Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan DVOŘÁK

* 10. 5. 1937, Litomyšl  
 
 
Prozaik; literární vědec a redaktor
 Vyrůstal v rodině učitele matematiky a celoživotního přítele malíře Otakara Kubína (jejich vztahy později vylíčil v románu Odvrácená strana obrazu). 1939–45 žil s rodiči v Kolíně nad Labem. V Praze ukončil základní vzdělání (1952), jeden rok navštěvoval jedenáctiletou střední školu a absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou (1953–57). 1957–62 studoval na FF UK češtinu a dějepis. Diplomovou práci Prozaické dílo Ludvíka Aškenazyho obhájil 1968 jako doktorskou. Po dvouleté vojenské službě (1962–64, Litoměřice, Klenčí pod Čerchovem, Horšovský Týn) učil jeden rok na Střední průmyslové škole strojnické v Rychnově nad Kněžnou. 1966–92 působil ve Východočeském nakladatelství v Hradci Králové, kde také od 1969 trvale žije. 1967 bylo nakladatelství přejmenováno na Kruh a Dvořák se stal jeho šéfredaktorem, po odvolání z této funkce 1970 v něm pracoval jako redaktor. 1990 jmenován ředitelem nakladatelství. Po zániku Kruhu nastoupil 1992 na Pedagogickou fakultu v Hradci Králové (nyní Vysoká škola pedagogická) jako odborný asistent na katedře českého jazyka a literatury (externě zde učil již 1983–86). 1994 obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci habilitační práci o vztahu literatury a filmu po druhé světové válce (Modely a narušitelé) a byl jmenován docentem pro obor teorie a dějin literatury, divadla a filmu. 1975–76 působil jako externí dramaturg loutkového divadla Drak v Hradci Králové a spolupodílel se mj. na česko-polsko-slovenském scénickém pásmu Jánošík (prem. 1974). V roce 2003 byl jmenován čestným předsedou Východočeského střediska Obce spisovatelů.
 Od 1958 publikoval beletrii a kritické texty v Plameni, Literárních novinách, Pochodni (Hradec Králové), Impulsu, Zlatém máji, Nových knihách, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Práci, Zemědělských novinách, Kmeni, Tvaru, Oku aj., psal doslovy (např. ke knihám Vladimíra Brandejse, Miroslava Hanuše aj.). Od 60. let systematicky uveřejňoval filmové studie, recenze a publicistiku ve Filmu a době (zde v 60. letech např. cyklus Filmové proměny) a vedl filmové rubriky v královéhradecké Pochodni a v Textech. Spolupracoval s Čs. rozhlasem. V roce 1999 vyšla Dvořákova psychologická novela Zpovědník jako příloha časopisu Tvar (edice Tvary, svazek 2). Užíval pseudonymu Jan Robert a šifry jad.
 Již v Dvořákově detektivní prvotině Zločin naruby, napsané technikou filmové montáže, se projevuje tíhnutí k žánru psychologické prózy, které dominuje také v jeho dalších knihách, ať již vyprávějí komorní příběh studentského mládí a dospívání (Tulácké dny), nebo představují metaforické podobenství o významu autentického lidského časoprostoru (Domácnost). Baladický charakter mají Dvořákovy modelové prózy o krizi psychologických souřadnic a citových jistot v poválečné době (Láska před západem slunce, Zde konečně nám dáno moře). V 80. letech se autor zaměřil na analýzu lidského nitra v cyklu existenciálně zabarvených románů a povídek z východočeského prostředí. Nejpřesvědčivěji v něm vykreslil labilní světy dvou „panelákových“ generací v trojnovele Milý, milá, nejmilejší. Problematice umění a životního kreda věnoval reflexivní romány Odvrácená strana obrazu (s parafrázovanými výňatky z dopisů Otakara Kubína) a Kamenný lev, v němž se na pozadí životní filozofie inzitního literáta (inspirovaného Aloisem Beerem) pokusil o skicu českého společenského života od první světové války až do konce 70. let. Sbírka povídek Obyčejné odchody sdružuje několik prozaických variací na téma odchodu jako opouštění známého a pokusů o porozumění smyslu bytí. Autobiograficky založený a bilančně laděný soubor Život vzpomínek představuje mozaiku prozaických impresí, z nichž některé jsou datovány jako deníkové záznamy, vzpomínek na přátele, případně na dětství, ale i krátkých filmových a literárních reflexí.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Zločin naruby (P detekt., 1967); Tulácké dny (P 1970); Domácnost (P 1971); Láska před západem slunce (P 1973); Muž mezi ženami (P 1977); Zde konečně nám dáno moře (P 1978); Hledání v panelovém městě (R 1981); Odvrácená strana obrazu (R 1983); Skalp (R 1984); Úkazy na obloze (PP 1987); Spolek svedených a opuštěných (R 1987); Milý, milá, nejmilejší (P 1990); Kamenný lev (R 1990); Obyčejné odchody (PP 2004); Život vzpomínek (PP 2007).
Ostatní práce: Východočeským krajem (místopisné pojednání k fotografiím J. Havla, 1985); Poetický svět Václava Kršky (film. monografie, 1989); Stříbrný vítr – kniha a film (studie, 2003).
Příspěvky ve sbornících: Příběhy o lidech a zvířatech (1980); Příběhy o maminkách (1989) aj.
Uspořádal a vydal
: Recese je hygiena ducha. Zvedá ventil, vypouští páru, netvoří ji (sb., 1967); Kruh poezie (sb., 1968); Čas a smrt (sb., 1970); F. Lesař: Ovečky na horách (PP 1972); Začátek (sb., 1973); Pohledy (sb., 1974); Příběhy o citech (sb., 1975); Setkání (sb., 1976); Rozhovory (sb., 1977); Letokruhy (lit. sb., 1982); Hlavní téma: psychologická próza (1994, s N. Mlsovou); Prameny díla, dílo pramenem (1995, s J. Bartůňkovou); Bloudění časem a prostorem - Jaroslav Durych známý i neznámý (s N. Mlsovou, 1997); Psaní jako sebevyjádření (1998); Neznámí autoři - neznámé texty (s N. Mlsovou, 1999); „Umělý člověk“ 20. století (s N. Mlsovou, 2000); Literární událost? (s P. Posledním, zvl. příloha časopisu Češtinář, 2003) aj.

LITERATURA

Studie a články: J. Adam: doslov, in Skalp (1987); A. Zachová in Regionální návraty, ČL 1995, č. 1.
Recenze: Tulácké dny: Z. Heřman, Texty 1970, č. 10; Š. Vlašín, Tvorba 1971, č. 22 * Domácnost: iz (I. Zítková), MF 25. 11. 1971; M. Blahynka, RP 2. 5. 1972 * Láska před západem slunce: Š. Vlašín, Tvorba 1973, č. 30; J. Pecháček, LM 1984, č. 6 * Muž mezi ženami: nam (N. Macurová), ZN 20. 6. 1978; Š. Vlašín, Tvorba 1978, č. 21 * Hledání v panelovém městě: J. Lukeš: SvSl 25. 11. 1981; V. Macura, LM 1982, č. 2 * Odvrácená strana obrazu: L. Vacina, Práce 25. 5. 1983; B. Svadbová, LM 1984, č. 4 * Skalp: J. Lukeš, SvSl 29. 4. 1984 * Spolek svedených a opuštěných: V. Novotný, ZN 20. 5. 1988 * Milý, milá, nejmilejší: iz (I. Zítková), NK 1990, č. 25 * Kamenný lev: Z. Heřman, Tvar 1991, č. 20 * Obyčejné odchody: V. Novotný, Tvar 2005, č. 10 * Život vzpomínek: M. Blahynka, Obrys-Kmen 2007, č. 30 (příl. Haló novin, 4. 8. 2007).
Autor hesla: Vladimír Novotný (1995)
Aktualizace hesla: 30. 9. 2008 (ap)
 
zpět na hlavní stranu