou školu a reálné gymnázium v Humpolci. Oba jeho rodiče, od 30. let členové národně socialistické strany, byli na počátku 50. let po vykonstruovaném obvinění z velezrady odsouzeni k dlouholetým trestům: matka již v roce 1950, otec roku 1952; amnestováni byli v roce 1960. Po maturitě (1950) chtěl Zábrana studovat klasickou filologii na FF UK, z kádrových důvodů však nebyl přijat. Jako náhradu si proto od podzimu 1950 zvolil Římskokatolickou cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Praze; po čtyřech semestrech nuceně přešel na externí studium, ale i z něho byl v červenci 1952 vyškrtnut. Po otcově uvěznění a zabavení veškerého rodinného majetku byl 1952 vystěhován z rodinného domku v Humpolci a natrvalo se přestěhoval do Prahy. V letech 1952–1953 se učil zámečníkem ve vagonce Tatra-Smíchov, 1953–1954 pracoval jako brusič v provozovnách družstva Smalt v Radotíně a Holešovicích. Psal poezii, pokoušel se o prózu, spolu s Josefem Jedličkou napsal divadelní hru Marodiáda (přijatou Emilem Františkem Burianem k nastudování, nakonec však odmítnutou), překládal a navazoval bohaté kontakty s nonkonformními výtvarníky, a zejména spisovateli a překladateli; mnozí z nich se mu postupně stali celoživotními přáteli. Zvláštního významu pro něho nabyla setkání s Bohumilem Hrabalem a návštěvy u Jiřího Koláře, k jeho nejbližším přátelům patřil Josef Škvorecký. Koncem 1955 byl přijat za člena Kruhu překladatelů a začal se živit jako překladatel z povolání.
 První články, překlady i vlastní verše uveřejňoval ve školním časopise humpoleckého gymnázia Výkvět. Roku 1956 přispěl do rukopisného sborníku Život je všude, oficiálně začal publikovat od poloviny 50. let (první recenze ve Světové literatuře 1956, vlastní verše v Hostu do domu 1957). Po konec 60. let postupně přispíval překlady, ale i verši do Května, Hosta do domu, Repertoáru malé scény, Rudého práva, Světa sovětů, Čtení o Sovětském svazu, Plamene, Kultury, Kulturní tvorby, Literárních novin (Literárních listů, Listů), Divadla, Sešitů pro mladou literaturu, My 68 a 69, Orientace, Zítřka, a zejména do Světové literatury. V 70. letech a v první polovině 80. let časopisecky publikoval zcela sporadicky, a to výhradně překlady. V témže období kryl svým jménem překladatelské práce svých přátel, mj. Luby a Rudolfa Pellarových (E. Hemingway: Přes řeku do stínu stromů; Pohyblivý svátek, 1978; J. Jones: Tak už to chodí, in antologie Hlídky naděje, 1975), Antonína Přidala (J. B. Pristley: Dobří kamarádi, 1980); Anny Novákové (G. I. Uspenskij: Ulice Na Ztracence, 1978); Hany Žantovské (G. Greene: Vlak do Instanbulu, 1973) aj.) a podílel se na překladu Solženicynova Souostroví Gulag, vydaném posléze v Curychu. Je zastoupen v samizdatových sbornících a antologiích Jiřímu F. Fraňkovi k šedesátinám (1982, eds. M. Drozda, J. Honzík), Básníci a samotáři (1984, eds. sestavili O. Fibich, J. Brixi) a v ročence Z Obsahu (Petlice 1987). Jeho překlady byly zveřejněny v samizdatových sbornících Poezie Beat Generation (b. d.) a Miroslavu Drozdovi a Jiřímu Honzíkovi k šedesátinám (1984, ed. J. Franěk) i samostatně: Allen Ginsberg: Básně (1981) + Kvílení a jiné básně (b. d.), Osip Mandelštam: Výbor z díla (Edice Expedice 1983, s