Slovník české literatury po roce 1945

Jiří RAMBOUSEK

* 26. 12. 1927, Jihlava

† 4. 11. 2018, Brno

Literární historik a editor

Narodil se v rodině jihlavského městského knihovníka Stanislava Rambouska (1897–1937), matka byla učitelkou. V roce 1939 nastoupil do primy jihlavského gymnázia, v listopadu 1941 však gestapo školu uzavřelo a Rambousek pokračoval ve školní docházce na tamní tzv. hlavní škole a ve školním roce 1943/44 na obchodní škole v Brně. Poté byl totálně nasazen do bývalé karosárny J. K. Sedláček v Jihlavě, kde pracoval až do května 1945. Od září téhož roku pokračoval ve studiu na jihlavském reálném gymnáziu, kde v roce 1947 maturoval. V letech 1947–1951 studoval na FF UK v Praze obor čeština–filozofie, mj. u Alberta Pražáka a Vladimíra Šmilauera (PhDr. 1952 prací Mladá česká poezie od roku 1939). Ve školním roce 1951/52 vyučoval na základní škole v Jemnici a od roku 1952 v Jablonci nad Nisou. Po prezenční vojenské službě, kterou vykonával v Podbořanech, Mariánských Lázních a Chebu, se vrátil do Jablonce: od listopadu 1955 učil na osmileté střední škole v Kokoníně a od března 1956 na jedenáctileté střední škole (později SVVŠ) v Jablonci. V září 1962 nastoupil jako odborný asistent na Pedagogický institut v Jihlavě, odkud v září 1964 odešel na katedru českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UJEP v Brně. Po roce 1970 mu bylo postupně znemožněno vyučovat obor a v listopadu 1973 byl z politických důvodů propuštěn; několik let poté se mu ještě podařilo z fakulty zachránit brněnskou pozůstalost Ivana Blatného, která tam byla bez evidence uložena. V prosinci 1973 nastoupil do brněnského družstva Dlažba, kde pracoval do konce roku 1987 jako skladník, vrátný, topič a účetní. Souběžně však v polovině sedmdesátých let pořizoval technické překlady pro brněnské překladatelské středisko a od roku 1976 spolupracoval jako externí jazykový redaktor s měsíčníkem Věda a život (krátce též jako interní redaktor na cizí jméno). Od ledna 1988 byl v důchodu, v létě 1989 krátce pobýval u příbuzných v USA a v lednu 1990 se vrátil na Pedagogickou fakultu MU v Brně, jejíž katedru bohemistiky potom v letech 1991–1993 řídil. Roku 1990 mu byla udělena hodnost CSc. (práci K vývoji české poezie v letech okupace odevzdal již v roce 1970, obhajoba však tehdy nebyla povolena), v roce 1991 se na fakultě habilitoval (Stati o české literatuře 20. století). Na přelomu století znovu odešel do důchodu, na Pedagogické a Filozofické fakultě MU však externě působil až do roku 2014. – Syn Jiří Rambousek (*1958) je anglista a překladatel, působí na FF MU v Brně.

Debutoval roku 1945 recenzí v časopisu Mladá Vysočina (od 1946 s tit. Nové mládí) a jako student přispíval též do Středoškoláka, Studentského předvoje a Mladé fronty. Od padesátých let publikoval v severočeských denících a časopisech Noviny Jablonecka, Stráž míru a Průboj, v šedesátých letech též v jihlavské Jiskře, brněnské Rovnosti a v časopisu Český jazyk a literatura. Příspěvek do diskuse o autenticitě Fučíkovy Reportáže psané na oprátce (Mladý svět č. 38/1968) vyvolal reakci Ladislava Štolla (Mladý svět č. 39/1970) a stal se jednou z hlavních příčin Rambouskova nuceného odchodu z brněnské Pedagogické fakulty. S výjimkou klubového bulletinu Jonáš-klubu, Zpráv a Sborníků Kruhu přátel českého jazyka a sborníků Českolipsko literární (zde 1981 studie Dvě máchovské kapitoly) publikoval po roce 1973 výhradně pod šifrou či cizími jmény v časopisu Věda a život, příležitostně též v Průboji, Jiskře, Rovnosti a v časopisu Naše město (Třešť), příspěvek do České literatury podepsal roku 1976 Zdeněk Grmolec. Od devadesátých let pravidelně publikoval ve Vlastivědném sborníku Vysočiny a v časopisech Česká literatura, Tvar (zde v letech 2011–2012 cyklus Opravna), Duha, Klub (PdF MU Brno), Ladění, Milíř, Universitas, Komenský, Jihlavské listy aj., ojediněle též Host, Dějiny a současnost, Zpravodaj Společnosti bratří Čapků aj. – K vydání připravil a doslovem doprovodil knihy N. V. Gogola, J. K. Tyla, Anny Drahé, Jaromíra Hořce a zejména Josefa Palivce. – V samizdatu vydal roku 1975 soubor Deset malých recenzí Jana Skácela (k padesátinám výtvarného teoretika Igora Zhoře), roku 1976 vlastní překlad sbírky výroků anglických dětí Bůh žehnej lásce (ed. Nanette Newmanová) a přispěl do samizdatových sborníků K 70. narozeninám básníka Oldřicha Mikuláška (1980) a Památce Olega Suse (1988). Nepublikován zůstal Rambouskův Literární místopis okresu Jihlava (rkp. 1984, s Aloisem Šimkou). – Užíval šifer J. R., jr, rk a Rmb., za normalizace publikoval též pod jménem své manželky, středoškolské profesorky Soni Rambouskové (1928–1986) a pod jejími šiframi S. R., (sr) a -sr-.

