Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Václav  ČTVRTEK

* 4. 4. 1911, Praha 
† 6. 11. 1976, Praha 
 
Prozaik, autor literatury pro děti
 Původním jménem Václav Cafourek, jménem Václav Čtvrtek podepisoval své práce od roku 1946, úředně je za své občanské jméno přijal v roce 1959. Syn účetního. Za první světové války žil po odchodu otce na frontu s matkou a bratrem v Jičíně u dědečka Václava Feyfara, bývalého jičínského starosty, tesaře, stavitele a sugestivního vypravěče tajuplných příběhů. V Jičíně navštěvoval pokusnou školu při Raisově učitelském ústavu. V roce 1918 se rodina vrátila do Prahy. Po dokončení obecné školy Václav Čtvrtek absolvoval reformní reálné gymnázium (maturita 1931) a krátce studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Začal pracovat jako expedient Městských knihoven pražských, pak byl dlouhá léta úředníkem na finančním ředitelství v Chebu (1933–1939) a v Praze: v letech 1940–1945 byl zaměstnán na zemském finančním ředitelství (s mezidobím totálního nasazení), roku 1945 vykonával vojenskou službu v Děčíně, v letech 1946–1948 pracoval na ministerstvu financí. V roce 1949 se stal zaměstnancem Čs. rozhlasu; až do roku 1959 postupně působil jako dramaturg pohádkových pořadů, vedoucí vysílání pro školy a nakonec jako vedoucí vysílání vědy a techniky pro mládež. Počínaje rokem 1960 se tvorbě začal věnovat jako spisovatel z povolání. V roce 1975 byl jmenován čestným občanem města Jičína. – Jeho druhou manželkou byla redaktorka Čs. rozhlasu Vlasta Váňová (1917–1968), autorka próz pro děti, rozhlasových a televizních her.
 Časopisecky začal soustavněji publikovat (kromě několika příspěvků v předválečném Studentském časopise) až v roce 1946, a to především v dětských periodikách. Postupně přispíval do Vlaštovičky, Sedmihlásku (zde např. v letech 1947–1948 poprvé vyšlo Čtení o vepříkovi a kůzleti, knižně vydané až v roce 2001), Broučka, Mateřídoušky, Sluníčka, Ohníčku, Pionýra, Sedmičky pionýrů, Pionýrských novin, Zlatého máje, Literárního měsíčníku, ABC, Mladé fronty aj. Mnoho jednotlivých pohádek rovněž publikoval v drobných sešitových tiscích. Již od roku 1946 autorsky spolupracoval s Čs. rozhlasem, kde pak do konce svého života zveřejnil nespočet menších i větších prací, např. rozhlasové hry Štědrý večer kominíka Valenty (1948, r. P. Pražský), Silák Bivoj (1950, r. J. Vasmut), O Smolíčkovi (1950; dětská opera, hudba Karel Hába), Jak Rumcajs vyhrál nad kanonýry (1968, r. K. Weinlich), Narození princezny Malenky (1968, r. M. Disman), O králi, co měl tři koruny (1971, r. K. Weinlich) ad.; zvlášť výrazně se autorsky podílel na pravidelných rozhlasových pořadech Nedělní pohádka a Hajaja. Další jeho prózy byly pro rozhlas zdramatizovány jinými autory. Od druhé poloviny padesátých let spolupracoval rovněž s Čs. televizí; mimořádné divácké popularity dosáhl zejména svými (většinou seriálovými) příspěvky do Večerníčku; nejpopulárnější z nich, seriál O loupežníku Rumcajsovi (první díl prem. 1967), převzalo na třicet zahraničních televizních stanic. Některé jeho příběhy pro děti a mládež byly zfilmovány (Malá letní romance s tit. Malé letní blues, 1967, režie Jiří Hanibal, scénář Ota HofmanJiří Hanibal; My tři a pes z Pětipes, 1971, režie Oto Koval, scénář Milan Šimek a Oto Koval). Čtvrtkovy pohádky a prózy pro děti se staly také předlohami bezpočtu divadelních dramatizací. Rumcajsovské příběhy upravil pro divadelní jeviště Saša Lichý (Jak se stal Rumcajs loupežníkem, 1969; Jak měl Rumcajs Cipíska, 1972), následovaný řadou dalších autorů, mezi něž patří mj. Jiří Teper (Kočičiny kocoura Damiána, 1980), Dana Bartůňková (Loupežník a obr, 2000), Jana Glozarová (Rumcajs a Cipísek, 2000; Křemílek a Vochomůrka, 2001), Jiří Untermüller (O vodníku Česílkovi a víle Andulce, 2002), Jitka Martínková (Pohádkové trampoty kominíka Valenty, 2002), Jana Galinová (Loupežník Rumcajs, 2003), Jiří Kraus (Jak čert hledal díru do pekla, 2004), Jiří Skovajsa a Ondřej Klíč (Rumcajs, 2006), Hana Mrázková (Pohádky z pařezové chaloupky, 2016), Michal Hába a Jana Kuklová (Cipísek, 2016). Pod názvem O loupežníku Rumcajsovi byl inscenován balet na hudbu Ladislava Matějky a libreto Alberta Janíčka (prem. 1975 Ostrava a 1983 Ústí nad Labem). Dobrodružství loupežníka Rumcajse bylo v Polsku uvedeno v muzikálové podobě (text Ernest Bryll, hudba Katarzyna Gärtner, český překlad Mojmíra Janišová, texty písní Vladimír Čort, čs. prem. 1975). Čtvrtkovu prózu Zlatá lilie zdramatizovala pro dětské herce Věra Pánková (rozmn. 1971). Čtyři Pohádky z mechu a kapradí pro loutkové jeviště upravil Petr Slunečko (Křemílek a Vochomůrka, rozmn. 1979), na motivy Čtvrtkovy pohádky napsal loutkovou hru pro děti Zbyněk Vybíral (Stázka a čert, rozmn. 1989). Na náměty pohádek Václava Čtvrtka dále vznikly např. loutkové hry Křemílek a Vochomůrka (prem. 1978, sc. Karel Makonj), Víla Amálka (prem. 2009, sc. Marta Gusniowska, přel. Jana Pithartová), Dobrodružství piráta Kolíska (prem. 2011, sc. Konrád Popel a Lukáš Votava), Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni (prem. 2013, sc. Pavel Vašíček) ad. Řada Čtvrtkových pohádek vyšla na zvukových nosičích, často s využitím starších rozhlasových aj. záznamů; hojně je využívána i Čtvrtkova poezie pro děti, často zhudebňovaná (Emil Strašek, Jiří Válek, Ilja Hurník, Petr Eben aj.). V roce 2009 vznikl v České televizi dokumentární film o životě a díle Václava Čtvrtka s názvem Strejda Čtvrtek (r. Tomáš Váňa, cyklus Předčasná úmrtí). –
Pseudonymy: ve Studentském časopise publikoval Čtvrtek pod jménem Brvenca, pro svůj knižní debut užil pseudonymu Huge Prattler, řídce užíval též jména Václav Málek, Karel Poledne, Jan Neděle.
