Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Alena BERNÁŠKOVÁ

* 22. 5. 1920, Praha 
 
Prozaička, autorka cestopisných reportáží a překladatelka
 Provdaná Alexová. Její otec Antonín Bernášek (1883–1966) překládal z francouzštiny, angličtiny, němčiny a italštiny prózu, a především hry pro pražská divadla; napsal rovněž několik původních komedií (zejména pod pseudonymem A. Bernard). – Alena Bernášková maturovala v roce 1939 na anglickém reálném gymnáziu v Praze a téhož roku začala studovat na Lékařské fakultě UK. Po zavření vysokých škol absolvovala jednoroční abiturientský kurs na obchodní akademii (1940). V letech 1941–1942 byla učitelkou v Ústavu moderních řečí, v období 1942–1944 učila na obchodní akademii v Karlíně, v letech 1944–1945 vystupovala poloprofesionálně jako herečka v divadle Akropolis. Poslední rok okupace byla totálně nasazena v chemické továrně v Modřanech. V roce 1945 pracovala na ministerstvu informací v odboru pro kulturní styky s cizinou, o rok později odešla do redakce Svobodných novin, s novinářskou delegací se zúčastnila zájezdů do USA, Kanady, Velké Británie, Francie a zároveň v letech 1945–1947 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy angličtinu a filozofii. Koncem roku 1947 nastoupila do pobočky OSN Výzva Spojených národů na pomoc dětem. V rámci této činnosti navštívila Polsko, Rakousko a Švýcarsko. V letech 1948–1951 pracovala v redakci Lidových novin jako zahraničněpolitická redaktorka (od podzimu 1948 byla půl roku na studijním pobytu v chemické továrně v Záluží u Mostu), v letech 1951–1953 v nakladatelství Československý spisovatel, v období 1953–1955 v redakci časopisu Československý voják, poté přešla do Svazu československých spisovatelů, kde měla na starosti členské oddělení (1955–1960). V roce 1954 byla zvolena poslankyní Národního shromáždění, mandát začala vykonávat v listopadu 1956 po odstoupení Jarmily Glazarové a ve sněmovně působila i v dalším volebním období až do června 1964. Jako členka parlamentních a spisovatelských delegací procestovala značnou část Evropy i Střední a Dálný východ (Indie, Indonésie, Kambodža, Vietnam, Čína). Po sňatku v roce 1964 se natrvalo přestěhovala do Brna, kde v letech 1966–1969 pracovala jako tajemnice pobočky Svazu československých spisovatelů. Poté byla ve svobodném povolání; živila se převážně soukromou výukou cizích jazyků.
 Přispívala do periodik: Ozvěna, Lidové noviny, Svobodné noviny, Československý voják, Nový život, Mladá fronta, Literární noviny, Plamen aj. a spolupracovala s Československým rozhlasem. Podle povídky pro mládež Děti velké lásky napsala filmový scénář s titulem Olověný chléb (1954, r. Jiří Sequens). Později se podílela na překladu Díla C. G. Junga. – Jako publicistka užívala šifry AB.
 Bernášková se jako jedna z prvních snažila realizovat program budovatelského umění a socialistického realismu. Ve výrobním románu Cesta otevřená (vzniklém na základě studijního pobytu v Záluží u Mostu) se pokusila naplnit dobové postuláty třídní a ideologické funkce literatury – na osudech chemické továrny a jejích zaměstnanců zachytit proces proměny a socializace celé společnosti od konce druhé světové války do února 1948. Dokumentární inspirace a její často až expresivní ztvárnění tu kontrastuje s černobílým pojetím lidských hrdinů jako nositelů znepřátelených ideologií. Hlavním protagonistou prózy je sama chemická továrna, jež funguje jako živý a nevypočitatelný organismus, kdežto zobrazení lidské psychologie a mezilidských vztahů je plně podřízeno politickému schématu. Ze stejných ideově-politických stanovisek vychází i sociálně laděná próza pro mládež Děti velké lásky. Snahou o postižení politického klimatu studené války je veden soubor povídek Král nemá pravdu, který obsahuje drobné, čtenářsky atraktivní, mnohdy na dobrodružné zápletce stavěné příběhy z celého světa. Druhou linii autorčiny tvorby tvoří knihy inspirované jejími pobyty v cizině, které se vyvíjejí od reportáže (Letem USA a Kanadou) přes cestopis s beletristickými prvky (Setkání v Jugoslávii) až k literárnímu deníku s naučně cestopisnými prvky (Stop Roma).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Letem USA a Kanadou (RpRp 1947); Cesta otevřená (R 1950); Šeherezáda (D, rozmnož., 1951, i prem.); Děti velké lásky (P pro ml., 1953); O dědu Mrázovi a jeho kmotříčkovi (pohádka, b. d., 1953); Král nemá pravdu (PP 1956); Let do Asie (RpRp 1962); Setkání v Jugoslávii (cestopis, 1966); Stop Roma (P 1967).
Překlady: A. Christie: Deset malých černoušků (in Detektivní hry, 1965); C. G. Jung: Člověk a duše (spolu s L. Bětákem, K. Plockem a J. Vaškovou, 1995); C. G. Jung: Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi (Výbor z díla C. G. Junga sv. 1, spolu s dalšími překladateli, 1997); Osobnost a přenos (Výbor z díla C. G. Junga sv. 3, spolu s L. Bětákem a J. Škodovou, 1998); scénicky: G. Kanin: Včera narození (prem. 1947), J. M. Barrie: Poslední příležitost (prem. 1947).

LITERATURA

Recenze: Letem USA a Kanadou: gm (= M. Galuška), RP 25. 12. 1947; E. Valenta, Svobodné noviny 21. 12. 1947 * Cesta otevřená: S. Machonin, Nový život 1950, č. 1–2; K. Šiktanc, MF 12. 4. 1950; J. Putík, LidN 23. 4. 1950 * Šeherezáda: bs (= B. Slavík), LD 3. 4. 1951; J. Kopecký, LidN 11. 4. 1951; J. Lederer, Svět práce 1951, č. 15 * Děti velké lásky: Z. K. Slabý, HD 1954, č. 2; M. Schulz, RP 12. 3. 1954; I. Klíma, MF 7. 4. 1954 * Král nemá pravdu: M. Petříček, Nový život 1956, č. 11; J. Vohryzek, LitN 1956, č. 52; A. Jelínek, RP 11. 11. 1956 * Let do Asie: H. Klímová, LitN 1962, č. 40; M. Pohorská, Tvorba 1962, č. 37 * Stop Roma: F. Benhart, Plamen 1968, č. 4.
Nekrolog: Dokořán 2007, č. 44 (prosinec).
Autor hesla: Michaela Nondková (1995)
Aktualizace hesla: 14. 1. 2019 (ap)
 
zpět na hlavní stranu