Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Lubomír DOLEŽEL

* 3. 10. 1922, Lesnice 
† 28. 1. 2017, Verona (It.) 
 
Lingvista a literární teoretik
 Do roku 1938 navštěvoval reálné gymnázium v Zábřehu, po německé okupaci pokračoval ve studiích v Litovli, kde také maturoval (1941). V letech 1941−1944 pracoval jako prodavač a účetní v železářství v Šumperku. V souvislosti s odhalením zábřežské skupiny ilegální protifašistické odbojové organizace „Národní sdružení Československých vlastenců“ byl na jaře 1944 zatčen a až do dubna 1945 vězněn (v terezínské Malé pevnosti, později ve Vratislavi a Cvikově). Po obnovení vysokých škol (1945) začal studovat bohemistiku a rusistiku na FF UK v Praze; byl žákem Bohuslava Havránka, Josefa Kurze, Felixe Vodičky a Vladimíra Skaličky. Studium ukončil roku 1949 (PhDr.) a následujících pět let působil jako středoškolský pedagog v Novém Jičíně a v Šumperku. Roku 1953 se stal odborným asistentem a vědeckým aspirantem v Ústavu pro jazyk český (ÚJČ) ČSAV. Po obhájení disertační práce Výstavba kontextu v moderní české próze působil v ÚJČ ČSAV jako vědecký pracovník (CSc., 1958). V roce 1960 byl pověřen vedením oddělení matematické lingvistiky při ÚJČ, podílel se ovšem také na činnosti mezioborové Kybernetické komise ČSAV. Současně působil na katedrách českého jazyka a literatury FF UK a PedF UK (zde se 1962 habilitoval). V letech 1965−1968 působil jako hostující profesor na Michiganské univerzitě v Ann Arbor (USA). Po svém návratu do Československa (1968) nastoupil do Ústavu pro českou literaturu ČSAV, avšak již v listopadu téhož roku odjel i s rodinou do Kanady, kde získal místo profesora českého jazyka a literatury (jmenován 1969) v Oddělení slovanských jazyků a literatur Torontské univerzity. Roku 1982 byl jmenován profesorem srovnávací literatury (se specializací na teorii literatury) v Centru pro srovnávací literaturu Torontské univerzity. Penzionován byl a hodnost emeritního profesora získal v roce 1988. Jako hostující profesor přednášel na řadě univerzit v Evropě a USA. Se zásadními příspěvky o stylistice, matematické lingvistice, narativní sémantice a koncepci možných světů v literatuře vystoupil na mnoha domácích i mezinárodních konferencích a kongresech (Paříž, Tel Aviv, Stockholm, Řím atd.). Do roku 2009 žil střídavě v Kanadě a v Mexiku, pravidelně se však vracel do vlasti (vyučoval mj. na univerzitách v Brně a v Praze). Od roku 2009 žije trvale v Praze. – Otec Oskar Doležel (1898−1960) byl učitelem, později ředitelem měšťanské školy a starostou v Postřelmově; po roce 1945 se stal tajemníkem školního inspektorátu v Šumperku. – Doleželovou druhou manželkou byla sinoložka Milena Doleželová-Velingerová (*1932), která v letech 1972−1996 působila jako profesorka čínské literatury na Torontské univerzitě. Jeho třetí manželkou je literární teoretička Nancy H. Traill (*1953), autorka práce o možných světech fantastiky.