Ludmilou Duškovou a Václavem Daňkem). Je autorem řady recenzí cizojazyčné, především americké literatury, edičních poznámek, komentářů, autorských portrétů, zvláště pak esejisticky pojatých doslovů či předmluv, ponejvíce psaných k vlastním překladům a výborům. Ke spoluautorství detektivních románů Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou, Vražda v zastoupení se v roce 1990 přihlásil Josef Škvorecký; poslední byl 1987 upraven pro Čs. televizi (r. Vladimír Kelbl, sc. Josef Souchop); na námět všech tří příběhů vznikl televizní seriál Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (2000, r. Karel Smyczek, sc. Ivana Nováková). Rozhlasovou dramatizaci Vraždy pro štěstí natočil režisér Petr Adler (1967). Josef Škvorecký je podle svého prohlášení spoluautorem i knihy pro děti Táňa a dva pistolníci (zfilmováno 1967, r. Radim Cvrček, sc. Radim Cvrček, Milan Šimek a Ivan Osvald) a autorem překladu knihy Warrena Millera Prezydent Krokadýlů). – Mladistvé práce z gymnazijních let Zábrana publikoval pod pseudonymy a šiframi Hogan, Sansen, F. L. V. a -jz- a některé literárněpublicistické práce z počátku druhé poloviny 50. let, zejména ve Světové literatuře, pod pseudonymem Jan Pícha (podle rodného jména matky); dále užíval pseudonymů František Perkl, Emil Vrána a celoživotně šifer J. Z. a jz.
 Během svého života se Zábrana mohl prezentovat především jako překladatel. Překládal z moderní angloamerické a ruské literatury, a to jak poezii, tak prózu, zcela výjimečně pak i dramata (hry Isaaka Babela). Nevyhýbal se však ani tvorbě detektivní (Agatha Christie, Ed McBain aj.). Z ruské literatury věnoval zvláštní zaujetí dílům Sergeje Jesenina, Ivana Bunina a Isaaka Babela, z amerického písemnictví beatnické generaci, jejíž čelné představitele – Lawrence Ferlinghettiho, Allena Ginsberga a Gregory Corsa uvedl do českého literárního kontextu. Některé jeho významné překlady mohly vyjít až posmrtně, na počátku 90. let (Boris Pasternak: Doktor Živago, Allen Ginsberg: Kvílení). Se Zábranovou překladatelskou prací je úzce spjata také činnost pořadatelská a komentátorsky interpretační. Obsáhlý posmrtný výbor z doslovů a předmluv Potkat básníka představil Zábranu jako esejistu, který dokázal poutavým způsobem sloučit do výstižného portrétu životopisná a historická fakta i výklad uměleckých kvalit a smyslu autorovy tvorby. – Zábranova tvůrčí ctižádost ovšem směřovala k tvorbě původní, z níž mohl za svého života vydat pouze část a jejíž skutečná rozloha se scelila teprve po roce 1989. V 60. letech vyšla pod jeho jménem próza pro děti (Táňa a dva pistolníci) a tři detektivní příběhy, značně překračující běžnou úroveň žánru (Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou, Vražda v zastoupení), jejichž spoluautorem byl Josef Škvorecký. Zábrana byl jako prozaik představen i posmrtně vydaným výborem povídek z 50. let (Sedm povídek). Souhrn jeho básnických sbírek (Utkvělé černé ikony, Stránky z deníku, Lynč), včetně těch, jež byly později vydány z pozůstalosti (Jistota nejhoršího, Zeď vzpomínek), pak odhaluje, že poezii se Zábrana věnoval celoživotně, byť s nerovnoměrnou intenzitou. V raném období psal mj. pod vlivem Sergeje Jesenina a Borise Pasternaka mladistvě rozechvělé harmonizující verše významově splývavého typu. K prudkému rozmachu jeho básnických aspirací došlo v první polovině 50. let, kdy se zrodil základ sbírek vydaných v následném desetiletí a kdy autor přešel do polohy syrové, deziluzivní zprávy o světě všednosti a o civilním osudu člověka. Zábrana tu navázal na poetiku Skupiny 42 a tento inspirační zdroj se stal trvalou součástí jeho poezie, svébytně obohacované o existenciální motivy zmarňujícího plynutí času, o projevy životního pesimismu a o stále důrazněji se prosazující odkazy k pustině českého života společenského a politického. Se značným časovým odstupem se Zábrana vracel ke sbírce sonetů Stránky z deníku, v jednotlivostech ji dopracovával a k definitivnosti ji přivedl rozšířením o závěrečný oddíl, pokrývající léta 1977–1982. Naproti tomu torzem navždy zůstal ambiciózní cyklus básnických textů Zeď vzpomínek, rozepsaný na přelomu 60. a 70. let; nikdy též autor nedokončil ještě zásadněji koncipovanou básnickou skladbu Havran (po odmítnutí její výchozí podoby z konce 60. let nakladatelstvím). – Významnou součástí Zábranovy tvorby jsou deníkové záznamy, vedené od gymnazijního období a zprostředkované na počátku 90. let ve výboru Celý život. Navzdory jejich útržkovitosti a obsahové rozmanitosti vyvstává z nich poměrně ucelený obraz Zábrany jako člověka, stojícího ve vnitřní opozici vůči komunistickému režimu, člověka hluboké hořkosti z věcí soukromých i obecných, zároveň však pevných stanovisek estetických, morálních a politických.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Vražda pro štěstí (R detekt., 1962, s J. Škvoreckým); Vražda se zárukou (R detekt., 1964, s J. Škvoreckým); Táňa a dva pistolníci (P pro děti, 1965; s J. Škvoreckým); Utkvělé černé ikony (BB 1966, na tit. listě 1965; poté in Básně); Vražda v zastoupení (R detekt., 1967, s J. Škvoreckým); Lynč (BB 1968; poté s tit. Samosoud in Básně); Stránky z deníku (BB 1968; poté in Básně); Potkat básníka (EE, 1989, ed. V. Novotný a A. Přidal); Jistota nejhoršího (BB z pozůstalosti, 1991, ed. J. Trávníček, kalendárium M. Zábranová a J. Trávníček); Celý život 1, 2 (výbor z deníků, 1992, ed. D. Karpatský a J. Šulc); Zeď vzpomínek (BB z pozůstalosti, 1992, ed. J. Trávníček); Básně (autorem korigované znění básnických sbírek z 60. let: Utkvělé černé ikony, Stránky z deníku a sbírka Lynč přejmenovaná na Samosoud, 1993, ed. J. Trávníček); Sedm povídek (PP z pozůstalosti, 1993, ed. J. Šulc); Náruč plná vřesu (skautský deník, 1998, ed. T. Navrátil a R. B. Novák).
Překlady: S. Jesenin: Básně (1955, s dalšími) + Lyrika (1964, s dalšími, též ed.) + Luna z jantaru (1973) + Lenin (1974) + Oheň jeřabin (1975, též ed.) + Zvony v trávě (1975, s V. Daňkem, E. Fryntou a J.Taufrem, též ed.) + Slaměný měsíc (1981, s dalšími, též ed.) + Ryšavý podzim (1984, též ed.) + Nářek Harmoniky (2002, ed. M. Fikar); I. Franko: Poezie (1956, s dalšími); I. Babel: Rudá jízda (1958, též ed.) + Rudá jízda, Oděské povídky, Povídky (1958, též ed.) + Marija (1963) + Povídky (1964, též ed.) + Rudá jízda a jiné prózy (1975, též ed.) + Historie mého holubníku (1986, též ed.); I. Bunin: Pán ze San Franciska (1957, in 10 novel) + Míťova láska (1958) + Temné aleje (1962, s