Vojtěch ZAMAROVSKÝ
Od dětství se Zamarovský zajímal o dějepis, zeměpis a jazyky, rozšiřoval si vzdělání pomocí soukromých učitelů a zájezdů do ciziny. Po maturitě na trenčínském gymnáziu (1938) se přihlásil na Vysokou školu obchodní v Praze, 1939 se však vrátil na Slovensko a v Bratislavě absolvoval Právnickou fakultu (JUDr. 1943). Ve studiích pokračoval na Vysoké škole obchodní v Bratislavě (1943–1946) a v Praze (1946–1948). Pracoval ve Slovenské národní bance v Bratislavě (1943–1945) a na Pověřenectvu průmyslu (1945–1946). 1946–1951 byl zaměstnán v pražském Úřadu předsednictva vlády a 1951–1953 ve Státním plánovacím úřadu; zároveň od 1948 přednášel dějiny hospodářství na na různých vysokých školách. Od 1953 pracoval v administrativě Státního nakladatelství krásné literatury a umění (SNKLU), 1956 přešel do svobodného povolání a od té doby se věnoval spisovatelské a překladatelské činnosti. Podnikl množství cest po světě, zvláště po Itálii, Řecku, Turecku, Egyptě, Iráku, USA a SSSR.
Časopisecky publikoval jen ojediněle, zpravidla rozhovory a anketní příspěvky. V 50. letech přispíval odbornými články do ekonomických periodik. Od roku 1963 spolupracoval s Československým, resp. Českým a Slovenským rozhlasem v Praze a v Bratislavě. Na základě jeho děl vznikla řada dokumentárních filmů a seriálů, většinou spolupracoval na jejich scénáři a účastnil se natáčení v daných lokalitách, v některých z nich vystupoval jako průvodce: mj. Po stopách Hérodota (seriál, 7 dílů, Praha 1969, autor scénáře); Na počátku byl Sumer (seriál, 6 dílů, Ostrava 1970–1971); Sedm divů světa (seriál, 7 dílů, Praha 1979); Po stopách Aeneových (seriál, 3 díly, Praha 1980, koprodukce NSR, autor scénáře); Hrdinové starověkých mýtů (seriál, 13 dílů, Praha 1984, koprodukce NSR); Veľké civilizácie staroveku očami Vojtecha Zamarovského (seriál, 13 dílů, Bratislava 1988, autor scénáře). Dokumentární film režisérky E. Boldišové Chcem sa vrátiť (Bratislava 1998) shrnul nejen Zamarovského dílo, vypovídá i o jeho touze vrátit se na Slovensko.
Zamarovský psal od první poloviny 60. let souběžně v češtině i slovenštině, většina jeho knih však vyšla nejdříve česky. Svou tvorbou výrazně přispěl k ustavení a rozvoji české a slovenské literatury faktu jako svébytné žánrové a tematické oblasti na rozhraní beletrie a vědecké popularizace. K široké čtenářské oblibě jeho knih přispívá kultivovaný styl, kompoziční vynalézavost a nenásilné zdůraznění aktuálních stránek historie. Autor dbá, aby jeho podání bylo v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky; studium obsáhlé odborné literatury je mu prvním krokem přípravy ke zvládnutí tématu, po němž vždy následuje kritická konfrontace starších tvrzení s osobním poznáním (studijní cesty po místech vykopávek i světových galeriích a muzeích, konzultace s odborníky). Nová vydání jeho knih pak jsou zpravidla vydáními revidovanými a doplněnými. Tematicky se Zamarovský zaměřoval na starověk (antika, dějiny starého Egypta, Mezopotámie a Blízkého východu). Zpočátku využíval postupů příznačných pro cestopis, biografii a reportáž, a stal se tak průkopníkem žánrů nazývaných „historický cestopis“ (Za sedmi divy světa) a „archeologická detektivka“ (Za tajemstvím říše Chetitů, Objevení Tróje, Na počátku byl Sumer). Podobně jako populární americký publicista
C. W. Ceram, přitom však s větší faktografickou spolehlivostí přibližoval starověké dějiny prostřednictvím dramatických životních osudů slavných archeologů a vědců (především
Bedřicha Hrozného a Heinricha Schliemanna). První část knihy o Tróji, která je prozaickým převyprávěním
Homérových epických básní, současně předznamenala tu linii Zamarovského díla, která usiluje o zpřístupnění starověkého literárního odkazu dnešku (Gilgameš, Aeneas, Sinuhet). Antika je pro Zamarovského ústředním tématem, vedle knihy o historii vykopávek v kulturním středisku starověkého Řecka a o proměnách olympijské myšlenky (Vzkříšení Olympie) jí věnoval i dvě práce syntetizujícího rázu soustřeďující se hlavně na vylíčení postupného kulturního vzestupu Řeků a Římanů a na zhodnocení jejich civilizačního přínosu (Dějiny psané Římem, Řecký zázrak). V posledním období se Zamarovský zaměřil i na dějiny starého Egypta. Kniha Jejich veličenstva pyramidy obsahuje kromě přehledného výkladu o původu, funkcích a historických proměnách architektury pyramid také polemiku s různými pseudovědeckými teoriemi. Těžiště „slovníku ke čtení“ Bohové a hrdinové antických bájí tkví v příběhově pojatých heslech o protagonistech řecké mytologie. Téma obdobné publikace Bohové a králové starého Egypta sice již neposkytovalo tolik příležitosti k epice, obě knihy však spojuje snaha doprovodit výklad pojmů a jmen i přehledem hlavních výtvarných, literárních a hudebních děl na dané téma.
Zamarovský rovněž překládal z němčiny, angličtiny, francouzštiny a latiny (většinou do češtiny, občas i do slovenštiny).
BIBLIOGRAFIE
Literatura faktu: Za sedmi divy světa (slovensky s tit. Za siedmimi divmi sveta, Bratislava 1960; přeprac. 1964; dopl. 1975; česky: 1963, přeprac. 1967; dopl. 1980, přel. M. Zamarovská); Za tajemstvím říše Chetitů (1961; slovensky s tit. Za tajomstvom ríše Chetitov, Bratislava 1963; dopl. 1974); Objevení Tróje (1962; slovensky s tit. Objavenie Tróje, Bratislava 1962; dopl. 1967); Bohové a hrdinové antických bájí (1965; 1. rozšíř. 1970; 2. rozšíř. 1982; slovensky s tit. Bohovia a hrdinovia antických bájí, Bratislava 1969; dopl. 1980); Na počátku byl Sumer (1966; přeprac. 1983; uprav. 1996; slovensky s tit. Na počiatku bol Sumer, Bratislava 1966; dopl. 1984); Dějiny psané Římem (1967; dopl. 1995; slovensky s tit. Dejiny písané Rímom, Bratislava 1971); Řecký zázrak (1972; slovensky s tit. Grécky zázrak, Bratislava 1974); Jejich veličenstva pyramidy (1975; přeprac. 1986; slovensky s tit. Ich veličenstvá pyramídy, Bratislava 1977); Vzkříšení Olympie (slovensky s tit. Vzkriesenie Olympie, Bratislava 1978; dopl. 1986; česky: 1980, překl. M. Zamarovská); Bohové a králové starého Egypta (1979; slovensky s tit. Bohovia a králi starého Egypta, Bratislava 1986); Návrat do staroveku: Po stopách vlastných kníh (Bratislava 1992).
Překlady a adaptace: J. J. Rousseau: Rozprava o politické ekonomii (1956, s P. Stránským; poté bez spolupřekladatele ve výboru Rozpravy, 1978; rozšíř., 1989); E. Fischer – L. Eislerová: Princ Eugen (1958); Hlavní buržoazní a maloburžoazní ekonomické názory v Západním Německu (1958, s. L. Bielem); J. Kuczynski: Studie o krásné literatuře a politické ekonomii (1958, s. P. Stránským); R. Petershagen: Svědomí (1958, 2. vyd. s tit. Vzpoura svědomí, 1962); F. Quesnay: Ekonomická tabulka a jiné ekonomické spisy (1958); M. P. Cato: O zemědělství (1959); K. Kautsky: Agrární otázka (1959); S. Leacock: Arkadská dobrodružství horních deseti tisíc (1959; s tit. Pochybné podniky, 1995); C. W. Ceram: Bohové, hroby a učenci (1961); Utopisti (slovensky, Bratislava 1961, též ed.); K. Bruckner: Zlatý faraon (1962; slovensky, Bratislava 1965); M. Z. Goném: Ztracená pyramida (1963); L. N. Lavolle: Stopa v poušti (1967); Epos o Gilgamešovi (přebásnění, slovensky, Bratislava 1972, podle filolog. překladu L. Matouše); J. W. Goethe – F. Schiller: Korespondence (1975); Gilgameš (prozaické převyprávění mezopotámské lit. památky pro ml., slovensky, Bratislava 1975; česky 1976); Aeneas (prozaické převyprávění Vergiliovy Aeneidy pro ml., 1981); Sinuhet (převyprávění staroegyptské památky pro ml., 1985; slovensky, Bratislava 1987).
Ostatní práce: Slovensko v pětiletém plánu (1949); Socialistické rozmiesťovanie výrobných sil (Bratislava 1950); Zásady, metodika a organizácia socialistického plánovania (Bratislava 1953); Kontrola – podstatná a neoddeliteľná súčiastka socialistického plánovania (Bratislava 1954).
Sebrané spisy: Slovensky, 12 svazků (zařazeny i adaptace Gilgameš, Aeneas, Sinuhet), 1999–2003.
LITERATURA
Bibliografie: Ľ. Strohnerová: Cestovateľ stáročiami. Personálna bibliografia Vojtecha Zamarovského (Trenčín 1999).
Knižně: sb. Život a dielo Vojtecha Zamarovského (Trenčín 1999, ed. I. Veliký); P. Toufar: Cestovatel na perutích času Vojtěch Zamarovský (2004).
Studie a články: J. Poliak: Vecná literatúra, literatúra faktu, non-fiction na programe dňa, Knižná kultúra (Bratislava) 1965, č. 2–4; J. Poliak: Československý Ceram, Čitateľ (Bratislava) 1968, s. 216; M. Jurčo: Zákruty a míľniky na štvrtstoročnej cestě slovenskej literatúry faktu III., ZM 1975, s. 687; heslo V. Z. in Encyklopédia slovenských spisovateľov 2 (Bratislava 1984); N. Vokušová: Cesta do historie vede přes hory knih, in sb. Slovensko-české osudy (2001; zde).
Recenze: Za sedmi divy světa: am, Pravda (Bratislava), 4. 11. 1960, M. Šútovec, Slovenské pohľady (Bratislava) 1964, č. 10 * Za tajemstvím říše Chetitů: E. F. Míšek, Plamen 1962, č. 2; M. Rektorisová, LitN 1962, č. 9; P. Kuklica, Slovenské pohľady (Bratislava) 1962, č. 3; J. Burian, Listy filologické 1963, s. 177 * Objevení Tróje: V. Stanovský, Kulturní tvorba 1963, č. 5; H. Ponická, ZM 1963, s. 407; P. Kuklica, Kultúrny život (Bratislava) 1963, č. 11 * Na počátku byl Sumer: V. Petrík, Slovenské pohľady (Bratislava) 1966, č. 11; A. Vallašek, ZM 1966, s. 573; K. Wlachovský, Kultúrny život (Bratislava) 1967, č. 15 * Bohové a hrdinové antických bájí: V. Vavřínek, LitN 1966, č. 1; J. Špaňár, Slovenské pohľady (Bratislava) 1969, č. 10 * Dějiny psané Římem: mr (= M. Rektorisová), HD 1968, č. 1; I. Thurzo, Slovenské pohľady (Bratislava) 1968, č. 5 * Řecký zázrak: Š. Drug, ZM 1976, s. 135 * Jejich veličenstva pyramidy: J. Pecháček, LM 1976, č. 4; M. Jurčo, Romboid (Bratislava) 1978, č. 12 * Gilgameš: O. Chaloupka, ZM 1977, s. 348.
Rozhovory: K. Dašková, ZM 1966, s. 562; K. Hvížďala, ZM 1974, s. 463; J. Poliak in Rozhovory o literatúre pre mládež (Bratislava 1978); H. Benediková, ZM 1980, s. 28; E. Boldišová, Kultúra (Bratislava) 1998, č. 5; P. Taněv, Reflex 2001, č. 38 (zde).
Nekrology: F. Cinger, Právo 28. 7. 2006; (spa) (M. Spáčilová), MFD 28. 7. 2006; O. Neff, LidN 5. 8. 2006; D. Machala, Slovenské pohľady (Bratislava) 2006, č. 10.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRDatabáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Klub priaťelov Vojtecha Zamarovského
Osobnosti.sk