Slovník české literatury po roce 1945
Jaroslav MATĚJKA
* 9. 9. 1927, Ivančice
† 17. 4. 2010, Praha
Prozaik a scénárista
Pocházel z rodiny živnostníka, otec byl za okupace vězněn. Matějka byl v téže době vyloučen z kvarty reálného gymnázia v Ivančicích. Od roku 1943 pracoval jako dřevorubec a lesní praktikant. Koncem války se účastnil partyzánských bojů. Od roku 1945 studoval Vyšší lesnickou školu v Hranicích (maturoval 1949), kde také po únoru 1948 byl tajemníkem Městského akčního výboru Národní fronty. Politicko-diplomatickou fakultu Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze ukončil v roce 1953. Poté krátce působil v krajském výboru KSČ v Praze a absolvoval vojenskou službu. Od roku 1954 byl vysokoškolským učitelem na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Praze (s výjimkou roku 1958, kdy byl za „nesprávné politické názory“ poslán na roční praktickou práci u vojska). V roce 1963 přešel do Ústavu dějin KSČ při ÚV KSČ, po jeho zrušení (1970) pracoval jako vědecký pracovník Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ až do jeho zániku roku 1990, kdy odešel do důchodu. Po roce 1990 žil střídavě v Praze a na Českolipsku, politicky byl činný v Levém bloku.
Přispíval do periodik: Stráž lidu (Olomouc), Slovanský přehled (literární recenze, v době vysokoškolských studií), Rudé právo,
Tvorba, Kmen,
Literární měsíčník, Socialistické Československo, Svět v obrazech, po 1990 do Haló novin a Obrysu-Kmene. Podle vlastních knih napsal scénáře k filmu
Náš dědek Josef (1976, r.
Antonín Kachlík, sc. + Antonín Kachlík) a k televizním seriálům Klement Gottwald (1986, r. Eugen Sokolovský) a Rodáci (1988, r. Jiří Adamec, sc. + Radovan Urban). Je rovněž autorem scénáře filmu Dvacátý devátý (1974, r. Antonín Kachlík, sc. + Antonín Kachlík) a podílel se i na seriálu celovečerních dokumentárních filmů z cyklu Potomci a předkové (Semena nenávisti, 1980, r. Drahoslav Holub; Opus pro smrtihlava, 1984, r. Karel Maršálek).
Jako marxistický historik se Matějka zaměřoval na dějiny druhé světové války a na dělnické hnutí. Beletrii začal publikovat až na začátku 70. let. Jeho prvotinou byla humoristická próza s postavou moudrého lidového člověka, jehož filozofie vychází z životního optimismu a důvěry v socialismus. V epizodickém vyprávění knihy Náš dědek Josef se příhody hlavní postavy odvíjejí na pozadí kroniky života moravské vinařské vesnice a jsou koncipovány jako vzor příkladného života, jenž poukazuje na obecné hodnoty: smysl pro humor a optimistický postoj k životu. Následující dvojice románů zpracovává tematiku fašistické okupace (Rodáci a odrodilci) a politického boje let 1945–48 (Kam jdete, rodáci). Oba vycházejí z autorových konkrétních zkušeností a v obrazu postupného dozrávání gymnazisty Petra spojují žánrové rysy generačního románu a společensko-politické kroniky, zachycující dějinné události z jednostranného pohledu oddaného příslušníka komunistické strany. Novela Jakub Nemrava – o vyzrávání vesnického chlapce od studií přes vojenskou službu až po nalezení vhodného zaměstnání – navazuje na prvotinu především úsměvným humorem, jehož prostřednictvím autor chce nyní zobrazit střet morálních norem s realitou. Komické konflikty, dané hrdinovou pravdomluvností, konstruuje Matějka se záměrem ukázat širší obraz přítomné doby i různorodých prostředí a v mezích svého světového názoru satiricky kritizovat zejména politický dogmatismus v umění.
Po roce 1990 vydal několik humoristických próz (Už troubějí, Pane blázen, kolik je hodin?, Tatíček alkohol, Strýcové jdou do nebe), výbor fejetonů Páteční zamyšlení Jaroslava Matějky a jinotajné romány – Prezident o životě prezidenstkého páru na sklonku 90. let a biograficky laděný román Ztracená generace, věnovaný úsilí poválečného pokolení prosadit socialismus.
Po roce 1990 vydal několik humoristických próz (Už troubějí, Pane blázen, kolik je hodin?, Tatíček alkohol, Strýcové jdou do nebe), výbor fejetonů Páteční zamyšlení Jaroslava Matějky a jinotajné romány – Prezident o životě prezidenstkého páru na sklonku 90. let a biograficky laděný román Ztracená generace, věnovaný úsilí poválečného pokolení prosadit socialismus.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Náš dědek Josef (P humorist., 1973); Rodáci a odrodilci (R 1979); Kam jdete, rodáci (R 1981; oba romány souborně s tit. Rodáci, 1988); Jak to viděl Vejvoda (zpracování pamětí trenéra J. Vejvody, 1983); Jakub Nemrava (P humorist., 1984); Tři na konečné (P 1994); Už troubějí (PP humorist. 1994); Pane blázen, kolik je hodin? (PP humorist., 1997); Tatíček alkohol (P humorist., 1999); Páteční zamyšlení Jaroslava Matějky (FF 1999, rozšíř. 2000); Strýcové jdou do nebe (PP humorist., 2000); Prezident. Dichtung oder Wahrheit? (R 2002); Ztracená generace (R 2004).Ostatní práce: Vztahy mezi státy socialistického světa – nový typ mezinárodních vztahů (přednáška, rozmnož., 1957); Na pokraji konce. Britská diplomacie 1939–1941 (monografie, 1963); Socialisté Jeho Veličenstva (monografie, 1964); K otázkám mírového soužití (materiály z celostátního semináře, 1964, s M. Králem a K. Károu); Světový poměr sil (brožura, 1965); Život sira Winstona (monografie o W. Churchillovi, 1968); Gottwald (monografie, 1971; zkrác. jako medailon s tit. Klement Gottwald, 1977); Machiavellistické etudy: Churchill, Roosevelt, De Gaulle, Hitler (1997); Andrea Bocelli (biografie 2000).
Příspěvek ve sborníku: Dílo Jaroslava Haška v boji za mír a pokrok mezi národy (1984).
LITERATURA
Studie a články: R. Pytlík: (medailon) in J. M. (nakladatelský tisk Čs. spisovatele, 1987, ed. V. Nejtek); H. Hrzalová: Dar konkrétního vidění, LM 1982, č. 7; táž: ref. Kam jdete, rodáci, LM 1983, č. 10; A. Hájková: doslov, in Náš dědek Josef (1987); J. Slomek: Tři kandidáti, LidN 23. 5. 1992.Recenze: Náš dědek Josef: J. Hrabák, LM 1974, č. 4 * Rodáci a odrodilci: Š. Vlašín, Tvorba 1980, č. 16 * Jakub Nemrava: O. Chaloupka, Tvorba 1985, č. 4 * Tři na konečné: J. Nedoma, Naše pravda 1994, č. 19, příl. Pecka * Už troubějí: (hh) (H. Hrzalová), Haló noviny 28. 11. 1994 * Pane blázen, kolik je hodin?: (hh) (H. Hrzalová), Haló noviny 13. 3. 1997 * Tatíček alkohol: amk (A. Mikulášek), Haló noviny 14. 1. 2000, příl. Obrys-Kmen č. 2 * Páteční zamyšlení: H. Hrzalová, Haló noviny 2. 6. 1999 * Strýcové jdou do nebe: H. Hrzalová, Haló noviny 18. 5. 2000 * Prezident: D. Strož, Haló noviny 13. 12. 2002, příl. Obrys-Kmen, č. 50 (zde) * Ztracená generace: Josef Poláček, Haló noviny 22. 10. 2004, příl. Obrys-Kmen, č. 43 (zde).
Rozhovory: J. Trojanová, Čs. voják 1973, č. 11; J. Klempera, NK 1980, č. 1–2; V. Kolár, Haló noviny 16. 5. 1992; M. Černík in 33 životů (1994); V. Hrouda, Haló noviny 16. 6. 1994 + 2. 1. 1996.
K životním jubileím: M. Grebeníček, Haló noviny 11. 9. 1997; J. Zlomek, Naše pravda 2002, č. 34.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998)
Aktualizace hesla: 12. 3. 2008
(kb)
Aktualizace bibliografie: 12. 3. 2008
(kb)