T. Haškovou) + Případ korneta Jelagina (1972, s J.Vláškem) + Antonovská jablka (1975, s dalšími, též ed.) + Pozdní hodina (1975, též ed.) + Život Alexeje Arseňjeva (1979, též ed.) + Tvé jméno je žena (1980, s T. Haškovou, též ed.) + Zlaté dno (1980, se Z. Psůtkovou, též ed.) + Lehký dech (1981, in L.Vygotskij: Psychologie umění) + Temné aleje lásky (1982, s T. Haškovou) + Povídky z dálek, moří a cest (1983, též ed.) + Poslední podzim (1986, s J. Tafelovou) + Novely (1989, s R. Havránkovou a Z. Psůtkovou); S. Michalkov: Strýček Štěpán a veselí přátelé (1958, s dalšími); M. Světlov: Granada a jiné básně (1958) + Větrné vlaky (1986, též ed.); Kuo Mo-Žo: Sto květů (1958, s dalšími, za jazyk. spolupráce D. Šejnohové); J. Nagibin: Člověk a cesta (1960) + Čarodějný les (1981, s L. Kozákovou); L. Sejfullinová: Viriněja (1960) + Březová rokle (1977); V. Očeretin: Salamandra (1961); L. Ferlinghetti: Lunapark v hlavě (1962) + Startuji ze San Franciska (1964) + Čtu báseň, která nekončí (1984, též ed.) + Obrazy zmizelého světa, Lunapark v hlavě, Startuji ze San Francisca (1998); G. Greene: Náš člověk v Havaně (1961, překl. I. Hájek, J. Zábrana překlad veršů) + Tajný kurýr (1973); E. Verhaeren: Básně (1962, s. J. Konůpkem); G. Baklanov: ...neb mrtvi jsouce hanby nedojdeme (1963) + Tři novely (1965, s J. Fromkovou a T. Silbernáglovou); H. Chevalier: Muž, který chtěl být bohem (1963); G. Vladimov: Kdo jezdí sám (1963) + Tři minuty ticha (1972); W. Miller: Prezydent Krokadýlů (1963; 1990 se k autorství přihlásil J. Škvorecký); J. Vorobjev: Kapka krve (1963); V. Aksjonov: Lístek procviknutý hvězdami (1964) + Je čas, kamaráde (1965) + Pomeranče z Maroka (1965) + Překvápka (1967, s L. Duškovou, též ed.); G. Corso: Mokré moře (1964, též ed.); V. Koněckij: Příběh inženýra Kamuškina (1964); C. Pavese: Přijde smrt a bude mít tvé oči (1964, s R. Krátkým); A. Bierce: Maxonův pán a jiné povídky (1966) + Oči plné děsu (1992, s L. Kosatíkovou); M.Gorkij: Poslední (1966); A. Marijengof: Román bez lhaní (1967); A. Platonov: Řeka Potudaň (1967) + Zrození mistra (1974, s A. Novákovou); B. Pilňak: Nezhašený měsíc (1968) + Nahý rok (1990, s L. Duškovou); N. Algren: Neonová divočina (1969, s F. Jungwirthem, též ed.); A. Christie: Vražda v Mezopotámii (1969) + Sittafordská záhada (1971) + Vždyť je to hračka (1971) + 3 x slečna Marplová (1972, s V. Dvořáčkovou a K.Voleským) + Muž v mlze (1977) + Kapsa plná žita (1981) + Příběhy ze staré Anglie (1983); J. Creasey: Případ Londýn – Austrálie (1970) + Případ vrchního inspektora Westa (1993); M. Cvetajevová: Básník a čas (1970); I. Erenburg: Bouřlivý život Lazika Rojtšvance (1970); O. Mandelštam: Kameny, smutky, sny (1970, s dalšími) + Verše (1982, s V. Daňkem) + Hliněný život (2003, ed. M. Fikar); A. C. Doyle: Příběhy Sherlocka Holmese (1971, též ed.) + Vzpomínky na Sherlocka Holmese (1972, též ed.) + Údolí strachu (1974, s F. Gelem) + Dobrodružství Sherlocka Holmese (1982, se Z.Wolfovou) + Muž s dýmkou a houslemi (1987, s dalšími) + Sherlock Holmes a vysoká politika (1991, s E. Kondrysovou a F. Jungwirthem) + Studie v šarlatové, Podpis čtyř (1997, s V. Henzlem); S. Th. Eliot: Vražda v katedrále (1971, s J.Valjou); M. Chejfec: Šest výstřelů na palácovém náměstí (1971); E. McBain: 3 x 87. revír (1973) + 3 x Steve Carella a spol. (1979, též ed.) + Sekera (1982) + Dlouho jsme se neviděli (1983) + Brokovnice (1984); W. Stevens: Muž s modrou kytarou (1973); A. Saparov: Cesta života (1974); A. Solženicyn: Souostroví Gulag, (Zürich 1974, s dalšími); O. Kuvajev: Teritorium (1976); H. McCoy: Koně se přece střílejí (1976) + Měl jsem zůstat doma, Koně se přece střílejí (1983); K. Patchen: Když jsme tu byli spolu (1979, též ed.); E. Caldwell: Střecha nad hlavou (1980); J. Conrad: Neklidné příběhy (1981, s L. a R. Pellarovými a A. Skoumalem) + Srdce temnoty (1996, s A. Skoumalem); S. Plathová: Ariel (1984); A. Rimbaud: Doušek jedu (1985); Škola pro dospělé (1985, s dalšími); B. Pasternak: Vzdušné tratě (1986, s dalšími) + Doktor Živago (1990); J. Baldwin: Jiná země (1988); F. M. Ford: Nejsmutnější příběh (1989); A.Ginsberg: Kvílení (1990, též ed.) + Slovy a dechem (2000, s J. Joskem, ed. J. Jařab); v antologiích a sbornících: Básníci Bílé Rusi (1955); Poezie Sovětské Rusi 1, 2 (1956); Deset novel (1957); Lid bohatýr (1957); Černošská poezie (1958); Osm básníků z Belgie (1958, s J. Konůpkem a P. Koptou); Pátá roční doba (americká radikální poezie, 1959, též ed.); Americká lidová poezie (1961); Udeř, mladá bouře! (1962); Mladá sovětská poezie (1963); Moderní anglická poezie (1964); Pět sovětských novel (1964); Jazzová inspirace (1966); Kolo inspirace (1967); Kontrapunkt (1967); Modří husaři (1967); Obeznámeni s nocí (moderní americká poezie, 1967, se S. Marešem, oba též ed.); Očima generace (1967); Postavit vejce po Kolumbovi (1967); Říjen 1917 (1967); Sto moderních básníků (1967); Sto tváří lásky (1968); Falešný kupon. Osm kriminálních povídek a novel (1969, též ed.); Stráž u mrtvého (1969); Jak se dělá báseň (1970, též ed.); Když umírají koně (1970); Lupiči mrtvol (1970, též ed.); Tyran (1970); Vernisáž lásky (1970); Bez motivu (1971); Srdcová dáma (1971); Starosvětské lásky (1974); Hlídky naděje (1975); Za prahem války (1975); P. Verlaine: Podzimní píseň v českých překladech (1977); Země sovětů v poezii a próze 1917–1977 (1977); Čítanka světové literatury 20. století (1978); Lovecký dekameron (1979); Neklidné přístavy (1979); Chvála věcí (1980); Verše proti smrti (1980); Apollinaire známý a neznámý (1981); Sovětská poezie 20. století (1981); Tuláci (1981); Krůpěje noci (1982); Čítanka ruské literatury 1, 2 (1983); Poezie přelomu století (1984); První lásky (1984, též ed.); Malířské povídky (1985); Masky a tváře černé Ameriky (1985); Ústa slunce (1985); Horoskop orloje. Čtrnáct amerických básníků (1987, též ed., k vyd. připravil A. Přidal); Ohnivé květy (1987); Ohnivé řeky (1987); Patnáct pátračů (angl. a amer. detekt. povídky, 1987, též ed.); Vražedné šance (1990).
Příspěvky ve sbornících: Mladé víno (1961); Od Poea k postmodernismu (1993).
Uspořádal, vydal a redigoval: viz "Překlady", dále: J. Víška: Klíč k pokladu (bibliofilie, 1976); F. Hrubín: Nefritová flétna (překlady staročínské poezie, 1978); spisy: A. C. Doyle, Příběhy Sherlocka Holmese (1971–1975, 5 sv.); Spisy G. Greena (nedokončeno, 1971, 1986, 2 sv.).

LITERATURA

Knižně: Jan Zábrana (sborník, 1996, ed. J. Šulc, obsahuje bibliografii).
