Ladislav GROSMAN
Pocházel ze slovenské židovské rodiny, otec byl koželuh a majitel malého obchodu s kůžemi; oba rodiče a tři z pěti sourozenců ztratil za německého bombardování Ružomberoku v roce 1944. Obecnou školu navštěvoval v rodišti, na reálném gymnáziu v Michalovcích studoval v období 1932–1939, maturovat však mohl až roku 1945. Po vzniku Slovenského státu pracoval jako dělník v cihelně v Humenném, pak byl z rasových důvodů zařazen do vojenské pracovní služby beze zbraně a po nezdařeném útěku (1941) deportován do tábora nucených prací u Banské Bystrice. Až do vypuknutí Slovenského národního povstání zde pracoval jako kopáč, dělník v cihelně a na tabákových polích; po jeho potlačení přešel do ilegality. Do osvobozeného Humenného se vrátil v březnu 1945, v září téhož roku se přestěhoval do Prahy. Absolvoval Vysokou školu politickou a sociální (Ing. 1949) a do roku 1952 pracoval v knižní propagaci slovenského nakladatelství Pravda. V letech 1953–1959 byl redaktorem knižních novinek v Slovenské knize a souběžně dálkově studoval pedagogickou psychologii na Vysoké škole pedagogické (1953–1958, diplomová práce na téma psychologie reklamy; PhDr. 1967 prací Psychologické a pedagogické aspekty knižní reklamy). V letech 1960–1963 byl redaktorem ve Sdružení čs. nakladatelství, v roce 1964 vedoucím redaktorem časopisu Učební pomůcky ve škole a osvětě, v letech 1965–1968 scenáristou ve Filmovém studiu Barrandov. V září 1968 emigroval se svou rodinou do Izraele a usídlil se v Tel Avivu. Od ledna 1969 až do své předčasné smrti působil (zprvu jako docent, od roku 1975 jako řádný profesor) na univerzitě Bar-Ilan u Tel Avivu, kde přednášel slovanské literatury a vyučoval tvůrčí psaní. Zároveň od roku 1979 na telavivské univerzitě externě přednášel scenáristiku. Dlouholeté přátelství Grosman udržoval s Arnoštem Lustigem a Gabrielem Laubem.– Jeho syn George (roz. Jiří) Grosman (*1953) se živí jako profesionální jazzový hudebník.
Publikoval od roku 1955, zprvu slovensky, od roku 1958 převážně česky. Přispíval do Kulturného života, Slovenských pohľadů (oba Bratislava), Svobody, Zemědělských novin, Čs. vojáka, Světa v obrazech, Mladého světa, Kulturní tvorby (Bratislava), Hosta do domu, Divadla (1964 zde literární scénář Obchod na korze), Plamene, Impulsu, Židovského věstníku, Židovské ročenky aj. Po roce 1969 publikoval v exilových periodikách Listy (Řím) a Zpravodaj (Curych) a izraelských časopisech a denních listech Jerusalem Post, Maariv, Jediot Achronot a Új kelet (maďarský časopis v Izraeli). Úryvky z románu román Adam, syn člověka, který se dochoval v několika rukopisných verzích, byly otištěny v bratislavském časopise Romboid (č. 1–2/2015; ed. R. Passia). – Podle Grosmanovy povídky Past (Plamen 1962, překlad Gabriel Laub, později přepracována do novely Obchod na korze) byl natočen stejnojmenný celovečerní film (1965, r.+ spolupráce na sc. Ján Kadár a Elmar Klos, 1966 oceněn Oscarem). V Izraeli Grosman napsal scénáře pro televizní film Dod David holejch lirot kala (1972, podle povídky Rendez-vous strýce Davida; v roce 2000 vznikl podle téže povídky stejnojmenný krátkometrážní film režiséra Jaroslava Hovorky). Podle novely Nevěsta byl natočen americký televizní film The seventeenth Bride (1985, r. Nadav Levitan, sc. John Herzfeld); Grosmanův scénář zpracovaný podle téže novely nebyl realizován. V sedmdesátých letech uvedl několik Grosmanových beletristických prací jako četbu či dramatizaci rozhlas v Izraeli, SRN a Kanadě, Český rozhlas vysílal rozhlasovou adaptaci novely Obchod na korze (2018, sc. Klára Novotná, r. Petr Mančal). – Činoherní adaptaci téhož díla uvedlo prešovské Divadlo Jonáše Záborského (2014, sc. Iveta Horváthová, r. Marián Pecko) a Strašnické divadlo v Praze (2016, sc. a r. Jiří Pokorný), v muzikálové úpravě ji inscenovala bratislavská Nová scéna (2014, libreto Bernard Spiro, hudba David Nagy, r. Peter Oravec).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Obchod na korze (P 1965); Nevěsta (PP 1969); Hlavou proti zdi (PP, Curych 1976); Z pekla štěstí (R 1994); Obchod na korze (scénář, in: 3x Oscar pro český film, ed. P. Taussig 1998).
