Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan Blahoslav ČAPEK

* 6. 11. 1903, Třebechovice pod Orebem 
† 10. 9. 1982, Praha 
 
Literární historik, prozaik a básník
 Pochází z rodiny českobratrského faráře. Jeho první žena Vlasta Čapková (1907–1980) uveřejnila pod pseudonymem Vlasta Horská román Helena (1943) a básnickou sbírku Na rozcestí (1944).
Čapek studoval gymnázium v Pardubicích, v Hradci Králové a v Rychnově nad Kněžnou (maturita 1923), češtinu a angličtinu na FF UK v Praze, kde byl žákem Jana Jakubce a Miloslava Hýska (PhDr. 1927 prací Tvůrčí básnické dílo Josefa VáclavaSládka). Pracoval jako knihovník (1928–1929), redaktor časopisu Kostnické jiskry (1930–1936), tajemník Extenzí československých vysokých škol (1935–1939, poté 1945), úředník ministerstva zahraničí (1938–1939). Během okupace byl zaměstnán v lexikografické a bibliografické komisi ČAVU. 1934 se na FF UK habilitoval prací Československá literatura toleranční 1781–1861. Českou a světovou literaturu přednášel 1930–1939 na Husově fakultě, 1939 a 1945 na Vysoké škole obchodní, 1941–1942 na pražské konzervatoři. Od 1945 profesorem české literatury na FF UK, od 1959 zaměstnán v PNP, pak v Ústavu pro dějiny UK. 1968 se vrátil na FF UK (do 1971, kdy odešel do důchodu). Podnikl několik studijních a zároveň přednáškových cest (Anglie, Švýcarsko, Švédsko, Polsko, Itálie, Indie).
 Od 1924 přispíval hlavně do periodik: Host, Zvon, Rozpravy Aventina, Čin, Lidové noviny, Literární noviny, Časopis Českého muzea, Acta Comeniana, Slovo a slovesnost, Slovesná věda, Slovenské smery (Bratislava), Naša veda (Bratislava), Časopis pro moderní filologii, Naše doba (zde jeho nejsoustavnější literárněkritická činnost), Česká mysl, Acta Universitatis Carolinae – Philologica 1–3 (1967 zde Dvě kapitoly o baroku, i sep.) a do řady zahraničních periodik, např. Pamiętnik słowiański (Vratislav), Slavische Rundschau (Vídeň), Sezione Slava (Neapol, 1975 zde studie Paradox české renesance, i sep.) aj. Redigoval časopis Kostnické jiskry (1930–1936), knižnice Špalíček (1927–1940, s Annou Císařovou-Kolářovou), Sloupové pamětní (památky z doby reformace, 1942–1949), rubriku poezie v časopise Tvar (1940–1948), prózu v časopise Vinohrad (1946–1948). V samizdatu vyšla pod pseudonymem Robert Jasen Čapkova studie Zápas o nové lidství a program nového českoslovenství (1980). Pseudonym a šifry: Jan Styr; J. B. Č., jbč, Jek, -k, nk.
 Literární historik Jan Blahoslav Čapek začínal jako prozaik a především jako autor poezie, přecházející od přírodní lyriky k duchovním vizím; novelou z pobělohorského období (Za jazyk přibitý) své knižní publikace také uzavřel. – V odborných pracích, zabývajících se z velké části starší českou literaturou, navazoval (v duchu svého učitele Jana Jakubce) na faktograficky zaměřený pozitivismus, ve výkladu se pak soustřeďoval k ideové a zvláště k mravní problematice. Tvar a estetické působení díla zůstávaly na okraji jeho zájmu. Duchovní pojímání literatury souvisí s Čapkovým evangelictvím, které se projevuje i ve výběru témat (období reformace, a zvláště osobnost Jana Amose Komenského, nové oživení protestantismu na přelomu 18. a 19. století, národní obrození, vůdčí význam Tomáše Garrigua Masaryka aj.). Celým Čapkovým dílem prochází idea čechoslovakismu. Řadě starších i novějších slovenských spisovatelů věnoval Čapek také jednotlivé studie; pasáže o slovenské literatuře zpracoval pro Jakubcovy Dějiny české literatury. I v jeho nejrozsáhlejší literárněhistorické práci Československá literatura toleranční 1781–1861, která shromažďuje bohatý pramenný materiál, zastupují většinu sledovaných evangelických autorů česky píšící Slováci. Čapkovy komeniologické studie shrnují posmrtné výbory Na cestě z labyrintu. Komenský a východní Čechy Několik pohledů na Komenského.
Čapkův důraz na sepětí literatury a života se aktualizujícím způsobem projevil koncem 30. let: na národní ohrožení reagoval prací Zápas o svobodu v zrcadle československé literatury, probírající dané téma od Kosmovy kroniky. Tehdejší názory rehabilitující období baroka v Čechách se pokusil korigovat ve třech studiích souboru Z kulturních dějin českých 17. a 18. století. Po válce vydal informativně zaměřený spisek Profil české poezie a prózy od roku 1918. Autory 20. století se částečně zabývá také reprezentativní výbor studií Záření ducha a slova. I v těchto podrobnějších portrétech převažuje soustředění na myšlenkový profil spisovatele, přičemž Čapek nejvíce oceňuje „touhu po Absolutnu“.
Okrajově, jen časopisecky a v doslovech (kromě mladické práce o Henriku Ibsenovi), se Čapek zabýval také jinojazyčnou, zvláště anglickou literaturou.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Zlomený kmen (P 1925); Henrik Ibsen a nemoc Evropy (E 1928); Slovo nad světlem (BB 1929); Boj o milost (BB 1931); Píseň písní (verš. parafráze, 1931); Augustin Doležal a jeho Tragoedia. K 140. výročí jeho hlavního díla (studie, 1931); Československá literatura toleranční 1781–1861 (2 sv., 1933); Setkání (P 1936, v tir. omylem 1946); Duch české literatury předbřeznové a předmájové. Ideové proudy a osobnosti 1825–1858 (studie, 1938); Zápas o svobodu v zrcadle československé literatury. K tradici československé brannosti (studie, 1938); Jiří z Poděbrad v české literatuře (studie, 1940); Z kulturních dějin českých 17. a 18. století (soubor studií, 1940); Poutníček (doprovod k obrázkovým letopisům, 1940); Profil české poezie a prózy od r. 1918 (1947); Československá jednota (úvahy, 1947, s M. Pišútem); Obrana Prahy a vestfálský mír (přednáška, 1948); Záření ducha a slova (soubor studií, 1948); Duch a odkaz československé reformace (studie, 1951); Betlémská kaple v české literatuře (úvahy, 1952); Česká literatura národního obrození (+ V. Forst, skripta 1956); Jiří Rychnovský: život-dílo-doba (studie, s J. Snížkovou, 1966); Básník vesmíru a člověka (studie, 1968); Za jazyk přibitý (P 1970); Na cestě z labyrintu. Komenský a východní Čechy. K 400. výročí narození J. A. Komenského (ed. D. Čapková, studie, 1992); Několik pohledů na Komenského (ed. D. Čapková, studie, 2004).
Překlady: Lyra Kampanova (1942); Vavřinec z Březové: Píseň o vítězství u Domažlic (1951).
Účast v týmových pracích: Čítanka pro 3. třídu gymnasií a vyšších odborných škol (1950).
Příspěvky ve sbornících: Knížka o Šrámkovi (1927); Básníci selství. Studie o ruralismu u nás (1932); Třanovského sborník (1936); Karel Hynek Mácha (1937); Archiv pro bádání o životě a spisech J. A. Komenského (sv. 14, 1937, zde K žalmové poezii reformačních humanistů, i sep.); Český žalmista Jiří Streyc (1937); Kde domov můj? (1940); O českou literární kritiku (1940); Nad Karafiátovými Broučky (1941); Slovník Společnosti Jaroslava Vrchlického (1942); Krkonoše – Podkrkonoší (1969) aj.
Uspořádal a vydal: Sestry v kráse (výbor z české lyriky, 1941); Pozdravy mládí a naděje (antologie z mladé poezie, 1947); Hviezdoslav (antologie, 1949).

LITERATURA

Knižně: D. Čapková: Jan Blahoslav Čapek (medailon k 10. výročí úmrtí, 1992); Jan Blahoslav Čapek. Jubilejní sborník 1903–2003 (ed. J. Štěpán, 2004).
Studie a články: -dčv. (= D. Čapková): Komeniologické práce J. B. Č., Acta Comeniana 1974, č. 7; D. Čapková, J. B. Čapek o významu Jana Blahoslava, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2003, č. 11; J. Štěpán, Jan Blahoslav Čapek a Kostnické jiskry, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2003, č. 35.
Recenze: Slovo nad světlem: A. Novák, Lumír 1929, s. 215; F. X. Šalda, ŠZáp 3, 1930/31, s. 35 * Augustin Doležal a jeho Tragoedia: A. N. (= A. Novák), LidN 14. 4. 1932 * Československá literatura toleranční 1781–1861: J. Jakubec, Naše věda 1934, č. 7; Profil české poezie a prózy od r. 1918: J. Hájek, Tvorba 1947, č. 15; Záření ducha a slova: V. Štěpánek, LF 1949, s. 273; Paradox české renesance: Z. Tichá, ČL 1976, s. 567.
K životním jubileím: Z., LitN 1953, č. 46; L. Šmíd, Kostnické jiskry 1963, č. 38; J. Štěpán, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2002, č. 33; D. Čapková, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2002, č. 36 a 37.
Nekrolog: A. Molnár, Kostnické jiskry 1982, č. 31; V. Forst, ČL 1983, s. 191; M. Kopecký, Studia Comeniana et historica 1983, č. 25; E. Michálek, LF 1983, č. 2.

Autor hesla: Radko Pytlík (1995); Přemysl Blažíček (1995)
Aktualizace hesla: 9. 5. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu