Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jaroslav  MATĚJKA

* 9. 9. 1927, Ivančice 
† 17. 4. 2010, Praha 
 
Prozaik a scénárista
 Pocházel z rodiny živnostníka, otec byl za okupace vězněn. Matějka byl v téže době vyloučen z kvarty reálného gymnázia v Ivančicích. Od roku 1943 pracoval jako dřevorubec a lesní praktikant. Koncem války se účastnil partyzánských bojů. Od roku 1945 studoval Vyšší lesnickou školu v Hranicích (maturoval 1949), kde také po únoru 1948 byl tajemníkem Městského akčního výboru Národní fronty. Politicko-diplomatickou fakultu Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze ukončil v roce 1953. Poté krátce působil v krajském výboru KSČ v Praze a absolvoval vojenskou službu. Od roku 1954 byl vysokoškolským učitelem na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Praze (s výjimkou roku 1958, kdy byl za „nesprávné politické názory“ poslán na roční praktickou práci u vojska). V roce 1963 přešel do Ústavu dějin KSČ při ÚV KSČ, po jeho zrušení (1970) pracoval jako vědecký pracovník Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ až do jeho zániku roku 1990, kdy odešel do důchodu. Po roce 1990 žil střídavě v Praze a na Českolipsku, politicky byl činný v Levém bloku.
 Přispíval do periodik: Stráž lidu (Olomouc), Slovanský přehled (literární recenze, v době vysokoškolských studií), Rudé právo, Tvorba, Kmen, Literární měsíčník, Socialistické Československo, Svět v obrazech, po 1990 do Haló novin Obrysu-Kmene. Podle vlastních knih napsal scénáře k filmu Náš dědek Josef (1976, r. Antonín Kachlík, sc. + Antonín Kachlík) a k televizním seriálům Klement Gottwald (1986, r. Eugen Sokolovský) a Rodáci (1988, r. Jiří Adamec, sc. + Radovan Urban). Je rovněž autorem scénáře filmu Dvacátý devátý (1974, r. Antonín Kachlík, sc. + Antonín Kachlík) a podílel se i na seriálu celovečerních dokumentárních filmů z cyklu Potomci a předkové (Semena nenávisti, 1980, r. Drahoslav Holub; Opus pro smrtihlava, 1984, r. Karel Maršálek).
 Jako marxistický historik se Matějka zaměřoval na dějiny druhé světové války a na dělnické hnutí. Beletrii začal publikovat až na začátku 70. let. Jeho prvotinou byla humoristická próza s postavou moudrého lidového člověka, jehož filozofie vychází z životního optimismu a důvěry v socialismus. V epizodickém vyprávění knihy Náš dědek Josef se příhody hlavní postavy odvíjejí na pozadí kroniky života moravské vinařské vesnice a jsou koncipovány jako vzor příkladného života, jenž poukazuje na obecné hodnoty: smysl pro humor a optimistický postoj k životu. Následující dvojice románů zpracovává tematiku fašistické okupace (Rodáci a odrodilci) a politického boje let 1945–48 (Kam jdete, rodáci). Oba vycházejí z autorových konkrétních zkušeností a v obrazu postupného dozrávání gymnazisty Petra spojují žánrové rysy generačního románu a společensko-politické kroniky, zachycující dějinné události z jednostranného pohledu oddaného příslušníka komunistické strany. Novela Jakub Nemrava – o vyzrávání vesnického chlapce od studií přes vojenskou službu až po nalezení vhodného zaměstnání – navazuje na prvotinu především úsměvným humorem, jehož prostřednictvím autor chce nyní zobrazit střet morálních norem s realitou. Komické konflikty, dané hrdinovou pravdomluvností, konstruuje Matějka se záměrem ukázat širší obraz přítomné doby i různorodých prostředí a v mezích svého světového názoru satiricky kritizovat zejména politický dogmatismus v umění.
Po roce 1990 vydal několik humoristických próz (Už troubějí, Pane blázen, kolik je hodin?, Tatíček alkohol, Strýcové jdou do nebe), výbor fejetonů Páteční zamyšlení Jaroslava Matějky a jinotajné romány – Prezident o životě prezidenstkého páru na sklonku 90. let a biograficky laděný román Ztracená generace, věnovaný úsilí poválečného pokolení prosadit socialismus.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Náš dědek Josef (P humorist., 1973); Rodáci a odrodilci (R 1979); Kam jdete, rodáci (R 1981; oba romány souborně s tit. Rodáci, 1988); Jak to viděl Vejvoda (zpracování pamětí trenéra J. Vejvody, 1983); Jakub Nemrava (P humorist., 1984); Tři na konečné (P 1994); Už troubějí (PP humorist. 1994); Pane blázen, kolik je hodin? (PP humorist., 1997); Tatíček alkohol (P humorist., 1999); Páteční zamyšlení Jaroslava Matějky (FF 1999, rozšíř. 2000); Strýcové jdou do nebe (PP humorist., 2000); Prezident. Dichtung oder Wahrheit? (R 2002); Ztracená generace (R 2004).
Ostatní práce: Vztahy mezi státy socialistického světa – nový typ mezinárodních vztahů (přednáška, rozmnož., 1957); Na pokraji konce. Britská diplomacie 1939–1941 (monografie, 1963); Socialisté Jeho Veličenstva (monografie, 1964); K otázkám mírového soužití (materiály z celostátního semináře, 1964, s M. Králem a K. Károu); Světový poměr sil (brožura, 1965); Život sira Winstona (monografie o W. Churchillovi, 1968); Gottwald (monografie, 1971; zkrác. jako medailon s tit. Klement Gottwald, 1977); Machiavellistické etudy: Churchill, Roosevelt, De Gaulle, Hitler (1997); Andrea Bocelli (biografie 2000).
Příspěvek ve sborníku: Dílo Jaroslava Haška v boji za mír a pokrok mezi národy (1984).

LITERATURA

Studie a články: R. Pytlík: (medailon) in J. M. (nakladatelský tisk Čs. spisovatele, 1987, ed. V. Nejtek); H. Hrzalová: Dar konkrétního vidění, LM 1982, č. 7; táž: ref. Kam jdete, rodáci, LM 1983, č. 10; A. Hájková: doslov, in Náš dědek Josef (1987); J. Slomek: Tři kandidáti, LidN 23. 5. 1992.
Recenze: Náš dědek Josef: J. Hrabák, LM 1974, č. 4 * Rodáci a odrodilci: Š. Vlašín, Tvorba 1980, č. 16 * Jakub Nemrava: O. Chaloupka, Tvorba 1985, č. 4 * Tři na konečné: J. Nedoma, Naše pravda 1994, č. 19, příl. Pecka * Už troubějí: (hh) (H. Hrzalová), Haló noviny 28. 11. 1994 * Pane blázen, kolik je hodin?: (hh) (H. Hrzalová), Haló noviny 13. 3. 1997 * Tatíček alkohol: amk (A. Mikulášek), Haló noviny 14. 1. 2000, příl. Obrys-Kmen č. 2 * Páteční zamyšlení: H. Hrzalová, Haló noviny 2. 6. 1999 * Strýcové jdou do nebe: H. Hrzalová, Haló noviny 18. 5. 2000 * Prezident: D. Strož, Haló noviny 13. 12. 2002, příl. Obrys-Kmen, č. 50 (zde) * Ztracená generace: Josef Poláček, Haló noviny 22. 10. 2004, příl. Obrys-Kmen, č. 43 (zde).
Rozhovory: J. Trojanová, Čs. voják 1973, č. 11; J. Klempera, NK 1980, č. 1–2; V. Kolár, Haló noviny 16. 5. 1992; M. Černík in 33 životů (1994); V. Hrouda, Haló noviny 16. 6. 1994 + 2. 1. 1996.
K životním jubileím: M. Grebeníček, Haló noviny 11. 9. 1997; J. Zlomek, Naše pravda 2002, č. 34.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998)
Aktualizace hesla: 12. 3. 2008 (kb)
 
zpět na hlavní stranu