 Přestože vydával také prózy pro dospělé (Veselí mrtví, Nezbedné pověsti), obracel se Čtvrtek především k dětem, od nejmenších až po dospívající mládež. Psal pro ně nejen pohádky a pohádkové seriály, ale i písňové texty, loutkové hry a populárně-naučnou literaturu (Směr vesmír – start!). Součástí jeho díla jsou i povídky, novely, kroniky a vyprávění o zážitcích a problémech městských dětí, jak jim je přináší škola, život na sídlištích či prázdniny na venkově, jakož i historizující próza, konfrontující dětského hrdinu minulosti a přítomnosti (Chlapec s prakem, Neuvěřitelná příhoda práčete Leška). Čtvrtkova žánrově mnohotvárná tvorba se přitom polarizovala ve dva typy: v klukovské a dívčí příběhy ze současnosti (psané převážně v padesátých a sedmdesátých letech) a v příběhy pohádkové (vznikající zvláště od poloviny šedesátých let). Oba námětové okruhy spojují příběhy z reálného dětského života s výrazným pohádkovým motivem (Čárymáry na zdi, Duha a jelen Stovka, Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka). V příbězích ze současnosti Čtvrtek povětšinou sdílel dobové výchovné pojetí dětské literatury, přesahoval ho však motivickou a situační objevností, živostí postav, nepředpojatým viděním vztahu dětí a dospělých, a zejména bezprostředností dialogů, dobře odposlouchanou dětskou řečí. Situační a dějové poutavosti dosáhl v klukovském románu My tři a pes z Pětipes, hlubšího psychologického záběru v dívčím románku Malá letní romance, soustředěném k citovému hledání dospívající hrdinky na pozadí přírodního dění. Próza O Kačence a tlustém dědečkovi, vydaná z rukopisu ponechaného v redakci nakladatelství poprvé ke 100. výročí autorova narození a 35. výročí úmrtí, v humorné rovině zachycuje kontrast dětské naivity a bezprostřednosti se světem dospělých. Nad úroveň běžné pohádkářské produkce se pak Čtvrtek pozvedl sérií „jičínských“ pohádek, zvláště těch, jež jsou svázány postavou loupežníka Rumcajse; upoutávají jazykovou vynalézavostí a humorem, poetickým viděním, situační nápaditostí a dějovou barvitostí, ale též morálním posláním. Jejich lidově nekomplikovaní, rozhodní a charakterově robustní hrdinové žijí ve shodě s přírodou a jejím řádem, po zákonu přirozeného cítění, lásky a dobra a se smyslem pro spravedlnost. Křehčeji a ještě hravěji jsou pojati hrdinové v Čtvrtkových přírodních báchorkách (lesní skřítkové Křemílek a Vochomůrka aj.). Ve svých nejlepších pohádkách Čtvrtek vytvořil osobitý a přitom typicky český pohádkový svět, který je při respektování principů moderní pohádky hluboce vrostlý do tradic lidového vypravěčství; zvl. jeho pohádky byly přeloženy do řady cizích jazyků.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Whitehors a dítě s pihou (R 1940, pod pseud. Huge Prattler); Veselé pohádky o pejskovi a kočičce, strýci hrochovi, loupežnících a jiných lidech a zvířátkách (1947); Jak pejsek a kočička pěstovali kaktus (pohádky, 1947); Lev utekl (pohádka, 1948); Kolotoč v Africe (pohádka, 1948); Král Lávra (D pro ml., podle K. Havlíčka Borovského, 1952, insc. pozn. M. Disman, návrhy scén J. Zrzavý); Doktor Ludva Faust a jiné povídky (PP pro ml., 1956); Honza, čert a Kašpárek (D loutk. pro děti, 1956); Budulínek (D loutk. pro děti, 1957); My tři a pes z Pětipes (R pro děti, 1958; přeprac. 1967); Směr vesmír – start! (P naučná pro děti, 1959); Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960); Modrý kosatec (D pro ml., rozmn. 