Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vladimír  DOSTÁL

* 2. 10. 1930, Česká Skalice  
† 19. 1. 1975, Praha 
 
Literární historik a kritik
 Narodil se v dělnické rodině. Po maturitě na reálném gymnáziu v Jaroměři (1949) studoval češtinu a filozofii na FF UK (absolvoval 1953, po ročním stipendijním pobytu v Moskvě). 1953–1957 byl aspirantem moskevského Literárního institutu Maxima Gorkého. Od 1957 působil jako zástupce vedoucího katedry teorie a dějin literatury na Institutu společenských věd při ÚV KSČ, po jeho reorganizaci přešel 1962 do Kabinetu pro studium díla Zdeňka Nejedlého ČSAV. Kandidátskou disertační práci Kapitoly z dějin české marxistické kritiky a estetiky obhájil 1967 na Vysoké škole stranické ÚV KSČ. Od 1967 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, od 1970 až do smrti zastával funkci vedoucího oddělení teorie literatury.
 Publikovat začal jako sedmnáctiletý polemickým článkem Ke krizi současné poezie v časopise Středoškolák, na jehož stránkách otiskl 1947–1948 řadu příspěvků, mj. o F. X. Šaldovi a o svém vztahu k dílu Maxima Gorkého. Během studií přispíval do Varu, Kulturní politiky, Literárních novin, Tvorby (externí redaktor 1950–52), Nového života, po návratu z Moskvy zvláště do Kultury, Kulturní tvorby (na poloviční úvazek redaktor) a řady dalších periodik: Česká literatura, Estetika, Květen, Impuls, Nová mysl, PrahaMoskva, Tribuna (1969), Tvorba, Romboid (Bratislava), Slovenské pohľady (Bratislava), Zemědělské noviny aj., ze zahraničních časopisů do Inostrannaja literatura, Znamja (oboje Moskva). V 60. letech řídil v nakladatelství Mladá fronta edici básnických prvotin Mladé cesty, v 70. letech zastával funkci vedoucího redaktora české části časopisu Sovětská literatura. Založil a řídil knižnici Kmen (nakladatelství Svět sovětů). – Pseudonymy a šifry: Dušan Pleva, Jesenius, Jiří Hampl, Ondřej Melichar, Přemysl Pastýř, Vratislav Staněk, Zora Vacková; ál, Art, d, dl, dnp, D. P., dp, dpl, ds, dt, ir, irs, I. U., O. M., omel, oml, otl, past, rd, rk, rl, rtl, st, vd, V. D., vo, V. ost., V. Ost., vrd.
 

Těžiště Dostálovy činnosti spočívá jednak v kritické reflexi současné literatury, jednak ve výzkumu obecnějších problémů literární kritiky i teorie. Obě oblasti přitom spojovala polemicky vyhrocená formulace autorových stanovisek, jež prokazovaly jeho schopnost osobitého uvažování o literatuře. Zároveň však Dostálovy názory byly silně prostoupeny socialistickými koncepcemi literatury a její společenské funkce v podobě, v jaké je prezentovala sovětská literatura (soubor recenzí a článků Bílé na černém) a sovětská literární věda a estetika (uspořádal výbory z díla Antona Vasiľjeviče Lunačarského a Michaila Aleksandroviče Lifšice). Jako kritik věnoval Dostál svou pozornost zprvu převážně poezii (vedle recenzí psal rozsáhlé kritické studie o současných básnících – Konstantinu Bieblovi, Vilému Závadovi, Františku Hrubínovi, Jiřím Šotolovi, Janu Skácelovi aj.), později také prozaické produkci (analýzy a hodnocení české prózy počátku 70. let v posmrtném výboru Zrcadla podél cesty) a průběžně obecné problematice socialistického realismu (soubor S realismem na křižovatce).
V oblasti literárněhistorické a teoretické Dostál ostře polemizoval se strukturalismem (polemika v Nové mysli 1963) a důrazně obhajoval socialistický realismus. Tematicky se zaměřoval na meziválečné období, na otázky české literární avantgardy a dílo Vladislava Vančury (Slovo a čin), a zvláště na formování marxistické kritiky a estetiky. Počátkům divadelněkritické činnosti Julia Fučíka jsou věnovány publikace Iskrivý talentOpona se zvedá. Rozsáhlá monografie Směr Wolker pak konfrontuje Fučíkovy počáteční kritické projevy se širším uměleckým a kulturněpolitickým kontextem první poloviny 20. let 20. století, hodnoceným a hierarchizovaným v duchu Dostálových ideologických kritérií. S patosem polemika je koncipována i poslední Dostálova publikace V tomto znamení, která shrnuje profily hlavních postav marxistické kritiky meziválečného období.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Hálek sociální (studie, 1951); Slovo a čin (soubor studií, 1972); Iskrivý talent (články a studie, Bratislava 1972); Opona se zvedá (studie, 1973); Směr Wolker (monografie, 1975); V tomto znamení (soubor studií, 1975).
Výbory
: S realismem na křižovatce (studie a kritiky, 1975); Bílé na černém (kritiky a články, 1977, ed. J. Táborská); Zrcadla podél cesty (kritiky a články, 1987, ed. J. Táborská a Š. Vlašín).
Příspěvky ve sbornících: Actes du IVe Congres d’Esthétique (Athenes 1962); Počátky české marxistické divadelní kritiky (1965); K otázkám pokrokové tradice a revoluce v uměnovědě (VO 1963; 1965); K demokratické literární publicistice 1918–1945 (VO 1966; 1967); Istorija estetiky – Pamjatniki mirovoj estetičeskoj mysli (Moskva 1969); Estetika za rubežom (Moskva 1974).
Přeložil: A. A. Fadejev: Za třicet let: Projevy a poznámky o literatuře (+ A. Nováková, 1962).
Uspořádal a vydal: V. Hálek: Výbor z díla (1950) + Výbor z lyriky (1951) + Na vejminku (1951); V. Šolc: Výbor z díla (1951); J. Vlček: Kapitoly z české literatury (1952); A. V. Lunačarskij: Umění je živé (1958) + Pozitivní estetika (1972) + Literárne siluety (Bratislava 1974) + Stati o umění (3 sv., 1975–1979); M. Lifšic: Umělec a světový názor (1960) + Vítr dějin (1974) + Problémy umění a filozofie (1975); Z. Nejedlý: Staťji ob iskusstve (rusky, Moskva 1960); Ze zápisníku mladého Julia Fučíka (1963, s G. Fučíkovou); Čítanka z dějin české a slovenské estetiky 19. století (1972); N. I. Konrad: Západ a Východ (1973); M. Lifšic – L. J. Rejngardtová: Krize modernismu (1975); V. J. Vorovskij: Nepokojní a znepokojení (+ J. Sekera, 1976); Marx-Engels-Lenin o kultuře a umění (1977).

LITERATURA

Bibiografie: J. Táborská: Bibliografie díla V. D. (1977).
Knižně: Ve znamení V. D. (sb., 1985);
Studie: P. Šámal, S realismem na křižovatce, Tvar 2000, č. 9.
Recenze: Hálek sociální: fl, LD 11. 8. 1951 * Slovo a čin: M. Veselá-Janů, Práce 9. 8. 1972; M. Blahynka, RP 22. 8. 1972 * Směr Wolker: M. Blahynka, Tvorba 1976, č. 36, příloha LUK, č. 9; H. Hrzalová, LM 1976, č. 4 * V tomto znamení: ra (= V. Macura), ZN 15. 4. 1976; M. Blahynka, ČL 1976, s. 555; týž in Denní chléb (1980).
Nekrology: Š. Vlašín, Tvorba 1975, č. 2; J. Hájek, Tvorba 1975, č. 5; M. Blahynka, Romboid (Bratislava) 1975, č. 1; Š. Vlašín, ČL 1975, s. 538; V. Pekárek, LM 1976, č. 9.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, nezpracováno.

Autor hesla: Jiřina Táborská (1995)
Aktualizace hesla: 26. 6. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu