Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Milan JARIŠ

* 13. 8. 1913, Valašské Meziříčí 
† 4. 10. 1986, Praha 
 
Dramatik a prozaik
 Původním jménem Milan Ležák (literární jméno přijal za občanské po roce 1945). Syn žurnalisty a spisovatele Josefa Ležáka (1874–1947), bratr novináře a spisovatele Vladimíra Ležáka-Borina (1902–1970,v roce 1939 emigroval). – Jariš se vyučil sazečem, nenašel však místo ve své profesi a od roku 1931 vystřídal řadu zaměstnání (mj. též samostatně hospodařil). Již od počátku třicátých let pracoval v komunistické mládežnické organizaci Komsomol v Praze-Michli, v roce 1935 se stal redaktorem Rudého práva. Na podzim 1938 byl krátce internován v pracovním táboře ve Zdibech. V roce 1939 byl zatčen a pět měsíců vyšetřován pro šíření ilegálních tiskovin. Téhož roku založil na podporu komunistického odboje v Trhové Kamenici podnik na výrobu síťovin. V letech 1942–1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Po válce působil jako novinář v Mladé frontě (1945–1946), poté do roku 1948 v Rolnických hlasech a ve stejné době i v Nedělních novinách Rudého práva.V roce 1948 pracoval v redakci deníku Národní osvobození (do května), v Lidových novinách (do prosince). Poté se stal tajemníkem kulturního časopisu Nový život a v letech 1958–1959 jeho šéfredaktorem. Od roku 1960 byl spisovatelem z povolání. V roce 1970 obdržel osobní důchod, pro své postoje v letech 1967–1969 se však nestal členem normalizačního Svazu českých spisovatelů. Koncem roku 1972 připojil svůj podpis pod petici českých spisovatelů za propuštění politických vězňů, adresovanou prezidentu republiky, svůj podpis však záhy odvolal. – Jeho synovcem je bývalý politik, advokát Jan Kalvoda (*1953).
 Přispíval do novin a časopisů, v jejichž redakcích pracoval, a dále do Rozsévačky, Rudého večerníku, Rudého práva, Tvorby, Divadla, Literárních novin, Kulturní tvorby, Plamene, Hlasu revoluce. Napsal scénáře k filmům Neporažení (1956, podle dramatu Přísaha, r. Jiří Sequens, sc. + Vladimír Bor) a Přežil jsem svou smrt (1960, r. Vojtěch Jasný, podle vlastní povídky Oni přijdou). Je autorem rozhlasových her Demokrati (1964, r. Josef Henke), Malá zajížďka (1966 r. Alena Adamcová) a Svoboda slova (1968, r. Vladimír Semrád); povídku Klidný život zdramatizoval pro Československý rozhlas Vladislav Čejchan (1960).. Podle dramatu Inteligenti vznikl stejnojmenný televizní film (1961, sc. a r. Miroslav Sobota). Drama Boleslav I. se stalo podkladem pro stejnojmennou operu Boleslava Vomáčky (prem. 1957).
 Již ve svém povídkovém debutu Oni přijdou, který ztvárňuje zážitky z koncentračního tábora, se Jariš představil jako prozaik těžící z osobní zkušenosti a kladoucí důraz především na ideologické zaměření literatury. Autorovo komunistické přesvědčení ovlivnilo celou jeho tvorbu. Zájezd do Číny jej inspiroval k naivisticky stylizovanému lyrickému příběhu, popisujícímu cestu čínského rolníka k revoluci (Pil jsem víno s krví). Napsal však i generační román, v němž usiloval zachytit vlastní zkušenost z předválečného komunistického hnutí a z odboje (Vzadu sedím já), a také detektivní prózu s reminiscencemi na okupaci (Případ Artur). – Nejvýrazněji se Jariš prosadil v první polovině padesátých let jako dramatik, a to již první hrou Patnáctý březen (přepracováno pod názvem Přísaha), v níž vyzdvihl morální kvality komunistů stavících se do čela odporu proti nacistické okupaci. Mravní postoje monumentalizovaných hrdinů, zasvětivších život nadosobním ideálům národní svobody a sociální spravedlnosti, chtěl znázornit také v historických dramatech z období bojů o charakter české státnosti (Boleslav I. ) a z dob husitských (Království boží). Do současnosti se obrátil hrou Inteligenti, kterou po odhalení „kultu osobnosti“ přepracoval a promítl do ní změnu svého původně stalinistického stanoviska. Vztahem skeptického mládí ke starší generaci se zabývají hry Šerif se vrací a satirická rozhlasová hra Demokrati. V sedmdesátých letech zpracoval ve hře Šest dní na ostrově pořádku téma sociální krize a jejího vlivu na morálku různých společenských vrstev.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Oni přijdou (PP 1948; 1. rozšíř. a přeprac. 1949; 2. přeprac. 1953; 3. přeprac. 1956; 4. přeprac. a rozšíř. 1985); Patnáctý březen (D 1951, prem. 1950; přeprac. s tit. Přísaha, rozmnož., 1952, i prem.); Anglická mise (film. příběh, 1951); Boleslav I. (D 1953, prem. 1952 s tit. Boleslav Ukrutný; poté knižně in Boleslav I., Přísaha, Inteligenti); Inteligenti (D, rozmnož., 1956, prem. 1955; přeprac. in Boleslav I., Přísaha, Inteligenti); Boleslav I., Přísaha, Inteligenti (DD 1957); Pil jsem víno s krví (P 1958); Šerif se vrací (D 1961, i prem.); Království boží (D, rozmnož., 1963, i prem.); Vzadu sedím já (R 1966); Láska (D, rozmnož., 1968, i prem.); Případ Artur (P 1971); Šest dní na ostrově pořádku (D, rozmnož., 1978, i prem.).
Ostatní práce: N. G. Černyševskij (životopis, 1948); ... a historie šla za ním (životopis K. Gottwalda, 1948); Dědicové světa (studie z dějin dělnického hnutí, 1950).
Příspěvek ve sborníku: Rozhlasové hry (1965, zde hra Demokraté).
Překlady: K. Simonov: Přátelé a nepřátelé (BB 1949, s I. Bartem); V. Samed: Východ slunce (D rozmn. 1953); T. Ševčenko: Hajdamáci (1953).

LITERATURA

Studie a články: S. Machonin: doslov in Boleslav I., Přísaha, Inteligenti (1957); V. Semrád: České drama 1945–1960, Ochotnické divadlo 1960, č. 5; M. Smetana: Od iluzí k pravdě, Amatérská scéna 1965, č. 8; J. Suchomelová: Co zbude z mládí, Dokořán 1965, č. 3; J. Opelík: Nenáviděné řemeslo, 1969.
Recenze: Oni přijdou: F. Buriánek, ZN 28. 6. 1949; H. Budínová, Kulturní politika 1949, č. 30; K. Bradáč, Dar 1949, č. 7; b., Práce 26. 1. 1950; J. Nejedlá, ČJL 1974/1975, č. 6 * Dědicové světa: Z. K. Slabý, MF 20. 8. 1950 * Patnáctý březen: I. Štuka, LidN 17. 10. 1950; J. Opavský, Divadlo 1951, č. 2; J. Kopecký, LitN 1952, č. 22 * Přísaha: bs (= B. Slavík), LD 20. 5. 1952; J. Kopecký, LitN 1952, č. 22; A. Urbanová, Divadlo 1952, č. 12; L. Veselý, LitN 1953, č. 16; I. Galanda, Divadlo 1953, č. 6/7 * Boleslav I./Boleslav Ukrutný: Z. Bláha, Divadlo 1952, č. 12; M. Táborská, Květy 1953, č. 22; B. Marčák, Rovnost 24. 2. 1953; I. Kliment, Divadlo 1954, č. 4; A. Závodský, Rovnost 31. 10. 1968; M. Plešák, Index 1968, č. 10; L. Lhota, Amatérská scéna 1975, č. 1 * Inteligenti: F. Vrba, LitN 1955, č. 46; M. Lukeš, LD 9. 11. 1955; J. Hájek, RP 17. 11. 1955; A. Scherl, HD 1955, č. 12; L. Suchařípa, A. Urbanová, DivN 1958, č. 5; N. Tánská, Čs. voják 1956, č. 21; B. Březovský, Květen 1955/1956, č. 5; M. Červenka, Květen 1955/1956, č. 6; S. Machonin, RP 19. 7. 1956; M. Smetana, Amatérská scéna 1965, č. 8 * Boleslav I. – Přísaha – Inteligenti: J. Opavský, DivN 1957/1958, č. 3; S. Machonin, O knihách a autorech 1957, květen/červen; S. Machonin, Knižní novinky 1957, č. 23 * Pil jsem víno s krví: M. Jungmann, LitN 1959, č. 2 * Šerif se vrací: vbc (= V. Vrabec), SvSl 27. 1. 1961; Z. Roubíček, MF 26. 1. 1961; J. Opavský, RP 28. 1. 1961; S. Machonin, LitN 1961, č. 4; M. Lukeš, DivN 1960/1961, č. 14; O. Kryštofek, Obrana lidu 25. 1. 1961; V Gabriel, Kultura 1961, č. 5; sd (= S. Dolanská), LD 28. 1. 1961; J. Císař, Tvorba 1961, č. 5; V. Běhounek, Práce 27. 1. 1961 * Království boží: A. Urbanová, KT 1963, č. 15; Z. Roubíček, MF 9. 4. 1963; J. Pober, VP 1. 4. 1963; S. Machonin, LitN 1963, č. 15; V. Kadeřávek, Český zápas 1963, č. 17; V. Gabriel, Práce 3. 4. 1963; J. Opavský, Plamen 1963, č. 6; L. Suchařípa, DivN 1962/1963, č. 19; J. Černý, LD 6. 4. 1963 * Vzadu sedím já: F. Všetička, LitN 1967, č. 4; Š. Vlašín, Impuls 1967, č. 3; J. Opelík, HD 1967, č. 1; H. Hrzalová, VP 19. 5. 1967; V. Běhounek, Práce 21. 5. 1967; V. Rzounek, KT 1967, č. 20; Š. Vlašín, Rovnost 3. 1. 1967 * Láska: ved, Politika 27. 3. 1969; A. Urbanová, DivN 1968/1969, č. 15; J. Opavský, RP 29. 3. 1969; S. Machonin, Listy 1969, č. 13; E. Šormová, Divadlo 1969, č. 5; A. Stránská, SvSl 1. 4. 1969; M. Smetana, MF 17. 4. 1969; S. Poberová, Svět práce 1969, č. 16; P. Grym, LD 18. 3. 1969 * Šest dní na ostrově pořádku: J. Hájek, Scéna 1978, č. 7/8; V. Procházka, Tvorba 1978, č. 8, J. Procházka, SvSl 1. 3. 1978; L. Petišková, Práce 8. 2. 1978; M. I. Křovák, LD 2. 3. 1978; V. Hrouda, RP 31. 1. 1978; J. Hájek, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 43.
Rozhovory: Nepodepsáno, HD 1966, č. 6; Jója z Montany, Tramp 1970, č. 12.
K životním jubileím: S. Machonin, LitN 1963, č. 32; Z. Heřman, Plamen 1963, č. 8; Gm (= P. Grym), LD 13. 8. 1963; bš (= M. Bureš), SvSl 13. 8. 1963; J. Nejedlá, Tvorba 1973, č. 34; K. Misař, Tvorba 1973, č. 33; vbc (= V. Vrabec), SvSl 12. 8. 1988; F. K., Hlas revoluce 1988, č. 32; Š. Vlašín, Naše pravda 1998, č. 31.
Nekrology: J. Dvořák, Scéna 1986, č. 24; fc (= Gustav Francl), LD 10. 10. 1986.

Autor hesla: Aleš Haman (1995)
Aktualizace hesla: 27. 6. 2020 (eb)
 
zpět na hlavní stranu