Bibliografie: J. Valenková: Soupis díla Jana Zábrany, in Jan Zábrana, Potkat básníka (1989).
Studie a články: V. Novotný: doslov, in Potkat básníka (1989); T. Kafka – J. Šulc: Vlastní básnická tvorba Jana Zábrany, sb. Klubu přátel českého jazyka (1989); J. Škvorecký: Jak jsme s Honzou Zábranou psali dějiny Československa, Západ (Toronto) 1990, č. 4, též in Danny 1990, č. 4–5, též in LitN 1991, č. 26–27; J. Jedlička: Mlčet je horší, Tvar 1991, č. 22; J. Trávníček: doslov, in Jistota nejhoršího (1991); J. Trávníček: doslov, in Zeď vzpomínek (1992); J. Šulc: doslov, in Sedm povídek (1993); Z. Bratršovská – F. Hrdlička: Volné zamyšlení nad Celým životem Jana Zábrany, Tvar 1993, č. 5; Petr A. Bílek: Jan Zábrana aneb Mezi etikou a estetikou, Labyrint 1994, č. 5; J. Trávníček: Vykoupen ve vlastním zatracení, ČL 1994, s. 505; J. Bolton: Rozházené údy Jana Zábrany, Tvar 1995, č. 1; J. Trávníček in Poezie poslední možnosti (1996).
Recenze: Utkvělé černé ikony: V. Dostál, KT 1966, č. 18; Z. Kožmín, LitN 1966, č. 23 * Stránky z deníku: M. Červenka, LitL 1968, č. 25; D. Moldanová, Sešity pro literaturu a diskusi 1968, č. 26 * Lynč: J. Adam, Orientace 1969, č. 4; D. Moldanová, Sešity pro literaturu a diskusi 1969, č. 31; M. Petříček, Práce 12. 3. 1969 * Potkat básníka: J. Rulf, ZN 4. 11. 1989; V. Šlajchrt, Kmen 1989, č. 45 * Jistota nejhoršího: J. Lukeš, NK 1992, č. 6; V. Šlajchrt, ČD 11. 2. 1992 * Celý život: J. Lukeš, LidN 23. 7. 1992, příloha Národní 9; J. Peňás, Prostor 26. 8. 1992; V. Šlajchrt, Respekt 1992, č. 44; P. Janoušek, Tvar 1993, č. 1; J. Cieslar, Prostor 1993, č. 24; M. Špirit, KS 1994, č. 1 * Zeď vzpomínek: J. Rulf, LidN 11. 3. 1993, příloha Národní 9; P. A. Bílek, Labyrint 1993, č. 4 * Básně: M. Langerová, LitN 1993, č. 42; P. A. Bílek, Tvar 1994, č. 3; * Sedm povídek: J. Lukeš, LidN 27. 1. 1994, příloha Národní 9; M. Špirit, LN 1993, č. 49
Polemika: J. Škvorecký: Jak to bylo s Prezydentem Krokadýlů, LitN 1996, č. 21; P. Ouředník: Prezydent, nebo Krokadýl?, KPRR 1997, č. 7; Ad Prezydent Krokadýlů (J. Pelán, J. Emmerová, L. Dorůžka, V. Justl, M. Přibáň, Z. Salivarová, M. Žilina, J. Škvorecký), tamtéž 1997, č. 8; M. Zábranová: K oživené diskusi, LitN 1997, č. 40; M. Schonberg: Průzkum o přátelství, odvaze a intelektuálním disentu..., KPRR 1998, č. 11.
Rozhovory: J. S. (Jan Skácel), HD 1964, č. 10; D. Posekaná, MF 3. 3. 1966; V. Měšťan, Práce 16. 8. 1969.
Nekrology: I. Matějka, Tvorba 1984, č. 37, příl. Kmen; J. Škvorecký, Listy (Řím) 1984, č. 5; T. F., Proměny (New York) 1985, č. 3.

Autor hesla: Bohumil Svozil (1998)
Aktualizace hesla: 14. 12. 2006 (kp)
Aktualizace bibliografie: 14. 12. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu