Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Petr KOVAŘÍK

* 31. 8. 1946, Praha 
 
 
Básník, prozaik, publicista a literární historik
 V roce 1964 maturoval v Praze na SVVŠ a od téhož roku studoval na PedF UK češtinu a občanskou výchovu. Během přerušení studia (1968–1969) pracoval nejprve v různých příležitostných zaměstnáních, od listopadu 1968 do září 1969 v tiskové redakci nakladatelství Práce. Absolvoval roku 1972 diplomovou prací Specifické rysy české dekadence (titul PhDr. roku 2007 za práci Národní soud nad Karlem Sabinou ve světle dosud nezveřejněných archivních dokumentů). Od prosince 1971 působil v kulturní rubrice deníku Svobodné slovo, v letech 1976–1987 ji řídil. V roce 1984 se stal zástupcem šéfredaktora Svobodného slova, od července 1989 do března 1991 byl šéfredaktorem nakladatelství Melantrich. V letech 1991–1994 řídil nakladatelskou divizi a. s. GMA 91. Od září 1994 do roku 1996 pracoval jako šéfredaktor Nakladatelství Lidové noviny, poté nastoupil jako vedoucí redaktor rubriky Lidé do časopisu Týden, kde – stejně jako později v Hospodářských novinách (1999) – založil a vedl kulturní rubriku. Vedením téže rubriky byl od roku 2000 pověřen rovněž v Zemských novinách, Českém slovuDenících Bohemia (později Deník, zde až do roku 2009). V roce 2004 založil nakladatelství Modrý stůl, orientované na beletrii a literaturu faktu z oblasti kulturní historie a vlastivědy.
 Debutoval poezií v časopisech Divoké víno (1965) a Obroda (1968); básně, povídky, literární kritiky, překlady a publicistické články uveřejňoval ve Svobodném slově, Zemědělských novinách, Světové literatuře (zde překlady ze španělsky psané a ruské poezie: Mario Benedetti, Ernesto Cardenal, Vincente Huidobro, Vladimir Vysockij) a Kmeni, dále též v Květech, Mateřídoušce, Mladém světě, Nových knihách, Práci, Sedmičce pionýrů aj., po roce 1989 v Lidových novinách, Týdnu, sporadicky v Literárních novinách, Tvaru, Ekonomu, Reflexu, České literatuře, Severočeském deníku nebo Právu. Po roce 2000 otiskoval četnější příspěvky v Hospodářských novinách, Českém slovu, Zemských novináchDenících Bohemia. Pro Čs. rozhlas psal od roku 1968 pořady o české a latinskoamerické literatuře. – V letech 1990–1994 zastával funkci místopředsedy Obce spisovatelů a předsedy Nadace Obce spisovatelů, je členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu. – V žurnalistické praxi běžně užíval šifry pk, ve Svobodném slovu šifer pk i pkv a publikoval také pod šiframi kov (Hospodářské noviny 2000) nebo pko (Právo 2007). Užíval pseudonymů Petr August (jako překladatel in Alan Leo, Astrologie pro každého, 1992) a Pavel Maloskalský (Lidové noviny, Hospodářské noviny).
 Pro Kovaříkovu osobní lyriku je příznačné senzitivní vnímání ubíhajícího času, zachycené v plynulém prostupování vzpomínek a žité současnosti. Bolest a nejistotu vlastního údělu překonává poznáním kontinuity osudů, rodové přináležitosti i věčnosti citu, jež je zdrojem přetrvávající naděje. V básnické prvotině Skleněná harmonika tvoří motivy lásky, něhy a milostného vzplanutí protiváhu vědomí dočasnosti a konce. Obdobná dvojznačnost vystihuje sbírku Život na nečisto, v níž texty blízké milostné lyrice střídá opačný pól rozloučení a rozchodu. Konečný důraz na trvalé dědictví je tematizován mateřským jazykem a přihlášením se k poslání básníka. Napětí mezi očekáváním, pochybností, touhou, snem a nezměnitelnou realitou spolu s motivy citovosti uprostřed střízlivého moderního světa provází sbírku Třinácté dveře. V poslední sbírce Lásko, jsi dovolená intimní dialog volně přechází v milostnou lyriku, z úvah nad nevratností času a z životního bilancování povstává myšlenka na konec života. Reflexe vlastní tvorby a hledání smyslu básnického textu naráží na potřebu najít odvahu k sebevyjádření a na nutnost hledat porozumění. Anekdotičnost a nostalgický, místy až sentimentální humor charakterizují povídkový soubor Nemluv na mě, když se holím, v němž autor projevil schopnost humoristicko-lyrické drobnokresby a ironické reflexe. Próza Vranská beletristickými prostředky rekonstruuje vyšetřování neobjasněného kriminálního případu. Bohatá faktografie zde přerůstá v plastický obraz atmosféry předválečného Československa i v psychologizující úvahy o úloze zločinu a trestu v moderním myšlení. Od 70. let píše poezii pro děti, autorsky se podílel také na souboru Pohádky z Moravy. Od 90. let se zaměřil na literárněhistorickou publicistiku a literaturu faktu. Místopisné zaměření výpravných publikací Klíč k pražským hřbitovůmKlíč k rodným chaloupkám se pojí s pohledem historickým, případně biografickým, přičemž naučný charakter obou prací podtrhují úvodní stati soustředěné k obecnějším otázkám i další doprovodné texty a rejstříky. Výsledkem autorova bádání nad životy a díly českých spisovatelů s důrazem na záhadné a neobjasněné okolnosti jejich osudů a tvorby jsou práce Literární mýty, záhady a aféryLiterární otazníky: mýty, záhady a aféry II., v nichž vedle obecně známých kauz přibližuje i méně exponované případy nejasných okolností života a díla českých literátů. Ve studii Národní soud nad zrádcem Karlem Sabinou se autor kriticky vyrovnává s dosavadní sabinovskou literaturou a zpřístupňuje dosud neznámé archivní dokumenty. Širší kulturní záběr populárně naučné části autorova díla dokládá podoba knihy Tajemství testamentů. Akt poslední vůle osobností českých i světových dějin a kultury v ní figuruje nejen v roli právního dokumentu; je interpretován také jako důvěrné svědectví o dané osobnosti a jejím poselství dalším generacím i jako specifický stylistický útvar. Originální vlastivědný a literární průvodce po Čechách a Moravě Putování s knihou. Místopis české prózy zachycuje zejména historii i současnost lokalit, s nimiž jsou spojena významná díla české literatury 19. a 20. století.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Skleněná harmonika (BB 1975); Život na nečisto (BB 1980); Cvrček houslista (verše k leporelu, 1982; též in Trnky brnky na ty hrnky, BB pro děti, 1999, s Ljubou Štíplovou); Pražský průvodce pro nejmenší chodce (BB pro děti, 1983); Třinácté dveře (BB 1984); Lásko, jsi dovolená (BB 1988); Nemluv na mě, když se holím (PP 1990); Vranská (P 1991); scénicky: Balada o labuti (B 1983).
Práce o literatuře: Literární mýty, záhady a aféry. Otazníky nad životy a díly českých spisovatelů (EE 2003); Literární otazníky. Mýty, záhady a aféry II. (EE 2005); Národní soud nad zrádcem Karlem Sabinou (2010); Knihovna Karáskovy galerie a její světy (kolektivní monografie, 2012); Putování s knihou. Místopis české prózy (2013, s Blankou Frajerovou).
Ostatní práce: Kronika královské Prahy a obcí sousedních IV. (historický místopis, 1996, s dalšími); Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska (1998); Klíč k pražským hřbitovům (kulturněhistorický místopis 2001); Klíč k rodným chaloupkám (kulturněhistorický místopis 2004); Tajemství testamentů. Závěti slavných, mocných i nemocných (EE 2004, s Blankou Frajerovou); Klíč k českým hřbitovům (kulturněhistorický místopis 2013, s B. Frajerovou).
Překlady: Pablo Neruda: Ještě (výbor BB, 1974, za jazykové spolupráce M. Padilly); Bulat Okudžava: Půlnoční trolejbus (výbor BB a písní, 1981); Blízko hvězd (sb. tadžických básníků, 1985, za jazykové spolupráce Jiřího Bečky, s dalšími); Kovář a pán (pohádky a verše neruských národů SSSR, 1987, spolupřekladatel Jan Červenka neuveden); Milostná dueta (výbor z ruské literatury, 1989, s dalšími); Dorothy Hewett: Kaple nebezpečenství, aneb, Nebezpečná dobrodružství Sally Bannerové (D, 1989, překl. Věra Šedá, verše přebásnil P. Kovařík).
Uspořádal a vydal: Bez práce nejsou koláče (výbor BB pro děti, lidová říkadla, 1982); Oženil se zlatohlávek (výbor BB pro děti, lidová říkadla, 1984); T. R. Field: Morodochium (výbor BB z rukopisné pozůstalosti, 1989, P. K. neuveden; rozšíř. 1990) + Lomikel a jiné zádrhele (BB, PP 1990) + Gottwaldovi do ouška (výbor BB z rukopis. pozůstalosti, 1992) + Odysea nočního buditele (básnické texty, 1993) + Kosočtverce na ohradách (BB 1998); Zlatá Praha. Město na starých pohlednicích (1993, s Luďkem Svobodou a Adolfem Branaldem); Antología de la poesía checa contemporánea (Madrid 1993); Jaroslav Hašek: Když bolševici zrušili Vánoce (výbor PP, F, BB, 2005) + Nešťastný policejní ředitel (výbor PP, BB, 2006) + Postrach domu (výbor PP, F, BB, 2007, s dodatkem vzájemné tvorby s Jarmilou Haškovou).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Básnický almanach Klubu přátel poezie (1974); Pozvání do krajiny (1974); Verše proti smrti (1979); Kupte si štěstí v bazaru (1983); Hospody a pivo v české společnosti (1997); Městopis. 50 autorů, povídek, měst (2000); Pohádky z Moravy (2004); Zločin a trest v české kultuře 19. století (2011); Pohádkové vzkázání Václava Čtvrtka (2012).

LITERATURA

Studie a články: V. Novotný: doslov in Lásko, jsi dovolená (1988); V. Křivánek: Poezie křehkých tvarů, Kmen 1989, č. 8.
Recenze: Skleněná harmonika: vv (=Václav Vodák = M. Vacík), LD 11. 12. 1975; ra (= V. Macura), ZN 10. 1. 1976 * Život na nečisto: Z. Troup, MF 30. 12. 1980; F. Schildberger, Brněnský večerník 7. 1. 1981; V. Stejskal, NK 1981, č. 14 * Třinácté dveře: V. Novotný, ZN 25. 1. 1985; M. Blahynka, LM 1985, č. 10 * Lásko, jsi dovolená: J. Hájková, SvSl 27. 10. 1988; Z. Troup, LM 1989, č. 10 * Nemluv na mě, když se holím: V. Novotný, SvSl 8. 8. 1990; P. Janáček, LidN 4. 9. 1990; J. Zahradnický, Tvar 1990, č. 28 * Vranská: M. Ivanov, NK 1991, č. 21; B. Svadbová, Tvar 1991, č. 34 * Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska: D. Karpatský, LitN 7. 4. 1999; D. Hodeček, Vlastivědný věstník moravský 2000, č. 4 * Klíč k pražským hřbitovům: M. Švagrová, LidN 14. 2. 2002; J. Peňás, Týden 2002, č. 9; L. Velek, Dějiny a současnost 2002, č. 5; M. Jungmann, Mosty 2002, č. 30; * Literární mýty, záhady a aféry: nepodeps., LidN 12. 7. 2003; M. Jungmann, Mosty 2005, č. 8* Tajemství testamentů: M. Švagrová, LidN 23. 12. 2004* Literární otazníky. Mýty, záhady a aféry II.: M. Švagrová, LidN 19. 7. 2005; J. Peňás, Týden 2005, č. 31 * Národní soud nad zrádcem Karlem Sabinou: A. Slezáková, MFD 2. 11. 2010; V. Probst, LitN 27. 1. 2011; M. Vojáček, Paginae historiae 2011, sv. 19.
Rozhovory: Z. Červenková, MF 14. 11. 1975; O. Hrivňáková, Práce 28. 10. 1980; P. Frýbort, Tvorba 1986, č. 15, příloha Kmen; V. Falada, Noviny 22. 6. 1992; M. Švagrová, LidN 17. 7. 2004; M. Nyklová, Knižní novinky 2004, č. 24/25.

Autor hesla: Vladimír Novotný (1994); Andrea Vítová (2013)
Aktualizace hesla: 31. 8. 2013 (av)
 
zpět na hlavní stranu