Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Miloslav STINGL

* 19. 12. 1930, Bílina 
 
 
Etnolog, cestovatel, autor literatury faktu a próz pro děti a mládež
 

Vyrůstal v rodině důlního technika. Obecnou školu absolvoval v rodišti, po nuceném odchodu rodiny z pohraničí (1938) začal v roce 1941 studovat na reálném gymnáziu v Rakovníku; od roku 1945 pak navštěvoval gymnázium v Karlových Varech (maturita 1950). Během středoškolských studií působil v karlovarském pěvecko-recitačním souboru Rébuz a vlastními verši se podílel na jeho repertoáru; spolupracoval též s literární redakcí západočeského vysílání Československého rozhlasu. Na Právnické fakultě UK v Praze vystudoval mezinárodní právo (1950–1954, JUDr. 1967) a poté působil ve funkci osvětového inspektora pro umění Krajského národního výboru v Karlových Varech. Od roku 1956 studoval (zpočátku při zaměstnání) etnografii a folkloristiku na Filozofické fakultě UK. Již během studia se zaměřil na mimoevropskou etnologii; absolvoval roku 1960 prací Náboženské představy jihoamerických Araukanů. V letech 1960–1962 působil jako odborný asistent katedry geografie na Pedagogickém institutu v Karlových Varech, 1962–1972 jako odborný pracovník odboru rozvojových zemí v Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd. Po roce 1972 se již zcela věnoval literární tvorbě a pokračoval v badatelské a popularizační činnosti, spojené s četnými dlouhodobými cestami. V padesátých letech navštívil Kavkaz, od šedesátých let opakovaně pobýval v Americe, Austrálii a Oceánii. Na cestách úhrnem strávil téměř dvacet let a navštívil 151 zemí. Vykonal celkem 15 cest kolem světa (čtrnáctou v letech 1997–1998, poslední v roce 2008). V letech 1963–1968 byl místopředsedou Československo-latinskoamerické společnosti, je členem mezinárodních etnologických společností při UNESCO v Paříži (Societé des Américanistes a Societé des Océanites). Studijně i pracovně pobýval na univerzitách i vědeckých pracovištích v USA (1967 RISM – Research Institute for the Study of Man v New Yorku, 1969 Texaská univerzita Austin, 1971 UCLA – Kalifornská univerzita v Los Angeles, Balboa Museum v San Diegu), na Kubě, v Mexiku a v Německu, významné jsou jeho výzkumné pobyty mezi národy a kmeny Indiánů, Polynésanů, Eskymáků a Papuánců; indiánský kmen Kikapů z Oklahomy (USA) roku 1971 Stingla za právní rady, poskytnuté při jeho dřívějším výzkumném pobytu, zvolil svým čestným náčelníkem a udělil mu jméno Okima. – Stinglovy popularizační práce dosáhly desítek reedic a patří rovněž k nejpřekládanějším českým titulům svého žánru, vydávaným v desítkách zemí celého světa.

 Od dětství přispíval verši do Mladého hlasatele, Rakovnických novin a dalšího regionálního tisku, v padesátých letech otiskoval články a povídky v západočeských krajských novinách Stráž míru (mj. kapitoly z nevydaných knih Dobrodružství dalekých hor Písně o Ajastanu). Odbornými a popularizačními články přispíval do časopisů Lidé a země, Dějiny a současnost, Mezinárodní politika; roku 1963 spolu s dalšími založil měsíčník Latinská Amerika. – Rozsáhlá je Stinglova spolupráce s televizí a rozhlasem. Podle jeho námětů vznikla v polovině šedesátých let řada cestopisných pořadů (Země bez hrobů; Stopy vedou do hor, 1965), připravil a moderoval pravidelný pořad Klub cestovatelů (od 1985, r. Miloš Slonek), byl spoluautorem 7. dílu seriálu Křížem krážem a pořád na cestě (1967, r. Roman Vávra, sc. + Miloslav Vávra a Roman Vávra), pro bratislavské studio natočil seriál věnovaný indiánským kulturám (Predkovia a potomci Winnetoua, 1985–1986, r. Milan Čorba). Jako odborný poradce spolupracoval na české verzi seriálu Arthura Charlese Clarka Lidé, země, kontinenty (1985) a kanadského seriálu Archivy času; s německou televizní společností ARD natočil třiatřicetidílný seriál Na cestách s dr. Miloslavem Stinglem (1993–1994, r. M. Zergiebel), jehož zkrácená, dvanáctidílná verze vyšla na videokazetách s titulem Kolem světa s Dr. Miloslavem Stinglem (Ústí n. Labem 1997, r. Jiří Bálek a Josef Formánek). Podílel se na sérii cestopisných dokumentů televize Nova Nová cestománie (2005). Byl též hostem několika televizních pořadů, rozhovory poskytl např. v cyklu Na plovárně (ČT 2003), Všechnopárty (ČT 2006) nebo Rozhovory na konci světa (TV Metropol 2012); byly mu věnovány samostatné díly cyklů České televize GEN (2001) a 13. komnata (2010). – Pro rozhlas Stingl připravoval v padesátých letech relace věnované významným kulturním osobnostem spjatým se Západočeským krajem. V cestopisné relaci Obrázky ze světa přibližoval v letech 1960–1962 svou cestu na Kavkaz, přispíval rovněž do publicistických relací Zrcadlo kultury, Stopy–fakta–svědectví a Meteor. Je autorem adaptací rozhlasových pohádek na indiánské folklorní motivy (Želva s flétnou, 1961; O kouzelné kravičce a červené perle, 1963; Opičák Mazabi, 1964). Pro rozhlas upravil kečuánské drama Ollantay (1961, překl. Otakar J. Janota), jeho volné zpracování se pak stalo i předlohou libreta stejnojmenné opery Jana Bedřicha (prem. 1980). Nerealizovány zůstaly scénáře celovečerních filmů psané pro Státní film Praha Eržika se vdává Cizí peníze. Stingl participoval na řadě etnologických výstav, mj. na putovním projektu využívajícím spolu s jeho materiály též exponáty a fotodokumentaci z cest Jiřího Hanzelky, Miroslava Zikmunda a Rudolfa Švaříčka (Tamtamy času: Tajemná Indonésie – Nová Guinea, 2002–2007, mj. Národní muzeum v Praze).
 Literární tvorba etnologa Miloslava Stingla je zaměřena převážně na přiblížení a zpřístupnění kultur Ameriky a Oceánie. Cestovatelské prožitky se v ní prolínají se snahou popularizovat nejnovější vědecké poznatky a reportážními postupy popsat minulost, současný život i potenciální budoucnost sledovaných etnik. Historický přístup převládá zvláště v pracích věnovaných původním i zavlečeným obyvatelům Ameriky a Polynésanům (Indiáni bez tomahavků, Indiánský běžec, Indiáni, černoši a vousáči, Černí bohové Ameriky, Vládcové jižních moří). K výraznější beletrizaci autor přistoupil v přehledu dějin indiánských válek na území Severní Ameriky, který pojal jako sérii tragických barvitých příběhů, doplněných portréty čelných bojovníků (Indiáni na válečné stezce), a rovněž v obdobném přehledu bojů obyvatel Latinské Ameriky od dob conquisty po současnost (Indiánský oheň). S motivem tajemství pracoval ve dvojici knih věnovaných předkolumbovským říším Jižní Ameriky a jejich dosud ne plně objasněné historii (Uctívači hvězd, Synové slunce). Formu umělecké cestopisné reportáže, ve které se však nezříká historických sond a zobecňujících výkladů, pak Stingl využil v pracích o archeologických památkách starých Mayů (Za poklady mayských měst, přeprac. s tit. Tajemství indiánských pyramid), a především ve volné cestopisné tetralogii Lidé, země a kultury Oceánie (Ostrovy lidojedů, Poslední ráj, Neznámou MikronésiíOčarovaná Havaj). Monotematickou průřezovou sondu k prožívání lidské tělesnosti představuje popularizační historicko-etnologická práce Sex v pěti dílech světa. – V prózách pro děti klade Stingl důraz na jednoduchou fabuli dobrodružného příběhu, jíž přibližuje zvláštnost života v oblastech, které poznal při svých cestách (prózy Meli Antu, tvůj kamarád z Chile, Poklady piráta Morgana, prozaický soubor Ukradený totem).

BIBLIOGRAFIE

Próza a literatura faktu: Indiáni bez tomahavků (LF, slovensky s tit. Indiáni bez tomahavkov, Bratislava 1963; česky: 1. přeprac. a doplněné vyd. 1966; 2. přeprac. vyd. 1976; 3. přeprac. vyd. slovensky s tit. Indiáni včera, dnes a zajtra, Bratislava 1982); Meli Antu, tvůj kamarád z Chile (P pro děti, 1964); Angatar, tvůj kamarád z Grónska (P pro děti, 1965; s tit. Ztracený eskymák in Ukradený totem); Indiánský běžec (LF 1969); Za poklady mayských měst (LF 1969; přeprac. s tit. Tajemství indiánských pyramid, 1974); Indiáni na válečné stezce (LF 1969; poté in Války rudého muže; část textu užita in Siouxové bojují dál; 2013 rozšíř. vyd. s nezměněným tit. Indiáni na válečné stezce); Ostrovy lidojedů (LF 1970; 1. přeprac. vyd. 1979, 1. část tetralogie Lidé, země a kultury Oceánie; 2012 spolu s knihou Neznámou Mikronésií aktualizované a doplněné vyd. s tit. Ostrovy krásy, lásky a lidojedů, díl 2.); Indiáni, černoši a vousáči (LF pro mládež, 1970); Poklady piráta Morgana (P pro děti, 1971); Ukradený totem (PP pro děti, 1972); Havajský princ (P pro děti, 1972; též in Ukradený totem); Trosečníci australské pouště (P pro děti, 1972; též in Ukradený totem); Poslední ráj (LF cestopis., 1974, 2. část tetralogie Lidé, země a kultury Oceánie; 2011 aktualizované a doplněné vydání s tit. Ostrovy krásy, lásky a lidojedů, díl 1.); Neznámou Mikronésií (LF, 1976, 3. část tetralogie Lidé, země a kultury Oceánie; 2012 spolu s knihou Ostrovy lidojedů aktualizované a doplněné vyd. s tit. Ostrovy krásy, lásky a lidojedů, díl 2.); Siouxové bojují dál (LF pro ml., 1976); Indiánský oheň (LF 1977; poté in Války rudého muže); Jenseits der Berge von Oriente. Auf der Spur der indianischen Ureinwohner Kubas (LF pro mládež, Würzburg 1978; část textu z knihy Indiáni, černoši, vousáči, 1970); Uctívači hvězd. Po stopách ztracených peruánských říší (LF 1980; rozšíř. s tit. Uctívači hvězd. Tajemství a zázraky ztracených indiánských říší, 1997; 3. vyd. s tit. Indiáni stříbrné luny. Za záhadami zmizelých indiánských říší, 2003); Les Civilisations Indienes du Mexique (franc., LF Paris 1980, s P. Štěpánkem); Očarovaná Havaj (LF 1981, 4. část tetralogie Lidé, země a kultury Oceánie; přeprac. s tit. Havaj je nejlepší, 2006 ); Kunst der Südsee (něm., LF, Leipzig 1985); Synové slunce (LF 1985; s tit. Indiáni zlatého slunce. Život, zázraky a záhady Inků, 2003); Vládcové jižních moří (něm., LF, s tit. Herrscher im Südsee-Paradise, Düsseldorf 1985; česky 1997; rozšíř. s tit. Vládcové ráje, 2005); Války rudého muže (LF 1986, obsahuje Indiáni na válečné stezce, Indiánský oheň; rozšíř. 1996); Smrt v ráji. Tichomoří mezi prvním kolonizátorem a první atomovou bombou (LF etnol., cestopis., 1988); Karibik (něm., LF Leipzig 1988); Kunst der Indianer und Eskimos Nordamerikas (něm., LF, Leipzig 1990); Černí bohové Ameriky (LF 1992; 2014 aktualizované a rozšíř. vyd. s tit. Vúdú, zombie, karnevaly); Ostrovy mrtvých měst (LF 2002); Sex v pěti dílech světa aneb Cestopis časem a prostorem tělesné lásky (LF 2006); Mayové, jejich civilizace a zánik světa (LF 2010).
Souborná vydání: Ukradený totem (PP pro děti 2013, obsahuje Ukradený totem + Meli Antu).
Příspěvky ve sbornících a souborných pracích: Kamarádi (PP pro děti, 1969; zde próza Antu, tvůj kamarád z Chile); Divit se je lidské (1998, ed. Jaroslav Čorba).
Ostatní práce: Oceánie. Zeměpisný obrazový soubor s programem (učební pomůcka, 1978); Prag (něm., obrazová publikace, München 1993, fotografie Xiao Hui Wang; též francouzsky, Paris 1993); Böhmen (něm., obrazová publikace, München 1994, fotografie Gerhard P. Müller); Tamtamy času – Nová Guinea (LF geograficko-cestopisná, 2002, s J. Hanzelkou, M. Zikmundem a R. Švaříčkem).
Uspořádal a vydal: Hvězdy a lidé (repertoárový sborník na kosmická témata, 1962, též přisp.).

LITERATURA

Studie a články: J. Beránek: O skutečnosti v literatuře pro mladé čtenáře, ZM 1974, č. 3; J. Klempera: doslov, in M. S., Synové slunce (1983); Z. Pavlačík: Cestovatel Miloslav Stingl se vrátil ze své již čtrnácté cesty kolem zeměkoule, MF Dnes, 25. 7. 1998, příl. Praha Dnes; I. Barteček: Cestovatelé z českých zemí v Latinské Americe (katalog výstavy, Prostějov 2001); heslo M. S. in Slovník klubu českých a slovenských autorů literatury faktu (2003, ed. J. Halada); P. Kovář: Byl jsem jen exot, Reflex 2009, č. 14; K. Říhová: Tulák s dýmkou míru, Právo 20. 12. 2014, příl. Magazín Právo.
Recenze: Meli Antu, tvůj kamarád z Chile: V. Šrámková, ZM 1965, č. 8/9; N. Černý, Komenský 89, 1964/65, č. 6 * Indiáni bez tomahavků: O. Kodetová, NK 1966, č. 34; E. V., NK 1977, č. 12 * Kamarádi: J. Voráček, ZM 1970, č. 5; * Za poklady mayských měst: V. Nezkusil, ZM 1970, č. 4 * Indiáni, černoši, vousáči: I. Zítková, ZM 1972, č. 2 * Ukradený totem: B. Balajka, Práce 27. 6. 1973; O. Sirovátka, Romboid 1973, č. 5 * Poslední ráj: V. Kolár, LM 1975, č. 5; V. Krupa, Romboid 1975, č. 6 * Siouxové bojují dál: O. Chaloupka, ZM 1976, č. 4; jmk, Učitelské noviny 1976, č. 7 * Neznámou Mikronésií: I. Vaculín, LM 1977, č. 8 + Indiáni bez tomahavků: Tvorba 1977, č. 29 * Ostrovy lidojedů: I. K. (I. Kruis), NK 1979, č. 25 * Indiánský oheň: -jkt (= J. Klempera), NK 1978, č. 5 * Očarovaná Havaj: ik (= I. Kruis), NK 1982, č. 38 * Synové slunce: K. D., NK 1986, č. 25 * Smrt v ráji: vs, NK 1989, č. 6 * Indiáni zlatého slunce: J. Jícha, LidN 11. 6. 2003; E. Farfánová Barriosová, MFD 24. 1. 2004, s. B3 * Indiáni stříbrné luny: J. Jícha, LidN 29. 12. 2003 * Havaj je nejlepší: M. Nyklová, Knižní novinky 2006, č. 22 * Vúdú, zombie, karnevaly: O. Bezr, MFD 4. 11. 2014.
Rozhovory: M. Černík, Květy 1972, č. 38; V. Dezortová, Květy 1979, č. 44; V. Dezortová, Tvorba, příl. Kmen 1984, č. 39; V. Dezortová, Květy 1986, č. 44; J. Burda, Práce 23. 12. 1993, příl. P´93; J. V. Rogl, Zemské noviny 21. 8. 1997, příl. Hobby magazín; Z. Pavlačík, Koktejl 1998, č. 2; P. Skočdopole, Týden 2002, č. 39; M. Trávníčková, Hospodářské noviny 29. 8. 2003, příl. Víkend; Na plovárně. Z televizních rozhovorů Marka Ebena 2 (2006, ed. J. Janoušek); M. Dvořák, Koktejl 2008, č. 1; M. Dvořák, Koktejl 2010, č. 12; J. Plocek, Kulturní noviny 2012, č. 8; M. Rychlík, LidN 30. 10. 2015, příl. Pátek LN.
K životním jubileím: M. Mravcová, LM 1980, č. 10; S. Bartůšková, LM 1985, č. 10; N. Klevisová, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 51; J. Kandert, Český lid 2000, č. 4.
Autor hesla: Věra Brožová (1998, 2009)
Aktualizace hesla: 16. 12. 2015 (av)
Aktualizace bibliografie: 16. 12. 2015 (av)
 
zpět na hlavní stranu