Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan ČAREK

* 29. 12. 1898, Heřmaň (u Písku) 
† 27. 3. 1966, Praha 
 
Básník, autor literatury pro děti
 Narodil se v rodině chalupníka, mládí prožil v rodišti; na gymnázium v Písku odtud docházel od roku 1910. Ještě jako jeho student byl 1917 odveden na vojnu do Uher, koncem 1918 se vrátil a téhož roku odmaturoval. Stal se železničním úředníkem; po několikaměsíční službě v Praze působil v Peruci u Loun a v Teplicích. 1921 vykonával půlroční vojenskou službu v Písku a poté pracoval v železničních dílnách v Lounech. Od roku 1929 pracoval v Praze tři roky na ředitelství drah a následně byl do 1946 zaměstnán na ministerstvu železnic. V témže roce odešel do penze.
 Od roku 1946 se živil se jako spisovatel z povolání. Od 20. let 20. století publikoval v periodikách: Brázda, České slovo, Den, Host, Lidové noviny, Literární noviny, Národní osvobození, Pramen, Rozpravy Aventina, Rudé právo, Sever a východ, od 30. let v časopisech Lumír (zde překlady moderní slovinské poezie), Magazín DP, Mladý hlasatel, Panorama; po roce 1945, kdy se věnoval zvláště tvorbě pro děti, byl mimo jiné čelným přispěvatelem časopisu Mateřídouška. Redigoval knižnici Studnice (1938–40). Z Čarkových veršů pro děti dramatická pásma sestavili a vydali Jarmila Liebscherová (Mašinky, mašinky, 1967) a Vladimír Suchl (Motýlí čas, 1978)
 Už v prvních básních z fronty se Čarek obracel k vesnickému domovu jako zdroji životní jistoty. Veškerá jeho poezie je monotematická, je cele věnována rodnému kraji, chudobnému životu vesničanů, jejich pracovní spjatosti s přírodou, pokrevním svazkům, a z nich především vztahu k matce, jenž splývá se vztahem k matce-zemi. Sociální zaměření sbírky Chudá rodina z Heřmaně má ráz patetického vzdoru, ale jak zde, tak v pozdějších knihách dominují básně, které prozaizujícím volným veršem vytvářejí konkrétní obraz každodenních úkonů a jejich elementárních životních souvislostí. Takto zaměřené předmětné vidění vedlo Čarka k náznakům epiky, často baladicky laděné. Počínaje sbírkou Smutný život sílilo v básníkovi vědomí, že se vyřadil z rodu, a jeho představa domova se proměnila v tesknou vzpomínku vykořeněnce. V první polovině 30. let se Čarek stal jedním z předních představitelů ruralismu. Své pojetí literatury, zdůrazňující proti moderním uměleckým proudům přimknutí k tradičním hodnotám venkova, vyložil teoreticky (O životě a literatuře) a nepřímo i v esejistických prózách vzpomínkového charakteru (Dopis na věčnost). – Po únoru 1948 byl nucen omezit se na verše pro děti a v této oblasti vyrostl v ceněného tvůrce, navazujícího svou poetikou na tzv. sládkovsko - hrubínovský proud poezie. Jeho básně pro mladší děti motivicky těží především z přírody a jejich síla spočívá v předmětné konkrétnosti, jež je založena na věcné znalosti rostlin, stromů a zvířat (Zvířátka - naši přátelé, Máš rád stromy?, Dobrý den, zvířátka, Motýli aj.). Druhý námětový okruh Čarkovy poezie pro děti se však rovněž soustředí na jednoduché, konkrétní přiblížení nástrojů i strojů a způsobů jejich využití (Co si povídaly stroje, Od jehly k mašinkám, O veselé mašince).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Vojna (BB 1920); Chudá rodina z Heřmaně (BB 1924; rozšíř. a přeprac. 1935); Temno v chalupách (BB 1926; rozšíř. 1941); Smutný život (BB 1929); Hvězdy na nebi (BB 1934); Balada o Kýrovi (B, bibliof. 1933, poté 1934); Svatozář (BB 1938); Devítiocasá kočka (epigramy, satiry, 1939); O životě a literatuře (úvahy, 1941); V zemi české (BB 1942); Na špičku nože (epigramy, satiry, 1943); Železná panna (epigramy, satiry, 1946); Dopis na věčnost (PP 1947); Mezi dvěma ohni (BB 1947); Ráj domova (BB pro děti, 1948); Jan Opolský (studie, 1949); Heřmaň (BB, obsahuje: Chudá rodina z Heřmaně a Temno v chalupách, 1952); Zvířátka – naši přátelé (B pro děti, 1953); Zlatý dětský svět (B pro děti, 1953); Bajky o nástrojích (BB pro děti, 1953); Máš rád stromy? (BB pro děti, 1954); Náš jeden rok (B pro děti, 1954); Radost nad radost (BB pro děti, 1954); O velikých maličkostech (BB pro děti, 1955); Co si povídaly stroje (BB pro děti, 1955); Bylo – nebylo (BB pro děti, 1957); Co zvířátka dovedou (B pro děti, 1957); Ovoce, ovoce na naší zahrádce (BB pro děti, 1957); Srdce potěšení (BB pro děti, 1958); Veselý věneček (BB pro děti, 1958); Dobrý den, zvířátka (BB děti, 1958); Motýli (BB pro děti, 1959); Od jehly k mašinkám (BB pro děti, 1960); Kolo radovánek (BB pro děti, 1961); O veselé mašince (B pro děti, 1961); Nejkrásnější zvířátko (B pro děti, 1964); Políčko, pole (BB pro děti, 1964); Co se to děje? (BB pro děti, 1965).
Výbory
: Tři balady o válce (soukr. tisk, 1934) ; Všechny chalupy (1936); Maminka (1941); Básně (1963, ed. J. Rumler); Čarokruh (BB pro děti, 1971); Chudá rodina (1978, ed. Z. Pešat); To jsou divy (leporelo, 1981) aj.
Překlad: M. Válek: Kdo je v přírodě k užitku či ke škodě (leporelo, 1960).
Uspořádal a vydal: Tváří k vesnici (sb., 1936); Básně rolníků (sb., 1939).

