Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Radka DENEMARKOVÁ

* 14. 3. 1968, Kutná Hora 
 
 
Prozaička, literární historička, scenáristka, překladatelka, dramaturgyně
 

Po maturitě na gymnáziu v Kolíně (1986) vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy germanistiku a bohemistiku (1986–1992). V letech 1992–1995 pracovala na katedře germanistiky na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE a v letech 1992–97 na katedře české literatury Filozofické fakulty UK (zde 1997 Ph.D. za práci Sémiotická problematika dramatizací). V letech 1998–2004 byla zaměstnána v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a současně působila jako editorka, lektorka a dramaturgyně pražského Divadla Na zábradlí. Od roku 2004 se živí jako překladatelka a spisovatelka, od roku 2010 vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii v Praze. V roce 2007 pobývala na tvůrčím stipendiu ve Wiesbadenu. Žije v Praze.

 

Publikuje ve Tvaru, Salonu Práva, v Literárních novinách, v České literatuře, příležitostně v Respektu. Podílela se na řadě scénářů dokumentárních filmů natočených v České televizi: Evald Schorm (2000), Alfréd Radok (2000), E. F. Burian (2002), Jindřich Honzl (2002), Změnit gravitaci (2004), Tři strážníci. Voskovec, Werich, Ježek spolu (2005), Blázen jsem ve své vsi (2006); spolupracovala také na dokumentu 40 let festivalu Zlatá Praha (2003). Několik televizních scénářů zůstává v rukopisech. – Pro Divadlo Na zábradlí připravila řadu divadelních programů. – Jako překladatelka se podílela na katalozích výstav Ema Destinová (1998) a Loutkový kabaret Freda Schneckenburgera (1999). – Deník S Deborou za zády, který vznikl roku 2007 ve Wiesbadenu, autorka publikovala na internetu (zde). – Vlastní dramatizaci románu Peníze od Hitlera uvedl ve Švandově divadle v Praze režisér Michal Lang (2010). – Novelu A já pořád kdo to tluče nastudoval Český rozhlas (2005, r. Michal Bureš), román Peníze od Hitlera vysílaly rozhlasové stanice v Německu (2007, r. Siegfried Wesener) a ve Slovinsku (2008, r. Peter Kuhar). – Denemarková získala třikrát cenu Magnesia Litera (2007 v kategorii prózy za román Peníze od Hitlera, 2009 v kategorii publicistiky za knihu Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, 2011 za překlad románu Herty Müllerové Rozhoupaný dech). – Publikovala též pod dívčím jménem Radka Zajíčková.

 

Několikavrstevné konstrukce prozaických děl Radky Denemarkové poskytují čtenáři různé možnosti k rozkrývání významů. V první rovině se její texty přibližují k hranicím napínavého příběhu s nádechem detektivky a tajemna, nepostrádají však všudypřítomné hodnocení palčivých okamžiků života současné společnosti. Hlubší roviny textu však představují naléhavou výpověď o věcech obecně lidských, a to často v natolik výrazné jazykové stylizaci, že se hrdinou próz stává mimo hlavní charaktery i sám jazyk. V prvotině A já pořád kdo to tluče vede hlavní hrdinku uvažování nad lidským životem k odmítnutí stádnosti a k přistoupení na tzv. selektivní amnézii. Postavy se odmítají účastnit ubíjející okolní reality způsobem, který je většinovou společností očekáván, a úzkostlivě si vytvářejí realitu vlastní, jež je pro svou popuzující bizarnost často zdrojem kritiky okolí. Traumatické zážitky z minulosti zasahují do jejich každodenního prožívání a přítomnost se pak projevuje jako stálý boj s minulostí. Osud hlavní hrdinky knihy Peníze od Hitlera, jejíž současný život se rovněž mění v zápas s prožitými křivdami a zlobou z minula, je na pozadí zásadních událostí dvacátého století vylíčen prostřednictvím bolestivých ztrát, jež hrdinku poznamenávaly za každého režimu. Emocionálním a sugestivním jazykem autorka pojmenovává promlčená, avšak stále živá bezpráví a nevyřízené účty historie, jež se promítají do individuální paměti. Předchozí romány, autorkou označené za volně psanou trilogii o dvacátém století ve střední Evropě, tematicky uzavírá dvojromán Kobold, ve kterém se Denemarková soustředí na životní příběh jedné rodiny a jejích osudů odehrávající se v prostoru Prahy po konci druhé světové války a nástupu komunismu. V detailních sondách do mikrosvěta hlavních hrdinů autorka aktualizuje některá naléhavá témata dvacátého století, jako jsou strach a slabost člověka, závislost, diskriminace, touha ovládat, ale i milovat a další. Velmi fragmentárně, silně expresionistickým jazykem, který se často zauzluje sám v sobě a je unášen živly vedoucími celé vyprávění (voda, oheň), zobrazuje Denemarková různé podoby násilí páchaného na člověku v totalitních režimech, a to i násilí řádu intimního, muže na ženě, na dítěti a především na sobě sama.
Výrazná jazyková stylizace nachází své místo rovněž v monografických textech, které lze spíše než za klasické biografie považovat za osobní dialogy s uzavřenými osudy inspirativních osobností. Kniha Sám sobě nepřítelem, představující filmového a divadelního režiséra Evalda Schorma (1931–1988), osvětluje Schormovo vnímání světa a složitost osobního života v panujících poměrech doby. Zatímco tato práce z formálního hlediska ještě zachovává prvky odborné monografie, v experimentálním faktografickém románu Smrt, nebudeš se báti se individuální příběh rozporuplné osobnosti režiséra Petra Lébla (1965–1999) střetává s projekcí autorčiny osobnosti. Rychlé přechody mezi fabulací a faktem, domněnkou a podloženým tvrzením, rámované soubojem hlasů Denemarkové a Lébla, kteří jen složitě hledají „dvojhlasí“, vytváří v žánru monografie originální experiment.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: A já pořád kdo to tluče (P 2005); Peníze od Hitlera (P 2006); Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (beletrizovaný životopis, 2008); Kobold. Přebytky něhy/Kobold. Přebytky lidí (R 2011); scénicky: Popis jednoho zápasu (prem. 2005, na základě textů Franze Kafky, + D. Radok a J. Kroutvor, režie D. Radok); Spací vady (prem. 2010).
Odborné práce: Edvald Schorm. Sám sobě nepřítelem (1998).
Příspěvky ve sbornících: Zlatá šedesátá (2000); Však světla nechte plát... (2006), Neviditelné příběhy (2007); Mlčenlivý host Evald Schorm (2008); Ty, která píšeš (2008).
Účast na kolektivních pracích: Slovník českých spisovatelů od roku 1945 (1995, 1998); Dějiny české literatury 1945–1989 (2007, 2008).
Uspořádala a vydala: Divadlo Na zábradlí: repertoárová scéna hl. m. Prahy 1999–2000 (1999); Zlatá šedesátá (2000); Bulletin Divadla Na zábradlí (2001–2004).
Překlady: H. Müllerová: Cestovní pas (2010); H. Müllerová: Rozhoupaný dech (2010); H. Müllerová: Srdce bestie (2011); M. Stavaric: Mrtvorozená Eliška Frankensteinová (2010); scénicky: E. Hauptmanová, B. Brecht, K. Weill: Happy End (2002, spolupráce J. Ornest); D. Gieselmann: Pan Kopert (2003); R. Schimmelpfennig: PUSH UP 1–3 (2003); F. X. Kroetz: Rozplynout se v páru (2003); F. Kater: (v)čas milovat (v)čas umírat (2004).

LITERATURA

Studie: R. B. Pynsent: Conclusory essay: Activists, Jews, The Little Czech Man, And Germans. Central Europe 2007, č. 2.
Recenze: Evald Schorm: Sám sobe nepřítelem: Z. Augustová, LitN 1999, č. 8 * A já pořád kdo to tluče: J. Trávníček, Host 2005, č. 7; J. Čeňková, Host 2005, č. 7; J. Peňás, DivN 2005, č. 10, E. Gilk, Weles 2005, č. 23 * Peníze od Hitlera: A. Haman, Tvar 2006, č. 18; A. Fialová, Tvar 2006, č. 18; T. Filip, A2 2006, č. 30; R. B. Pynsent: Central Europe 2006, č. 2; E. Gilk: Weles 2007, č. 29 * Smrt, nebudeš se báti: M. Ljubková, Souvislosti 2009, č. 1; P. Janoušek, Tvar 2009, č. 3; A. Zemančíková, LitN 2009, č. 5; R. Hrdinová, DivN 2009, č. 2. * Kobold. Přebytky lidí. Přebytky něhy: K. Kadlecová, Reflex 2011, č. 24; O. Nezbeda, Respekt 2011, č. 24; E. Klíčová, Host 2011, č. 8; V. Varyš, Týden 2011, č. 25; L. Prokop, E. Skamlová, Tvar 2011, č. 17 (dvojrecenze).
Rozhovory: O. Horák, Tvar 2005, č. 6; M. Balaštík, Host 2009, č. 2; P. Mandys, Týden 2009, č. 17; Z. Pavelka, Právo 30. 7. 2009, příl. Salon č. 629; O. Horák, HN 14. 1. 2010; O. Nezbeda, Respekt 2010, č. 29; O. Horák, HN 22.6. 2011.

Autor hesla: Zuzana Malá (2012)
Aktualizace hesla: 15. 3. 2012 (zm)
 
zpět na hlavní stranu