Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk










 Aleš PRESLER

* 14. 9. 1956, Praha 
 
Prozaik, publicista
 Otec byl dělník. Po vyučení v odborném učilišti tiskárny Svoboda (1972–1976) Presler pracoval (kromě několika měsíců v tiskárně Technické ústředny spojů) jako sazeč a od 1980 jako korektor-revizor v novinářských závodech Mír. V letech 1977–1978 byl – místo vojenské služby – zaměstnán u Inženýrských a průmyslových staveb jako pomocný dělník na stavbě pražského Jihozápadního Města. V letech 1989–1990 byl vedoucím oddělení tisku v tiskárně Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, poté krátce šéfredaktorem nakladatelství Orfeus, technickým ředitelem týdeníku Progres (1991), vedoucím vnitropolitické rubriky v Zemědělských novinách (1992) a krátkodobě rovněž působil na jiných redaktorských místech (mj. Telegraf). Od roku 1994 pracoval jako televizní redaktor stanice Kabel plus a v letech 1998–2007 byl šéfredaktorem měsíčníku městské části Praha 7 Hobulet (Holešovice – Bubeneč – Letná); v roce 2000 se toto periodikum vyčlenilo ze struktury Úřadu městské části a stalo se samostatnou organizací pod názvem Vydavatelství Hobulet.
 V osmdesátých letech publikoval povídky, kulturní a politicko-společenské komentáře a glosy v Zemědělských novinách (1980 zde debut), Tvorbě, Mladé frontě, Práci, Rudém právu, Svobodném slově (1986 zde na pokračování detektivní próza Smrt mezi řádky), později příležitostně v Ahoji na sobotu, Kladenském deníku aj. Užíval šifru AP.
 Presler vstoupil do literatury v kontextu skupiny mladých prozaiků, které na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let sbližovalo společné téma revoltujícího mladého hrdiny, nesnadno hledajícího sama sebe, vlastní cestu ze světa stereotypů, konvencí a lží (Martin Bezouška, Petr Hájek, Ludvík Němec, Zdeněk Rosenbaum, Vít Stuchlý, Zdeněk Zapletal aj.). Hrdinou první z jeho autobiograficky laděných, sebeironických próz (Beatles se stejně rozpadli) je sazeč, který se provokujícím vzhledem, živelnou kritikou všeho strnulého a spontánním rozhodnutím být vždy svůj neustále dostává do konfliktů s okolím: ať v rovině profesní, či v osobním životě prostoupeném značnými citovými zmatky. Obdobně koncipovaná ústřední postava prózy Pěna lavíruje již mezi revoltou a pohodlím konformity a zvolna přistupuje na kompromisy v pracovním i rodinném životě. Kompozičně jsou obě Preslerovy prózy nekomplikovaným, chronologicky řazeným záznamem jednotlivých epizod, ztvárněných se zřejmou snahou o civilní, hovorový tón, který by se lexikem, syntaxí, metaforikou a slovním humorem přibližoval jazyku mladé generace.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Beatles se stejně rozpadli (P 1982); Pěna (P 1990).

LITERATURA

Studie a články: V. Stuchlý: Doslov, in A. P., Beatles se stejně rozpadli (1982).
Recenze: Beatles se stejně rozpadli: J. Navrátil, NK 1982, č. 39; Z. Heřman, MF 30. 11. 1982; S. Juga, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 48; J. Lukeš, SvSl 10. 3. 1983; Š. Vlašín, NK 1983, č. 1–2; L. Machala, KultM 1983, č. 3 * Pěna: ova, NK 1990, č. 29; pv, Polední expres 26. 9. 1990; A. Miklušťáková, Tvar 1991, č. 1; J. Chuchma, Iniciály 1991, č. 13.
Rozhovor: A. Čort, MF 23. 9. 1982.
Nekrolog: M. Faltýn, blog iDnes 26. 3. 2019 (zde).
Autor hesla: Milena Vojtková (1998, 2008)
Aktualizace hesla: 15. 4. 2019 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 15. 4. 2019 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu