Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 Antonín BAJAJA

* 30. 5. 1942, Zlín 
 
 
Prozaik
 

Narodil se v rodině lékaře. Vystudoval jedenáctiletou střední školu (mat. 1959) a Vysokou školu zemědělskou v Brně (Ing. 1964). Po vojenské službě (1964–1965) pracoval jako zootechnik JZD Podřevnicko v Želechovicích u Zlína (1965–1973) a jako vedoucí Střediska výživy zvířat při Zemědělské oblastní laboratoři Agropodniku Zlín (1973–1991). Roku 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu, od roku 1992 pracoval v deníku Prostor a později v časopisu Týden. Od roku 1991 byl externím spolupracovníkem a od roku 1994 redaktorem Rádia Svobodná Evropa. V roce 1990 se podílel na založení časopisu Zvuk (časopis pro kulturu a společenské dění okresů Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž, 1992–1994 vycházel jako publicistická příloha Zlínských novin, od 1995 opět samostatně), v jehož redakční radě pracuje dodnes. Od roku 1996 vede semináře tvůrčího psaní na Filozofické fakultě UP v Olomouci, do roku 2004 vyučoval také na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

 

Povídky, fejetony a reportáže publikoval v Tvorbě, Literárním měsíčníku, Lidové demokracii, Zemědělských novinách, Mladém světě, Moravských novinách, Lidových novinách, Literárních novinách, Listu pro literaturu, ROKu, Tvaru, Rozrazilu, Kulturních novinách, Textech aj. – Československý, resp. Český rozhlas vysílal dramatizaci povídky Silvestra a Čárly (1987), prozaického diptychu Duely (zkrácená verze; 1989) a prózu Pohřeb sezony (1992; později součást románu Na krásné modré Dřevnici); dále poetický text Třetí pastorální (1994) a rozhlasovou úpravu románu Zvlčení (2004). – Bajaja působí ve výboru Českého centra Mezinárodního PEN klubu, kde mj. spoluzakládal pěvecký spolek Wlastenci. Od června 2011 je členem Rady České televize. – Za román Na krásné modré Dřevnici získal v roce 2010 Státní cenu za literaturu.

 

Bajajova raná prozaická tvorba tematicky přísluší k vesnické próze, od dobových standardů tohoto žánru se však liší složitějšími kompozičními postupy, využíváním několika časových a dějových pásem i otevřenějším zacházením s některými tabuizovanými tématy. Již v prvotině Mluviti stříbro autor komponuje významově vícevrstevný metaforický obraz kolektivizované valašské vesnice 70. let. Jeho metoda se dále rozvíjí v prozaickém diptychu Duely. Ten tvoří dvě novely, spojené postavami a časoprostorem, a jeho ústředním tématem se stává plynutí času, diskontinuita a kontinuita minulého a přítomného, proměna člověka a společnosti, jejich vztah k mýtu a kulturní tradici. Bajaja postupuje metodou koláže: v často se měnící perspektivě vyprávění střídá spisovný jazyk a nářečí, kříží děje a časové roviny, prostřednictvím „filmových“ střihů a četných digresí mísí lyrické a přírodní pasáže i snové, fantaskní a pohádkové motivy s realitou. Konfrontace hodnot přitom vyznívají ve prospěch pasekářské rodové harmonie a prosté moudrosti venkovanů.
Porevoluční Bajajova tvorba se odklání od každodenní zemědělské tematiky, nikoli však od venkovského prostředí a jeho hodnot. Prohlubuje se mytický rozměr a sílí tendence k nadčasovému vnímání dílčích projevů současného světa. Tématem románu Zvlčení je koexistence odvěkého přírodního řádu s chaosem nové doby. Román ve dvou paralelních liniích sleduje osudy vlčí smečky, jejíž přirozené zvířecí instinkty jsou spolehlivým vodítkem i při setkání s dosud neznámými jevy, a lidské rodiny, jež podobnou oporu v tradici musí vědomě stále znovu hledat a obnovovat. Zpravidla ji nachází v sepětí s přírodou a v intuitivní životní moudrosti lidí, kteří kontakt s přírodou nikdy neztratili. Autentická rodinná zkušenost se stala základem románu Na krásné modré Dřevnici. Próza, sestavená jako koláž dopisů – vzpomínek na dětství, psaných v průběhu let starší sestře, vypovídá o proměně napůl venkovského, napůl podnikatelského baťovského Zlína v socialistický Gottwaldov. Zážitky pestrého dětství v zázemí pospolité a kultivované rodiny, která dětem vštěpovala morální i praktické zásady, se prolínají s atmosférou padesátých let, jež na podnikatelskou a intelektuální zlínskou společnost dopadla s exemplární důsledností. – Pevná vazba na rodný kraj se vedle původní tvorby se projevuje také v autorově zpracování regionálních pověstí a v jeho textech pro děti.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Mluviti stříbro (P 1982); Duely (PP 1988); Pastorální. Texty na betlémskou notu (BB 1994); Na šéne blaue Dřevnici. Taneční promenáda (P, bibliof. 1996, přepr. jako část R Na krásné modré Dřevnici); Zvlčení (R 2003); Na krásné modré Dřevnici (R 2009); Zpytování (FF, bibliof., 2011).
Ostatní práce: Zlínský kraj, horizonty nálad (doprovodné texty k fotografiím, 2004).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Velké vlhké oči (1986); Literatura a krajina (1996); Městopis: 50 autorů, povídek, měst (2000); Živáčkové (2001); Pověsti a balady /z Valašska, Hané a Slovácka/ (2003); Pohádky z Moravy (2004); Nevěry II (2005); Odkaz Jaromíra Tomečka (2008); Devla, devla (2008); Milovníci knížek (2010).

