Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk































 Oldřich DANĚK

* 16. 1. 1927, Ostrava  
† 3. 9. 2000, Praha 
 
Dramatik, scénárista, prozaik, publicista, herec a filmový režisér
 Otec byl řezník, matka prodavačka. Po absolvování Státního klasického gymnázia v Moravské Ostravě (poslední rok byl totálně nasazen, mat. 1945) Oldřich Daněk nastoupil jako herec do Divadla mladých (dnes Divadlo Petra Bezruče) v Ostravě. Od roku 1946 studoval na DAMU obory herectví a režie; absolvoval v roce 1950 (režii inscenací vlastní dramatické prvotiny Večerní fronta v divadle Disk). V letech 1950–1953 byl režisérem Krajského oblastního divadla v Hradci Králové, v letech 1954–1956 šéfem činohry a režisérem Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Od roku 1956 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov nejprve externě jako scenárista, od roku 1958 jako dramaturg, od roku 1960 jako režisér. V roce 1973 byl propuštěn, stal se spisovatelem z povolání, a navzdory několika krátkodobým publikačním zákazům, které ho postihly v sedmdesátých letech, mohl víceméně kontinuálně pracovat jako televizní scenárista a režisér.
 

Debutoval roku 1945 články v Nástupu (Ostrava). Později publikoval jen příležitostně v časopisech Kulturní politika, Divadlo, Divadelní noviny, Literární noviny, Host do domu, Literární listy, Mladý svět aj. Podle svých scénářů natočil filmy Tři tuny prachu (1960), Pohled do očí (1961), Spanilá jízda (1963), Lov na mamuta (1964, podle stejnojmenného dramatu), Královský omyl (1968, na motivy svého románu Král utíká z boje). Dále napsal scénáře k filmům Zde jsou lvi (1958, r. Václav Krška), Ošklivá slečna (1959, r. Miroslav Hubáček), Prosím nebudit! (1962, sc. + František Daniel + r. Josef Mach), Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967, r. + spoluúčast na scénáři Václav Vorlíček). Pravděpodobně byl autorem filmových povídek, na jejichž základě vznikla roku 1977 filmová trilogie Osada Havranů, Na veliké řeceVolání rodu (vše r. Jan Schmidt, podle Daňkovy vzpomínky autorské krytí zprostředkoval Ota Hofman a povídky podepsal pozdější scenárista všech tří filmů Milan Pavlík). Podle Daňkovy hry Dva na koni, jeden na oslu natočil stejnojmenný film Jiří Sequens (1987).
V Čs. televizi Daněk režíroval své hry a scénáře Příští léto v Locarnu (1970), Muž v pralese (1971), Sova (1973), Agentura Pepa (1976), Druhá první dáma (1979), Dva útržky ze života muže (1983), Žena z Korinta (1986), Španělé v Praze (1987), Opouštět Petrohrad (1990), Podivná letecká společnost (1992, na námět Josefa Nesvadby), Kadeř královny Bereniké (1993) a cyklus Hříčky o královnách: Nevěra po císařsku, Královnina smečka psů, Jeden den velkokněžny (vše 1994), Záskok pro Sissi, Vzpomínka na Hamleta, Dva pokoje ve VersaillesCísařovna na chvíli (vše 1995). Podle scénáře Zdeňka Bláhy natočil dramatizaci Bulgakovovy povídky Pilát Pontský, onoho dne (1991). Daňkovy scénáře se staly předlohou televizních inscenací Prometheus (1958), Pařížský kat (1968), Kardinál Zabarella (1968, vše režie Jan Matějovský), Břetislav a Jitka (1974, r. Jiří Bělka), Raněný lučištník (1975, r. Pavel Háša), Cesta na Borneo (1983, r. Pavel Háša), Záviš a Kunhuta (1984, r. Otakar Kosek), Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo (1987, r. a spol. na scénáři Pavel Háša), Bankovní dům Daubner (1989, r. Pavel Háša) a Dvě washingtonská ohlédnutí (1998, r. Pavel Háša). Spolu s Janem Otčenáškem napsal televizní seriály Byl jednou jeden dům (1974) a Dnes v jednom domě (1979, oba r. František Filip). Na základě Daňkovy rozhlasové hry Dialog s doprovodem děl natočil podle svého scénáře stejnojmennou televizní inscenaci Pavel Háša (1982).
Už za gymnazijních studií spolupracoval jako herec s ostravským studiem Čs. rozhlasu. Je autorem řady rozhlasových inscenací, z nichž některé vznikly adaptací divadelních her: Steelfordův objev (1954), Umění odejít (Bratislava 1956, r. Mikuláš Bugár), Pohled do očí (Bratislava 1960, r. Jozef Budský; Praha 1962, upr. Karel Nešvera, r. Václav Špidla), Dialog v předvečer soudu (1967, r. Jiří Roll), Dialog s doprovodem děl (1967, r. Ludvík Pompe), Dialog ve spirále (1968, r. Ludvík Pompe); Přepadení Národní banky (1969, r. Jiří Horčička), Bitva na Moravském poli (1988, upr. Svatava Růžičková, r. Pavel Hradil), Můžou za to Japonci (1993, r. Josef Červinka), Výchova dcery testem (1993, r. Josef Červinka), Vzpomínka na Hamleta (1994, r. Josef Henke), Rozhovor v Delfách (1997, r. Josef Henke), Blbý had (2000, r. Josef Henke) a několika scénářů pro rozhlasový seriál Jak se máte Vondrovi?. Román Vražda v Olomouci zdramatizoval Karel Svoboda (rozmnož. 1979), pro rozhlas byl natočen též jako desetidílný seriál (1996, r. Petr Dudek). Posmrtně byla uvedena rozhlasová inscenace Rudolfínská noc (2003, r. Josef Henke), cyklus pěti historických mikroher Nedávno (2012, upr. Jan Sulovský, r. Michal Bureš) a z Hříček o královnách hry Záskok pro Sissi (2014), Královnina smečka psůJeden den velkokněžny (obé 2016, vše upr. Ivan Němec, r. Lukáš Kopecký).
Televizní pořad Setkání s Oldřichem Daňkem připravil Viktor Polesný (1993), dokument z cyklu Zblízka natočil Ladislav Daněk (2000). – Daňkovo autorství několika epizod z rozhlasového seriálu Jak se máte, Vondrovi? a divadelní hry Víkend uprostřed týdne pokryl svým jménem Jan Otčenášek. Divadelní hra Předběžný výslech komika (1990) nebyla dosud uvedena.

 Daňkovou nejvlastnější tvůrčí doménou je drama. Společným jmenovatelem jeho rozsáhlé, žánrově i syžetově značně rozmanité tvorby je jemně vyvinutý smysl pro etické otázky přítomnosti i jejich adekvátní vyjádření. Daňkovy racionálně budované hry prokazují autorovu schopnost individuální charakteristiky postav, jsou vedeny živým, věcným dialogem a prostoupené bystrými postřehy. Vznikají zpravidla na základě precizně domyšlené výchozí dramatické situace. Často mají povahu scénické morality – jejich hlavním, stále obměňovaným tématem je mravní odpovědnost člověka. Prostřednictvím konfrontace postojů jednotlivých postav v nich autor otevřeně, mnohdy až s neúprosnou argumentací odkrývá disharmonii mezi soukromým a společenským pojetím morálky a vždy znovu zdůrazňuje odpovědnost jedince vůči společnosti. Od schematizující popisnosti a tezovitosti prvních her se přitom Daňkova dramatická tvorba postupně vyvíjela k hlubšímu a komplexnějšímu pojetí skutečnosti, hledajíc zároveň stále nové způsoby jejího uměleckého ztvárnění. Zatímco v padesátých letech autor inklinoval spíše k formě přímého zobrazení životní reality (Umění odejít, Čtyřicátý osmý, Pohled do očí), později dává přednost historické látce (Dva na koni, jeden na oslu; Hvězda jménem Praha) či dramatické parabole (Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko, Střelec). Od poloviny sedmdesátých let pak směřuje k básnickému podobenství s filozofickým rozměrem a zároveň značně posiluje epizaci dramatické formy (Válka vypukne po přestávce, Bitva na Moravském poli, Vévodkyně valdštejnských vojsk, Zpráva o chirurgii města N., Životopis mého strýce, Vy jste Jan). – Jako prozaik debutoval Daněk historickým románem Král utíká z boje, který spolu s romány Král bez přilbyVražda v Olomouci tvoří volnou trilogii, zahrnující dobu posledních Přemyslovců až k nástupu Jana Lucemburského na český trůn. Spíše oddechový charakter mají jeho „psychologická detektivka“ Únosce, těžící z Daňkova oblíbeného divadelního prostředí, a románová etuda Žhářky a požárnice, v níž autor podává mozaiku dějů soustředěných do jednoho dne na pražské požární stanici.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Steelfordův objev (D, rozmnož. 1954, uváděno též s tit. Objev Dr. Steelforda, Jessii jde o život, Jde o život); Umění odejít (D, rozmnož. 1955, i prem., knižně 1956); Pohled do očí (D, rozmnož. 1959, i prem., slovensky 1960); Sklenka krétského vína (D, rozmnož. 1960, prem. 1959, podle TV sc. Prometheus); Svatba sňatkového podvodníka (D, rozmnož. 1961, i prem., knižně 1962); Máte rádi blázny? (D 1962, i prem.); Lov na mamuta (D, rozmnož. 1964, prem. 1963, hudba J. F. Fischer); Podvod se svatbou aneb Svatba s podvodem (D, rozmnož. 1965, i prem.); Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko (D 1966, i prem.); Král utíká z boje (R 1967, 1. díl trilogie); Sňatková podvodnice (D, rozmnož. 1968, i prem.); Vrátím se do Prahy (D, rozmnož. 1969, i prem.); Únosce (P 1969); Třikrát Oldřich Daněk (1970, obsahuje film. scénář Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, rozhl. hru Dialog s doprovodem děl a televizní hru Pařížský kat); Dva na koni, jeden na oslu (D, rozmnož. 1971, i prem.); Král bez přílby (R 1971, 2. díl trilogie); Vražda v Olomouci (R 1972, 3. díl trilogie; v dramatizaci K. Svobody též jako div. hra, rozmnož. 1979, prem. 1973); Případ bez jednacího čísla (D, rozmnož. 1974, i prem.); Zvířátka a Petrovští aneb Brémští muzikanti (D pro ml., rozmnož. 1975, i prem., na motivy pohádky bratří Grimmů); Víkend uprostřed týdne (D, rozmnož. 1975, i prem., s J. Otčenáškem, O. Daněk neuveden); Válka vypukne po přestávce (D, rozmnož. 1976, i prem.); Střelec (D, rozmnož. 1978, i prem.); Bitva na Moravském poli (D, monology z R Král bez přilby, rozmnož. 1979, i prem.); Žhářky a požárnice (R 1980); Vévodkyně valdštejnských vojsk (D, rozmnož. 1981, prem. 1980); Zpráva o chirurgii města N. (D, rozmnož. 1981, i prem.); Příští léto v Locarnu (D, rozmnož. 1982, i prem.); Životopis mého strýce (D, rozmnož. 1983, i prem.); Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo (D, rozmnož. 1984, prem. 1983); Sen smíchovské noci (D, rozmnož. 1985, prem. 1984); Nedávno... (PP 1985); Kulhavý mezek aneb Výbuch na jičínském zámku (D, rozmnož. 1987, prem. 1985); Dvojdetail (D, rozmnož. 1987, prem. 1986, podle TV sc. Dva útržky ze života muže); Válka vypukne po přestávce, Vévodkyně valdštejnských vojsk, Zpráva o chirurgii města N. (DD 1987); Jedno jaro v Paříži aneb Krvavá Henrietta (libreto muzikálu, rozmnož. 1988, prem. 1987, hudba J. F. Fischer); Vy jste Jan (D, rozmnož. 1988, prem. 1987); Něžně i drze aneb Tygřice na rozcestí (D, rozmnož. 1991, prem. 1990); Jak je snadné vládnout aneb Karel IV. – autoportrét (D, rozmnož. 1992, prem. 1993); Hříčky o královnách (PP 1995, podle stejnojmenného televizního cyklu); scénicky: Večerní fronta (1950); Nad Orebem kalich (1953); Čtyřicátý osmý (1956); Dialog v předvečer soudu (něm., Karlsruhe 1969); Hvězda jménem Praha (1973); Copernicus (libreto opery J. F. Fischera, 1984); Trojhvězdí (2000, zahrnuje jednoaktovky Amfiteátr; Blbý had; Žena z Korinta); Žena z Korinta (2013).
Úpravy: V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů aneb Příliš mnoho Hadriánů (D, rozmnož. 1972 i prem., s V. Hudečkem) + Lhář a jeho rod (D, rozmnož. 1990, prem. 1980).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Rozhlasové hry (1969); Tak hustě sněží čas (1988).

LITERATURA

Knižně: E. Janěková: Oldřich Daněk (neprodejný propagační tisk, 1990, též angl.); M. Trávníčková: Divadlo Oldřicha Daňka (katalog výstavy, 1997, obsahuje seznam inscenací O. D. a soupis režií O. D.); A. Štěrbová: Dramatická podobenství Oldřicha Daňka (2004).
Studie a články: J. Opavský: doslov, in Svatba sňatkového podvodníka (1962); H. Šimáčková: doslov, in Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko (1966); A. Urbanová: Člen tří svazů, DivN 1968/1969, č. 10; V. Kudělka: Horká půda dramatu, ČL 1976, č. 6; M. Suchomel: Přítomnost českého románu o minulosti, SPFFBU řada D, 1975/1977, č. 22; V. Kudělka: Dramatik to nemá lehké, ČL 1980, č. 4; T. Marný (= Z. Pinc): Dvě cesty lži aneb Prodaná nevěsta opět v televizi, Listy (Řím) 1980, č. 5; B. Dokoupil: Člověk v zrcadle dějin, ČL 1980, č. 4; J. Hájek: doslov, in Zpráva o chirurgii města N., Válka vypukne po přestávce, Vévodkyně valdštejnských vojsk (1987); B. Dokoupil in Čas člověka, čas dějin (1988); Z. Hořínek: Studie dramatického textu, LM 1989, č. 3; J. Vostrý in Drama a dnešek (1990); V. Kofránková: Spanilá jízda O. Daňka za novou tváří historického filmu, Marginalia historica 2002, sv. 6, též in sb. Film a dějiny (2005); A. Štěrbová: Historická podobenství Oldřicha Daňka, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philologica, sv. 84. Studia bohemica, sv. 9 (2004); P. Janoušek – L. Vodička: České drama 1969–1989 IV., Divadelní revue 2006, č. 4.
Recenze: Večerní fronta: A. Urbanová, LidN 8. 7. 1950 * Nad Orebem kalich: P. Hořec, Svět v obrazech 1953, č. 16 * Steelfordův objev / Jessii jde o život: F. Vrba, Divadlo 1954, č. 4; A. Urbanová, Divadlo 1954, č. 5; B. Macák, HD 1954, č. 6 * Umění odejít: A. Scherl, HD 1955, č. 6; F. Vrba, Divadlo 1955, č. 8; S. Machonin, LitN 1955, č. 48; J. Šotola, Květen 1955/56, č. 5 * Čtyřicátý osmý: J. R. (= J. Rodr), Pochodeň 1. 8. 1956; J. Šotola, Divadlo 1956, č. 7 * Sklenka krétského vína: K. Škutchanová, ČK 1959, č. 11 * Pohled do očí: J. Opavský, RP 20. 10. 1959; J. Hájek, LitN 1959, č. 44; O. Kryštofek, Mladý svět 1959, č. 51; M. Smetana, DivN 1959/60, č. 8; F. Götz, Divadlo 1960, č. 1; M. Lukeš, Divadlo 1960, č. 4 * Svatba sňatkovéhopodvodníka: Z. Roubíček, MF 14. 11. 1961; J. Opavský, RP 15. 11. 1961; V. Gabriel, Kultura 1961, č. 47; S. Machonin, LitN 1961, č. 47 * Máte rádi blázny?: S. Machonin, LitN 1962, č. 4; L. Suchařípa, DivN 1962, č. 12; J. Opavský, Plamen 1962, č. 3; J. Císař, Tvorba 1962, č. 48, s. 1147 * Lov na mamuta: A. Fuchs, LD 1. 11. 1963; A. Urbanová, KT 1963, č. 47; S. Machonin, LitN 1963, č. 49; J. Císař, DivN 1963/64, č. 7/8 * Podvod se svatbou: P. Grym, LD 15. 6. 1965 * Čtyřicet zlosynů a neviňátko: A. Urbanová, KT 1966, č. 5; S. Machonin, LitN 1966, č. 7; Z. Hořínek, Divadlo 1966, č. 4; I. Taller, ČK 1967, č. 2; J. Beránková, Amatérská scéna 1967, č. 2 * Dialog v předvečer soudu: I. Vadlejchová, DivN 1966/67, č. 14/15; H. Kaminský, DivN 1968/69, č. 11 * Král utíká z boje: Š. Vlašín, RP 10. 11. 1967; J. Pecháček, Impuls 1967, č. 9; M. Suchomel, HD 1967, č. 11, též in M. S., Co zbylo z recenzenta (1995); K. Tomášek, KT 1967, č. 31 * Sňatková podvodnice: P. Grym, LD 21. 1. 1969; zd (= Z. Roubíček), MF 31. 1. 1969 * Únosce: Š. Vlašín, RP 8. 11. 1969; V. Dostál, Tribuna 1969, č. 28; O. Sus, HD 1970, č. 7 * Vrátím se do Prahy: P. Grym, LD 2. 12. 1969; A. Stránská, SvSl 3. 12. 1969; V. Sochorovská, DivN 1969/70, č. 8/9; A. Závodský, Rovnost 13. 1. 1970 * 3x Oldřich Daněk: Š. Vlašín, Tvorba 1970, č. 32 * Dva na koni, jeden na oslu: ová (= L. Kopáčová), SvSl 28. 12. 1971; M. Tůma, RP 24. 3. 1972 * Král bez přílby: M. Janů-Veselá, Práce 29. 9. 1971; Š. Vlašín, Tvorba 1972, č. 3; I. Zítková, Svět práce 1972, č. 2; I. Vízdalová, Kmen 1989, č. 8 * Vražda v Olomouci: M. Janů-Veselá, Práce 1. 3. 1972; V. Vodák, LD 22. 4. 1972; Š. Vlašín, Tvorba 1972, č. 36 * Hvězda jménem Praha: J. Tvrzník, MF 4. 4. 1973; V. Procházka, Tvorba 1973, č. 12 * Případ bez jednacího čísla: lw (= L. Weber): LD 21. 2. 1974; mt (= M. Tůma): Tvorba 1974, č. 12, příl. Divadelní tvorba * Válka vypukne po přestávce: M. Vojta, Tvorba 1976, č. 34, příl. Divadelní tvorba; J. Kolář, Květy 1976, č. 45; Z. Srna, Rovnost 15. 2. 1980; es (= E. Stehlíková), Dialog (smz.) 1977/78, č. 1 * Střelec: P. Fejfuša, ZN 6. 2. 1978; M. Tůma, Scéna 1978, č. 6; J. Lexa, Tvorba 1978, č. 11 * Bitva na Moravském poli: šrm (= E. Šormová), Dialog (smz.) 1979/80, č. 7/8; Š. Otčenášek, Scéna 1980, č. 7 * Žhářky a požárnice: V. Vodák, LD 10. 2. 1981; M. Veselá, Práce 21. 7. 1981; V. Solecký, Tvorba 1981, č. 8; vln (= V. Novotný), ZN 31. 1. 1981 * Vévodkyně valdštejnských vojsk: J. Procházka, SvSl 17. 12. 1980; J. Hájek, RP 18. 12. 1980; J. Dvořák, Práce 23. 12. 1980; J. Císař, Tvorba 1981, č. 13; J. Janáček, Scéna 1981, č. 7/8; V. Viktora, Pravda 29. 1. 1982 * Zpráva o chirurgii města N: D. Cimická, ZN 6. 6. 1981; B. Štěpánek, Scéna 1981, č. 14 * Příští léto v Locarnu: M. Spáčilová, SvSl 20. 1. 1983 * Životopis méhostrýce: M. Spáčilová, SvSl 11. 5. 1983; B. Štěpánek, Scéna 1983, č. 13 * Nedávno: I. Zítková, ZN 23. 12. 1985; G. Francl, LD 6. 3. 1986; B. Dokoupil, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 9; Z. Vybíral, Rovnost 10. 6. 1986 * Sen smíchovské noci: K. Sedláková (= J. Sloupová), O divadle (smz.) 1987, č. 2 * Kulhavý mezek: Z. Grmolec, Tvorba 1986, č. 18; S. Machonin, O divadle (smz.) 1988, č. 4 * Jedno jaro v Paříži: I. Gerová, SvSl 22. 7. 1987; O. Brůna, Scéna 1987, č. 17 * Vy jste Jan: J. Czech, Scéna 1987, č. 17; J. Hájek, RP 22. 9. 1987; J. Tvrzník, MF 20. 10. 1987; V. Viktora, Pravda 22. 10. 1987; J. Kopáčová, Tvorba 1988, č. 2; E. Kantůrková, O divadle (smz.) 1988, č. 4, též Obrys (Mnichov) 1988, č. 2 * Zpráva o chirurgii města N., Válka vypukne po přestávce, Vévodkyně valdštejnských vojsk: P. Janoušek, Tvorba 1988, č. 23; F. Cinger, RP 30. 3. 1988; Š. Vlašín, LD 10. 6. 1988 * Jak snadné je vládnout: R. Erml, MFD 15. 2. 1993; M. Petříček, NK 1993, č. 33; J. Strnad, Tvar 1993, č. 10; J. Balvín, DivN 1993, č. 7 * Hříčky o královnách: J. Šimůnek, SvSl 14. 12. 1995 * Trojhvězdí: R. Hrdinová, Právo 29. 5. 2000; J. Paterová, LidN 2. 6. 2000; M. Reslová, DivN 2000, č. 15.
K životním jubileím
: an., Kulturní měsíčník 1987, leden; fk (= F. Knopp), Denní Telegraf 16. 1. 1997; R. Hrdinová, Právo 16. 1. 1997.
Rozhovory: J. Pilát, MF 16. 6. 1963; A. J. Liehm, Filmové a televizní noviny 1968, č. 17; V. Měšťan, Práce 1. 8. 1968; I. Zítková, MF 29. 1. 1972; A. Fuchs, Práce 26. 11. 1975; L. Daneš, LD 14. 1. 1977; I. Gerová, SvSl 15. 1. 1987; J. Kolář, Dramatické umění 1987, č. 1; H. Bernášková, Ahoj na sobotu 1987, č. 18; J. Blahota, Květy 1988, č. 27; L. Vtípilová, RP 6. 9. 1988; E. Rolečková, LD 29. 11. 1990; Z. Líkařová, SvSl 18. 4. 1992; K. Nešlehová, Telegraf 10. 7. 1992; A. Halada a J. Kašpar, Mladý svět 1993, č. 7; A. Halada in Na kus řeči (1996); A. J. Liehm in Ostře sledované filmy (2001).
Nekrology: Z. A. Tichý – J. Chuchma, MFD 4. 9. 2000; R. Hrdinová, Právo 5. 9. 2000; J. Jirásková, Hospodářské noviny 8. 9. 2000, příl. HN na víkend; L. Zbořilová, Rovnost 8. 9. 2000.
Autor hesla: Štěpán Otčenášek (1995)
Aktualizace hesla: 18. 9. 2019 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 18. 9. 2019 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu