Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Bedřich GOLOMBEK

* 5. 2. 1901, Hrušov (dnes Ostrava-Hrušov) 
 
Prozaik
 Otec, vážný na dole, zemřel, když bylo Golombkovi sedm let. Golombek po studiu na klasickém gymnáziu v Ostravě (mat. 1919) nastoupil do brněnské redakce Lidových novin, kde zprvu pracoval jako reportér (současně čtyři semestry studoval na Právnické fakultě MU), poté jako referent ze soudní síně. Od 1930 byl hlavním redaktorem nedělní přílohy Lidových novin, od 1933 šéfredaktorem odpoledního vydání, po válce se stal šéfredaktorem pražské redakce, odkud však při tzv. reorganizaci 1948 odešel. Do 1956 pracoval v továrně na rentgenové přístroje v Brně, převážně jako odbytový referent.
 Debutoval 1919 v Lidových novinách, psal také do Nivy, Cesty a po válce do Hosta do domu (od 1955) aj. Pro Lidové noviny napsal několik set reportáží, soudniček, kurziv, sloupků, fejetonů, mj. zde s Edvardem Valentou 1929–30 vydávali na pokračování své adaptace vzpomínek Jana Welzla, včetně knižně nevydaného posledního dílu (Hrdinové severního moře, listopad, prosinec 1930, bez jména redaktorů). Užíval pseudonymů Karel Hrozek, Vladimír Choleva; šifry: bg, B. G., gb., olo-.
 Ve dvojici široce koncipovaných románů z počátku 40. let se Golombek pokusil o skloubení osudu jednotlivců s historií rodného ostravského regionu. Soustředil se na proměnu života dosud starosvětského zemědělského venkova v období průmyslového rozmachu počátkem 20. století (Lidé na povrchu) a v letech poválečné krize (Dům o dvou poschodích). Atraktivní zápletku s tajemstvím a vykupitelským motivem vložil do románu s psychologickou ambicí Vysazená okna, v němž zachytil dění za osvobozeneckých bojů v Brně. Okupační reminiscence se objevily rovněž v drobných epizodických prózách pozdní sbírky Perleťová květina, zaměřené převážně k všednodennosti mezilidských vztahů. – Značná část Golombkovy spisovatelské aktivity bezprostředně vyplynula z jeho povolání novináře: vzpomínkové črty, jež u příležitosti padesátého výročí rekapitulují část historie Lidových novin (Dnes a zítra), reportážní svědectví o tom, jak okupaci prožívali „lidé všedního dne“ (Co nebude v dějepise), publikace Válka v datech i životopisné vyprávění o Rudolfu Těsnohlídkovi. S novinářskou profesí úzce souvisí i jeho podíl na knihách Třicet let na zlatém severuPo stopách polárních pokladů, v nichž spolu s Edvardem Valentou dal poutavou literární podobu samorostlým vzpomínkám, dobrodružným i humorným příhodám a často i cenným etnografickým postřehům českého polárního cestovatele Jana Welzla. Beletrističtější charakter má kniha Ledové povídky, v níž autoři ponechali Welzlovu vypravování ráz mluvené řeči, komicky působícího „polárně-námořnicko-moravského dialektu“, i další próza Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě, popisující Welzlův pobyt ve vlasti a vznik jeho vzpomínek.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Dobrodružství tří Billů (P pro ml., 1926); Černí andělé (PP 1929); Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě (P 1932, s E. Valentou); Lidé na povrchu (R 1941); Dům o dvou poschodích (R 1942); Dnes a zítra (FF 1944); Co nebude v dějepise (RpRp, svědectví, memoáry, 1945); Rudolf Těsnohlídek (životopis, 1946); Vysazená okna (R 1947); Perleťová květina (PP 1959); Čtení o veletrhu (RpRp 1961).
Adaptace: J. Welzl: Třicet let na zlatém severu (1930, s E. Valentou) + Po stopách polárních pokladů (1930, s E. Valentou) + Ledové povídky (1934, s E. Valentou).
Ostatní práce: Válka v datech (1945).

LITERATURA

Recenze: J. Welzl: Třicet let na zlatém severu: Ch. (J. Chalupecký), Samostatnost 1930, č. 37; K. Č. (K. Čapek), LidN 22. 3. 1931 * Lidé na povrchu: B. Polan, LidN 29. 6. 1941; vbk. (V. Běhounek), Národní práce 27. 7. 1941 * Dům o dvou poschodích: K. P. (K. Polák), Národní práce 21. 5. 1943 * Co nebude v dějepise: E. Valenta, Svobodné noviny 26. 2. 1946; * Vysazená okna: G. (F. Götz), Národní osvobození 8. 1. 1948 * Perleťová květina: M. Jungmann, LitN 1959, č. 49; M. Postler, Mladá fronta 16. 12. 1959; M. Blahynka, Kultura 1960, č. 1; M. Suchomel, Rovnost 26. 3. 1960; * Čtení o veletrhu: (gs) (O. Sus), HD 1961, č. 10, s. 475.
K životním jubileím: (pet), Brněnský večerník 16. 2. 1976; -mr-, Ostravský kulturní měsíčník 1976, č. 2; B. Marčák, Rovnost, 6. 2. 2001.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Marie Mravcová (1995)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (ap)
 
zpět na hlavní stranu