LITERATURA

Studie a články: J. Cigánek: doslov in Mluviti stříbro (1982); L. Machala: Bajajovo moravské romaneto, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Moravica 2, Studia moravica II (2004); J. Trávníček, doslov in Pohádky z Moravy (2004).
Recenze: Mluviti stříbro: J. Lukeš, SvSl 10. 3. 1983 * Duely: P. Janoušek, Tvorba 1989, č. 18; Š. Vlašín, I. Slavík, Kmen 1989, č. 10; L. Soldán, Rovnost 5. 4. 1989; A. Jedličková, LM 1989, č. 10; J. Hoffmannová, ČL 1991, č. 4; S. Schneiderová, in Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Studia Philologica 1991, sv. 1 * Pastorální. Texty na betlémskou notu: M. Petříček, LitN 1995, č. 47; R. Svoboda, LidN 3. 3. 1995 * Zvlčení: A. Burda, Tvar 2003, č. 12; M. Jungmann, Mosty 2003, č. 13; M. Trávníček, Aluze 2003, č. 2; E. Gilk, Aluze 2003, č. 2; J. Pechar, LitN 11. 8. 2003; Aleš Haman, Tvar 2003, č. 15; P. Odehnal, Tvar 2003, č. 15; L. Machala, Host 2004, č. 4 * Na krásné modré Dřevnici: V. Novotný, LitN 2010, č. 2; O. Nezbeda, Respekt 2010, č. 3; K. Bukovjanová, Host 2010, č. 2; I. Harák, Tvar 2010, č. 14; J. Zizler, A2 2010, č. 23; V. Barborík, Romboid 2010, č. 9.
Rozhovory: A. Čort, MFD 21. 10. 1982; -r-, MFD 23. 2. 1989; P. Frýbort – O. Neff, Kmen 1989, č. 13; (sla), MFD 19. 7. 1993; G. Kovaříková, Zlínské noviny 3. 5. 2003; P. Stojar, MFD 21. 3. 2003; A. Horáčková, MFD 21. 4. 2004; J. Beneš, Instinkt 2004, č. 16; M. Krolová, Týdeník Zlínska 2005, č. 3; J. Šícha, LitN 2005, č. 30; M. Balaštík, J. Němec, Host 2010, č. 1; O. Nezbeda, Respekt 2010, č. 12; O. Horák, HN 26. 10. 2010; P. Andreas, A2 2011, č. 12.

Autor hesla: Richard Svoboda (1995); Alena Přibáňová (2011)
Aktualizace hesla: 29. 2. 2012 (ap)
 
zpět na hlavní stranu