1960); Chlapec s prakem (P pro děti, 1961); O Kubovi (D loutk. pro děti, 1961); Čárymáry na zdi (P pro děti, 1961); O Terince a Cvočkovi (sešitová pohádka, 1961); Patero pohádek pro závěsné loutky (1962, s dalšími); Zlaté pero (P pro děti, 1962); Kosí strom (P pro děti, 1963); Zlatá lilie (P pro děti, 1964); Hodinky s lokomotivou (pohádky, 1965); Malá letní romance (R pro ml., 1966); Duha a jelen Stovka (P pro děti, 1966); Veselí mrtví (PP 1967); Pohádková muzika (pohádky, 1968); Dobrodruzi z Devátého náměstí (P pro děti, 1968); Pohádkový kalendář (pohádky, 1969); Pohádky ze čtyř studánek (1969); Jak Rumcajs vyhnal obra z Řáholce (sešitová pohádka, 1969); Rumcajs (pohádky, 1970); Rumcajs a Manka (pohádky, 1970); O Česílkovi, Šejtročkovi a jednom známém loupežníkovi (pohádky, 1970); O makové panence a motýlu Emanuelovi (pohádky, 1970); Pohádky z mechu a kapradí (1970); Vodník Česílko (pohádky, 1970); Z nejkrásnějších pohádek Václava Čtvrtka (1970; sešitové vydání s šesti pohlednicemi s obrázky R. Pilaře); Maková panenka (pohádka, 1970; 1995, uprav. H. Doskočilová; 2005 s tit. Maková panenka a motýl Emanuel, o další texty podle TV scénářů rozšíř. a uprav. H. Doskočilová); Vepřík a kůzle (sešitová pohádka, 1970); Vodník Čepeček (sešitová pohádka, 1970); Jak šel Česílko Andulce pro bačkůrky (sešitová pohádka, 1970); Jak loupežník Rumcajs utopil draka (sešitová pohádka, 1970); Rumcajsova loupežnická knížka (pohádky, 1971; 10 příběhů z této knihy vyšlo s tit. Cipískova loupežnická knížka v roce 2007, pohádka Jak Cipísek chránil jelení studánku též samostatně jako leporelo, 2007); Kočičiny kocourka Damiána (pohádky, 1971); Jak Křemílek s Vochomůrkou pekli kaštany (sešitová pohádka, 1971); Jak se Rumcajs poradil s rakem (sešitová pohádka, 1971); Rumcajsova vánoční pohádka (1972); Jak Cipísek a Volšoveček pomáhali Rumcajsovi s vojnou a co bylo dál (sešitová pohádka, 1972); Jak vepřík a kůzle slavili vánoce (sešitová pohádka, 1972); Vodník Čepeček (sešitová pohádka, 1972); Jak Cipísek s Volšovečkem vytrestali lékárníka a co bylo dál (sešitová pohádka, 1972); Císařská vojna se sultánem a jiné pohádky na motivy lidových písní (1973, klavírní úprava písní J. Hanuš); Hrompac a Tancibůrek (sešitová pohádka, 1973); Jak blecha doskákala Janečkovi pro štěstí (sešitová pohádka, 1973); Jak čert hledal díru do pekla (pohádka, 1973); O Rumcajsovi a loupežnickém synku Cipískovi (pohádky, 1973); O víle Amálce a žabce Márince (pohádky, 1973; Říkání o víle Amálce samost. 1999, O žabce Márince a žabáku Josefovi pod titulem Kuňky z žabí tůňky samost. 2006); Malá zlá kouzelnice a drak (pohádky, 1974); Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky (1974, 5., rozšíř. vyd. 1997, ed. V. Gebhartová); Tři hastrmani (sešitová pohádka, 1974); Vánoce u Rumcajsů (pohádky, 1974); Cipísek (pohádky, 1975); Manka (pohádky, 1975); Malá zlá kouzelnice (D pro děti, rozmn.1975); Neuvěřitelná příhoda práčete Leška (P pro děti, 1975); Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka (P pro děti, 1976); Panáček Bomiňa a panenka Palele (pohádka, 1976); O makové panence a motýlu Emanuelovi (sešitová pohádka, 1976); Nezbedné pověsti (PP 1977; 2008 s tit. Pověsti nezbedné a divů plné, ed. V. Gebhartová, rozšířeno o 15 textů z autorovy pozůstalosti); Cesty formana Šejtročka (pohádky, 1977); Čtyři Breberkos (P pro děti, 1978); Franta a já (P pro děti, 1978); Lenka a dva kluci (P pro děti, 1978); Jak si Rumcajs poslal Cipíska pro pomoc (D pro děti, 1978); Pohádka o myslivci a víle (1978); Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni (pohádka, 1979); O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (pohádky, 1979; 2000 podle il. B. Šišky a L. Čapka upr. M. Šišková); Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska (pohádka, 1981); Divoké labutě (D loutk. pro děti na motivy H. Ch. Andersena, rozmn. 1981, též in Dramatika pro děti 4, 3x H. Ch. Andersen, 1992, ed. Z. Josková); Pohádka o ptáku Klabizňákovi (pro děti 1988); Říkání o víle Amálce (1999; pův. in O víle Amálce a žabce Márince, 1973); Čtení o vepříkovi a kůzleti (pohádky, 2001); Kuňky z žabí tůňky (2006; pův. in O víle Amálce a žabce Márince, 1973); Cipískova loupežnická knížka (2007; 10 příběhů z knihy Rumcajsova loupežnická knížka, 1971); Jak Cipísek chránil jelení studánku (leporelo 2007; pův. v knize Rumcajsova loupežnická knížka, 1971); O Kačence a tlustém dědečkovi (P pro děti, 2011); Česílkova vodnická knížka (pohádky, 2016, ed. neuveden).
Souborná vydání
: Rumcajs, Cipísek, Manka (pohádky, 1975, 3 sv.).
Výbory: Pohádkový rok (1985, ed. V. Gebhartová); Kotě z Kocourkova (1986, ed. V. Gebhartová); Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky (1997, ed. V. Gebhartová). Hajaja: pohádky na dobrou noc (2001, ed. B. Koutská); To nejlepší pro nejmenší (2006, ed. Z. Kovaříková); Veselá knížka Křemílka a Vochomůrky (2006); Rumcajs, Manka, Cipísek (2007 + CD; jako příl. Týdeníku Květy, 2. sv. edice Květy dětem).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Patero pohádek pro závěsné loutky (1962; zde hra Honza, čert a Kašpárek); Pod sluncem této země (1975, zde pohádka Jak jel forman Šejtroček do Krakonošovy zahrádky pro medicínu); Padesát pohádek východočeských autorů (1981, ed. O. Chaloupka); Strašidelné příběhy města pražského (1990, ed. D. Vlašínová); Knížka za vysvědčení (1992, ed. M. Propperová); Pohádková Mateřídouška (2017, eds. D. Lhotová a Z. K. Slabý).
Uspořádal a vydal: Radostně k práci – vesele k hrám (did. materiál k oslavám Radostných dnů mládeže, 1950); Lidé, věci, dobrodružství (Magazín chytrých dětí, sv. 5, 1963; sv. 6, 1964).
Didaktické materiály: Kamarádi se sluníčkem (pro hudební výchovu nejmenších, 1966, ed. H. Karásková, jako příl. gramof. deska, hudba J. Hanuš + BB K. Bednář, rec. V. Voska; 2., upravené vydání 1978); Není klíč jako klíč (B pro děti – poznávání not, 1969).

LITERATURA

Bibliografie: M. Jírovcová: Václav Čtvrtek. Personální bibliografie k 80. výročí narození a k 15. výročí úmrtí (rozmn., Jičín 1991).
Knižně: L. Šejnohová: Václav Čtvrtek (1981, zde též bibliografie); E. Bílková: Okolo Řáholce. Povídání o Jičíně, Václavu Čtvrtkovi a jeho díle (Jičín 2002, 2., rozšíř. vyd. 2006); E. Bílková – N. Mlsová (eds.): Pohádkové vzkázání Václava Čtvrtka (2012, příspěvky z mezinárodní konference konané ve dnech 20. – 22. října 2011 v Jičíně); K. Čermák: Vlastivědný poutník (Sborník pro Jičín a okolí, č. 1/2012).
Studie a články: J. Šimůnek: Moderní český pohádkář, ZM 1976, č. 4; R. Hamanová: Václav Čtvrtek, ZM 1979, č. 8; Z. Heřman: Vlídný mág v zakletí pohádkového románu, in Z. H.: Říkat pravdu s úsměvem (1984); L. Lederbuchová: Dynamičnost Čtvrtkových pohádek, in sb. Aktuální otázky literatury pro mládež a jejího studia (1985); sb. Přijďte pobejt! (Jičín 1992); M. Krobotová: K jazyku pohádek Václava Čtvrtka, Acta Universitatis Palackianae Olomoucensis. Pacultas paedagogica. Philologica. Studia philologica, sv. 14. sv. 4, 1993; J. Hetych: Václav Čtvrtek, Ilja Hurník a jejich pohádky s hudební tematikou, in sb. Zvony a zvonky. Lyrika a hudba v české pohádce (Jičín 1995); V. Gebhartová: Kapsář pana Pohádky, Češtinář 1997/1998, příl., s. 19; P. Mareš: „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti, Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Monographia, sv. 142 (2003); E. Bílková in Pod Valdickou branou (2004); I. Fencl: Václav Čtvrtek, Plž 2004, č. 11; L. Lederbuchová in Dítě a kniha (2004); E. Bílková: O autorovi – jeho životě, díle, literárních hrdinech... a městě Jičíně, in V. Čtvrtek: To nejlepší pro nejmenší (2006, ed. Z. Kovaříková; obsahuje též výběrovou bibliografii); Z. K. Slabý: Pohádka je jako chvilka na zahrádce..., Host 2006, č. 10, příl. Zlatý máj; H. Vyplelová: Večerníčky Václava Čtvrtka, Ladění 2007, č. 1 (pod názvem Pohádkové seriály V. Č. též in Tvar 2007, č. 5); kon (= J. Konrádová): Čtvrtek Václav in E. Ješutová: 99 významných uměleckých osobností rozhlasu. Čeští tvůrci slovesných pořadů (2008); A. Fetters: Václav Čtvrtek se „učil“ u Josefa Čapka, Zprávy SBČ 2011, č. 102; J. Zítková: Ozvuky čtvrtkovské poetiky v pohádkách Emila Šalouna a Jaromíra Kincla, in M. Šubrtová a kol.: Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládež /1990–2010/ (2011); M. Kuthanová – V. Boháčová: Václav Čtvrtek, in Literáti z naší čtvrti (2013); O. Kubeczková: Studánka autorské pohádky, in Smrt a dítě. Existenciální motivika v české literatuře pro děti a mládež (2013); Z. K. Slabý in Potkávání setkávání. Listování v osudech (2015).
Recenze: My tři a pes z Pětipes: K. Černý, ZM 1959, č. 4 * Pohádkové příhody kominíka Valenty: D. Šafaříková, ZM 1960, č. 10 * Čárymáry na zdi: V. Frýbová, Tvorba 1961, č. 51 * Chlapec s prakem: V. Frýbová, Tvorba 1961, č. 51; Z. V. (= Z. Vavřík), LitN 1961, č. 47 * Zlatá lilie: J. Červenka, LitN 1965, č. 17; K. Dostál, ZM 1965, č. 8/9 * Duha a jelen Stovka: Z. Zapletal, Komenský 1966, č. 4 ; O. Chaloupka, ZM 1967, č. 1 * Hodinky s lokomotivou: V. Frýbová, Impuls 1966, č. 7 * Malá letní romance: O. Chaloupka, ZM 1967, č. 5 * Veselí mrtví: P. Nauman, LitN 1967, č. 33; O. Kosek, MF 11. 8. 1967 * Pohádkový kalendář: O. Chaloupka, ZM 1970, č. 5 * Pohádky ze čtyř studánek: O. Chaloupka, ZM 1970, č. 2 * Rumcajs: dš (= D. Šafaříková), Práce 24. 7. 1970; V. Vařejková, ZM 1970, č. 9; (mar) (= M. Reissner), Ladění 1999, č. 2; A. Kocábek, Týden 2011, č. 36 * O Rumcajsovi a loupežnickém synkovi Cipískovi: O. Sirovátka, LD 23. 11. 1973; M. N. (= M. Nyklová), ZM 1974, č. 2 * O víle Amálce a žabce Márince: M. N. (= M. Nyklová), ZM 1974, č. 4 * Malá zlá kouzelnice a drak: M. N. (= M. Nyklová), ZM 1975, č. 2 * Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky: M. N. (= M. Nyklová), ZM 1975, č. 2; N. Sieglová, LM 1975, č. 4 * Vánoce u Rumcajsů: J. M. (= J. Marhounová), ZM 1975, č. 5 * Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka: R. Hamanová, ZM 1976, č. 10; Z. Matyušová, NK 2001, č. 40 * Neuvěřitelná příhoda práčete Leška: M. Nyklová, ZM 1976, č. 1 * Nezbedné pověsti: -ra (= V. Macura), ZN 20. 3. 1977; O. Chaloupka, LM 1978, č. 3; A. Křemenáková, NK 1982, č. 25 * Panáček Bomiňa a panenka Palele: R. Hamanová, ZM 1977, č. 10 * Franta a já: M. Tmé, Komenský 1978/1979, č. 4 * Pohádková muzika: (the), NK 1981, č. 6 * Cesty formana Šejtročka: Mat (= M. Matějovicová), NK 1982, č. 38 * Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska: Mat (= M. Matějovicová), NK 1982, č. 36 *Kočičiny kocoura Damiána: (lar), Ladění 2000, č. 2 * Kolotoč v Africe: M. Reissner, Ladění 2000, č. 1 * Lev utekl: M. Reissner, Ladění 2000, č. 2 * Čtení o vepříkovi a kůzleti: (rem), Ladění 2001, č. 3; Z. Matyušová, NK 2001, č. 32/33 * Císařská vojna se sultánem a jiné pohádky na motivy lidových písní: N. Sieglová, Ladění 2002, č. 1 * Hajaja: M. Reissner, Ladění 2002, č. 1 * Vodník Čepeček: (mar) (= M. Reissner), Ladění 2004, č. 4 * To nejlepší pro nejmenší: P. Lhota, Host 2006, č. 10, příl. Zlatý máj; M. Reissner, Ladění 2006, č. 3; G. Pleska, Tvar 2007, č. 7 * O Kačence a tlustém dědečkovi: M. Reissner, Ladění 2011, č. 1/2.
K životním jubileím: Z dětství i jinak (1976, k 65. nar. autora připr. J. Hilčr). – Z. Heřman, ZM 1971, č. 6; N. Sieglová, LM 1976, č. 4; Z. K. Slabý, Tvorba 1976, č. 14; V. Gebhartová, ZM 1981, č. 4; V. Vařejková, Ladění 1996, č. 4.
Rozhovory
: J. Dewetter, ZM 1964, č. 6/7; Z. K. Slabý, ZM 1970, č. 2; Z. K. Slabý, Rodina a škola 1970, č. 1; O. Dudek, Vlasta 1971, č. 44; K. Hvížďala, ZM 1973, č. 7; Z. Červenková, MF 29. 12. 1975; E. Vondrášková, LM 1975, č. 10; P. Hájek, Květy 1976, č. 15.
Vzpomínky: B. Říha: Chvála spisovatelství (1988); Z. K. Slabý, ZM 1996, č. 3; V. Gebhartová, LidN 11. 9. 2001.
Nekrology: P. Hájek, Květy 1976, č. 48; -lc- (= J. Pelc), Tvorba 1976, č. 47; J. Voráček, LM 1977, č. 1.
Absolventské práce: E. Ryšková: Pohádky Václava Čtvrtka o loupežníku Rumcajsovi (Mgr., FF MU Brno 1996); J. Choravá: Funkce stylově příznakových lexikálních prostředků v textech knih Václava Čtvrtka (Mgr., PedF MU Brno 2006); M. Pavlišová: Jazykové prostředky podílející se na stylizaci mluvenosti v řeči postav v dílech Václava Čtvrtka (Mgr., PedF MU Brno 2007).
Archiv: LA PNP: Osobní fond (zpracováno ve 2. stupni evidence, soupis R. Hamanová, 1987).
Autor hesla: Bohumil Svozil (1994)
Aktualizace hesla: 26. 10. 2018 (vbr, av)
Aktualizace bibliografie: 26. 10. 2018 (vbr, av)
 
zpět na hlavní stranu