Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk










 Karel  HAUSENBLAS

* 16. 11. 1923, Benešov (u Prahy) 
† 5. 7. 2003, Volyně 
 
Lingvista
 Dětství prožil v Benešově. Středoškolská studia zahájil na místním reálném gymnáziu, pokračoval v Jaroměři a v Praze (maturoval v roce 1942). Mezi roky 1943 a 1945 pracoval jako skladník a mzdový úředník v továrně firmy Waldes a spol. v Praze. V letech 1945–1949 studoval na FF UK češtinu, ruštinu a obecný jazykozpyt (byl žákem Vladimíra Šmilauera, Bohuslava Havránka, Vladimíra Skaličky, Jana Mukařovského a Felixe Vodičky, studium ukončil diplomovou prací na téma Jazyk poezie Jiřího Wolkra). Titul PhDr. získal v roce 1952 prací O teorii správnosti v české lingvistice nové doby. V letech 1949–1951 a 1954–1961 působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro jazyk český ČSAV, v letech 1951–1954 absolvoval vědeckou aspiranturu na FF UK (titul CSc. získal roku 1956 prací Vývoj předmětového genitivu v češtině). V období 1961–1989 pracoval na katedře českého a slovenského jazyka FF UK (roku 1961 habilitován, v roce 1967 získal profesuru a v roce 1968 titul DrSc. prací Výstavba jazykových projevů a styl). Od odchodu do důchodu v září 1989 žil v Lnářském Málkově u Blatné. – Syn Ondřej Hausenblas (*1954) je lingvista a publicista.
 Hausenblas začal publikovat na sklonku čtyřicátých let, soustavně přispíval do odborných bohemistických i jiných periodik u nás i v zahraničí: Slovo a slovesnost, Slavia, Dialog, Česká literatura, Naše řeč, Acta Universitatis Carolinae – Slavica Pragensia, Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury, Zagadnienia rodzajów literackich (Krakov), Poradnik językowy (Varšava), Zeitschrift für Slawistik (Berlín), Révue des études slaves (Paříž). Popularizační články uveřejňoval též v denících a časopisech určených širší veřejnosti: Plamen, Tvorba, Literární noviny, Listy, Knižní kultura, Učitelské noviny, Věda a život a Divadelní noviny. V letech 1967–1968 byl odpovědným redaktorem časopisu Klubu spřízněných duší při divadle Semafor Jonáš. Přispěl do řady sborníků včetně rukopisných (mj. Xenia Miroslao Červenka quinquagenario a sodalibus, amicis, discipulis oblata, rkp. 1982). Od padesátých let se podílel na zpracování učebnic českého jazyka a lexikografických příruček, a také tímto způsobem přispěl k profilaci české poválečné bohemistiky. Zastupoval Československo v komisích Mezinárodního komitétu slavistů (gramatická, terminologická, pro poetiku a stylistiku). Se zásadními příspěvky o stylistice a stavbě textu vystoupil na mezinárodních kongresech slavistů.
 Hausenblas, lingvista širokého zaměření (synchronní česká gramatika, vývoj syntaxe, spisovný jazyk, jeho diferenciace a jeho kultura), byl vůdčí osobností české poválečné stylistiky. Jeho originální koncepci stylu, navazující na tradice meziválečného strukturalismu, prostupuje systémový, funkční a komunikační přístup: styl charakterizuje jako jeden z principů výstavby textu, plnící v celku specifickou integrační funkci, dále funkci charakterizační, sémantickou a estetickou. Styl tak formuje spolu se smyslem (nejdůležitější komunikační kvalitou) základní vztah ve výstavbě textu. Ve svých studiích Hausenblas postupně překračoval hranice tradiční úzké lingvistické stylistiky, chápající styl pouze jako sumu jazykových odlišností, a programově vytváří mezioborově pojatou a široce zaměřenou nauku o textu jako složku obecné nauky o komunikaci. Vedle problémů obecně teoretických (nový pohled na styl vzhledem k různému stupni zobecnění, otázky vertikální diferenciace stylů, podstata stylů komplexních a simplexních) a vedle otázek českého myšlení o stylu (Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, Jan Mukařovský) řeší Hausenblas v širokém záběru i problematiku stylu uměleckého: postavení a funkci jazyka v umělecké literatuře, otázky stylu druhů a žánrů i další speciální problémy (vlastní jména v literatuře, výstavba literární postavy, překlad). O stylu jednotlivých autorů (Jan Neruda, Karel Poláček, Jaroslav Hašek, Jiří Wolker, Rainer Maria Rilke, Božena Němcová, František Šimáček) uvažuje i v souvislosti s obecnými otázkami interpretace. Zvláště v objevitelských pracích máchovských (Zobrazení prostoru v Máchově Máji ve sborníku Realita slova Máchova) a nerudovských staví svůj výklad literárního díla na vazbách a kooperaci složky tvarové a významové a styl vykládá v jeho zacílení ke smyslu a dynamice jeho utváření.

