Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Viktor KUDĚLKA

* 25. 2. 1929, Frýdlant nad Ostravicí  
 
 
Autor literárněvědných prací, teatrolog, divadelní a filmový kritik, esejista, publicista, překladatel a editor
 Od dětských let se věnoval ochotnickému herectví. Studoval na reálném gymnáziu v Místku (maturita 1949) a v letech 1949–1953 na brněnské filozofické fakultě češtinu a ruštinu (PhDr. 1965 diplomovou prací Karel Čapek v boji proti fašismu). V roce 1953 byl nejprve krátce lektorem ruštiny na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a téhož roku se stal aspirantem Slovanského ústavu (po reorganizaci 1964 Ústavu jazyků a literatur) ČSAV v Praze. Titul CSc. získal 1960 prací Ján Kollár a obrození Jihoslovanů. V letech 1963–1978 učil externě slovinštinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1964–1965 byl na studijním pobytu v Lublani a na filozofické fakultě tamní univerzity učil češtinu a českou literaturu. Po další reorganizaci pracoval od roku 1971 až po odchod do důchodu (1991) v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Od 90. let působil jako odborný poradce a externí dramaturg Městského divadla Brno, později také jako odborný spolupracovník Slezského divadla v Opavě.
 Publikoval v periodikách: Brněnský večerník, Slovanský přehled, Svobodné slovo, Rovnost, Tvorba, Slovenské divadlo, Romboid (Bratislava), Lidová demokracie, Divadlo, Česká literatura, Divadelní noviny, Literární měsíčník, Slavia, Kam v Brně a zejména v měsíčníku brněnského Městského divadla Dokořán. Napsal také řadu textů do programů k premiérovým představením téhož divadla (Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího, 1996; Tenesee Williams: Tramvaj do stanice Touha, 1996; William Shakespeare: Romeo a Julie, 1999; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, 2000; Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Les, 2000; Zdeněk Čermín: Libuša, 2001; Eric-Emmanuel Schmitt: Libertin, 2002; Samuel Beckett: Čekání na Godota, 2003; Anton Pavlovič Čechov: Racek, 2003; Nikolaj Vasiljevič Gogol: Hráči, 2003; Ray Cooney – John Chapman: Vydrž, miláčku, 2004; William Shakespeare: Bouře, 2005; Federico Fellini – Tomino Guerra – Tullio Pinelli: Ginger a Fred, 2005). Spolupracoval s Čs. televizí jako překladatel ze srbštiny a chorvatštiny a jako autor dokumentárních pořadů o českých hercích. Pro Státní, resp. Zemské divadlo Brno napsal společně s Antonínem Julínkem a Františkem Zacharníkem scénář slavnostního koncertu Zpěvohra slaví a baví (premiéra 1984 na scéně Reduty) a samostatně scénář činohry Já, truchlivý bůh (premiéra 1991 na scéně Divadélka na hradbách, podle Milana Kundery) aj. V periodiku Kam v Brně užívá šifru -vk-.
 Od počátku své publikační činnosti se Kudělka věnoval slovinské literatuře a okrajově i ostatním jihoslovanským literaturám, a to nejen jako badatel (časopisecké příspěvky, skripta, slovníky), ale také jako překladatel. Počínaje druhou polovinou 70. let začaly postupně převažovat jeho práce bohemistické, věnované zvláště divadlu. Esejisticky pojatá studie Perly paní O. probírá na podkladě českých operet z 30. a 40. let poetiku žánru. S ironizujícími sympatiemi pojmenovává a bohatě dokládá variace základních operetních klišé a zvláštní pozornost věnuje komice, jejíž výrazné uplatnění pokládá za specifický rys české operety. Zřetel ke snaze operety dojmout či rozesmát diváka předznamenal Kudělkův zájem o problematiku recepce uměleckého díla. Značnou pozornost kritickému ohlasu jednotlivých prací věnoval již ve skriptech Boje o české drama v letech 1918–1945, zcela jim pak zasvětil knihu Boje o KarlaČapka, v níž ve snaze demonstrovat šíři a mnohotvárnost recepce vrcholných děl Čapkovy tvorby klade důraz na vzájemnou protikladnost jednotlivých recenzí, kritik a pozdějších literárněvědných hodnocení. – Kudělka je rovněž autorem řady brožur o významných českých i zahraničních hercích. Medailony herců tvoří také podstatnou součást dvoudílného průvodce po starších českých filmech Hvězdy nad Barrandovem.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Slovník slovinských spisovatelů s nástinem hlavních vývojových etap slovinské literatury (skripta, 1967); Slovinská literatura 1, 2 (skripta, 1974, 1977); Perly paní O. Úvod do studia české operety (E 1976); Malý labyrint literatury (slovník pro mládež, 1982, s D. Karpatským, který není uveden; přeprac. a rozšíř. 1997); Boje o české drama v letech 1918–1945 (skripta, 1983); Slovník světových dramatiků. Jugoslávští autoři (skripta, 1984, s D. Karpatským a L. Novákovou); Boje o Karla Čapka (studie, 1987).
Překlady: I. Andrić: Cesta Aliji Djerzeleza (1962, též usp.) + Žena, která není (1967); D. Radović: Kapitán John Pipplefox (1964, s A. Wagnerovou); B. Kreft: Balada o poručíku a Marjutce (1965, prem. 1964, s B. Jičínským); A. Hieng: Fragment o neklidných nebožtících (1966, s B. Jičínským, též usp.); E. Kocbek: Kruté kruhy (1972, s J. Hiršalem, který není uveden); I. Cankar: Vidiny (1976, též usp.); F. Prešeren: Můj sen šel po hladině (1978, s J. Hiršalem, který není uveden, též usp.); A. Šoljan: Krátký výlet (1978); scénicky: I. Vojnović: Ekvinokce (1973).
Ostatní práce: Ladislav Pešek (1987); Jan Pivec (1989); Radovan Lukavský (1990); Marie Tomášová (1990); Václav Voska (1991); Ingrid Bergmanová (1991); Hvězdy nad Barrandovem 1, 2 (1994; 1. svazek s podtit. To byl český milovník, 2. svazek s podtit. Ženy jeho snů).
Účast v týmových pracích: Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od roku 1760. Biograficko-bibliografický slovník (1972); Slovník literární teorie (1977, rozšíř. 1984); Slovník literárních směrů a skupin (1977, rozšíř. 1983); Slovník jugoslávských spisovatelů (1979); Postavy brněnského jeviště 1–3 (1979, 1989, 1994); Slovník české literatury 1970–1981 (1985); Čeští spisovatelé 20. století (1985); Lexikon české literatury 1, 2 (1985, 1993); Kniha o Čapkovi (1988).
Příspěvky ve sbornících: Franku Wollmanovi k sedmdesátinám (1958); Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědná (1967, 1968, 1969, 1974, 1978, 1980, 1984); Na křižovatce umění (1973); Na přední stráži (1975); Literatura, umění, revoluce (1977); Štúdie z dejín svetovej slavistiky do polovice 19. storočia (Bratislava 1978); Československé přednášky pro VIII. mezinárodní sjezd slavistů v Záhřebu (rozmnož., 1978); Pocta Františku Palackému (1979); K počátkům slavistiky u Slovanů (1979); Zdeněk Nejedlý, klasik naší vědy a kultury (1979); K stopadesátému výročí úmrtí Josefa Dobrovského (1980); Umění a kritika (1980); Sborník z mezinárodní literárněvědné konference Bezručova Opava 1978 (1980); Pocta Josefu Dobrovskému. K demokratickým a internacionalistickým tradicím slavistiky (1982); České drama v epoše socialismu 1945–1981 (1982); Jiří Mahen – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1983); Živý odkaz Julia Fučíka (1983); Česká a slovenská literatura 1930–1980 v boji proti fašismu a válce (1984); Ve znamení Vladimíra Dostála (1985); Stav a úkoly václavkovského bádání v kontextu soudobé literární vědy a folkloristiky (1983; 1986); Vítězslav Nezval – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1986); Česká literatura v boji proti fašismu (1987); František Halas – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1987); Přírodní tematika v literatuře (1987); Tradice lidové slovesnosti v současné literatuře (1987); Kurt Konrad, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky, a literární kritika na Moravě (1988); Čtyřicet let literatury v Severomoravském kraji a aktuální problémy regionalismu 1945–1985 (1989); Česko-bulharské kulturní vztahy. Tradice a perspektivy bádání (1990); Karel Čapek (rozmnož., 1990); Česká historická próza 1945–1985 (1990); Městské divadlo Brno (ročenky, 1997–2003); Jan Grossman. Odkaz Jana Grossmana divadelníkům 3. Interpretace (1998); Jihoslovanské literatury v českém prostředí (1999); Bylo nebylo Satirické divadlo Večerní Brno (1999); Studie z literárněvědné slavistiky (1999) aj.
Uspořádal a vydal: I. Andrić: Žena, která není (1967); F. Langer: Divadelníkem z vlastní vůle (výbor, 1986); Orfeus v dešti (výbor ze slovinské moderní poezie, 1995).

LITERATURA

Knižně: K. Fialová: Viktor Kudělka (diplomová práce, FF MU Brno 2006).
Studie a články: K. Fialová: Slovenista Viktor Kudělka, sb. Oton Berkopec a česko-slovinské kulturní vztahy (2005).
Recenze: Perly paní O.: I. Osolsobě, G 13 1977, č. 1; Š. Vlašín, Tvorba 1977, č. 15 * Boje o Karla Čapka: A. Fetters, Kmen 1988, č. 3; J. Trávníček, Duha 1989, č. 1 (jaro); A. Jedličková, LM 1989, č. 9.
Rozhovor: J. Štěpaník, Kam v Brně 2007, č. 10.
Vzpomínky: V. Jestřáb in Brno – můj Amarkord (1997).
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)
Aktualizace hesla: 15. 11. 2007 (mvo)
Aktualizace bibliografie: 15. 11. 2007 (mvo)
 
zpět na hlavní stranu