 Publikovat začal v polovině 50. let 20. století. Od té doby soustavně přispíval do mnoha odborných lingvistických, bohemistických, slavistických, literárněteoretických i jiných periodik u nás i v zahraničí: Slovo a slovesnost, Česká literatura, Naše řeč, Travaux linguistiques de Prague, Čs. rusistika, Slovenská řeč, Bulletin NSÚ, Poetics (Haag), Style (DeKalb), Poetics Today (Tel Aviv), Russian Literature (Amsterdam), Semiotica (Haag), International Journal of Slavic Linguistics and Poetics (Gravenhage), Études de linguistique appliquée (Paříž), Poétique (Paříž), Slavjanskaja filologija (Sofija), Voprosy jazykoznanija (Moskva), Strumenti critici (Řím), New Literary History (Baltimore) aj. Je autorem řady popularizačních článků, nejrůznějších lingvistických a literárně teoretických komentářů (Literární noviny, Tvorba, Květen, Plamen aj.). Přispěl do mnoha vědeckých sborníků, sám jich několik redakčně připravil a vydal, popř. se podílel na jejich redakci (mj. tematické číslo časopisu Style /Possible Worlds. Semantics and Fictionality/, č. 3/1991; přispěl k vydání tematického čísla téhož časopisu Style /Czech Fictional Worlds/, č. 3/2006). Podílel se na zpracování řady jazykovědných učebnic (zvl. stylistiky), lexikografických příruček (Slovník spisovného jazyka českého) a literárněteoretických prací. Přispěl do řady významých encyklopedií a kompendií, mj. Encyclopedia of Contemporary Literary Theory. Approaches, Scholars, Terms (1993); The Cambridge History of Literary Criticism. Vol. VIII. From Formalism to Poststructuralism (1995) atd. Je členem mnoha odborných a vědeckých společností, byl členem několika edičních a redakčních rad.
 

Doleželovo rozsáhlé a mnohostranné vědecké dílo podstatně ovlivnilo nejen naši, ale i světovou literární vědu. Od poloviny sedmdesátých let Doležel formuloval spolu s Umbertem Ecem, Thomasem Pavelem, Marií-Laurou Ryan, Ruth Ronen aj. koncepci narativní sémantiky fikčních světů do podoby samostatného literárněvědného směru. Jeho díla jsou pravidelně citována předními osobnostmi světové literární teorie.
Doleželovy odborné zájmy zahrnují lingvistiku (zvláště stylistiku, matematickou lingvistiku), literární teorii (zejména naratologii, poetiku, strukturalismus, poststrukturalismus, teorii interpretace), sémiotiku, estetiku, historii, logiku, analytickou filozofii, filozofii jazyka, kybernetiku, narativní sémantiku a teorii fikčních světů. Pro jeho badatelskou práci je charakteristická kombinace lingvistické analýzy literárních textů s literárněteoretickými přístupy. Ve svých analýzách se vždy opíral o vědeckou racionální epistemiologii, která se v našem prostředí formovala v rámci lingvistických a literárněteoretických výzkumů Pražské školy (zvl. Bohuslav Havránek, Jan Mukařovský, Felix Vodička aj.). Strukturální lingvistiku, poetiku a sémiotiku Pražské školy ovšem nepřijímal nekriticky a jistá její omezení a nedostatky se snažil odstranit ve svých vlastních vědeckých koncepcích. Již ve své knize O stylu moderní české prózy. Výstavba textu, která vznikla přepracováním disertační práce, Doležel využil stylistické výzkumy Pražské školy a zaměřil se především na analýzu stylu promluvy a stylistiku promluvových typů. V textové výstavbě epického díla rozlišil promluvy dvojího druhu − promluvové pásmo vypravěče a promluvové pásmo postav. Na základě podrobného rozboru jejich hlavních distinktivních znaků dospěl k názoru, že obě pásma nejsou uzavřené roviny, nýbrž že mezi nimi existují jisté předěly a vztah dynamické polarity. Tento široký přechodový pás mezi nimi je podle Doležela ovlivněn pohybem heterogenních distinktivních znaků (formálních, grafických, sémantických aj.). V kontextu moderní prózy Doležel rozlišil několik typů řeči: přímou, nevlastní přímou, polopřímou, smíšenou a řeč vypravěče. V části věnované textové výstavbě moderní epiky nastínil specifičnost individuálních a dobových stylů (včetně možnosti jejich schematického nebo grafického zobrazení) a zkoumal prostředky moderního epického vyprávění (subjektivizace, vnitřní monolog, polopřímá řeč aj.).
Problematice jazyka a stylu české literatury se Doležel nicméně věnoval již dříve v řadě svých studií a v několika kolektivních publikacích, např. v Kapitolách z české mluvnice a slohu, Kapitolách z praktické stylistiky či v Knížce o jazyce a stylu soudobé české literatury. V exilu pak na své stylistické studie navázal knihou Narrative Modes in Czech Literature, v níž sice vycházel ze starších prací, podstatně se zde však již projevila změna jeho vědecké orientace směrem k naratologii. (V rozšířené a značně upravené podobě – s ohledem na teorii fikčních světů – vyšla tato práce česky až po dvaceti letech pod názvem Narativní způsoby v české literatuře).
Od poloviny sedmdesátých let patřil Doležel mezi první, kdo se pokoušeli aplikovat určité koncepce analytické filosofie, teorie akce a logiky možných světů (zvláště Georga H. von Wrighta a Saula Kripkeho) na oblast literatury a rozpracovat ji do podoby ucelené literární teorie. Již ve svých studiích z roku 1976 (Narrative Semantics, ‚Die Hundeblume‛ or Poetic NarrativeNarrative Modalities) položil základy koncepce narativní sémantiky fikčních světů, kterou v dialogu s řadou světových literárních teoretiků rozpracovával po celá sedmdesátá a osmdesátá léta. V systematizované podobě své názory představil v knize Heterocosmica. Fikce a možné světy. Jádrem Doleželova přístupu k literatuře je propojení studia narativní mikrostruktury (textové výstavby literárního díla) se zkoumáním narativní makrostruktury (tj. vlastního „světa díla“, který Doležel nazývá „narativní“ či „fikční“). Doležel tak svůj mnohaletý výzkum způsobů narativní výstavby epických textů rozšířil o průzkum světa, který takové texty vytvářejí. Možný svět fikce (tj. fikční svět), chápe jako makrostrukturu, jako široký referenční rámec pro všechny sémiotické prvky (postavy, předměty atd.), které generuje narativní text. S využitím sémantiky Gottloba Frega, který rozlišuje mezi extensí a intensí jazykového výrazu, Doležel analyzuje narativní texty a jejich fikční světy. Zatímco extensionální struktura fikčního světa souvisí s jeho entitami a celkovým rozvržením, intensionální struktura souvisí se způsobem jeho textového založení. K popisu vztahů těchto struktur Doležel zavádí pojem intensionální funkce. Narativní sémantika fikčních světů je podle něj použitelná nejen pro řešení velkého množství literárněteoretických problémů, jako jsou např. povaha fikčnosti, typologie fikčních světů, vztah fikce a skutečnosti, tematická analýza literárního díla atd., ale je vhodná též k interpretaci konkrétních uměleckých literárních děl. Sám to také v mnoha případových studiích a interpretacích dokládá (mj. v publikaci Studie z české literatury a poetiky, která je rozsáhlým výborem z Doleželova díla).
Vedle prací z oblasti literární teorie je Doležel autorem také mnoha literárněhistorických studií a komentářů − především k dějinám strukturální poetiky a estetiky (zvl. Pražské školy). Svůj mnohaletý zájem o tuto oblast zúročil v knize Occidental Poetics: Tradition and Progress (česky s tit. Kapitoly z dějin strukturální poetiky), v níž sledoval dějiny strukturální poetiky od Aristotela až po sémiotický projekt Pražské školy. Od poloviny devadesátých let věnuje pozornost také otázkám vztahu historie a fikce, resp. rozdílu mezi fikčním a historickým narativem. Výsledkem jeho úvah o možnostech reprezentace dějin, postmoderní historické fikci a protifaktových narativech je publikace Fikce a historie v období postmoderny, kterou v mírně upravené podobě vydal též v anglickém překladu Possible Worlds of Fiction and History. The Postmodern Stage.

BIBLIOGRAFIE

Práce o lingvistice a literatuře: Kapitoly z české mluvnice a slohu (soubor studií, 1954, s F. Váhalou); Kapitoly z praktické stylistiky (soubor studií, 1955, s F. Danešem, K. Hausenblasem a F. Váhalou; 2. přeprac. vyd. 1957); O stylu moderní české prózy. Výstavba textu (studie, 1960); Essays in Structural Poetics and Narrative Semantics (soubor studií, rozmnož., Toronto 1973); Narrative Modes in Czech Literature (Toronto−Buffalo 1973, česky v upravené a rozšířené podobě s tit. Narativní způsoby v české literatuře, 1993); Occidental Poetics. Tradition and Progress (studie, Lincoln−London 1990; česky s tit. Kapitoly z dějin strukturální poetiky, 2000); Heterocosmica. Fiction and Possible Worlds (studie, Baltimore−London 1998; česky s tit. Heterocosmica. Fikce a možné světy, 2003); Identita literárního díla (soubor studií, Brno−Praha 2004); Fikce a historie v období postmoderny (studie, 2008); Studie z české literatury a poetiky (soubor studií, 2008); Possible Worlds of Fiction and History. The Postmodern Stage (studie, Baltimore−London 2010).
Překlady: A. S. Čikobava: Úvod do jazykovědy 1 (1956, s M. Dokulilem); Filozofické problémy kybernetiky (soubor studií, 1962, s J. Zemanem); Teorie informace a jazykověda (soubor studií, 1964, s. M. Ludvíkovou, J. Průchou, L. Uhlířovou aj.); Nancy H. Traillová: Možné světy fantastiky. Zrod paranormální literatury (studie, 2011).
Účast v týmových pracích: Kurs spisovné češtiny pro redaktory a dopisovatele vesnických novin (1957, s. F. Váhalou); Kurs spisovné češtiny pro redaktory a dopisovatele závodních novin (rozmnož., sv. 5, 1958; sv. 6, 1959); Slovník spisovného jazyka českého, sv. 1 (1960); Knížka o jazyce a stylu soudobé české literatury (soubor studií, 1962); International Encyclopedia of Communication (Oxford 1989); Encyclopedia of Contemporary Literary Theory. Approaches, Scholars, Terms (Toronto−London 1993); The Johns Hopkins Guide to Literary Theory and Criticism (Baltimore−London 1993); The Cambridge History of Literary Criticism. Vol. VIII. From Formalism to Poststructuralism (Cambridge et al. 1995); Reading Eco. An Anthology (Bloomington 1997).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: O vědeckém poznání soudobých jazyků (disk. přísp. 1958); Problémy marxistické jazykovědy (1962); Acta Universitatis Carolinae. Philologica, sv. 3/ Slavica Pragensia, sv. 4 (1962); Travaux linguistique de Prague (1962); Kybernetika ve společenských vědách (1965); Kybernetika a její využití (1965); Mathematik und Dichtung (1965); Styl i kompozycja (1965); Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 1 (1966); Struktura a smysl literárního díla (1966); Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 2 (1967); To Honor Roman Jakobson, sv. I. (The Hague 1967); Statistics and Style (New York 1969); Literary Style: A Symposium (London−New York 1971); Problèmes de l´analyse textuelle/Problems of Textual Analysis (Montréal 1971); Tjekkisk strukturalisme (Kobenhavn 1971); Current Trends in Stylistics (Edmonton 1972); Russian Formalism (Edinburgh 1973); Slavic Poetics. Essays in Honor of Kiril Taranovsky (The Hague−Paris 1973); Sign, Sound and Meaning. Quinquagenary of the Prague Linguistic Circle (Ann Arbor 1976); L´analyse du discours/Discourse Analysis (Montréal 1976); Papers in Slavic Philology (Ann Arbor 1977); Essays in Poetics (Keele 1978); Proceedings of the Twelfth International Congress of Linguists (Innsbruck 1978); Studia Poetica (Szeged 1980); Voz´mi na radosť. To Honour Jeanne van der Eng-Liedmeier (Amsterdam 1980); Poetica Slavica. Studies in Honour of Zbigniew Folejewski (Ottawa 1981); Forms and Functions. Paper in General, English and Applied Linguistics Presented to Vilém Fried on the Occasion of His Sixty-Fifth Birthday (Tübingen 1981); The Structure of the Literary Process. Studies Dedicated to the Memory of Felix Vodička (Amsterdam–Philadelphia 1982); Text Processing. Proceedings of Nobel Symposium (Stockholm 1982); Language and Literary Theory. In Honor of Ladislav Matejka (Ann Arbor 1984); The Peasant and the City in Eastern Europe (Cambridge, MA. 1984); Semiosis. Semiotics and the History of Culture. In Honorem Georgii Lotman (Ann Arbor 1984); Fictionality. Studia poetica (Szeged 1984); Bühler-Studien, Bd. 1 (Frankfurt am Main 1984); Identity of the Literary Text (Toronto−London 1985); Aims and Prospects of Semiotics/Exigences et perspectives de la sémiotique. Recueil d´hommages pour Algirdas Julien Greimas (Amsterdam−Philadelphia 1985); Karel Matěj Čapek-Chod. Proceedings of a Symposium (London 1985); The Prague School and Its Legacy (Amsterdam−Philadelphia 1988); Possible Worlds in Humanities, Arts and Sciences. Proceedings of Nobel Symposium (Berlin–New York 1989); Issues in Slavic Literary and Cultural Theory (Bochum 1989); Poetics East and West (Toronto 1989); Toward a Theory of Comparative Literature. Selected Papers Presented in the Division of Theory of Literature at the XIth International Comparative Literature Congress (New York 1990); Proceedings of the XIIth Congress of the International Comparative Literature Association. Vol. 5 (München 1990); Os Estuos Literarios (entre) Ciencia e Hermeneutica. Proceedings of the Ist Congress of the PCLA (Lisboa 1990); Roman Jakobson (Roma 1990); Slavic Drama. The Question of Innovation. Proceedings (Ottawa 1991); Poetics of the Text. Essays to Celebrate Twenty Years of the Neo-Formalist Circle (Amsterdam 1992); On Karel Čapek (Ann Arbor 1992); Studies in Poetics. Commemorative Volume, Krystyna Pomorska /1928−1986/ (Columbus 1995); Poétiques et imaginaires. Francopolyphonie littéraire des Amériques (Paris 1995); The Search for a New Alphabet. Literary Studies in a Changing World. In Honor of Douwe Fokkema (Amsterdam−Philadelphia 1996); Mundos de Ficción. Vol. I. (Murcia 1996); Světová literárněvědná bohemistika, sv. II. (1996); Prager Schule. Kontinuität und Wandel. Arbeiten zur Literaturästhetik und Poetik der Narration (Frankfurt am Main 1997); Jan Mukařovský − and the Prague School/ und die Prager Schule (Praha − Potsdam 1999); Narratologies. New Perspectives on Narrative Analysis (Columbus 1999); Paratextes. Études aux bords du texte (Paris 2000); Směry literární interpretace XX. století. Texty a komentáře (Olomouc 2000); Slovo − struktura(lismus) − příběh. Pocta Květoslavu Chvatíkovi (Olomouc 2000); A World of Slavic Literatures. Essays in Comparative Studies in Honor of Edward Możejko (Bloomington 2002); Il romanzo. Vol. 5 Lezioni (Torino 2003); Essays on Fiction and Perspective (Bern 2004); Český strukturalismus po poststrukturalismu (Brno 2006); A Sense of the World. Essays on Fiction, Narrative, and Knowledge (London−New York 2007); Mácha redivivus (1810−2010). Sborník ke dvoustému výročí narození Karla Hynka Máchy (2010); Fictionality − Possibility − Reality (Bratislava 2010).