Ve své odborné práci Rambousek spojoval pozitivisticky přísnou faktografičnost se strukturalistickou metodičností. Jako literární historik se zaměřoval především na méně nápadné, neznámé či skryté momenty literárního života 20. století a poezie téhož období. Ve svých statích, souborně shromážděných do několika knižních publikací (zejména Nesoustavná rukověť české literatury), se nejčastěji zabýval tvorbou meziválečnou a protektorátní (stať Čti a rozuměj! O jinotajích v české poezii let 1939–1945) a okolnostmi jejího veřejného i podzemního publikování (Básníci v ilegalitě), ale také obdobím padesátých let a tzv. normalizace. V řadě případů se pokusil o atribuci anonymních děl protektorátní poezie, několik článků napsal ve snaze vyvrátit či alespoň korigovat tradované závažné i marginální omyly literární historie (soubor Opravna, zařazený do knihy Opravny, polemiky, vzpomínky). Podstatná část Rambouskova odborného díla je podřízena jeho pedagogické práci: vedle interpretačních statí o poezii 20. století jde zejména o studijní příručku Česká literatura 1918–1945, kterou koncepčně i autorsky připravil spolu s kolegy z brněnské Pedagogické fakulty a s několika středoškolskými profesory, avšak její náklad byl v roce 1970 ještě před distribucí zničen. Neméně významným předmětem jeho zájmu byla literatura regionů, v nichž žil a profesně působil. V rozsáhlejších statích se věnoval osobnosti Jiřího Mahena (knižní monografie Jiří Mahen a Českolipsko vyšla za normalizace v rámci řady sborníků Českolipsko literární v jednotné obálce, na níž jméno autora nebylo uvedeno) či literatuře Jihlavska a Jablonecka. Regionální kultuře jsou věnovány i porůznu publikované medailony a osobní vzpomínky. Jako editor se Rambousek zabýval dílem básníka Josefa Palivce, z jehož pozůstalosti připravil prozatím tři svazky básní, próz, překladů, esejů, deníkových záznamů a korespondence.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Česká literatura 1918–1945. Slovníková příručka (1970, s V. Vařejkovou, Z. Zapletalem a dalšími, náklad zničen); Na okraj Zápasů Anny Drahé (studie, Jablonec n. N. 1970); Jiří Mahen a Českolipsko (studie, Česká Lípa 1982); Nesoustavná rukověť české literatury (soubor studií, 2003); Doba, knihy, autoři. Články, medailony a recenze z let 1988–2007 (2007); Opravny, polemiky, vzpomínky. Texty z let 2007–2013 (2013).
Účast v týmových projektech: Pět na jednoho. Interpretační symposion nad Mikuláškovým Vyvolavačem (ed. R. Burián, 1995).
Uspořádal a vydal: J. Palivec: Básně, eseje, překlady (1993); J. Palivec: Prózy, listy z vězení, pozdravy přátel (1996); J. Palivec: Listář 1 (2010, se S. Fedrovou a J. Pelánem).
Příspěvky ve sbornících: Jazyk–literatura–škola. Sborník prací PdF UJEP (řada jazyková a literární, č. 5, sv. 25, 1967); K minulosti a dnešku literatury. Sborník prací PdF UJEP (řada jazyková a literární, č. 6, sv. 26, 1969); Jazyk–literatura–škola II. Sborník prací PdF UJEP (řada jazyková a literární, č. 7, sv. 30, 1970); Cíle estetické výchovy. Sborník prací PdF UJEP (1971, větší část nákladu zničena); Padesát let jihlavského gymnázia (1971); Českolipsko literární (4, 1981; 10, 1991); Sborník Kruhu přátel českého jazyka (1983, 1986, 1988, 1989); František Halas – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1987); Literární dědictví a mládež (1988); J. V. Pleva – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1990); Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských 7, 9–18 (1990, 1994–2013); Škola – jazyk – literatura. Sborník prací PdF MU (řada jazyková a literární, č. 25, sv. 118, 1991); Sborník prací FF Slezské univerzity, řada literárněvědná A1 (1991); K české literatuře 1945–1948 (1992); Česká literatura 1948–1956 (1993); Český Parnas (1993); Slavica na Masarykově univerzitě v Brně (1993); Oleg Sus redivivus (1994); Časopis Květen a jeho doba (1994); 75 let českého gymnázia v Jihlavě (1994); Škola – jazyk – literatura. Sborník prací PdF MU (řada jazyková a literární, č. 26, sv. 127, 1994); Literatura v literatuře (1995); Normy normalizace (1996); Spisovnost a nespisovnost dnes. Sborník prací PdF MU (řada jazyková a literární, č. 27, sv. 133, 1996); Wiener slavistisches Jahrbuch (42, 1996); Půlstoletí Pedagogické fakulty MU v Brně (1996); Vlastivědný sborník Kralupska (1996); Kulturní periodika na Moravě (sb. Mikulovská sympozia 24, 1996); Josef Čapek 1887–1945 (Hronov 1998); Dvojí průhled do světa literatury (1999); Lidové noviny a Karel Poláček (1999); Výchova k národnímu vědomí a národním hodnotám. Sborník prací PdF MU (řada jazyková a literární, č. 29, sv. 146, 1999); Pátečníci a Karel Poláček (2001); Jihlavská archivní ročenka (IV, 2002); Česká a polská samizdatová literatura (2004); Literatura určená k likvidaci I, III, IV (2004, 2006, 2009); Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004); Na téma umění a život (2007); Staleté kořeny a tradice jihlavského vysokého učení (2011); Panu profesorovi s úctou – Pocta Aleši Fettersovi (2013).

LITERATURA

Bibliografie: M. Přibáň a kol.: Bibliografie Jiřího Rambouska /1945–2003/, in J. R., Nesoustavná rukověť české literatury (2003); D. Kroča: Bibliografie Jiřího Rambouska od roku 2003, in J. R.: Doba, knihy, autoři (2007); M. Chocholatý: Bibliografie prací Jiřího Rambouska za léta 2007–2013, in J. R., Opravny, polemiky, vzpomínky (2013).
Studie a články: J. Iliev: Třináctá komnata české literatury, SvSl 19. 12. 1989; Z. Kožmín: Náčrty k portrétu Jiřího Rambouska, Tvar 1998, č. 5; D. Kroča: Vytrvalý chodec literární vědy, in J. R.: Doba, knihy, autoři (2007).
Recenze: Česká literatura 1918–1945: M. Jareš, Tvar 2002, č. 19 (v cyklu Knihovraždy) * Jiří Mahen a Českolipsko: Š. Vlašín, ČL 1983, č. 6; mhl, Jednota bratrská 1984, č. 4 * Nesoustavná rukověť české literatury: J. Slomek, LidN 23. 2. 2004; J. Poláček, Rt 13. 3. 2004; P. Zedník, Cesta Vysočiny 14. 4. 2004; T. Kubíček, Tvar 2004, č. 7; M. Trávníček, Tvar 2004, č. 7; V. Karfík, HN 4. 3. 2004; J. Poláček, Host 2004, č. 4; J. Med, ČL 2004, č. 5; I. Harák, Svět literatury 2005, č. 31 * Doba – knihy – autoři: I. Němec, Duha 2008, č. 1; R. Pražák, Sborník prací FF BU (Brno) Bohemica litteraria 2009, č. 11 * Opravny – polemiky – vzpomínky: D. Kroča, Universitas 2014, č. 3; J. Poláček, Kam v Brně 2014, č. 7/8. – [Dílo Josefa Palivce]: M. Langerová, Tvar 1994, č. 8; J. Pechar, LitN 1994, č. 19; Z. Pešat, ČL 1994, č. 4; P. Kosatík, MFD 12. 11. 1996; J. Opelík, LitN 1997, č. 2; J. Wiendl, Tvar 1997, č. 4.
Rozhovory: Z. Grmolec, Tvar 1997, č. 4; J. Sedlák, Univerzitní noviny (MU Brno) 1997, č. 2; J. Trávníček, Tvar 1999, č. 19; B. Svobodová, Pulsy (FF MU) 2015, č. 4.
K životním jubileím: V. Vařejková, Universitas 1992, č. 6; J. Sedlák, Univerzitní noviny (MU Brno) 1998, č. 2; J. Točík, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských, sv. 11 (1998); P. Dvořák, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských, sv. 16 (2008); D. Kroča, ČL 2012, č. 6; D. Kroča, Milíř 2017, č. 19; P. Lachmann, Zprávy SBČ 2017, č. 127, lit. příloha č. 4.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Michal Přibáň (2015)

Aktualizace hesla: 6. 11. 2018 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 6. 11. 2018 (mlp)

zpět na hlavní stranu