Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Zdeněk KALISTA

* 22. 7. 1900, Nové Benátky (dnes Benátky nad Jizerou) 
† 17. 6. 1982, Praha 
 
Historik, básník a esejista
 Zpočátku se podepisoval též Z. V. Kalista. Jeho otec byl učitelem a ředitelem měšťanských škol. Obecnou školu vychodil Kalista v rodišti. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi (1919) studoval jako žák Jaroslava Bidla a Josefa Pekaře historii (a do pátého semestru také zeměpis) na FF UK (1924 PhDr. prací Humprecht JanČernín z Chudenic). Vykonal řadu cest do evropských zemí, od 1928 s vědeckým zaměřením. 1924–1939 a znovu od 1945 působil na FF UK, zprvu jako asistent historického semináře, od 1932 jako docent (habilitoval se 1933 z čs. dějin, které přednášel s přestávkou války do 1948). Během války a od 1948 žil jako spisovatel z povolání. 1951 byl z politických důvodů zatčen a odsouzen na patnáct let (později byl zproštěn viny, 1966 rehabilitován). Po propuštění 1960 odešel do penze a psal hlavně lektorské posudky (pro nakladatelství Naše vojsko, Státní nakladatelství dětské knihy a Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění) a věnoval se překladatelství. 1968–1969 přednášel jako mimořádný profesor na FF UK. Kalista byl funkcionářem mnoha kulturních spolků (1921–1923 místopředsedou Literární skupiny, od 1928 členem výboru a později předsedou Kruhu českých spisovatelů, funkcionářem Umělecké besedy, jejíž výstavu Pražské baroko pořádanou 1938 spoluorganizoval, aj.).
 Debutoval 1918 verši v časopise Jizeran (Mladá Boleslav). Přispíval do periodik: Červen, Právo lidu, Sršatec, Cesta, Lidové noviny, Orfeus, Pramen (Plzeň), Host, Den, Listy pro umění a kritiku, Národní osvobození, Demokratický střed, Lumír (1933 zde Na cestě tradice, i sep.), Topičův sborník (1926), Rozpravy Aventina, Venkov, Akord, Řád, Lidová demokracie, Česká literatura, Host do domu, Sešity pro mladou literaturu, Literární listy, Romboid (Bratislava), Zpravodaj Šrámkovy Sobotky aj.; historické práce otiskoval v Časopise Společnosti přátel starožitností českých v Praze (1929 zde studie Diviš Černín, i sep.), Českém časopise historickém, Listech filologických, Naší době aj. a v mnoha sbornících; odborné práce publikoval rovněž v italských a německých časopisech, mj. v Europäische Revue (Lipsko), L’Europe orientale (Řím), a sbornících, překlady pak v pražských časopisech L’Europe Centrale a Prager Presse. Byl autorem hesel pro Ottův slovník naučný a Masarykův slovník naučný.
Redigoval řadu časopisů: kromě tří studentských – Domov (Mladá Boleslav, 1918), Větev (Mladá Boleslav, 1919), Ruch (1919, poezii) – časopisy Den (1920–1921), Host (1923–1924, s dalšími), Demokratický střed (1925–1927, kulturní rubriku), První svazek (1926/1927), Lumír (1931–1940, s dalšími). 1940–1941 řídil knižnice Odkaz minulosti české a Postavy české minulosti.
Ve vězení napsaná kniha esejů Listy synu Alšovi o umění (vytištěna 1970) nebyla distribuována (samizdatově vyšla v brněnské Edici Studnice v roce 1989). V samizdatu byly vydány práce Paní Zdislava: Kapitoly z české gotiky 13. století (1970), Josef Pekař (b. n., 1980), Tvář baroka: Improvizace na okraj života, skicář problémů a odpovědí (1980), Katolictví v českých dějinách (1983); v samizdatové České expedici vyšly v roce 1987 Kalistovy práce Veliká noc, Svědectví o Františku Křelinovi a Vzpomínání na Jana Zahradníčka a v roce 1988 pak studie Barok a současná doba. Kalista je zastoupen v samizdatovém sborníku Vzpomínky a pocty: na paměť Jana Patočky (1980). K jeho životnímu jubileu vyšel samizdatový sborník Zdeňkovi Kalistovi k osmdesátinám přátelé (1980).
Užíval pseudonymů a šifer: Ivan Stý, J. Šenberk, Jiří Holý (Demokratický střed), R. Brejský, Secundus, Václav Hrbek, Zdeněk Viktor (v počátcích); v časopise Sršatec: André Chénier, Eugen Princ, H. Heine, Jeremiáš Bochníček, Konstantin Bačkora, L. Signorelli, R. Kaiser, V. Meliško; v časopise Lumír: E. Sch., Hk, K, V. H., Z. K.
