Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk














































 Jaroslav FOGLAR

* 6. 7. 1907, Praha 
† 23. 1. 1999, Praha 
 
Autor chlapeckých románů a kreslených seriálů
 

Po otcově smrti (1911) žil jen s matkou a s bratrem. V roce 1925 absolvoval v Praze obchodní školu, potom krátce pracoval v informační kanceláři firmy Wys Muller, ale ještě v roce 1925 nastoupil jako úředník do papírenského velkoobchodu firmy Oskar Stein. Ve skautském hnutí působil od roku 1923, vůdcem II. pražského oddílu (Dvojky), s nímž v podstatě spojil celý svůj život a také část svého díla, se stal roku 1927. Od roku 1935 externě spolupracoval s nakladatelstvím Melantrich, v roce 1938 nastoupil do jeho propagačního oddělení a od téhož roku vedl spolu s Karlem Burešem redakci týdeníku Mladý hlasatel. V Melantrichu Foglar zůstal i po úředním zastavení časopisu v květnu 1941. V roce 1943 krátce spolupracoval s redakcí časopisu Správný kluk. V roce 1945 se stal redaktorem Junáka, ale hned v roce 1946 nastoupil opět s Karlem Burešem do Mladé fronty jako redaktor mládežnického týdeníku Vpřed. V červenci 1948 byl však nucen z redakce odejít a jeho oddíl po zákazu Junáka přešel jako oddíl mladých turistů pod TJ Praha-Radlice. V letech 1948–1953 se Foglar věnoval jen literární práci, ovšem bez možnosti její výsledky publikovat. V letech 1954–1955 pracoval v městské stanici mladých turistů při odboru školství ÚNV hl. města Prahy, mezi lety 1955 a 1964 byl vychovatelem v Domově středoškolské mládeže v Praze. Od roku 1964 se opět věnoval pouze literární tvorbě. Po krátké obnově skautského hnutí v letech 1968–1970 byl nucen se svým oddílem vstoupit do Pionýrské organizace, záhy z něj však vytvořil „turistický oddíl mládeže“. Po nástupu normalizace mohl Foglar publikovat jen příležitostně časopisecky, v letech 1974–1980 nepublikoval vůbec. Od roku 1995 byl dlouhodobě hospitalizován.

 

Publikoval v časopisech Skaut-Junák (zde 1933–1934 na pokračování Boj o první místo), České slovo (příloha Slovíčko, zde 1934 Hoši od Bobří řeky, 1938 Historie Svorné sedmy), Mladý hlasatel (1940–1941 vkládaná příloha Záhada hlavolamu), Správný kluk, Junák (1945–1946 první část románu Devadesátka pokračuje), Vpřed (1946–1947 dokončení románu Devadesátka pokračuje, 1946–1947 vkládaná příloha Stínadla se bouří), ABC mladých techniků a přírodovědců, Ostravský kulturní zpravodaj (1967–1968 vkládaná příloha Stínadla se bouří), Pionýr, Signál (zde 1966 Kronika Ztracené stopy, 1990 Život v poklusu), Pionýrská stezka, Zlatý máj, Tělesná výchova, Naše rodina (zde 1989 Strach nad Bobří řekou), Svobodné slovo (příloha Slovíčko, 1989–1989 Modrá rokle), Pošumavský hlasatel aj. Časopisecky publikované povídky, z nichž některé vyšly též jako komiks, později shrnul dvojdílný výbor Jestřábe, vypravuj.
Kreslený seriál Rychlé šípy (RŠ) vycházel na pokračování v periodikách Mladý hlasatel (1938–1941), Junák (1946), Vpřed (1946–1948), Rychlé šípy (reedice starších příběhů a 87 nových, 1967–1971) a ve sborníku Píseň úplňku (1986, posledních 7 pokračování), kromě toho ovšem vyšla řada různě sestavených výborů a souborů. Příběhy RŠ postupně kreslili Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. V různých časopisech vycházely další Foglarovy kreslené seriály či komiksové adaptace jeho románů a povídek: Svorní gambusíni (Správný kluk, 1943–1944); Medvědí družina (Skaut-Junák, 1945–1946); Pim a Red (Vpřed, 1947); Za poklady starých Inků (Vpřed, 1948); Kulišáci (ABC mladých techniků a přírodovědců, 1963–1966); K pramenům neznámé řeky (Mladá fronta, 1964–1965); Váhy života a smrti (Pošumavský hlasatel, 1968–1969); Chata v jezerní kotlině (Svět v obrazech, 1969–1970); Modrá rokle (Svobodné slovo, 1988–1989); Ztracený kamarád (Svobodné slovo, 1989); Příběh ze tmy (Svoboda, 1990); Lov na netvora (Svoboda, 1990); Boj na Čertovce (Kometa, 1990); Jeskyně Saturn (Svobodné slovo, 1990–1991); Nyam, nejlepší z dobrých (Bobří stopou, 1993) a Nikdy nevzdávej! (Bobří stopou, 1994).
