KRAJSKÉ NAKLADATELSTVÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ
Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě (KNHB) vzniklo na základech původního nakladatelství Jiřího Chvojky, které působilo v Havlíčkově Brodě od roku 1945 a jehož provoz převzal v dubnu 1949 do své správy Krajský národní výbor (KNV) v Jihlavě. Do takto vzniklého Krajského nakladatelství KNV v Jihlavě přešla část původní redakce Chvojkova nakladatelství i s některými připravovanými edicemi. Vzhledem ke svému původnímu zázemí se nakladatelství nepřesunulo do krajského města Jihlavy, ale zůstalo v Havlíčkově Brodě. Počátkem roku 1950 se tomuto faktu přizpůsobil i název podniku (KNHB). Ředitelem byl jmenován spolupracovník Jiřího Chvojky Josef Čábela (1914–1970), který v této funkci působil až do roku 1960, a redakční práci vykonávala Jana Hájková (provd. Motičková). Ediční činnost byla v počátcích omezena nedostatkem papíru a nezařazením do distribuce národního podniku Kniha, ale též důsledky faktu, že KNHB mělo až do roku 1956 statut výrobního družstva. Od 1. ledna 1957 bylo nakladatelství převedeno pod odbor kultury jihlavského KNV. Vzhledem k obchodní úspěšnosti produkce i ke spolupráci s moderní tiskárnou a vazárnou v Havlíčkově Brodě získalo KNBH mezi krajskými nakladatelstvími výjimečné postavení, pokud jde o počet titulů i ekonomickou prosperitu.
Po reorganizaci územního členění republiky v roce 1960 vzniklo sloučením KNHB s nakladatelstvími Krajských domů osvěty v Hradci Králové a Pardubicích nové Krajské nakladatelství Východočeského kraje. Přechod pod správu KNV v Hradci Králové přinesl změny ve vedení nakladatelství i v organizaci jeho činnosti. V Hradci Králové bylo v dubnu 1960 zřízeno filiální pracoviště zahrnující redakci vlastivědné literatury, koordinační centrum pro styk s autory a pobočné centrum pro severní část Východočeského kraje. V Havlíčkově Brodě zůstalo hlavní sídlo podniku i jeho vedení, hospodářská správa, redakce beletrie a ostatních publikací. Ředitelem se stal původně výkonný redaktor KDO Pardubice Jaroslav Křivohlavý a ředitel původního KNHB Josef Čábela působil až do konce roku 1961 jako jeho zástupce (po Čábelově odchodu do redakce kalendářů Kolínských obchodních tiskáren byla tato funkce zrušena). Vedoucím hradecké filiálky byl jmenován Oldřich Pospíšil (někdejší vedoucí KDO Hradec Králové), kterého v roce 1962 vystřídal Vlastimil Nosek. Redakci tvořili mj. Jana Motičková, Jana Pejchalová, Vlasta Štěpová (z KDO Hradec Králové) a Vladimír Wenzhöfer. Počátkem roku 1962 redakce iniciovala změnu názvu na Východočeské nakladatelství. Organizační změny, rozptýlení redakcí ztráta personálního zázemí však vedly k poklesu úrovně produkce a k finančním ztrátám. Roku 1965 došlo rozhodnutím Východočeského KNV k řadě změn včetně přesunu redakce z Havlíčkova Brodu do Hradce Králové. Na podzim 1965 byl Jaroslav Křivohlavý odvolán z funkce ředitele a na jeho místo byl jmenován Vlastimil Květenský (1932–1997) a bezprostředně poté bylo původní nakladatelství zrušeno. Jeho hradecká redakce vytvořila roku 1966 nové Východočeské nakladatelství v Hradci Králové, roku 1967 přejmenované na Kruh.
Jako redaktoři a editoři s KNHB spolupracovali jako editoři nebo redaktoři mj. Oldřich Jakub Blažíček, Karel Cvejn, Jaromír Dvořák, Ladislav Fikar, Bohumír Fučík, František Hampl, František Hoffmann, Emanuel Janský, Jan Kloboučník, Jan Machoň, František Marek, Jaroslav Med, Miloslav Novotný, Jiřina Popelová, Radko Pytlík, Josef Rodr, Zdeněk Karel Slabý, Ladislav Stehlík, Josef Štefánek, František Ťopek, Pavel Zedník. K výtvarným spolupracovníkům patřili Antonín Dvořák a Josef Brož (typografická úprava knih), dále mj. František Bílkovský, František Danihelka, Karel Dvořák, Jan Hlína, Igor Kostka, Bohumil Krátký, Gustav Krum, Alena Ladová, Lubomír Mecl, Karla Ryvolová, Bohumil Štěpán, Bohuslav Tůma a Jiří Winter-Neprakta.
V původním KNHB vyšlo v letech 1949–1962 téměř 150 publikací, do roku 1965 pak přibližně dalších 50. – Nakladatelství spolupracovalo zejména s havlíčkobrodskou tiskárnou (původně Západomoravská tiskárna, později též Jiskra, tiskařské závody n. p., provoz Havlíčkův Brod), která byla součástí Jihlavských tiskáren. Průměrný náklad se pohyboval kolem 3000 výtisků (sborníky nebo novoročenky cca 1000 výtisků, beletrie cca 5000 výtisků). – KNHB sídlilo nejprve ve Svatovojtěšské (později přejmenovaná na Ledečskou) ulici č. 86 v Havlíčkově Brodě. Zdejší redakce Východočeského nakladatelství se v roce 1964 přestěhovala na Náměstí Československé armády č. 50. Filiální redakce Krajského nakladatelství Východočeského kraje v Hradci Králové sídlila v Divišově ulici č. 3, počátkem roku 1966 se už jako hlavní a jediná redakce Východočeského nakladatelství přestěhovala do Klicperovy ulice č. 197.
Krajské nakladatelství KNV v Jihlavě v roce 1949 pokračovalo ve vydávání Díla Karla Havlíčka-Borovského (1949, 2 sv.), jehož koncepce vznikla a první dva svazky vyšly v nakladatelství Jiřího Chvojky. Na počátku padesátých let byla však činnost KNHB utlumena (v letech 1950–1952 vyšly celkem pouze čtyři publikace, od roku 1953 se počet vydaných titulů začal zvyšovat). Nakladatelství se soustředilo na převyprávěné báje a pověsti z Vysočiny, jež vycházely ve Vlastivědné edici Vysočiny (1958–1960, 3 sv.), na historii měst (jediný svazek knižnice Minulost kraje, 1958) a na tvorbu místních umělců (rovněž jediný svazek řady Lidoví skladatelé z Vysočiny, 1955). Portréty osobností regionální kultury přinášela knižnice Umělci Vysočiny (1955–1962, 8 sv.). V edici Vysočina (1954–1961, 17 sv.) se vedle místních autorů (Karel Dobeš, Jan Machoň) objevovaly i texty literátů přesahujících hranice regionu (František Halas, Karel Václav Rais, Antonín Sova). Čábelovo vedení podniku se v řadě ohledů snažilo obcházet dobová pravidla a normy socialistické a budovatelské literatury, což je patrné i z návratů některých tvůrců, jejichž publikační možnosti byly po únoru 1948 omezené. Vedle Vybraných spisů Josefa Jahody (1957–1961, 5 sv.) a dalších titulů lidového čtení (Vlasty Pittnerové) tuto tendenci dokládá i publikační návrat Zdeňka Matěje Kuděje (Safijánská zima, Zlý Dědek z Vysočiny) a v literárněvědné oblasti zařazení doslovu Václava Černého
k básnické skladbě Miloslava Bureše Otvírání studánek (1955).
Několika tituly KNHB připomnělo osobnost Jaroslava Haška (např. práce Vladimíra Stejskala
Hašek na Lipnici či sborník Hašek mezi svými). Tento vydavatelský zájem, která od roku 1959 korespondoval s celostátním festivalem humoru a satiry Haškova Lipnice, se posléze rozvinul v Lipnické edici (1960–1965, 18 sv., dále pokračovala v nakladatelství Vysočina), věnované humoru a satiře. Vedle knih autorů spojených osobností Jaroslava Haška (např. vzpomínky Jarmily Haškové, Z. M. Kuděje či práce Vilmy Warausové ad.) se zde objevily též publikace debutantů Vladimíra Párala (pod pseud. Jan Laban) či Miloslava Švandrlíka, který se posléze stal – podobně jako Miloslav Bureš – kmenovým autorem nakladatelství. Edice poskytovala prostor i humoristům starší generace (Václav Lacina), výtvarníkům (Jiří Winter-Neprakta) a také slovenským satirikům (Peter Petiška). Mimo edice vycházely v padesátých letech zejména publikace věnované kultuře a minulosti kraje. Vedle reedic beletristických knih Stanislava Augusty, Františka Hamzy či Jana Karníka zde byla zastoupena i původní prozaická tvorba Klementa Bochořáka, Jaroslava Meda, Bohuslava Pernici, Zdeňka Vyhlídala ad., kterou doplňovaly sborníky věnované památce Karla Havlíčka či Antonína Sovy.
Po odchodu Josefa Čábely v roce 1961 nakladatelství vydávalo větší množství účelových a zájmových nákladů pro řadu okresních národních výborů tehdejšího Východočeského kraje. Vznikl tak soubor nesourodých publikací věnovaných nejrůznějším výročím (zejména osobností a událostí z oblasti dělnického hnutí) či vlastivědě východních Čech (např. sborník Krkonoše), popř. materiálů z konferencí Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, čímž byla původní ediční koncepce KNHB zcela devalvována. Vedle politických Aktualit Východočeského kraje (1961–1965, 16 sv.) či Edice metodických materiálů (1962–1965, 6 sv.) se nakladatelství v edici Východočeské medailónky (1961–1964, 11 sv.) snažilo navázat na původní řadu Hradecké medailonky, která vycházela v nakladatelství Krajského domu osvěty v Hradci Králové a jejíž poslední, sedmý svazek převzalo Východočeské nakladatelství. V této edici byly vedle pozapomenutých regionálních postav (Hanuš Fantl, Bernard Kosiner, Vratislav Šantroch, Joža Zindr) připomenuty též významné osobnosti se vztahem k východním Čechám (mj. Kryštof Harant, Jan Amos Komenský, Teréza Nováková, Bedřich Václavek).
Na úspěšnou edici Vysočina svou podobou, zaměřením i formátem bezprostředně navázala Východočeská edice (1961–1965, 15 sv.), nejvýraznější knižnice poslední fáze nakladatelství. Vycházela zde různorodá beletrie (Stanislav Bubeníček, Josef Štefan Kubín, Z. M. Kuděj, fejetony a sloupky Karla Poláčka) včetně detektivek (Emil Vachek), memoáry (Jiří Červený: Paměti Mansardy) a práce na pomezí beletrie a literatury faktu (publikace Miroslava Rampy Na hřebenech vichřice, vydaná k 50. výročí úmrtí Bohumila Hanče a Václava Vrbaty). Mimo edice byly poprvé publikovány povídky z pozůstalosti novopackého autora Josefa Kocourka (Šest milostných) či jeden z prvních sběrů romského folklóru (Helena Rudlová: Cikánský smích). Tyto svazky sice vycházely mimo ediční řady, nakladatelem však byly zahrnuty pod společný, byť neoficiální název "kolibří edice", odvozený od drobného formátu publikací.
Poezii vydávalo nakladatelství spíše výjimečně. Vedle drobných výborů z díla Karla Havlíčka, Adolfa Heyduka, Antonína Sovy nebo Fráni Šrámka zde vyšla jediná původní sbírka veršů Svatopluka Řeháka. Silnější zastoupení měla literatura pro děti a mládež, a to především v publikacích místních pověstí a pohádek (Miloslav Bureš, Václav Horyna, Jan Slabý, Zdeněk Vavřík, popř. edice pohádek Boženy Němcové). Mladším čtenářům byly určeny i příběhy ze života zvířat od Josefa Prchala.
Průměrný náklad se pohyboval kolem 3000 výtisků (sborníky a novoročenky obvykle přibližně 1000 výtisků, beletrie 5000 výtisků).
V roce 1965 byly některé plánované publikace postoupeny nově vzniklému nakladatelství Kruh. Sešlo však z plánů na vydávání „pardubického literárního měsíčníku“ Den. – V roce 1968 původní havlíčkobrodská redakce v čele s Josefem Čábelou krátkodobě obnovila činnost pod názvem Vysočina.
Vysočina (1954–1961); Lidoví skladatelé z Vysočiny (1955); Umělci Vysočiny (1955–1962); Moravské Horácko a Podhorácko (1956–1957); Minulost kraje (1958); Vlastivědná edice Vysočiny (1958–1960); Osvětová edice (1959); Postavy a tváře Vysočiny (1959–1960); Hradecké medailónky (1960); Lipnická edice (1960–1965); Východočeské medailónky (1961–1964); Aktuality Východočeského kraje (1961–1965); Východočeská edice (1961–1965); Na pomoc brigádám socialistické práce Východočeského kraje (1962); Edice metodických materiálů (1962–1965); Edice kroužku bibliofilů (1964); Výtvarné umění východních Čech (1964–1965).
LITERATURA
Prameny: Státní oblastní archiv Zámrsk: fond Krajské nakladatelství Havlíčkův Brod. 1949–1960 (soupis J. Francek, 1971); fond Východočeské nakladatelství Havlíčkův Brod 1960–1965 (soupis J. Francek, 1971).
Bibliografie: P. Dvořák: Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě v letech 1949–1960, in Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd společenských 1988, sv. 6.
Zjištěné nakladatelské katalogy a propagační tisky: Nové knihy v roce 1962 (1961).
Studie a články: J. Rodr: O zdravých snahách i o jedné dědičné nemoci v krajském nakladatelství, Pochodeň 18. 3. 1962; J. Rodr: "Černá práce" přinese zisk, RP 8. 6. 1962; Dohnat ostatní. Diskuse o Východočeském nakladatelství, Pochodeň 17. 1. 1965; V. Lacina: Druhý konec, LitN 1965, č. 9; M. Švandrlík: U Josefa Čábely, Květy 1968, č. 29; P. Dvořák: Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě v letech 1949–1960, in Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd společenských 1988, sv. 6.
Rozhovory: J. Čábela: Čtyřikrát sto tisíc knížek (připr. S. Slavík), Jiskra (Třebíč) 1958, č. 27; J. Křivohlavý: O padesáti titulech (připr. J. Polický), Pochodeň 20. 8. 1961.
Vzpomínky: V. Lacina: Co vám mám ještě povídat (2011).
Související odkazy
J. Halada: Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006Bibliografie Lipnické edice
Státní oblastní archiv v Zámrsku