BIBLIOGRAFIE

Práce o jazyce a literatuře: Vývoj předmětového genitivu v češtině (studie, 1958); Výstavba jazykových projevů a styl (studie, 1971).
Výbory: Od tvaru k smyslu textu: stylistické reflexe a interpretace (1996, ed. A. Macurová a P. Mareš); Miscellanea (2003, ed. A. Macurová).
Účast v týmových pracích: Kapitoly z praktické stylistiky (1955); Píšeme podle nových pravidel (1958); Knížka o jazyce a stylu soudobé české literatury (1961); Příruční slovník naučný 1–4 (1963–1967); Slovník spisovného jazyka českého 2–4 (1964–1971); Žurnalistika. Jazyk a styl (1966); Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen (1967); Čeština za školou (1974); Mluvnice češtiny 2, 3 (1986–1987); Komplexní jazykové rozbory (1992); učebnice: Učebnice jazyka českého pro 1. třídu gymnázií (1951); Učebnice jazyka českého pro 4. třídu gymnázií a vyšších odborných škol (1952; 3. vyd. s tit. Učebnice jazyka českého pro jedenáctý postupný ročník jedenáctileté střední školy, 4. třídu gymnázii, 1954); Český jazyk pro devátý postupný ročník (1954); Český jazyk pro desátý postupný ročník (1955); Český jazyk pro jedenáctý postupný ročník (1955); Český jazyk pro jedenáctý ročník. Pokusná učebnice (1959); Český jazyk pro střední všeobecně vzdělávací školy a pro střední odborné školy (1964, od 6. vyd. 1973 s tit. Český jazyk pro střední školy); Český jazyk pro 1. ročník gymnázia (1979); Český jazyk pro 2. ročník gymnázia (1980); Český jazyk pro 3. ročník gymnázia (1981); Český jazyk 1–4 pro střední školy (1984).
Příspěvky ve sbornících: Poetics – Poetika – Poetyka (Den Haag–Warszawa 1961); Čs. přednášky pro 5.–8. mezinárodní sjezd slavistů (1963, 1968, 1973, 1978); Realita slova Máchova (1967); Stilistik und Soziolinguistik (Berlin 1971); Poetyka i stylistika słowiańska (Wrocław 1973); The Structure and Semantics of the Literary Text (Budapest 1977); Novoje v zarubežnoj lingvistike. Lingvistika teksta (Moskva 1978); Čs. přednášky pro 9. a 10. mezinárodní sjezd slavistů (1983, 1988); Obščeliteraturnyj jazyk i funkcionaľnyje stili (Vilnius 1986); O překládání literatury pro děti a mládež (1988); Konfrontačný a komparatívny výskum jazykovej a literárnej komunikácie (Bratislava 1991); Studies in Functional Stylistics (Amsterdam 1993); O Karlu Poláčkovi a jiných (1995); Prameny díla, dílo pramenem (1995); Lidové noviny a Karel Poláček (1998); Pátečníci a Karel Poláček (2001).
Uspořádal, vydal a redigoval: Rusko-český slovník lingvistické terminologie (1960); Lexikografický sborník (1953); Čeština za školou (1974, s J. Kuchařem); J. Levý: Umění překladu (2. vyd. 1983, včetně překladu česky dosud nepublikovaných něm. studií; 3. uprav. vyd. 1998); Práce s textem ve stylistice (vybrané texty k rozboru, 1987); Fungování textu ve společenské komunikaci (1988, s P. Marešem).

LITERATURA

Bibliografie: P. Mareš: Bibliografie prací prof. Karla Hausenblase za léta 1947–1986, AUC Philologica, Slavica Pragensia, Problémy stylistiky sv. 4/5 (1983), sv. 26 (1987); P. Mareš: Bibliografie prací prof. Karla Hausenblase, in K. Hausenblas: Od tvaru k smyslu textu (1996).
Studie a články: A. Macurová: Jazyk, styl, smysl, text – a stylistika, in Od tvaru k smyslu textu (1996).
Recenze: Výstavba jazykových projevů a styl: J. Mlacek, Slovenské pohľady (Bratislava) 1972, č. 1; M. Ivanová-Šalingová, Slovenská reč (Bratislava) 1973, č. 3; M. Rulfová, Jazykovědné aktuality 1972, č. 1; V. Staněk, ČJL 1972/1973, č. 6; F. Daneš, SaS 1974, č. 1 * Od tvaru k smyslu textu: I. Vaňková, Čeština doma a ve světě 1996, č. 4 + ČJL1996/1997, č. 9/10; F. Daneš – S. Čmejrková, SaS 1997, č. 3; J. Homoláč, ČL 1998, č. 2.
K životním jubileím: J. Hoffmannová, Stylistyka (Opole) 1993, sv. 2; J. Bartůňková, Češtinář 4, 1993/1994, č. 2.
Nekrology: J. Slomek, LidN 8. 7. 2003; (er) (= F. Cinger), Právo 9. 7. 2003; P. Mareš, ČL 2003, č. 6; J. Hoffmanová, Naše řeč 2003, č. 5; A. Macurová, SaS 2003, č. 4; M. Čechová, Stylistyka (Opole) 2003, sv. 12; J. Bartůňková, Češtinář 2003/2004, č. 1.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky (2008)
Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky (2013)

Autor hesla: Alena Macurová (1994)
Aktualizace hesla: 3. 12. 2019 (pš)
Aktualizace bibliografie: 3. 12. 2019 (pš)
 
zpět na hlavní stranu