Foglar napsal scénář hraného dokumentárního filmu Tábor černého delfína (1966) a podílel se na scénáři krátkého televizního dokumentu Příběh skautského totemu (v cyklu Lapidárium, 1996). Podle jeho románu Záhada hlavolamu byl natočen stejnojmenný televizní seriál (1969, r. Hynek Bočan) a film (1993, r. Petr Kotek; k filmu knižní fotokomiks, 1993). Foglar též spolupracoval s Čs. rozhlasem, později na motivy knihy Chata v jezerní kotlině vznikla rozhlasová hra (1991, r. O. Knitl). Podle románu Chata v jezerní kotlině napsal Jaroslav Nedvěd divadelní hru Tajemství jezerní kotliny (rozmn. 1970).
Foglarovy knihy zejména ze třicátých a čtyřicátých let, které nestihly vyjít ve vlně reedic let šedesátých (Historie svorné sedmy, Tábor smůly, hra Tábor ve Sluneční zátoce), popř. kreslené seriály vydané dosud jen časopisecky (např. komiksy Chata v Jezerní kotlině Marko Čermáka, Kulišáci Jiřího Krásla, Váhy života a smrti Josefa Bíbra-„Bikina“), byly hojně rozmnožovány v samizdatu. Počátkem osmdesátých let sestavili Věra a Petr Náhlíkovi z dostupných časopiseckých pramenů soubor Padesát povídek aneb Jestřábe, to bude príma!, který pak vycházel v různých samizdatových reedicích, a Zdeněk Pírek převyprávěl Foglarovu rozhlasovou hru Dobrodružství plavčíka Jacka. Řadu foglarovských publikací vydal Turistický oddíl mládeže 4111 Olomoucká Trojka jako speciální čísla, resp. románové přílohy svého interního časopisu TTT. Foglar sám mimo oficiální cesty od roku 1987 v nevysokém nákladu vydával a svým přátelům a čtenářům rozesílal tzv. Výňatky ze starých kronik, Čigolig, Vánočních sešitů a jiných oddílových písemností, dopisy, články, povídky, kritiky, úvahy a názory, vzpomínky a jiné různosti (ozn. též jako Tam-Tam), a zejména pak mezi lety 1973 a 1998 rozeslal svým čtenářům celkem 49 hromadných dopisů pojednávajících především o autorově tvůrčím životě (výbor z dopisů vydalo roku 1993 Sdružení přátel Jaroslava Foglara pod názvem Hromadné dopisy Jaroslava Foglara).
V roce 1968 byl založen Klub přátel Jaroslava Foglara a roku 1990 Sdružení přátel Jaroslava Foglara, jež od roku 1991 vydává Zpravodaj SPJF a od roku 1993 časopis Bobří stopou (později Bobří stopa). Jiní fanouškové autorova díla jsou seskupeni okolo internetového magazínu Bohoušek.cz (od roku 2000) či Foglarovec.cz (od roku 2008). Od roku 2009 vychází s přibližně roční periodicitou Sborník nezávislých foglarovců.
Foglarovo dílo, zejména trilogie o Stínadlech a seriál o Rychlých šípech, inspirovalo vznik řady neautorských pokračování či doplňků. Zatímco stínadelská trilogie dala vzniknout spíše vážně míněným pastišům (Josef Červinka-Grifin: Poselství ze Stínadel, 1980, původně legenda k oddílové hře; časopisecky 1986–1987 v časopise TTT, ještě před vydáním závěru trilogie, jejž měla ambici nahradit, v letech 2002–2004 časopisecky vydána druhá, pozměněná verze, navazující na mezitím vydané Foglarovo vlastní zakončení trilogie, a tvořící tak její čtvrtý díl; Jaroslav Velinský-Kapitán Kid: Poslední tajemství Jana T., 2003, jako čtvrtý díl Foglarovy trilogie) či volným inspiracím (Jiří Hogan: Meč Vontů, 1999; Svatopluk Hrnčíř: Ostrov Uctívačů ginga, 1999; Poklad Uctívačů ginga, 2000; Maják Uctívačů ginga, 2005; Václav Levý: Tajemství Stínadel, 2007, Mezi Vonty, 2008), seriál o Rychlých šípech inspiroval řadu časopisecky publikovaných parodií (text H. Janečka v Dikobrazu 1971, po roce 1990 časopisecky publikované komiksy Tomáše Čechtického, Michala Hrdého, Michala Rasela aj.) či řidčeji pastišů (Petr Čech, Vlastislav Toman, Vladimír Tučapský, Ivan Vápenka); ojediněle vydaných též knižně (Petr Rýgr: Jako to bylo doopravdy, 2013, sběratelský tisk; Tomáš Prokůpek /ed./: Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství, 2018). Inspirace Rychlými šípy se projevila také v televizní (seriál Pomalé šípy, 6 dílů, 1993, r. Vlastimil Venclík a Jiří Papoušek), filmové (krátká groteska Rychlé šípy zakládají klub, 1980, r. Tomáš Vorel; Poselství ze Stínadel, film na námět Červinkovy knihy, 1996, r. Karel Hrivňák, k natáčení vydán 1998 sborník Za nás) a zejména v dramatické tvorbě, kde se realizuje od přímé adaptace k parodii. Příběhy Rychlých šípů inspirovaly inscenaci pražského Divadla Sklep Rychlé šípy soutěží (1987; herci téhož divadla využili motivy Rychlých Šípů též ve filmu Penzionek, 1991, r. Ondřej Trojan), inscenaci Městského divadla v Mostě Rychlé šípy a Záhada hlavolamu (1991, dramatizace Vlastimil Novák a r. Zbyněk Srba), muzikál Františka Zacharníka a Evžena Zámečníky Rychlé šípy (2000), inscenaci Roberta Bellana Rychlé šípy aneb Hlídka malého skauta (2000, Uherské Hradiště) a její pokračování Sněhová mise (2003, Praha-Rokoko) a hru Vlastimila Pešky Rychlé šípy aneb Kam se poděli gentlemani (2003, Brno-Radost).
O Foglarově životě a díle byly natočeny dokumentární filmy Jestřáb (1987, Jaroslav Čvančara), Návštěva u Jaroslava Foglara (1991, r. Rudolf Chudoba), Cesty za modrým světlem (1992, r. Petr Kotek), Jaroslav Foglar (1992, r. Ivo Paukert), Návraty Rychlých šípů (1993, r. Vojtěch Štursa), Jestřáb od Bobří řeky (1994, r. Karol Floreán); Dnes večer s Rychlými Šípy (1999, r. Petr Kotek), Hlavolam jménem Jaroslav Foglar (2004, r. Petr Kotek), Sluneční zátoka – kraj Jaroslava Foglara (2006, Ivan Holub), Jaroslav Foglar a trampové (2011, r. Fero Fenič, Petr Kotek, Věra Chytilová). Foglarovu dílu byly zasvěceny konference Fenomén Jaroslav Foglar (PNP 2007) a Fenomén Foglar z hlediska vědy o náboženství (HTF UK, 2017). Beletristického zpracování se Foglarův život dočkal v knize Lubomíra Kubíka Jestřábův let (2009). – Foglar byl nositelem Ceny Pangea za úsilí o nápravu věcí lidských (1992), skautského vyznamenání Zlatá Syrinx (1997) a v roce 2017 získal in memoriam státní vyznamenání Za zásluhy. – Užíval pseudonymů A. Hickok, Dug Savigan, Jestřáb a šifry Fgr.

 

Jádrem Foglarova díla jsou chlapecké romány nejčastěji z prostředí skautských oddílů či chlapeckých klubů inspirované jednak Foglarovým skautským angažmá, jednak tradicí romantizujících dobrodružných a tajuplných příběhů; v obou případech jsou tendenční výchovností k ideálům mravním, leckdy pojatým v duchu až nepravděpodobného ideálu věčného chlapectví, a často také v aspektu konkrétně návodném. Ačkoli Foglar mravní poselství svých děl čtenářům předává jak v pásmu vypravěče, tak skrze vzorovou postavu zcela otevřeně až didakticky, patřily jeho knihy v generacích svých adresátů po celé 20. století k nejvyhledávanějším, a svou popularitou zastínily jiné knihy jak tradice literatury chlapecké skautské (F. Homolka, A. Veselý, J. Pavel, J. Kratochvíl /užíval pseud. J. K. Baby/, F. H. Šubert, J. Novák-Braťka, J. K. Čemus), tak prázdninové (B. Dráp, E. Holan, H. Sedláček, T. A. Pánek, V. Zíka, A. Jenne). Přispíval k tomu zejména sice poněkud schematický, přesto však čtenářsky účinný model vývoje hlavního dětského hrdiny, který se v expozici příběhů svým průměrným životem podobá většinovému čtenáři, ale zásluhou oddílu či klubu prožije nevšední dobrodružství a posléze se sám stává postavou hodnou následování, vzorem pro další chlapce. Dalšími podněty Foglarovy popularity byly v různé míře užívané motivy tajemné, leckdy až frenetické, a také v širším smyslu romantické, dále moment humoristický, afektivnost budovaná už na rovině jazykové (někdy až nadužívání interpunkce aj.) a zejména zdařilý pokus vytvořit svět chlapeckého románu jako svět univerzální, jenž není pociťován jako neúplný svět dětí bez dospělých (ti jsou redukováni na typy a v zásadě jen statické motivy).
V některých raných textech Foglar akcentoval dobové sociální kontrasty (Přístav volá, Boj o první místo, částečně i pozdější Když duben přichází), ale tato problematika záhy ustupuje ve prospěch románů ze skautského prostředí (volná dilogie Pod junáckou vlajkouDevadesátka pokračuje), v nichž často kombinoval smyšlené příběhy se skutečnými zážitky členů svého skautského oddílu, pražské Dvojky. Krystalizuje zde jedna ze dvou základních podob Foglarova díla, příběhy o zrání a výchově hlavního hrdiny, často ovlivněného vzorem zkušenějšího partnera, který je ztělesněním ideálu, jenž si i v dospělém věku ponechává respekt k základním morálním hodnotám deklarovaným v ryzí a dětsky jednoznačné podobě a s nímž se hrdinové snaží identifikovat. Cílem dětských hlavních hrdinů a pointou textů je vstup do nové životní etapy (lepší život) a věrné přátelství. Tyto knihy prozrazují výrazný autobiografický aspekt Foglara-skautského vedoucího a typická pro ně je explicitně formulovaná funkce formativní a často též návodná. V čisté podobě tuto linii představuje autorova skutečná prvotina Hoši od Bobří řeky.
Druhá linie Foglarovy tvorby – ne vždy zřetelně oddělená od první – se žánrově váže na novelu s tajemstvím a představují ji výrazně dějovější příběhy dobývání či prozkoumávání tajemného přírodního a zejména městského území, přičemž i zde se alespoň implicitně traktuje myšlenka výchovná. Tuto linii tvoří román Chata v jezerní kotlině, příběh romantického chlapeckého přátelství, stále ohrožovaného a snadno zranitelného okolím, varianta robinsonovského příběhu o osidlování ideální krajiny; román Tajemná Řásnovka, příběh chlapce objevujícího novou čtvrť, jejíž pozitivní proměny se posléze stává hybatelem; román Dobrodružství v zemi nikoho, příběh objevování tajemného kraje za městem, kombinující motiv tajemství a smrti předchůdce hlavních postav na pozadí boje chlapeckých part; Foglar se zde dokázal vymanit z některých zřejmých nedostatků svých ostatních knih (tezovité rozvržení charakterů, schematický vývoj postav, absence dívčího elementu ve světě chlapeckých hrdinů apod.) či trilogie Modrá rokle, Ztracený kamarád, Jeskyně Saturn.
Především však tuto polohu reprezentují příběhy využívající postavy fikčního chlapeckého klubu Rychlé šípy, jehož příběhy Foglar zpracovával v jednom z prvních původních komiksových seriálů, mimoděk definujícím charakteristické prvky podstatné linie českého kresleného seriálu (Rychlé šípy). Jde o trilogii Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta (roku 1990 vydáno souborně jako Dobrodružství v temných uličkách; v roce 1994 začal Foglar psát čtvrtý díl s názvem Kdo byl Jan Tleskač?, resp. Budou se Stínadla bourat?, text zůstal nedokončen), vyprávění o pronikání Rychlých šípů do městské čtvrti Stínadla a o vzniku, rozvoji a pádu chlapeckého hnutí Vontů, jež zhodnocuje poetiku tajemných městských uliček, tušení tajeného fantastického vynálezu a komplikovaně komponovaných dílčích epizod vysloveně mytického příběhu. Trilogie se stala kultovní četbou dětských čtenářů i pamětníků několika generací a měla zásadní podíl na budování foglarovského kultu. Proti explicitně protežovanému ideálu kalokagathie, jasnosti a rozumovosti v této linii Foglarovy tvorby stojí záliba v poetice temných, mlhavých zákoutí, děsivých až funerálních motivů a zejména pak motivu smrti.
Ve Foglarových příbězích se v různé míře projevuje pohádková či mytická logika (negativní vstupní situace obrozována mravním příkladem hlavního hrdiny, specifická morálka, důraz na mytické plynutí času a zdůrazňování „dávných“ zakládajících příběhů, zejména ve stínadelské trilogii, prostorový půdorys se zvýrazněnou opozicí naše/známé – cizí/neznámé, nebezpečné území aj.) a motiv tajemství, touha po jehož objevení je motivem hlavních hrdinů (jeskyně trilobitů v Dobrodružství v zemi nikoho, létající kolo ve stínadelských příbězích aj.). Specifickým příznakem všech Foglarových textů jsou funkčně užívané lyrické pasáže zejména přírodního líčení zdůrazňující ideální přírodní prostor. Nepominutelnou součástí Foglarova díla jsou publikace inspirující a motivující činnost oddílů (Náš oddíl) a klubů (Kronika Ztracené stopy), a také knižně vydávané zápisy z oddílových kronik a dokumenty o Foglarově pedagogické práci, v případě knih Tábor smůly či Nováček Bubáček píše deník upravené do beletristického celku. Autobiografickou polohu tvorby Foglar stvrdil svým životopisem podaným jako sled historek Život v poklusu.
Foglarova tvorba postupně získávala status tvorby kultovní: na základě jeho knih a pod vlivem jeho vedení Mladého hlasatele byly zakládány dětské kluby, vznikaly vontské organizace apod.; do reálného života mládeže byly kooptovány některé jevy ve Foglarových dílech popsané (tzv. Krabička poslední záchrany, Modrý život, lovení bobříků), postavy a situace jeho děl do sebe vstřebala populární kultura, objevily se publikace fanouškovského typu (Ivan Vápenka: Foglarovské odznaky, 1987; Malý průvodce po Stínadlech, 1996).
Foglarovo dílo bylo po roce 1948 zásadně postiženo nepřízní komunistické moci: knižně publikováno mohlo být jen ve druhé polovině šedesátých a koncem osmdesátých let. Ideologická kritika odmítala kromě skautských ideálů a idejí především individualismus Foglarových hrdinů, otevřeně deklarujících vůli odlišovat se od většiny, a jako záminky k potírání Foglarova díla využívala i některých jeho zřejmých a již dříve pojmenovaných nedostatků (počínaje nedbalým či poněkud plochým jazykem přes nadužívání prvků pokleslé literatury až po neschopnost hrdinů – a pravděpodobně i autora – reflektovat reálný svět vně toho chlapeckého).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a příručky pro mládež a oddílové vedoucí: Přístav volá… (R 1934); Boj o první místo (R, b. d., 1936); Hoši od Bobří řeky (R, b. d., 1937, jako komiks Milana Tesleviče 2007); Tábor smůly (R 1938); Chata v Jezerní kotlině (R, b. d., 1939, jako komiks Mirko Čermáka časopisecky 1969–1970, knižně 1990); Historie Svorné sedmy (R 1940); Pod junáckou vlajkou (R, b. d., 1940); Tábor ve Sluneční zátoce (D 1940, i prem.); Zápisník 13 bobříků (rady pro činnost mládeže, usp. spoluautor Karel Bureš, 1941; upravená vydání 1946; pod názvem Druhý Zápisník 13 bobříků, 1947; pod původním názvem 1970 bez spoluautora; 1991); Záhada hlavolamu (R, b. d., 1941; jako komiks Marko Čermáka 1971); Když duben přichází (R 1944);Tajemná Řásnovka (R 1965); Poklad Černého delfína (R 1966); Kronika Ztracené stopy (P 1967); Devadesátka pokračuje (R 1969, časopisecky již 1945-1947); Dobrodružství v Zemi nikoho (R 1969); Rychlé šípy (komiks, 3 sv., 1969–71, rozšířené souborné vydání 1998); Stínadla se bouří (R 1970, jako vkládaná příloha časopisu Vpřed již 1947; jako komiks Marka Čermáka 1970); Modrá rokle (komiks Káji Saudka, Česká speleologická společnost 1984); Můj turistický zápisník (rady pro činnost mládeže, s Kamilem Buderou, propag. tisk 1985); Tajemství Velkého Vonta (R, Mnichov 1986; poté in Dobrodružství v temných uličkách 1990; samostatně 1992); Ztracený kamarád (komiks Káji Saudka, Česká speleologická společnost 1987); Alvarez anebo Po stopách Alvareze (skautská hra, usp. I. Vápenka, Sokol Silůvky 1989); Jestřábe, vypravuj! (PP, 2 díly, 1990); Nováček Bubáček píše deník (P 1990); Strach nad Bobří řekou (R 1990); Kreslené seriály Jaroslava Foglara (1990, obsahuje Svorní gambusíni, Medvědí družina, Pim a Red, Za poklady starých Inků, K pramenům neznámé řeky, Váhy života a smrti, Příběh ze tmy, Lov na netvora, Boj na Čertovce); Výprava na Yucatan (výběr z kronik skautského oddílu Dvojka psaných J. F., 1990, ed. M. Zapletal); Dobrodružství v temných uličkách (RR 1990, obsahuje: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta); Jeskyně Saturn (komiks Káji Saudka, 1991); Skautské hry v klubovně (1992, v tiráži mylně uvedeno 1991, s M. Zapletalem); Náš oddíl (beletrizovaná příručka 1992); Příběhy Rychlých šípů (PP 1992); Závod o modřínový srub (PP 1993); Modrá rokle (R 1994); Kronika Hochů od Bobří řeky I, II (kronika skautského oddílu Dvojka psaná J. F., 1996, ed. M. Zapletal); Celotáborové hry (příručka, 1997, s. J. Chourem a M. Zapletalem); Svorní Gambusíni a jiné příběhy (1999, souborné vydání kreslených seriálů Svorní gambusíni; Medvědí družina; Pim a Red; Za poklady starých Inků; Kulišáci; K pramenům neznámé řeky; Váhy života a smrti; Příběh ze tmy; Lov na netvora; Boj na Čertovce; Nyam, nejlepší z dobrých; Nikdy nevzdávej!, Chata v jezerní kotlině; Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří; Modrá rokle); Z Bobří hráze (výběr z F. rad pro činnost mládeže, 1999, ed. M. Zapletal); Tábor Svazu třinácti (skautský deník z roku 1927, 1999); Hry Jaroslava Foglara (2000, ed. M. Zapletal); Rychlé šípy ve Stínadlech (RR 2005, obsahuje: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta); Tábor Zelené příšery (výběr z nejstarších oddílových kronik, 2007, ed. M. Zapletal), Jestřáb kronikářem (výbor z oddílových kronik z let 1924–1985, 2012, edd. P. Kotyk a D. Lábusová); Pod vlajkou Devadesátky (přepracovaná verze Pod Junáckou vlajkou připravená k vydání roku 1947).
Vzpomínky: Život v poklusu 1, 2 (vyd. Sokol Silůvky 1990; 1997); Po stopách Rychlých šípů (1990, mírně odlišná verze Života v poklusu).
Výbory: Kreslené seriály J. F. (1990, ed. I. Vápenka); Rychlé šípy 60 x (1991, ed. I. Vápenka).
Rozhovor: Ježek v kleci (vedl Pavel Maurer, 2013).
Sebrané spisy: (Olympia, od 1991, dosud 27 sv.): 1. Hoši od Bobří řeky (spolu s nakl. Blok, 1991); 2. Přístav volá (1991); 3. Když Duben přichází (1991); 4. Pod junáckou vlajkou (1991); 5. Devadesátka pokračuje (1991); 6. Záhada hlavolamu (1992); 7. Stínadla se bouří (1992); 8. Tajemství Velkého Vonta (1992); 9. Strach nad Bobří řekou (1993); 10. Chata v jezerní kotlině (1993); 11. Tábor smůly (1994); 12. Tajemná Řásnovka (1994); 13. Boj o první místo (1995); 14. Historie Svorné sedmy + Nováček Bubáček píše deník (1997); 15. Poklad Černého delfína (1996); 16. Kronika Ztracené stopy (1997); 17. Náš oddíl (1996); 18. Dobrodružství v Zemi nikoho (1995); 19. Modrá rokle (1994); 20. Jestřábe, vypravuj... (1998); 21. Život v poklusu (1997); 22.-23. Kronika Hochů od Bobří řeky I., II. (1996); 24. Z Bobří hráze (1999); 25. Hry Jaroslava Foglara (2000); 26. Tábor Zelené příšery (2007); 27. Tábor ve Sluneční zátoce (2007); (Albatros, od 2018, plánováno 27 sv.): 1. Hoši od Bobří řeky (2018); 2. Chata v jezerní kotlině (2018).
Příspěvky ve sbornících a knihách jiných autorů: V. Rogl: Správnou stopou (1969); Ohnivé mámení (1990); Tajemná Řásnovka a jiné příběhy pro chlapce (1990) aj.

LITERATURA

Bibliografie: Obrazový soupis díla (2011).
Knižně: S. Sohr: Zase zní Píseň úplňku (1968); Rychlé šípy v televizi (RpRp a rozhovory o natáčení televizního seriálu podle RR Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří, 1970, ed. O. Fuka); Píseň úplňku (sb., soukr. tisk k 80. nar. J. F., 1986, 2. upr. vyd. 1986, ed. J. Hanzel); I. Vápenka: Kreslené seriály J. F. (zájmový náklad, 1987; 1990); Rychlé šípy slaví narozeniny (sb., zájmový náklad 1988, eds. K. Janský a I. Vápenka); L. Mikulka: Výchovné tendence v díle Jaroslava Foglara (1990); L. Mikulka: Jaroslav Foglar: stručný životopis a základní bibliografie (1990); Z. Pírek: Čtenářské kluby J. F. (1990); J. Mrva: Jaroslav Foglar (Kroměříž 1990); L. Mikulka: Causa J. F. (1991), Návraty J. F. (Nadace Pangea 1992); I. Vápenka: Na foglarovské téma (vl. n. 1993); V. Nosek-Windy: Jestřábí perutě (1999); Jestřábe, díky (sb., 2000); Jiří Polák: Poselství žlutého kvítku (2003); J. Raba: J. F. v hádankách a vzpomínkách (2005); V. Tučapský: Poznámky k foglarovkám (vl. n. 2007); J. Zachariáš: Stoletý hoch od Bobří řeky (2007); M. Zapletal: Záhady a tajemství Jaroslava Foglara (2007); Fenomén Foglar (sb., 2007); K fenoménu J. F. (sb., 2008); V. Nosek-Windy: Tam-Tam: 70 let od zrození klubu Rychlé šípy (2008); K. Bureš: V týmu s Foglarem (2009); M. Dvorský: Mýtus zvaný Stínadla (2010, rozšíř. vyd. 2011 a 2018); O. Janka: Stopy vedou k Bobří řece (2010); Jestřáb kronikářem (2012, eds. P. Kotyk a D. Lábusová); I. Vápenka: Žil jsem s Rychlými šípy (2012; e-kniha); R. Šantora: Skautský oddíl 1913–2013 (2014); T. Vučka: Cesta za modrým světlem (2015); S Jestřábem v srdci (sb., 2017); P. Hošek: Evangelium podle J. F. (2017); Z. Bauer: Klub zvídavých dětí: J. F. a Protektorát (2018); Duchovní rozměr fenoménu Foglar (sb., 2018).
Katalogy: Po stopách Rychlých šípů (1997); Kde oblaka bílá plují (2007), S Jaroslavem Foglarem od Bobří řeky do Stínadel (2007).
Tematická čísla časopisů: Skaut-Junák, duben 1997.
Studie a články: J. M. P. (= J. M. Palát): O dobrý časopis pro mládež 10–14letou, Štěpnice 1946, č. 5/6; -al: Ještě jednou Vpřed, Štěpnice 1946, č. 5/6 (diskuse o časopisu Vpřed a Rychlých Šípech, odpověď J. Foglara ve Štěpnici č. 9); V. Deyl: Ve Stínadlech straší, Svobodné noviny 23. 1. 1947; I. Klíma: Odhalujeme tajemství Chaty děsu, MF 7. 8. 1952; Z. K. Slabý: Nezapomínejme na literaturu pro dospívající a mládež, LitN 1955, č. 3; F. Továrek: O dobrodružství a co s ním souvisí, ZM 1956/57, č. 13; F. Benhart: Proč už nezní Píseň úplňku? ZM 1956/57, č. 13; J. Průša: O jeden potřebný žánr, ZM 1958, č. 4; P. Sadecký: Proč mlčí Jaroslav Foglar? ZM 1964, č. 3 (a následná diskuse až do č. 1/1965); A. Pludek: Foglar a literatura, MF 3. 11. 1964; J. Šnobr, ZM 1968, č. 5; J. Lopatka: Sláva a úskalí amatérismu, Kritický sborník (smz.) 1982, č. 3, též in ZM 1990, č. 8 a in J. L.: Předpoklady tvorby (1991); K. Trinkewitz: Pět mušketýrů ještě po čtyřiceti letech, Zpravodaj (Curych), 1986, č. 10; P. Doušek: Foglarovky ano, nebo ne? Rovnost 12. 11. 1986; V. Vacke: Svět pouze pro chlapce? Kmen 1988, č. 40; Z. Zapletal: Co také je literatura pro mládež, ZM 1989, č. 3; I. Vápenka: úvod, in Kreslené seriály J. F. (1990); J. Mrva: Foglarovky ano, nebo ne? Rovnost 3. 5. 1990 (a následná diskuse s příspěvky J. Blažejovského, V. Vackeho, V. Mrvy, Z. Zapletala, K. Sýse, R. Kohoutka a 28. 6. 1990 K. D. Janského); V. Nezkusil: Rozpory F. světa, ZM 1991, č. 3; G. Cuccolini: Proč mne zajímá J. F, ZM 1992, č. 3; P. Tůma: Causa Jaroslav Foglar, Reflex 1992, č. 30; J. Chuchma: Provokující autor, Respekt 1993, č. 43; M. Valášek + J. Jandourek: Svět Foglarových stínadel, Souvislosti 1996, č. 4; J. Foglar: Kdo prozradí jména odpůrců mé tvorby? SvSl 16. 4. 1996; M. Hybler: Preadolescentní mentalita, Host 1999, č. 6; J. Hájek, Předneolitický obraz Stínadel, Babylon 1999, č. 6; T. Čechtický: Rychlé šípy v říši hanby, Týden 2001, č. 1; J. Rambousek: Diskuse o Jaroslavu Foglarovi, Ladění 2002, č. 4; M. Jareš: Založíme vlastní tlupu, Tvar 2006, č. 13; J. Jandourek: Jaroslav Foglar a smrt, MFD 7. 7. 2007; I. Fencl: Nejhorší díl Rychlých šípů, Dobrá adresa 2008, č. 4; P. Vyleta: Povídky Jaroslava Foglara v časopisu Zteč, in Sborník nezávislých foglarovců 2009; I. Jirásek, Foglarovské inspirace, in Sborník nezávislých foglarovců 2009; T. Vučka: Dokonalostí ke smrti: Redukce Rychlých šípů do znaku a kultu, Host 2009, č. 3 (příl. Host do školy); K. Coufalová – T. Vučka: Krajina a město v prózách Jaroslava Foglara, Host 2009, č. 3 (příl. Host do školy); P. Vyleta: Jak to vlastně bylo s „ježkem v kleci“, in Sborník nezávislých foglarovců 2010; L. Kašpar: Kde hledat ježka v kleci? MFD 28. 8. 2010; H. Bednářová: Svalnatá lýtka, bystré hlavy: Krásná těla a ušlechtilé duše hlavních hrdinů foglarovek, Litenky 2010, č. 6; P. Vyleta: Pumík, Pycínek, Cabýnek, in Sborník nezávislých foglarovců 2011; J. Hušek: Knedlíky se těžko ohřívají: Poznámky k postavení žen a dívek v díle Jaroslava Foglara, Slovo a smysl 2011, č. 15; P. Vyleta: Záhada chlapeckých dobrodružství, in Sborník nezávislých foglarovců 2013/2014; J. Paulas: 75 let s Rychlými šípy, Katolický týdeník 2013, č. 46; J. Blažek: Strach a smrt v díle Jaroslava Foglara, www. bohousek.cz, 2015; P. Kořínek: Jestřábe, přihlas Rychlé šípy do Pionýra, Vesmír 2016, č. 5; P. Hošek, Chlapectví, čas jara, Host 2018, č. 1; J. Pohunek: Jestřáb na podivné stopě: Folklorní, mysteriózní a záhadologické motivy a inspirace v životě a díle J. Foglara, Studia Ethnologica Pragensia 2018, č. 2; M. Přibáň: Hromadné dopisy Jaroslava Foglara, in Český literární samizdat 1948–1989 (2018).
Recenze: Přístav volá: D. Filip, Úhor 1935, č. 1; V. Běhounek, Právo lidu 14. 12. 1934; Z. Zapletal, ZM 1970, č. 8; Z. Pírek, Komenský 1969/1970, č. 9 * Boj o první místo: A. Fleischerová-Janovská: Úhor 1936, č. 9–10; O. Chaloupka, ZM 1970, č. 7 * Hoši od Bobří řeky: A. Gála, LidN 17. 3. 1938; M. Majerová, LidN 10. 12. 1939; A. Fleischerová-Janovská: Úhor 1937, č. 9–10; J. Frey, Česká osvěta 1947, č. 9/10; O. Syrovátka, LD 27. 2. 1967; O. Sliacky, NK 1967, č. 39; F. Tenčík, Rovnost 30. 5. 1969; Z. Pírek, Komenský 1969/1970, č. 1; L. Soldán, SvSl 28. 1. 1992; J. Pavelka, Právo lidu 23. 6. 1992; R. Kolbaba, Vaše Literatura 9. 12. 2018 * Tábor smůly: A. Fleischerová-Janovská: Úhor 1938, č. 9–10 * Chata v jezerní kotlině: A. Fleischerová-Janovská, Úhor 1939, č. 9–10; V. Nezkusil, ZM 1970, č. 3; T. Nohejl, Květy 1989, č. 3; Z. Pírek, Komenský 1989/1990, č. 8 * Historie Svorné sedmy: R. Kadlec, Úhor 1941, č. 2; Z. Heřman, NK 1991, č. 16 * Záhada hlavolamu: F. Bulánek-Dlouhán, Úhor 1941, č. 9; Z. Pírek, Komenský 1968/1969, č. 4; M. Matějovicová, ZM 1971, č. 3 * Rychlé šípy (1946–1948): J. M. P. (= J. M. Palát), Štěpnice 1946, č. 5/6 * Tajemná Řásnovka: F. Tenčík, HD 1965, č. 12; O. Syrovátka, LD 25. 9. 1965; A. Mrvka, Komenský 1965/1966, č. 4; V. Stanovský, ZM 1966, č. 2; M. Tmé, ZM 1990, č. 9 * Poklad Černého delfína: O. Syrovátka, LD 27. 2. 1967; O. Chaloupka, ZM 1967, č. 4 * Kronika Ztracené stopy: Z. Pírek, ZM 1968, č. 6; Z. Pírek, Komenský 1970/1971, č. 2; M. Matějovicová, ZM 1971, č. 3 * Devadesátka pokračuje: Z. Pírek, Komenský 1969/1970, č. 3 * Dobrodružství v Zemi nikoho: V. Vacke, Učitelské noviny 1969, č. 37; L. Petr, ČK 1969, č. 8 * Rychlé šípy (1969): Z. Pírek, Komenský 1970/1971, č. 2 * Stínadla se bouří: Z. Pírek, Komenský 1970/1971, č. 2; M. Matějovicová, ZM 1971, č. 3 * Tajemství Velkého Vonta: J. Pavlík, Obrys (Mnichov) 1987, č. 1; M. Hybler, Svědectví (Paříž) 1986/1987, č. 80 * Strachnad Bobří řekou: J. Mervart, Rovnost 1991, č. 26; Z. Heřman, NK 1991, č. 16 * Dobrodružství v temných uličkách: V. Vacke, Týden 1990, č. 27; Z. Pírek, Komenský 1990/1991, č. 1; I. Ciprová, NK 1991, č. 38 * Kronika Hochů od Bobří řeky: M. Vrbová, SvSl 6. 11. 1996 * Rychlé šípy (1998): T. Seidl, Uni 1999, č. 1; J. Paulas – J. Sůva, Katolický týdeník 1999, č. 9; S. Hrbotický, Haló noviny 11. 11. 1998 * Svorní Gambusíni a jiné příběhy: T. Seidl, Uni 1999, č. 12; S. Hrbotický, Haló noviny 19. 11. 1999 * Tábor Zelené příšery: A. Horáčková, MfD 12. 7. 2007.
Rozhovory: B. Riegler, Čtenář 1967, č. 4; Z. Chmel, Rovnost 9. 4. 1967; S. Jílek, Československá televize 1969, č. 2; Z. Pírek, Ostravský kulturní zpravodaj 1968, č. 10; M. Tůma, SvSl 15. 8. 1970; K. Sýs, Kmen 1987, č. 25; I. Horák, Kulturní rozvoj 1988, č. 4; J. Velek, MS 1989, č. 6; B. Holubová, Československá televize 1990, č. 11; J. Nussberger, Československý voják 1990, č. 2; J. Margolius, Signál 1990, č. 1; Z. K. Slabý, ZM 1990, č. 4; K. Krtička, RP 6. 4. 1991; K. Hvížďala, MFD 4. 4. 1992; J. Lukeš, LidN 12. 5. 1993; B. Fliedr, Anno domini 1993, č. 11; J. Brabec – J. Petráček, Respekt 1993, č. 43; J. Brabec – Z. Petráček, RR 1994, č. 27; T. Čechtický, Týden 1995, č. 7; F. Cinger, Právo 12. 3. 1996; M. Pokorný, Slovo 10. 4. 1997; J. Sitařová, Práce 4. 7. 1997; (and) (= D. Anýž), MFD 24. 10. 1998, H. Bártíková, in Důvěrné rozhovory (1999).
Nekrology: F. Cinger, Právo 25. 1. 1999; D. Anýž, MFD 25. 1. 1999; L. Falteisek, Zemské noviny 25. 1. 1999.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (zpracováno ve 2. stupni evidence).

Autor hesla: Pavel Šidák (2019); Michal Přibáň (2019)
Aktualizace hesla: 18. 3. 2019 (pš)
Aktualizace bibliografie: 18. 3. 2019 (pš)
 
zpět na hlavní stranu