Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk






















 Antonín BAJAJA

* 30. 5. 1942, Zlín 
 
 
Prozaik
 

Narodil se v rodině lékaře. Vystudoval jedenáctiletou střední školu (maturita 1959) a Vysokou školu zemědělskou v Brně (Ing. 1964). Po vojenské službě (1964–1965) pracoval jako zootechnik JZD Podřevnicko v Želechovicích u Zlína (1965–1973) a jako vedoucí Střediska výživy zvířat při Zemědělské oblastní laboratoři Agropodniku Zlín (1973–1991). Roku 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu, od roku 1992 pracoval v deníku Prostor a později v časopisu Týden (1993–1994). Od roku 1991 externě spolupracoval také s Rádiem Svobodná Evropa, v letech 1994–2002 byl jeho redaktorem. V roce 1990 se podílel na založení časopisu Zvuk (časopis pro kulturu a společenské dění okresů Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž, v letech 1992–1994 vycházel jako publicistická příloha Zlínských novin, od roku 1995 opět samostatně), v jehož redakční radě působí dodnes. Vyučoval na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (1996–2004) a vedl semináře tvůrčího psaní na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1996–2021).

 

Povídky, fejetony a reportáže publikoval v Tvorbě, Literárním měsíčníku, Lidové demokracii, Zemědělských novinách, Mladém světě, Moravských novinách, Lidových novinách, Literárních novinách, Listu pro literaturu, ROKu, Tvaru, Rozrazilu, Kulturních novinách, Textech, Hostu, Dokořán, Zvuku, resp. Zvuku Zlínského kraje aj. – Československý, resp. Český rozhlas vysílal dramatizaci povídky Silvestra a Čárly (scénář Ludvík Němec, režie Eva Řehořová, 1987), prozaického diptychu Duely (zkrácená verze; sc. František Mandát, 1989) a prózy Pohřeb sezony (později součást románu Na krásné modré Dřevnici; uvedeno pod titulem Oscuramento aneb Zatmění, r. Eva Řehořová, 1992); dále poetický text Třetí pastorální (1994) a rozhlasovou úpravu románu Zvlčení (2004). – Městské divadlo ve Zlíně uvedlo dramatizaci Zvlčení (2017, sc. a r. Dodo Gombár). – Bajaja působil ve výboru Českého centra Mezinárodního PEN klubu (1992–2022), kde mj. spoluzakládal pěvecký spolek Wlastenci. – Próza Zvlčení byla oceněna Magnesií literou (2004), za román Na krásné modré Dřevnici získal autor Státní cenu za literaturu (2010).

 

Bajajova raná prozaická tvorba tematicky přísluší k vesnické próze, od dobových standardů tohoto žánru se však liší složitějšími kompozičními postupy, využíváním několika časových a dějových pásem i otevřenějším zacházením s některými tabuizovanými tématy. Již v prvotině Mluviti stříbro autor komponuje významově vícevrstevný metaforický obraz kolektivizované valašské vesnice sedmdesátých let. Jeho metoda se dále rozvíjí v prozaickém diptychu Duely. Ten tvoří dvě novely, spojené postavami a časoprostorem, a jeho ústředním tématem se stává plynutí času, diskontinuita a kontinuita minulého a přítomného, proměna člověka a společnosti, jejich vztah k mýtu a kulturní tradici. Bajaja postupuje metodou koláže: v často se měnící perspektivě vyprávění střídá spisovný jazyk a nářečí, kříží děje a časové roviny, prostřednictvím „filmových“ střihů a četných digresí mísí lyrické a přírodní pasáže i snové, fantaskní a pohádkové motivy s realitou. Konfrontace hodnot přitom vyznívají ve prospěch pasekářské rodové harmonie a prosté moudrosti venkovanů.
Porevoluční Bajajova tvorba se odklání od každodenní zemědělské tematiky, nikoli však od venkovského prostředí a jeho hodnot. Prohlubuje se mytický rozměr a sílí tendence k nadčasovému vnímání dílčích projevů současného světa. Tématem románu Zvlčení je koexistence odvěkého přírodního řádu s chaosem nové doby. Román ve dvou paralelních liniích sleduje osudy vlčí smečky, jejíž přirozené zvířecí instinkty jsou spolehlivým vodítkem i při setkání s dosud neznámými jevy, a lidské rodiny, jež podobnou oporu v tradici musí vědomě stále znovu hledat a obnovovat. Zpravidla ji nachází v sepětí s přírodou a v intuitivní životní moudrosti lidí, kteří kontakt s přírodou nikdy neztratili. Autentická rodinná zkušenost se stala základem románu Na krásné modré Dřevnici. Próza, sestavená jako koláž dopisů – vzpomínek na dětství, psaných v průběhu let starší sestře, vypovídá o proměně napůl venkovského, napůl podnikatelského baťovského Zlína v socialistický Gottwaldov. Zážitky pestrého dětství v zázemí pospolité a kultivované rodiny, která dětem vštěpovala morální i praktické zásady, se prolínají s atmosférou padesátých let, jež na podnikatelskou a intelektuální zlínskou společnost dopadla s exemplární důsledností. – Pevná vazba na rodný kraj se vedle původní tvorby se projevuje také v autorově zpracování regionálních pověstí a v jeho textech pro děti.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Mluviti stříbro (P 1982); Duely (PP 1988); Pastorální. Texty na betlémskou notu (BB 1994); Na šéne blaue Dřevnici. Taneční promenáda (P, bibliof. 1996, přepr. jako část R Na krásné modré Dřevnici); Zvlčení (R 2003); Na krásné modré Dřevnici (R 2009); Zpytování (FF, bibliof., Liberec 2011).
Ostatní práce: Zlínský kraj, horizonty nálad (doprovodné texty k fotografiím, 2004).
Uspořádal a vydal: Pohádky z Moravy (2004; též přispěl).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Velké vlhké oči (1986); Literatura a krajina (1996); Městopis: 50 autorů, povídek, měst (2000); Živáčkové (2001); Pověsti a balady /z Valašska, Hané a Slovácka/ (2003); Nevěry II (2005); Odkaz Jaromíra Tomečka (2008); Devla, devla (2008); Milovníci knížek (2010).

LITERATURA

Studie a články: J. Cigánek: doslov in Mluviti stříbro (1982); S. Schneiderová: Kontury stylu Antonína Bajaji, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas paedogogica. Philologica. Studia philologica. Sv. 11, sv. 1 (1991); L. Machala: Bajajovo moravské romaneto, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Moravica 2, Studia moravica II (2004); J. Trávníček, doslov in Pohádky z Moravy (2004); M. Beke: Žánrové aspekty Bajajova romaneta Zvlčení, in Stabilita a labilita žánrů: Žánrové metamorfézy v středoevropském kontextu, sv. II, Opava 2005; M. Beke: Město, memoár, minulost, mýtus – Bajajův nový román Na krásné modré Dřevnici, Bohemica Olomucensia 2011, č. 1.
Recenze: Mluviti stříbro: vln (=V. Novotný), ZN 15. 1. 1983; J. Lukeš, SvSl 10. 3. 1983; S. Juga, Nová svoboda 7. 4. 1983; V. Kolár, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 11 * Duely: P. Janoušek, Tvorba 1989, č. 18; M. Pilař, Kulturní měsíčník 1989, č. 5; Š. Vlašín, Kmen 1989, č. 10; I. Slavík, Kmen 1989, č. 10; L. Soldán, Rovnost 5. 4. 1989; A. Jedličková, LM 1989, č. 10; J. Špaček, Dotyky 1989, č. 8; T. Sedláček, ROK 1990, č. 1; J. Hoffmannová, ČL 1991, č. 4 * Pastorální. Texty na betlémskou notu: M. Petříček, LitN 1995, č. 47; R. Svoboda, LidN 3. 3. 1995 * Zvlčení: A. Burda (= P. Janoušek), Tvar 2003, č. 12 (též in Hravě i dravě, 2009); M. Jungmann, Mosty 2003, č. 13; M. Trávníček, Aluze 2003, č. 2; E. Gilk, Aluze 2003, č. 2; L. Foldyna, Aluze 2003, č. 2; J. Pechar, LitN 2003, č. 33; Aleš Haman, Tvar 2003, č. 15; P. Odehnal, Tvar 2003, č. 15; L. Machala, Host 2004, č. 4; J. Schneider, MFD 6. 6. 2003 * Na krásné modré Dřevnici: J. Chrobák, Aluze 2010, č. 2; V. Novotný, LitN 2010, č. 2; O. Nezbeda, Respekt 2010, č. 3; K. Bukovjanová, Host 2010, č. 2; I. Harák, Tvar 2010, č. 14; J. Zizler, A2 2010, č. 23; V. Barborík, Romboid 2010, č. 9; (ivc) (= I. Coufalová), Dějiny a současnost 2011, č. 9.
Rozhovory: A. Čort, MFD 21. 10. 1982; S. Juga, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 26; -r-, MFD 23. 2. 1989; K. Komárek, LD 6. 7. 1989; P. Frýbort – O. Neff, Kmen 1989, č. 13; (sla), MFD 19. 7. 1993; G. Kovaříková, Zlínské noviny 3. 5. 2003; P. Stojar, MFD 21. 3. 2003; A. Horáčková, MFD 21. 4. 2004; J. Beneš, Instinkt 2004, č. 16; V. Trnková, Literární novinky 2004, č. 10; M. Krolová, Týdeník Zlínska 2005, č. 3; J. Šícha, LitN 2005, č. 30; M. Balaštík, J. Němec, Host 2010, č. 1; O. Nezbeda, Respekt 2010, č. 12; T. Radváková-Willoughby, Právo 8. 7. 2010, příl. Salon č. 677; O. Horák, HN 26. 10. 2010; T. Koloc, Kulturní noviny 2010, zima 2010/2011; P. Andreas, A2 2011, č. 12; R. Řezníčková, Literka 2011, č. 6; J. Trávníček in Knihy a jejich lidé (2013); G. Oaklandová, Welles 2017, č. 69.

Autor hesla: Richard Svoboda (1995); Alena Přibáňová (2011)
Aktualizace hesla: 1. 11. 2021 (ap)
 
zpět na hlavní stranu