Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan ALDA

* 26. 2. 1901, Praha 
 
Básník, autor knih pro děti
 

Vlastním jménem Alexandr Hořejší. Literární pseudonym Jan Alda (užíval ho trvale od roku 1922) vznikl spojením biřmovacího jména a zkomoleniny jména Alexandr, kterou ho rodiče oslovovali v dětství. Bratr básníka Jindřicha Hořejšího (1886–1941) a překladatele a kulturního pracovníka Josefa Hořejšího (1887–1969). Otec byl dělníkem, v čase autorova raného dětství žila rodina na Smíchově a na Malé Straně; v roce 1910 se přestěhovala do česko-německé vesnice Řeřichy u Rakovníka. Alda studoval na reálce v Rakovníku a v Praze. Po maturitě (1920) nastoupil učitelské místo na Slovensku (Gápel u Iĺavy); roku 1922 však onemocněl a vrátil se do Prahy. Zde roku 1926 externě maturoval na učitelském ústavu a poté působil jako učitel na Podbořansku (Běsno; Německý, dnes Podbořanský Rohozec; Zdeslav). Po záboru pohraničí se vrátil do Prahy a učil zde až do roku 1952. Souběžně v letech 1945–1946 působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém jako referent divadla pro mládež, v letech 1945–1948 redigoval dětskou přílohu v Národním osvobození a 1948–1952 pionýrskou přílohu Lidových novin. V roce 1952 odešel ze školství a nastoupil jako vedoucí redaktor do Státního nakladatelství dětské knihy, kde působil do roku 1956; poté se věnoval výhradně literární činnosti.

 Publikovat začal roku 1916 v Rakovnických novinách. Básněmi, fejetony, epigramy, kurzívkami a prózou přispíval od počátku 20. let do řady novin a časopisů; soustavně od roku 1922, kdy kvůli nemoci opustil učitelské místo na Slovensku a až do roku 1926 se psaním živil. Navázal kontakt s levicově orientovanými umělci: Josefem Horou, Jiřím Wolkrem, Stanislavem Kostkou Neumannem, Jaroslavem Seifertem aj. a publikoval v denících Rudé právo, Právo lidu, Národní osvobození, Tribuna Lidové noviny (od 1936, zvláště poezie pro děti); dále v Hostu, Q, Tvorbě, Tvaru, Rozpravách Aventina, Činu, Lumíru, Listech, Panoramě, Rozhledech, Kvartu Čteme; také v Sršatci, Trnu, Pestrém týdnu, Domově a světě, Plánu, Národní práci, Našich zprávách aj. Po roce 1945 přispíval do Nového života, Literárních novin, Plamene, Kultury, Světa v obrazech, Mateřídoušky, Pionýrských novin aj. Časopisecky tiskl také překlady z francouzštiny, němčiny, angličtiny a čínštiny. V SršatciTrnu tiskl epigramy pod pseudonymy Saša a Istvan Körmeny, dále užíval šifer AJN, A. J. H., A. J., J. A.
 Jan Alda je příslušníkem generace wolkrovsko-nezvalovské, knižně však debutoval později (1926) a nenápadněji. Sbírka raných veršů Na promenádě rozvíjela intimní polohy proletářské poezie. Vyznačuje se soucitem k lidské bídě a sociální křivdě i přináležitostí lyrického subjektu k chudým, aniž by však autor tento plebejský postoj dramatizoval. Převládající formou jeho lyriky je prostá písňová forma a nepříliš složitá obraznost. Zdrojem Aldovy emocionality jsou smutek, stesk, melancholie, nenaplnění ideálu, ale též smyslový erotický vznět. Ve sbírce Od noci k ránu obohatil autor konstantní ladění svých básní též o pesimistickou flamendrovskou stylizaci, která však není provokativní cynickou negací konvenční morálky. Tlumenost zůstává jedním ze základních atributů jeho poezie i tam, kde je patrný vliv Jehana Rictuse, francouzského básníka velkoměstské bídy. Vedle milostných setkání se autorovi stávají útěchou skromné všednodenní radosti, zvláště pak dojmy z přírody, která je vyzvednuta jako místo úniku a útočiště žebráků a tuláků (Žalář smíchu). Sbírka z počátku 50. let Duha nad námi přinesla básně vyslovující Aldovy pocity ze záboru pohraničí 1938 (do okupační sbírky Vítr byly tyto básně zařazeny až ve výboru 1956). K nim se připojují básně-věnování a básně příležitostné, ve kterých už zazněl i oslavný tón a výraz důvěry v socialistickou budoucnost. Později se Alda sbírkou Alespoň chvíli vrací (byť ve značně zjednodušené podobě) k lyrice „prostých motivů“. Jisté tvarové vzepětí přinesla kniha V poledním slunci, jejíž volný verš překonává rytmické a rýmové stereotypy a impresivní výraz svědčí o obrození smyslů a větší autentičnosti prožitku. Tato poezie náčrtků, momentek, nálad apod. však zůstává téměř prosta obecnější reflexe. Aldova tvorba pro děti zahrnuje převážně didaktické (zvláště vlastenecké a budovatelské) říkanky. Čtenářské oblibě se těšila jeho epická zveršování klasických pohádek (Sůl nad zlato, Honza králem, Jak stařeček měnil, až vyměnil). V druhé polovině 60. let pak Alda sepsal čtyřdílný cyklus o cestovatelských příhodách tří svérázných figurek: strýce, chlapce a psa. – Důležitou součástí Aldovy činnosti jsou zejména časopisecké překlady z literatury francouzské, německé i čínské, po válce i gruzínské a běloruské.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Na promenádě (BB 1926); Od noci k ránu (BB 1929); Žalář smíchu (BB 1933); Vítr (BB 1941); Sůl nad zlato (verš. pohádka, 1945; poté in Tři pohádky); Honza králem (verš. pohádka, 1948, poté in Tři pohádky); Duha nad námi (BB 1952); Radostně vpřed (BB pro ml., 1952); Lesy, lesy zelené (BB, leporelo, 1953); Slunečnice (BB pro děti, 1954); Jak stařeček měnil až vyměnil (verš. pohádka pro děti, 1955, poté in Tři pohádky); Zlatou Prahou stověžatou (BB pro děti, 1956); Při plesové hudbě (příl. tisk k 4. reprezentačnímu plesu techniků v Praze, 1959); Alespoň chvíli (BB 1960); Tři pohádky (BB pro ml., 1962, obsahuje: Sůl nad zlato, Honza králem, Jak stařeček měnil až vyměnil); Sůl nad zlato (D loutk. pro děti, rozmnož., 1963, i prem.; též in Pohádky Boženy Němcové, + Josef Hiršal: O kocouru, kohoutu a kose + Milena Marková: Smolíček a jezinky, 1963); Věrní přátelé (BB pro děti, 1964); Na houbách (BB pro děti, 1967); V poledním slunci (BB 1967); V zimě, v létě na výletě (BB pro děti, 1968); O Cvalíku, Alíku a strýci, jak s lodičkou pluli po Lužnici (verš. vyprávění pro děti, 1969); Jak vyjeli autíčkem Cvalík, Alík se strýčkem (verš. vyprávění pro děti, 1969); Cvalík, Alík, strýc letí moři vstříc (verš. vyprávění pro děti, 1970); Jak balónem vylétá s Cvalíkem strýc do světa (verš. vyprávění pro děti, 1971).
Výbory: Básně (1956); Šťastnou cestu (BB pro děti, 1959); Má cesta (BB 1961).
Příspěvky ve sbornících: Za Konstantinem Bieblem (1952); Čeští spisovatelé korejským dětem (1952); Zdeňku Nejedlému k 75. narozeninám (1953); Poesie zbraň pravdy (1953, překlady); Vždy v první řadě buď! (1953); Zdeněk Nejedlý a naše lidová umělecká tvořivost (1954); S hlavou vztyčenou (1954); Stalin je život lidí budoucích (1954); My přišli, soudruzi (1955); V tmách i v záři (1955); Básnický almanach 1955 (1956), 1956 (1957), 1957 (1958), 1958 (1959), 1959 (1960); Podzim 1938 (1958); Vějíř (1958); Děti ho mají rády (k 60. nar. J. V. Plevy, 1958); Vyzvání na cestu (1961); Každou vteřinu (1964); Gabriela Dubská dětem (2005).
Překlady: Giorgi Leonidze: Zahrada Gruzie (1955, s Jaromírem Jedličkou); Básníci Bílé Rusi (1955, s dalšími); Anna Fazekas: O věrném kolouškovi (B pro děti, 1956, s Janem Lichtensteinem) aj.
Ostatní práce: Barevný obrázkový kalendář čtrnáctidenní 1962 (1961, zde verše k obrázkům Karla Oberthora).
Podíl na publikacích jiných autorů: H. Stuchlý: Zelená knížka (D 1946, i prem.; dramatizace Poplachu v Kovářské uličce V. Řezáče, verše napsal J. Alda).
Uspořádal, vydal a redigoval: Šťastnou cestu (verše našich básníků dětem, 1953); Domove líbezný (verše našich básníků dětem, 1954); Jindřich Hořejší: Básně (1956); Jan Hanzák - Zdeněk Veselovský: Světem zvířat 1–2, 3 sv. (pro děti upravil J. Alda, 1960, 1963).

LITERATURA

Studie a články: Z. K. Slabý: Předmluva in Básně (1956); A. Jelínek: Doslov in Má cesta (1961); jšr (J. Šnobr): J. A., ZM 1967, č. 3, příloha.
Recenze: Na promenádě: P. F. (= P. Fraenkl), Rozpravy Aventina 2, 1926/27, č. 8, s. 96; B. F. (= B. Fučík), Tvar 1927, č. 1, s. 20; J. B. Čapek, Kritika 1927, č. 5, s. 92; A. C. Nor, Host 6, 1926/27, č. 1, s. 22; M. P. H. (= M. Pujmanová-Hennerová), Tribuna 1926, č. 234 * Od noci k ránu: Kp (= J. Knap), Venkov 25. 6. 1929; A. M. P. (= A. M. Píša), PL 14. 7. 1929 * Žalář smíchu: V. H. (= V. Hrbek, tj. Z. Kalista), Lumír 59, 1932/33, č. 9-10, s. 543; Kp (= J. Knap), Venkov 27. 4. 1933; P. Fraenkl, Naše doba 41, 1933/34, č. 8, s. 507; -k. (= A. Černík), Čin 1933, č. 18, s. 426 * Vítr: F. Götz, Čteme 1941, s. 145; J. S. (= J. Strnadel), Národní práce 11. 5. 1941 * Sůl nad zlato: ok (= O. Kautský), Svobodné noviny 8. 5. 1946 * Honza králem: il: Národní osvobození 23. 12. 1948 * Duha nad námi: A. Jelínek, NŽ 1952, č. 10, s. 1576 * Jak stařeček měnil, až vyměnil: O. Sekora, LitN 1956, č. 8 * Básně: J. Urbánková, LitN 1953, č. 6; Z. Heřman, Květy 1956, č. 2 * Alespoň chvíli: gf (= G. Francl), LD 5. 5. 1960; -eš (= M. Bureš), Svobodné slovo 23. 3.1961 * Věrní přátelé: V. Dostálová-Frýbová, ZM 1966, č. 7 * V poledním slunci: J. Látal, Impuls 1968, č. 2; M. B.(= M. Blahynka), Kulturní tvorba 1968, č. 1 * Jak vyjeli autíčkem Cvalík, Alík se strýčkem: R. Matys, ZM 1970, č. 7.
K životním jubileím: Z. K. Slabý, ZM 1961, č. 2; V. Pekárek, LitN 1961, č. 8; pk.(= Z. Pavelka), RP 26. 2. 1981; V. Vodák (= M. Vacík), LD 26. 2. 1981; V. Viktora in Vavřín zelený i zlatý ´01, 2000, s. 3; Š. Vlašín, Naše pravda 2000, č. 44; jzk (= J. Zlomek), Naše pravda 2001, č. 9.
Nekrology: gf (= G. Francl), LD 3. 11. 1970; - mv- (M.Vacík), Svět práce 3, 1970, č. 45; jč (= V. Jelínek): Tvorba 1970, č. 45.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, nezpracováno.

Autor hesla: Marie Mravcová (1994)
Aktualizace hesla: 30. 6. 2011 (vbr, ap)
Aktualizace bibliografie: 30. 6. 2011 (vbr, ap)
 
zpět na hlavní stranu