Souborná vydání: Spisy Ladislava Grosmana (dosud vydáno: sv. 2: Povídky /2018, ed. J. Opelík/; sv. 4: Dopisy Mileně /2019, ed. J. Opelík/).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Egon Hostovský (Toronto 1974);
Souhvězdí smutku (2003).
Překlad (do slovenštiny): A. Lustig: Noc a nádej (1959).
LITERATURA
Knižně: M. Šimkulič – A. Šimkuličová (edd.): Zvečnené v slzách a pote tváre: návrat rodáka Ladislava Grosmana (Humenné 2016).
Studie a články: B. Svozil, Létat se zlomenými křídly. LidN 29. 4. 1995, příl. Národní 9; S. Přádná, Obchod na korze po letech, Iluminace 1997, č. 4; J. Holý: The Six Versions of The Shop on Main Street, in The Aspects of Genres in the Holocaust Literatures in Central Eurrope = Die Gattungsaspekte der Holocaustliteratur in Mitteleuropa (sb. Praha 2015); R. Passia: Listy a prózy Ladislava Grosmana: z osobného fondu spisovateľa v PNP v Prahe, Romboid 2015, č. 1/2; R. Passia: Ladislav Grosman a jeho vojna, in Obraz válek a konfliktů: V. kongres světové literárněvědné bohemistiky Válka a konflikt v české literatuře (sb. 2015); R. Passia: Limity a benefity menšinovosti (nielen na príklade Ladislava Grosmana), in Spisovateľ ako sociálna rola (sb. 2018); P. Hanuška: Grosman, Přidal, Zábrana aneb o dvou knihách a třech velkých osobnostech s editorem Jiřím Opelíkem, Týnecké listy
(Velký Týnec) 2018, č. 8.
Recenze: Obchod na korze: M. Suchomel, LitN 1965, č. 46, též in Co zbylo z recenzenta (1995); J. Hek, Impuls 1966, č. 1 * Nevěsta: Š. Vlašín, RP 15. 5. 1969; F. Kafka, Práce 14. 7. 1969; P. Den, Proměny (New York) 1970, č. 1; K. K. (= A. Měšťan), Svědectví (Paříž) 1973, č. 46 * Hlavou proti zdi: J. Dresler, Národní politika (Mnichov) 1976, č. 11 * Z pekla štěstí: M. Jungmann, LitN 1994, č. 33; J. Suk, NK 1994, č. 32 * Povídky: M. Kosák, i-kanon.cz (online) 18. 10. 2018 – k tomu reakce J. Opelíka, i-kanon.cz (online) 1. 11. 2018 a odpověď M. Kosáka, i-kanon.cz (online) 18. 11. 2018; J. Šofar, Tvar 2019, č. 9 * Dopisy Mileně: M. Kosák, i-kanon.cz (online) 23. 5. 2019; M. Zavřelová, MFD 8. 6. 2019, příl. Scéna (zde); J. Daníček (nepodepsán), Roš chodeš 2019, červenec (též o Povídkách); O. Horák, LidN 10. 8. 2019, příl. Orientace; J. Šofar, Tvar 2019, č. 14.
Nekrolog: J. Grosman, Zpravodaj (Curych) 1981, č. 4.
Vzpomínky: A. Lustig in A. Lustig – F. Cinger: 3 x 18 /portréty a postřehy/ (2002, 2. oprav. vyd. 2003, 3. dopl. vyd. 2007), též in A. Lustig – M. Mališová: O spisovatelích (2010).
Archiv: LA PNP: Osobní fond (zpracováno ve 2. stupni evidence; inventář M. Hašková, 2016).