Uspořádal a vydal: Knížka o jazyce a stylu soudobé české literatury (soubor studií, 1962, s J. Kuchařem); Problémy marxistické jazykovědy (sb. prací, s J. Běličem, Š. Peciarem, 1962); Teorie informace a jazykověda (soubor studií, 1964); Kvantitativní lingvistika 1962 (1964, s kol.); Kvantativní lingvistika 1963 (1965, s kol.); Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 1 (1966, s P. Sgallem, J. Vachkem); Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 2 (1967, s P. Sgallem, M. Těšitelovou, J. Vachkem); An Annotated Bibliography of Statistical Stylistics ( Ann Arbor 1968, s Richard W. Bailey); Statistics and Style (New York 1969, s Richard W. Bailey); Language and Literary Theory. In Honor of Ladislav Matejka (Ann Arbor 1984, s B. A. Stolzem, I. R. Titunikem); temat. číslo čas. Style /Possible Worlds. Semantics and Fictionality/ (1991, vol. 25, č. 3).

LITERATURA

Bibliografie: an, Soupis prací Lubomíra Doležela viz ČL 1997, č. 6 (výběrová bibliografie z let 1954−1998); D. Gorman: Lubomír Doležel: A Checklist of Publications in English, 1966−1998, Style /Essays, Bibliographies, and Bibliographical Surveys/, 1998, č. 4.
Knižně: C.-A. Mihailescu − W. Hamarneh (eds.): Fiction Updated. Theories of Fictionality, Narratology, and Poetics (Toronto−Buffalo 1996); B. Fořt−J. Hrabal (eds.): Od struktury k fikčnímu světu. Lubomíru Doleželovi (2004); V. Ambros−R. Le Huenen−A. Perez-Simon: Structuralism(s) Today. Paris, Prague, Tartu (New York−Toronto 2009).
Zvláštní čísla časopisů: ČL 1997, č. 6 (číslo věnované L. Doleželovi k 75. narozeninám; přispěli: T. Pavel, M.-L. Ryanová, U. Eco, D. Herman, L. Doležel).
Studie a články: M. Červenka: O významu formy, Československá rusistika 1962, č. 3; R. Grebeníčková: K diskusi o uměleckém směru, Československá rusistika 1962, č. 3; K. Hausenblas: Aktuální problémy lingvistiky a literárněvědně orientované stylistiky, Československá rusistika 1962, č. 3; Z. Mathauser: Teorie odrazu a noetika strukturalismu, Estetika 1973, č. 1; M.-L. Ryan: The Modal Structure of Narrative Universes, Poetics Today 1985, č. 4; R. Ronen in Possible Worlds in Literary Theory (1994, též česky s tit Možné světy v teorii literatury, 2006); C.-A. Mihailescu−W. Hamarneh: předmluva, in Fiction Updated. Theories of Fictionality, Narratology, and Poetics (Toronto−Buffalo 1996); H.-G. Ruprecht: An Improbable Side by Side. Doležel and Borges in Prague, in Fiction Updated. Theories of Fictionality, Narratology, and Poetics (Toronto−Buffalo 1996); T. Pavel: Lubomír Doležel´s Contribution to Contemporary Literary Studies, in Fiction Updated. Theories of Fictionality, Narratology, and Poetics (Toronto−Buffalo 1996; též česky in ČL 1997, č. 6); M. Červenka, Fikční světy lyriky (2003; uprav. a rozšíř. verze publ. in kol.: Na cestě ke smyslu. Poetika literárního díla 20. století, 2005, s. 711−819); O. Sládek: Drei Varianten der tschechischen Literaturwissenschaft im Exil nach 1968: Lubomír Doležel, Květoslav Chvatík, Mojmír Grygar, in Wissenschaft im Exil. Die Tschechoslowakei als kreuzweg 1918−1989 (2004); T. Kubíček − B. Fořt: doslov, in Identita literárního díla (2004); O. Sládek: Fiktivní a fikční světy, in Felix Vodička 2004 (2004); A. Jedličková: S mimezí v batohu na výlet do různosvětů, ČL 2005, č. 2; B. Fořt: Úvod do sémantiky fikčních světů (2005, zejm. s. 55−99; 119−126); A. Jedličková: Naratologické marginálie české teorie literatury, ČL 2005, č. 6; B. Fořt: How Many (Different) Kinds of Fictional Worlds Are There?, Style 2006, č. 3; D. Tureček: The Theory of Fictional Worlds, Aesthetic Function, and the Future of Literary History, Style 2006, č. 3; O. Sládek: Types of Worlds. On Relations Between Prague School and Theory of Fictional Worlds, Style 2006, č. 3; T. Kubíček: Mimesis and the Subject in the Light of the Cognitive Impulse and the Theory of Fictional Worlds, Style 2006, č. 3; O. Sládek: Pojem „světa“ v koncepcích pražské školy a v Doleželově teorii fikčního narativu, Slovenská literatúra 2006, č. 6; D. Tureček, Teorie fikčních světů a dějiny literatury, ČL 2006, č. 1; O. Sládek: Proměny pražského strukturalismu, in Otázky českého kánonu. Hodnoty a hranice a hodnoty. Svět v české literatuře, česká literatura ve světě (2006); B. Fořt: Fikční světy a Pražská škola, Svět literatury 2007, č. 36 (též in B. F., Teorie vyprávění v kontextu Pražské školy, 2008, zejm. s. 119−127); T. Kubíček in Vypravěč. Kategorie narativní analýzy (2007, zejm. s. 95−100); B. Fořt, doslov, in Studie z české literatury a poetiky (2008); O. Sládek−B. Fořt: The Prague School and Lubomír Doležel’s Theory of Fictional Worlds, in W. Schmid (Hrsg.), Slavische Erzähltheorie. Russische und tschechische Ansätze (Berlin−New York 2009); O. Sládek: Podoby a proměny strukturální tematiky, Literární archív 2009, č. 41; T. Koblížek: Teorie fikčních světů. Kritická reflexe, Svět literatury 2009, č. 39; k tomu polemika: Svět literatury 2010, č. 41 (tematický blok: K problematice fikčních světů; přispěli: T. Koblížek: Fenomén fikce; A. Haman: O jedné kritické reflexi teorie fikčních světů; B. Fořt: O nepřístupnosti fikčních světů ze světů odjinud; V. Svatoň: Skrytá ontologie fikčních světů; J. Češka: Za teorii fikčních světů; M. Pokorný: Fikční světy mezi postulátem a metafikcí; P. Koťátko: Kdo je kdo ve fikčním světě; T. Koblížek: Ještě jednou k teorii fikčních světů); k tomu další příspěvky: Svět literatury 2010, č. 43 (tematický blok: Fikční svět a povaha uměleckého textu; přispěli: L. Doležel: Některé problémy kolem fikčních světů; P. Koťátko: Vyprávění jako performance: vypravěč v kondici a vypravěč v rozkladu; J. Tlustý: Teorie fikčních světů mezi sémantikou a pragmatikou; M. Pokorný: Flexe, umělost a fikce); O. Sládek: Lubomír Doležel, in S. Štrbáňová−A. Kostlán (eds.): Sto českých vědců v exilu (2011).
Recenze: Kapitoly z praktické stylistiky: M. Komárek, Naše řeč 1957, č. 1−2 * Knížka o jazyce a stylu soudobé české literatury: M. Červenka, Host do domu 1961, č. 6; M. Jelínek, Naše řeč 1962, č. 1−2; A. Šebestová, Slovenská literatúra 1962, č. 2 * O stylu moderní české prózy. Výstavba textu: V. Vitvar, ČJL 1961, č. 6 * Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 1/sv.2: John E. Allen III., Slavic Review 1969, č. 4 *An Annotated Bibliography of Statistical Stylistics: J. Kraus, SaS 1970, č. 2; M. Červenka, ČL 1970, č. 5 * Statistics and Style: J. Kraus, SaS 1971, č. 1; M. Červenka, ČL 1970, č. 5 * Narrative Modes in Czech Literature: R. B. Pynsent, The Slavonic and East European Review 1974, č. 129; W. Schamschula, Slavic Review 1975, č. 2; H. Eagle, Books Abroad 1975, č. 1; M. Grygar, PTL: A Journal for Descriptive Poetic and Theory of Literature 1976, s. 569−578; William E. Harkins, Comparative Literature 1977, č. 3 * Narativní způsoby v české literatuře: M. Humpál, LitN 1993, č. 37; J. Trávníček, Tvar 1993, č. 41−42 (k tomu polemika L. Doležel, LitN 1994, č. 1); M. Petříček, NK 1993, č. 29; J. Holý, LidN 26. 8. 1993; J. Zeman, Češtinář 1993/1994, č. 2 * Occidental Poetics. Tradition and Progress/Kapitoly z dějin strukturální poetiky: D. L. Guss, South Atlantic Review 1992, č. 3; W. Martin, Comparative Literature 1993, č. 3; Ch. Lamiot, The French Review 1994, č. 1; R. R., Poetics Today 1991, č. 2; M. Červenka, LidN 9. 1. 2001; A. Haman, Tvar 2001, č. 1; M. Jankovič, ČL 2001, č. 3; I. Pospíšil, Kam v Brně, 2001, č. 5 * Heterocosmica. Fiction and Possible Worlds/Heterocosmica. Fikce a možné světy: D. Herman, The Journal of Aesthetics and Art Criticism 1999, č. 3; B. Fořt, ČL 1999, č. 2; B. Fořt, Aluze 1999, č. 2; T. Pavel, Comparative Literature 2000, č. 3; R. A. Champagne, The French Review 2001, č. 3; J. Pechar, LitN 2004, č. 14; E. Batličková, Host 2004, č. 7; T. Kubíček, Tvar 2004, č. 2; D. Packová, LidN 24. 1. 2004; M. Hudymač, Slovenská literatúra 2004, č. 3 * Identita literárního díla: D. Kroča, Host 2005, č. 2 * Fikce a historie v období postmoderny: J. Pechar, Tvar 2008, č. 9; V. Trpka, Tvar 2008, č. 9; V. Košnarová, Host 2008, č. 7; T. Horváth, ČL 2008, č. 6; P. Čornej, ČL 2008, č. 6; M. Orálek, Aluze, 2008, č. 1; B. Fořt, Pandora 2008, č. 16−17; T. Borovský, Časopis Matice moravské 2010, č. 1 * Studie z české literatury a poetiky: M. Benešová, LitN 2008; č. 28; O. Horák, LidN 9. 10. 2008 * Possible Worlds of Fiction. The Postmodern Stage: F. A. Podhajský, Estetika 2010, č. 2.
Rozhovory: Slavistika a světový kontext, LitN 1963, č. 42 (beseda mj. s L. Doleželem, M. Červenkou, Z. Pešatem aj.); F. Cinger, RP 5. 9. 1991; A. Stich, LitN 1992, č. 25, Pět otázek spisovatelům. Anketa LitN 1993, č. 40; B. Fořt, Aluze 2000, č. 3; B. Fořt: Aluze 2001, č. 1−3 (I.–III. část); O. Jeřábková, Universitas 2004, č. 3; P. A. Bílek – T. Kubíček, ČL 2005, č. 2; J. Koten, Pandora 2007, č. 15.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon teorie literatury a kultury (2006)
Sto českých vědců v exilu (2011)

Autor hesla: Ondřej Sládek (2011)
Aktualizace hesla: 30. 6. 2011 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 30. 6. 2011 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu