Slovník české literatury po roce 1945

Zdeňka TICHÁ

* 31. 12. 1927, Jindřichův Hradec

† 9. 10. 1984, Praha

Literární historička a editorka

Pochází z rodiny lesního úředníka. Po odborné škole pro ženská povolání, škole užitých umění a Masarykově státním ústavu ke vzdělávání učitelek (maturita 1949) studovala Tichá češtinu a dějepis na PedF a FF brněnské univerzity. Studium ukončila 1953 diplomovou prací Kramářská píseň jako prostředek boje lidových mas proti pobělohorskému tmářství a od téhož roku až do smrti pracovala v Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Kandidátskou disertační práci Básnické dílo Hynka z Poděbrad obhájila 1962 (CSc.).

Pravidelně přispívala zejména do České literatury, Časopisu Matice moravské, Časopisu Moravského muzea (1969 zde studie „Barokní gotika“ a „barokní gotik“ Bridel, též sep.), Hosta do domu, Slova a slovesnosti a Listů filologických. Ojediněle, prakticky jen při práci na slovníkových heslech, používala šifer zt a zdt.

Rozsáhlá časopisecká i knižní vědecká práce Zdeňky Tiché vycházela výhradně z historického a teoretického studia starší české literatury, především humanistické a barokní. Stav českého písemnictví daného období a jeho souvislosti s evropskou literaturou i jinými druhy umění Tichá sledovala nejčastěji na tvorbě předních českých lyrických básníků, jimž také věnovala monografické studie. Zkrácená verze autorčiny disertační práce, která vyšla pod názvem Dvě kapitoly o básnickém díle Hynka z Poděbrad, je pokusem o potvrzení autorství a obhajobou básnických kvalit nejvýraznější osobnosti české renesanční poezie. Z konkrétního obsahového, jazykového, stylistického i metrického rozboru vyrůstá studie o významné veršované památce 17. století Felix Kadlinský a jeho Zdoroslavíček. Přesnější vymezení vztahu českého textu k německé Speeově předloze pomohlo autorce vysledovat originalitu básnického díla Felixe Kadlinského, jeho inspiraci lidovou tvorbou, úsilí o srozumitelnost jako obecný rys české barokní poezie i proces postupného zesvětšťování lyriky. Širší pohled na vývoj českého pobělohorského básnictví přináší studie Česká poezie 17. a 18. století. Analýza duchovní i světské veršované produkce dokládá dobový příklon tzv. vyšší, oficiální literatury k lidové a pololidové tvorbě, ale také význam některých druhů barokní poezie pro rozvoj moderní české milostné a přírodní lyriky. Osobnosti autora, který nejvýrazněji skloubil tehdejší požadavek náročnosti a srozumitelnosti umění, Tichá věnovala monografii Adam Václav Michna z Otradovic. Studii, jejímž základem je vedle shrnutí poznatků o české a světové barokní literatuře a životopisné kapitoly především rozbor básníkových mysticko-erotických skladeb, doplňuje první kritické vydání jeho literárního díla. Versologickým problémům určila Tichá studie, v nichž sledovala vývoj bezrozměrného verše a souvislosti změn formy se změnami obsahovými (Staročeské básně 14. a 15. století složené bezrozměrným veršem, Staročeské básně složené bezrozměrným veršem. 2. polovina 15. století do 17. století). Od poloviny 70. let se Tichá věnovala také popularizaci starší české literatury (Cesta starší české literatury, kapitoly o literární tvorbě do konce 18. století v Průvodci po dějinách české literatury).
Významnou součástí vědecké práce Zdeňky Tiché byla její editorská činnost.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře. Dvě kapitoly o básnickém díle Hynka z Poděbrad (studie, 1964); Staročeské básně 14. a 15. století složené bezrozměrným veršem (studie, 1969); Staročeské básně složené bezrozměrným veršem. 2. polovina 15. století do 17. století (studie, 1969); Felix Kadlinský a jeho Zdoroslavíček (studie, 1973); Česká poezie 17. a 18. století (studie, 1974); Adam Václav Michna z Otradovic (studie s ukázkami z díla, 1976); Průvodce po dějinách české literatury (1976, s J. Hrabákem a D. Jeřábkem; přeprac. 1978); Cesta starší české literatury (monografie, 1984).
Ostatní práce: Janáčkovo Brno 1979 (zpráva o janáčkovské slavnosti s fotodokumentací, 1979).
Účast v týmových pracích: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu (1957); Dějiny české literatury 1 (1959); Slovník českých spisovatelů (1964); Lexikon české literatury 1 (1985), 2/1 a 2/2 (1993).
Příspěvky ve sbornících: Rodné zemi (1958); Sbornik otvetov na voprosy po literaturovedeniju (Moskva 1958); Bedřich Václavek (1963); Teorie verše 1, 2 (1966, 1968); O barokní kultuře (1968); Literárněvědné studie (1972).
Uspořádala a vydala: Verše bolesti, posměchu i vzdoru (1958); Satira na čtyři stavy (1958); Veršované skladby Neuberského sborníku (1960); Verše o pernikářství (1964); Smutní kavaleři o lásce (1968); Růže, kterouž smrt zavřela (1970); Bavor Rodovský z Hustiřan: Kuchařství to jest Knížka o rozličných krmích, kterak se užitečně s chutí strojiti mají, jakožto zvěřina, ptáci, ryby a jiné mnohé krmě (1975); Kroniky válečných dob (1975); Lékařské knížky Mistra Křišťana z Prachatic z mnohých vybrané (1975); Hynek z Poděbrad: Spisování slavného frejíře (1978); J. A. Komenský: Píseň písní Šalamounových (1980); Tristram a Izalda (1980); J. Černý: Knieha lékarská, kteráž slove herbář aneb zelinář (1981); Jak staří Čechové poznávali svět (1986).

LITERATURA

Bibliografie: M. Stádníková: Soupis díla Zdeňky Tiché, ČL 1985, č. 5.
Studie a články: L. Pavera: Na okraj literárněvědného odkazu Zdeňky Tiché, in Žena – jazyk – literatura (1996); J. Malura: Jak dnes vydávat českou barokní hymnografii?, ČL 2005, č. 1.
Rezence: Dvě kapitoly o básnickém díle Hynka z Poděbrad: K. Palas, LF 1964, č. 2 * Staročeské básně 14. a 15. století složené bezrozměrným veršem +Staročeské básně složené bezrozměrným veršem. 2. polovina 15. století do 17. století: E. Petrů, ČL 1970, č. 5/6; E. Petrů, LF 1970, č. 4; T. Eekman, Slavia 1971, č. 3 * Felix Kadlinský a jeho Zdoroslavíček: B. Beneš, LF 1974, č. 3; E. Petrů, ČL 1974, č. 3 * Česká poezie 17. a 18. století: C. Hernas, ČL 1975, č. 6; E. Petrů, LF 1975, č. 4 * Adam Václav Michna z Otradovic: J. Hanzal, ČL 1978, č. 6 * Cesta starší české literatury: R. Šťastný, LM 1986, č. 3.
Nekrology: J. Hrabák, ČL 1985, č. 5; M. Nedvědová, LF 1985, č. 3.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis: M. Sládek 2001).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Markéta Trávníčková (1998)

Aktualizace hesla: 30. 5. 2006 (kb)

Aktualizace bibliografie: 30. 5. 2006 (kb)

zpět na hlavní stranu