 Po první světové válce byl Kalista jedním z prvních informátorů o soudobé francouzské poezii, kterou též překládal; postupně však v jeho překladech převážila literatura italská. Pokora a křesťanské motivy básnické prvotiny Ráj srdce přecházejí i do pozdější křehké intimní lyriky. Vliv dobového exotismu v ní Kalista spojil s vlastními dojmy z cest, z nichž vytěžil také eseje Italský skicář. Ačkoliv veškerou jeho poezii charakterizuje generační důraz na jevovou realitu, ve sbírkách Smuteční kyticeDvojzpěv se Kalista odklonil od tehdejších modernistických výbojů ke klasicistně vybroušenému postižení základních lidských vztahů a nálad. V posledních letech svého života, kdy poloslepý nemohl už odborně pracovat, se Kalista vrátil k veršům sbírkou Veliká noc, v níž výhledy do světlé minulosti jen podtrhují tragiku básníkovy opuštěnosti.
Obraz mladého literárního dění v prvních poválečných letech podávají vzpomínky Kamarád Wolker. Jejich metodu prohloubily medailony Tváře ve stínu, věnované spisovatelům vlastní i starší generace; osobní vzpomínky na ně jsou tu skloubeny s charakteristikou jejich lidského a uměleckého typu a celkového kulturního ovzduší doby. Až v 90. letech vyšly z pozůstalosti rozsáhlé paměti Po proudu života.
Literární kritice, pečlivé a uměřené v hodnotících soudech, zabývající se především poezií, se Kalista věnoval soustavně v 30. letech v Lumíru. Už tehdy se však jeho hlavní zájem přenesl na studia historická, v nichž patřil ke škole Josefa Pekaře. Propracoval metodologii historiografie duchovědné orientace: minulost interpretoval jako široce pojaté dějiny kultury a myšlení určité doby, svůj badatelský směr nazval „dějiny duchové“ (Cesty historikovy a zvl. esej Dějiny duchové otištěný v knize Cesty historikova myšlení). Od první knižní publikace se soustředil zvláště na období české protireformace a v jeho rámci na studium baroka. Chápal je jako styl, který pronikal nejen duchovními projevy doby, ale také kulturní a životní praxí. Literárním dokladům takto široce pojatého stylu věnoval především výbor České baroko s obsáhlým úvodem a poznámkami; výtvarnému baroku a jeho navázání na gotiku (též v souvislosti s literaturou) práci Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko; jihočeskému baroku pak v monografii Století andělů a ďáblů. Svůj vztah k tomuto historickému období vyjádřil v esejistické knize Tvář baroka. Dalším okruhem Kalistova badatelského zájmu byla kultura vrcholného středověku (monografie Doba Karla IV., Karel IV. Jeho duchovní tvář). Soustředěně se věnoval i spirituálním, resp. církevním katolickým dějinám (Blahoslavená Zdislava, Ctihodná Marie Elekta Ježíšova. Po stopách španělské mystiky v českém baroku).
Jako editor připravil mj. výbory šlechtické korespondence, cestopisů a deníků, poezie písmáků a selských her z období ranného novověku a baroka.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře a divadle: Ráj srdce (BB 1922); Zápasníci (BB 1922); Jediný svět (BB 1923); Vlajky. Barevná romance (BB 1925); Italský skicář (EE 1928); Smuteční kytice (BB 1929); Dvojzpěv (BB 1930); Kamarád Wolker (vzpomínky, dopisy J. W., 1933); Hněvej ty se na mne nebo nehněvej (epigramy, 1941); Barokní tradice v našem divadle novodobém (studie, 1944); Tváře ve stínu (medailony osobností české literatury, 1969); O jedné knihovničce a mládencích kolem ní (vzpomínky, 1970); Listy synu Alšovi o umění (eseje, 1970, nedistribuováno, dostupné v Národním konzervačním fondu NK); Veliká noc (BB, Mnichov 1987; 1994); Vzpomínání na Jana Zahradníčka (Mnichov 1988); Po proudu života 1, 2 (vzpomínky, 1996–1997).
Historické práce: Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic 1, 2 (1932); Úvod do politické ideologie českého baroka (1934); Národní motiv úcty svatoprokopské a svatoprokopská legenda z r. 1618 (1935); Bohuslav Balbín (1939; přeprac. 1947); Doba Karla IV. (1939); Čechové, kteří tvořili dějiny světa (1939); Zikmund Myslík z Hyršova (1940); Blahoslavená Zdislava (1941; rozšíř. s tit. Blahoslavená Zdislava z Lemberka. Listy z dějin české gotiky, Roma 1969; 1991); Josef Pekař (1941; přeprac. a rozšíř. 1994); Benátská politika na uherském sněmu v Bratislavě r. 1662 (1942); Barokní tradice v našem divadle novodobém (1944); Klementinum (1945); Stručný přehled československých dějin do r. 1306 (1945); Svatovítské triforium (1946); Cesty historikovy (1947); Stručné dějiny česko-slovenské (1947); Co nám lhali o našich dějinách (1947); Město mezi horami (1969); Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko (1970, ed. J. Pohanka); Karel IV. Jeho duchovní tvář (1971); Ctihodná Marie Elekta Ježíšova. Po stopách španělské mystiky v českém baroku (Řím 1975; 1992); Tvář baroka (Mnichov 1982; 1992); Cesta po českých hradech a zámcích aneb Mezi tím, co je, a tím, co není (1993); Století andělů a ďáblů: Jihočeský barok (ed. Z. Pokorná a V. Vlnas, 1994); Česká barokní pouť: K religiozitě českého lidu v době barokní (ed. M. Horáková, 2001); Cesty historikova myšlení (ed. Z. Beneš, 2002, obsahuje Cesty historikovy z r. 1947); Valdštejn: Historie odcizení a snu (ed. R. Ferklová, 2002); Karel IV. a Itálie (soubor studií, ed. R. Ferklová, 2004).
Korespondence: Přátelství a osud (vzájemná korespondence J. Wolkra a Z. K., Toronto 1977, ed. a komentoval Z.K.); V. Faerber (ed.), Takřka před branou věčnosti, Souvislosti 1995, č. 3 (dopisy Z. K. Františku Danielu Merthovi z let 1973–1981); R. Ferklová (ed.), Josef Knap a Zdeněk Kalista – příběh přátelství, in: Literární archiv: Narozeni na přelomu století... 2001, sv. 32/33.
Překlady: I. Goll: Nový Orfeus (1921); H. Heine: Výbor básní (1924, s A. Fuchsem a dalšími); J. Romains: Donogoo-Tonka (1925); Středověké legendy (1929, i ed.); Ch. Baudelaire: Triptych (1930); Z básní H. Heineho (1930); Charles d’Orléans: Rondeaux (1931); G. Apollinaire: Alkoholy (1933); G. Ungaretti: Pohřbený přístav (1934); E. Winter: B. Bolzano a jeho kruh (1935); V.- L. Tapié: Bílá hora a francouzská politika (1936); G. Carducci: Od pramenů Citumna (1937) + Hrozny v sloupoví (1967); Legenda o blahoslavené Anežce České (1941); K. Mundstock: Půlnoční slunce (1963); T. Storm: Včelí jezero (1966, s dalšími); M. Bellonci: Lucrezia Borgia (1968); D. Compagni – G. Villani: Florentské kroniky doby Dantovy (1969); scénicky: I. Goll: Pojištění proti sebevraždě (1925).
Účast v týmových pracích: Postavy českých dějin (katalog výstavy, 1938); Dějiny lidstva od pravěku k dnešku, sv. 6 (1939); Slovník spisovatelů Itálie (1968).
Uspořádal, vydal a redigoval: Sborník Literární skupiny (1923, s dalšími); Z legend českého baroka (1934); Korespondence císaře Leopolda I. s Humprechtem Janem Černínem z Chudenic 1 (1936); Umělecká beseda v Praze do r. 1939 (1938); Pražské baroko (katalog výstavy, 1938); In memoriam Arne Nováka (1940); Výbor z díla Josefa Pekaře (1940); L. Volný – F. J. Vavák: Truhlice písní (poezie českých písmáků 17.–18. století, 1940); České baroko (1941); Korespondence Zuzany Černínové z Harrachova s jejím synem Humprechtem Janem Černínem z Chudenic (1941); Cesty ve znamení kříže. Dopisy a zprávy českých misionářů 17. a 18. věku ze zámořských krajů (1941); J. Tanner – F. Kadlinský: Život a sláva sv. Václava... (1941); Selské čili sousedské hry českého baroka (1942); Listiny a zápisy kláštera v Benátkách nad Jizerou (1969); B. Bolzano: Über die Perfectibilität des Katholizismus. Streitschriften zweier katholischer Theologen; zugleich ein Beitrag zur Aufhellung einiger wichtigen Begriffe aus Bolzano’s Religionswissenschaft 1, 2 (Stuttgart 1979).
Příspěvky ve sbornících: Sborník Sovětské Rusi (1921); In memoriam Jiřího Wolkra (1924); Baroko (1934); O Josefu Pekařovi (1937); Verše na zeď (1937); Z minulosti koleje i gymnázia piaristů v Kosmonosích a Mladé Boleslavi (1938); Co daly naše země Evropě a lidstvu (1939); Strážce tradice. Arnu Novákovi na památku (1940); Boleslavsko (1947); Boleslavica 68 (1969); Krkonoše – Podkrkonoší (1969); Sborník pětadvacíti (1969); Šporkovo Bonrepos a bádání o českém baroku (1969) aj.

LITERATURA

Bibliografie: R. Breiský: Bibliografie Z. K., in sb. Labores musei (Benátky nad Jizerou 1967); J. Urbanová: Výběrová bibliografie Z. K., in: Z. K.: Cesta po českých hradech a zámcích (1993), s. 23–27; P. Buriánek: Dílčí soupis rukopisné pozůstalosti Z. K., in: Z. K.: Cesta po českých hradech a zámcích (1993), s. 28–31.
Knižně: Tvář ve stínu – Zdeněk Kalista: Výstava k nedožitým 95. narozeninám básníka avantgardy, historika a vězně svědomí (katalog, ed. R. Ferklová a Y. Dörflová, 1995); Zdeněk Kalista a kulturní historie (sb. 2000); R. Ferstl, Mladý Z. K. (2000).
Studie a články: F. Kutnar, Myšlenkový profil historika Z. K., Labores musei in Benátky nad Jizerou 1970, č. 3/4; J. Macek, Z. K. a italská renesance, Labores musei in Benátky nad Jizerou 1970, č. 3/4; J. Opat: Z. K., Studie (Roma) 1980, č. 5(71); Z. Rotrekl in Skrytá tvář české literatury (Toronto 1987; 1991); J. Hořec: doslov, in Veliká noc (München 1987); J. Vladislav: Veliká noc Z. K., Národní politika (München) 1988, č. 11; L. Kundera, Gollovská iniciativa Z. K., Světová literatura 1991, č. 1; M. Svatoš: Historie jednoho procesu, Dějiny a současnost 1992, č. 4; J. Šulc, Z. K.: Básně z pozůstalosti, Střední Evropa 1992/1993, č. 26 (úvodná poznámka a edice); Z. Hojda, úvod in: Z. K., Cesta po českých hradech a zámcích (1993); J. Hanzal, Historik a básník Z. K., in: AUC Philolosophica et historica – Studia historica – Z novodobých dějin sv. 5 (1991), sv. 38, 1993, s. 23; R. Ferklová, Z. K. – Pekařův žák, interpret a polemik, in: Josef Pekař a české dějiny 15.–18. století (1994); R. Ferklová, Nevydané rukopisy Z. K., Z Českého ráje a Podkrkonoší 1996, sv. 9; R. Ferstl, Cestičky historikovy: Dětství Z. K., Marginalia Historika 1999, s. 185; R. Ferstl, Oktaván Z. K., ČL 2000, č. 2; M. Nyklová, Causa Z. K., Reflex 2001, č. 9; R. Ferklová, Osud nebo prozřetelnost? (Literární tvorba Z. K. ve vězení 50. let), in: Literární archiv: Narozeni na přelomu století... 2001, sv. 32/33; Z. Beneš in Z. K., Cesty historikova myšlení (2002); M. Gaži, Postihnout Boha skrze tento svět (Z. K. barokní), Souvislosti 2002, č. 2; Z. Dvořáková in Navzdory nenávisti a mstě (2002); A. Catalano, Z. K. aneb Nekonečný boj proti obrovské přesile, Souvislosti 2005, č. 1; V. Malínek: Ve víru iluze i skutečnosti, Tvar 2008, č. 16.
Recenze: Ráj srdce: J. Wolker, Var 1, 1921/22, s. 482, též in Próza, divadelní hry (Spisy, 1954, sv. 2); J. H. (= J. Hora), RP 25. 3. 1922 * Zápasníci: F. Götz, Host 2, 1922/23, s. 92 * Jediný svět: J. Hora, RP 4. 11. 1923 * H. Heine: Výbor básní: R. Wellek, Kritika 1924, s. 315 * Italský skicář: -rna (= F. Kovárna), Host 8, 1928/29, s. 44 * Smuteční kytice: A. M. P. (= A. M. Píša), PL 26. 5. 1929 * Kamarád Wolker: AMP (= A. M. Píša), PL 24. 6. 1933; A. N. (= A. Novák), LidN 27. 10. 1933; -rt (= J. Seifert), Ranní noviny 12. 10. 1933 * České baroko: J. Dokulil, Akord 8, 1940/41, s. 362; K. P. (= K. Polák), Národní práce 13. 7. 1941; J. B. Čapek, LidN 19. 6. 1942 * Selské čili sousedské hry českého baroka: Kp (= K. Polák), Národní práce 3. 11. 1942 * Tváře ve stínu: Š. Vlašín, ČL 1970, s. 329; J. V. (= J. Vávra), Slovanský přehled 1970, s. 381 * Česká barokní gotika...: Z. Tichá, ČL 1970, s. 498; J. Hrabák, LF 1971, s. 91; J. Válka, Vlastivědný sborník moravský 1970, s. 366 * Blahoslavená Zdislava z Lemberka...: P. Spunar, Mediaevalia Bohemica č. 3, 1970 (1971), s. 364 * Karel IV. Jeho duchovní tvář: Z. Tichá, ČL 1972, s. 361; J. Spěváček, ČČH 1972, s. 579 * Tvář baroka: J. Kovtun, Svědectví (Paris) 1983/84, č. 69; J. Trefulka, Listy (Roma) 1985, č. 3; z.h. (= J. Hořec), Obrys (München) 1985, č. 2; I. Fic, Proglas 1991, č. 5/6; V. Vlnas, NK 1992, č. 27 * Veliká noc: J. Vladislav, Svědectví (Paris) 1988/89, č. 86; J. Trávníček, Tvar 1990, č. 14; M. Exner, Tvar 1993, č. 51/52; F. Schildberger, LidN 13. 1. 1994, příl. Národní 9, č. 2 * Ctihodná Marie Elekta Ježíšova: I. Čornejová, Tvar 1992, č. 43 * Stručné dějiny československé: M. Nodl, NK 1992, č. 48; I. Čornejová, LidN 23. 2. 1993; P. Čornej, Tvar 1993, č. 7 * Cesta po českých hradech a zámcích: P. Radosta, Tvar 1993, č. 49/50; P. Čornej, LidN 13. 1. 1994; I. Čornejová, Dějiny a současnost 1994, č. 1 * Josef Pekař: P. Čornej, LidN 28. 5. 1994, příl. Národní 9, č. 22; Z. Hojda, Dějiny a současnost 1994, č. 4; J. Procházka, Bohemia 1998, 39/1 * Století andělů a ďáblů: P. Matoušek, LidN 24. 11. 1994; A. Stich, LidN 21. 1. 1995, příl. Národní 9, č. 3; J. Brabec, NK 1995, č. 1; N. Savický ml., Respekt 1995, č. 8; M. Koldinský, Tvar 1995, č. 3; J. Rak, Dějiny a současnost 1995, č. 3 * Po proudu života: P. Kosatík, MfD 7. 2. 1997; M. Nodl, NK 1997, č. 1 + NK 1998, č. 7; M. Svatoš, Dějiny a současnost 1997, č. 2 + LF 1997, č. 1/2; J. Med, LitN 16. 7. 1997; R. Sak, Proglas 1997, č. 7; O. Mališ, LitN 1997, č. 48 + LitN 1998, č. 35; J. Marek, ČČH 1997, č. 2 * Čechové, kteří tvořili dějiny světa: M. Koldinská, MfD 15. 7. 1999 * Česká barokní pouť: J. Malura, Tvar 2002, č. 1; M. Škarpová, Studia Comeniana et historica 2002, č. 67/68; J. Vintr, Wiener Slavistisches Jahrbuch 2002, sv. 48; J. Mikulec, Acta Comeniana 2003, sv. 17 (41) * Cesty historikova myšlení: K. Bláhová, ČL 2003, č. 3; R. Ferstl, Dějiny a současnost 2003, č. 5; A. Chrobáková-Lněničková, Tvar 2003, č. 20; J. Horský, Dějiny-teorie-kritika 2004, č. 2 * Karel IV. a Itálie: M. Nyklová, Knižní novinky 2004, č. 17.
Rozhovor: Okénko do dílny historikovy, Obroda 1969, č. 16.
Nekrolog: P. Ovečka, Nový život (Roma) 1982, č. 9/10.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis R. Ferklová, 2001).

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995); Kateřina Bláhová (2006)
Aktualizace hesla: 11. 7. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu