ARKÝŘ
Edici založil po ukončení studií slavistiky a filozofie na mnichovské univerzitě na podzim roku 1980 v Mnichově Karel Jadrný (*1946) se svou ženou Rozinou Jadrnou-Pokornou (1924–1988), hlasatelkou a režisérkou rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Edici, která byla cílena na poměrně úzký okruh potenciálních čtenářů, Jadrný financoval přípravou české sazby zejména pro exilové časopisy Paternoster a Rozmluvy, jakož i cizojazyčné sazby na zakázku. Na vydání některých titulů přispěla Nadace Charty 77, Společnost pro vědy a umění a další exilové organizace. Po listopadu 1989 pokračoval Jadrný v nakladatelské činnosti v Praze jednak samostatně (v letech 1992–1993), jednak v koedicích, a později ve volné spolupráci s jinými nakladatelskými domy (poslední takový titul zaznamenán v roce 2000).
Edice Arkýř krystalizovala již během předchozí Jadrného sporadické vydavatelské činnosti v indickém přístavním městě Pondicherry a v Mnichově v letech 1978–1980 (mj. sbírky Ivana Diviše a Ria Preisnera). Programem edice bylo doplnit produkci exilových nakladatelství o dosud opomíjenou esejistiku a převážně filozoficky orientované práce z oblasti společenských věd (Václav Černý, Jindřich Chalupecký, Petr Fidelius /vl. jm. Karel Palek/, Zdeněk Kalista, Jan Patočka, Rio Preisner, Sylvie Richterová, Jan Vladislav či soubor projevů T. G. Masaryka, který sestavil Jiří Kovtun). Do svého edičního programu Karel Jadrný zahrnul též soubor portrétních vzpomínek Bedřicha Fučíka, deníkových záznamů Jiřího Koláře a Dominika Tatarky, soubor lyrických etud Jana Čepa a básnické knihy Ivana Diviše a Petra Krále. Mladší autoři jsou zastoupeni výběrem svých beletristických prací a úvahami na generační témata ve sborníku Generace 35–45 (ed. Karel Hvížďala, přispěli mj. Antonín a Markéta Brouskovi, Jiří Gruša, Karel Kryl, Andrej Stankovič, Pavel Šrut aj.).
Promyšlený výběr titulů i okruhu spolupracovníků (autorů předmluv, doslovů a komentářů, příp. výtvarníků) v intencích zvoleného programu spolu s pečlivou redakcí textu vytvořily z kvantitativně nepříliš rozsáhlé produkce (16 svazků) jeden z nejvýznamnějších edičních počinů českého exilu. Jadrného střízlivá a jednoduchá typografická úprava (jednotný formát 19,5x17cm pro poezii a 19,5x12cm pro ostatní tituly) i celkové výtvarné řešení edice, inspirované tradicí české typografie 30. let, výrazně odlišily publikace nakladatelství od ostatní exilové produkce i po vnější stránce.
Po roce 1990 vyšly čtyři tituly edice znovu v koprodukci s nakladatelstvími v Československu (Atlantis, Evropský kulturní klub, Melantrich, Prostor), ne vždy však v tradiční technické kvalitě edice. Nové tituly připravil Jadrný dílem rovněž v koprodukci s dalšími domácími nakladatelstvími (Artfórum, Atlantis, Mladá fronta, Petrov, celkem 7 svazků), dílem samostatně v obnoveném nakladatelství Arkýř v Praze. Na jaře 1992 navázal svazkem č. 17 na původní číslování a v obnovené edici vydal celkem 4 svazky: nejprve již v exilu ohlášené tituly (Ladislav Klíma, Vilém Mrštík), později ještě dva další (Zdeněk Urbánek, Ludmila Vrkočová). Charakteristickou typografickou úpravu doplnil celoplátěnou vazbou a novým výtvarným řešením přebalu.
P. Fidelius: Jazyk a moc; B. Fučík: Sedmero zastavení; J. Chalupecký: Na hranicích umění; J. Kolář: Očitý svědek; J. Patočka: Kacířské eseje o filozofii dějin; J. Vladislav: Malé morality. – L. Klíma: Victoria aeterna.
LITERATURA
Rozhovory: Rozhovor s K. Jadrným, redaktorem mnichovské edice Arkýř, Zpravodaj (Curych) 1983, č. 2; K. Jadrný (Pokorný): Idea edice Arkýř (připr. A. Kratochvil), Studie (Řím) 1984, č. 2 (92); S K. Jadrným, vydavatelem edice Arkýř (připr. D. Strož), Obrys (Mnichov) 1984, č. 4; K. Jadrný: Rozhovor s kolegou (připr. Z. Škvorecká), Západ (Ottawa) 1988, č. 3; J. Binarová: Česká kniha v Mnichově (připr. F. Knopp), LD 31. 1. 1990; K. Jadrný: Arkýř (připr. M. Wollner), LitN 1992, č. 7; K. Jadrný: Dělat to jen trochu jinak (připr. K. Hvížďala), MFD 25. 6. 1992; K. Jadrný: Pohled z okna Arkýře (připr. P. Matoušek), NK 1993, č. 13.