Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 Petr CHUDOŽILOV

* 2. 2. 1943, Prostějov 
 
 
Prozaik, publicista
 Pochází z rodiny ruského emigranta s bohatou exulantskou tradicí. V roce 1957 se rodina přestěhovala z Moravy do Prahy, kde Chudožilov maturoval (1960) na jedenáctileté střední škole. Zaměstnán byl nejprve jako agenturní zpravodaj ČTK, od roku 1964 v dělnických profesích (postupně dřevorubec, závozník, pomocný dělník, mlékař). V letech 1966–70 studoval publicistiku na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK – studium uzavřel bez závěrečných zkoušek – a současně pracoval jako sociolog v podniku Pozemní stavby Praha a v Československé televizi. V letech 1967–69 působil jako redaktor Literárních novin, Literárních listů a Listů. Po roce 1969 nejprve ve svobodném povolání, od roku 1971 opět v dělnických profesích (noční hlídač, řidič, stavební dělník). V roce 1982 pod nátlakem Státní bezpečenosti (signatář Charty 77) emigroval s rodinou do Švýcarska. Zde studoval historii, pracoval opět v dělnických profesích a později působil jako nezávislý publicista a spisovatel. Žije v Basileji.
 

V druhé polovině 60. let Chudožilov získal popularitu především svými reportážemi publikovanými v Literárních novinách. Neotřelé reportáže, ale i úvahy, fejetony a povídky dále uveřejnoval ve Filmových a televizních novinách, Plameni, Orientaci, Sešitech pro mladou literaturu, Práci, Literárních listech, Zpravodaji (Curych) aj. V polovině 80. let začal psát fejetony pro české vysílání Hlasu Ameriky. Po listopadu 1989 začal přispívat zejména do Lidových novin, ale také do Revolver Revue a její Kritické přílohy a dalších. Spolupracuje s Českým rozhlasem. Je autorem večerníčků, vysílaných Bavorským rozhlasem. – V německy mluvících zemích se stal úspěšným autorem literatury pro děti, především pohádek a fantastických povídek: v roce 1991 byl jako tvůrce dětské literatury zapsán na Čestnou listinu IBBY, v roce 1993 získal Evropskou cenu za nejlepší německy psanou pohádku za povídku Der Mantel ze souboru Charlotte von Huglfing.

 

V knize prozaických črt Kapři v kvetoucích trnkách se Chudožilov zaměřil na nekonformní mladé hrdiny ze společenského dna. Detailní, jakoby z kontextu vytržené epizody z jejich soukromí jsou zde buď věcně zaznamenávány, nebo naopak rozvinuty do groteskní či fantaskní hyperboly, námětově pak bývají založeny na chvilkovém milostném nebo jen sexuálním vztahu. Smysl pro fantaskno uplatnil Chudožilov nápaditým a hravým způsobem v pohádkách Na velrybě, kde zázračné dění vpadá do světa nepohádkové každodennosti. Jemně humorný tón sugeruje úsměvnou pohodu, jejíž smysl většinou odhaluje pointa: štěstí (a zároveň nesentimentální poetičnost Chudožilových pohádek) zakládají zdánlivě nicotné jevy a hlavně nenápadné zážitky, které člověk sdílí v jednotě s hodnými lidmi – nebo třeba s trpaslíky či se sněžným mužem. Vyprávění dětského příběhu Bobík aneb Pacient dr. Gordona osciluje na hranici mezi pohádkovým příběhem a podobenstvím. Poloreálné splnění dětského snu mít psa v podobě „psího anděla“ se stane katalyzátorem řady paradoxních situací, které odhalují napětí mězi světem dospělých a představami děti. Symbolické „propuštění“ nadpřirozené psí postavy pak představuje nejen bránu k dospělosti, ale i neradostnou zprávu o tom, že fantazie s dospíváním ustupuje do přísně vymezených hranic. V souborech fejetonů a esejů Boj o fusekli, Proč necítím národní hrdost, Kulturní šok uplatňuje autor schopnost vnitřní distance od situace v českém prostředí, specifický smysl pro humor a hravost, ale též značnou dávku apelativnosti.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a publicistika: Kapři v kvetoucích trnkách (PP 1969, 3. vyd. upravené a doplněné pod titulem Kapři v kvetoucích trnkách po třiceti letech 1996); Na velrybě (PP pro děti, 1990); Die Reise in den Sternenhimmel (R pro děti 1992); Zu viele Engel (PP pro děti 1994); Charlotte von Huglfing (PP pro děti 1996); Boj o fusekli (výbor z rozhlasových fejetonů 1996); Balada o Bobíkovi aneb Pacient dr. Gordona (P pro děti 1998); Proč necítím národní hrdost (výbor z publicistiky 1999); Das Wunder von Jasina (P pro děti 1999); Kulturní šok aneb Setkání třetího druhu (fejetony 2000); Papír je poslední domov (PP 2003).
Příspěvky ve sbornících: Literatura a krajina (1996); Jestřábe, díky (vzpomínkový soubor 2000).
Účast v týmových pracích: Jiří Tichý: Od dubna do dubna (PP 1998, spolu s J. Tichým, I. Jirousem a J. Kroutvorem).

LITERATURA

Recenze: Kapři v kvetoucích trnkách: A. Linke, NK 15. 5. 1969; Š.Vlašín, RP 19. 7. 1969; fs (= F. Soldan), RP 6. 10. 1970 * Na velrybě: V. Novotný, MF 12. 2. 1991 * Kapři v kvetoucích trnkách po třiceti letech: J. Chuchma, MFD 14. 5. 1996; J. Lukeš, Týden 1996, č. 23 * Boj o fusekli: J. Chuchma, MFD 4. 6. 1996 * Balada o Bobíkovi aneb Pacient dr. Gordona: (ks) Plžeňský deník 25.1. 1999 * Proč necítím národní hrdost: F. Tomáš, Právo 12. 3. 1999; A. Knapp, NK 1999, č. 11; E. Lukavský, Babylon 1999, č. 4; P. Kolínská, KPRR 1999, č. 15 * Kulturní šok aenb Setkání třetího druhu: M. Nyklová, NK 2001, č. 1; J. Chuchma, MFD 15. 3. 2001; R. Václavík, Host 2001, č. 3 * Papír je poslední domov: A. Haman, LidN 11. 3. 2004; V. Karfík, HN 2004, č. 21; A. Šporková, Tvar 2004, č. 8; T. Kubíček, Host 2004, č. 6.
Rozhovory: J. Lederer in České rozhovory (Kolín n. R. 1979); J. Hůla, Svobodný zítřek 18. 6. 1990; J. Rulf, Reflex 1996, č. 3; D. Anýž, MFD 11. 5. 1996; V. Vačkov, LidN 27. 2. 1999; A. Stankovič, RR 1999, č. 40.

Autor hesla: Ladislav Soldán (1995); Přemysl Blažíček (1995); Klára Kudlová (2007)
Aktualizace hesla: 31. 10. 2007 (kk)
Aktualizace bibliografie: 31. 10. 2007 (kk)
 
zpět na hlavní stranu