LITERATURA

Studie a články: B. Fučík: Poezie jako šablona. Listy 1934, s. 251, též in B. F., Kritické příležitosti 2, 2002; A. M. Píša: Stopami poezie, 1962; Z. K. Slabý: doslov in Čarokruh (1971); Z. Pešat: doslov in Chudá rodina (1978), též in Z. P., Dialogy s poezií (1985); O. Rafaj: Zápas o současnost (1978); Z. Pešat: Chudá rodina z Heřmaně, in Slovník básnických knih, 1990; V. Vařejková: Nahodilá glosa čarkovská, Zpravodaj Ústavu literatury pro mládež Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně 4, 1994, č. 3.
Recenze: Chudá rodina z Heřmaně: J. Hora, České slovo 25. 8. 1935, též in J. H., Poezie a život (1959) * Temno v chalupách: P. F. (P. Fraenkl), Rozpravy Aventina 2, 1926/27, s. 197 * Hvězdy na nebi: F. X. Šalda , ŠZáp 7, 1934/35, s. 13; rr (Oldřich Rafaj), LM 2, 1973, č. 8 * sb. Tváří k vesnici: B. V. (B. Václavek), Index 1937, s. 51 * Svatozář: A. N. (A. Novák), LidN 11. 12. 1938 * Básně: Z. Kožmín, Plamen 5, 1963, č. 10; M. Petříček, HD 1963, s. 390.
K životním jubileím: J. Šimůnek, ZM 1973, s. 685; J. Heyduk, LD 30. 3. 1976; J. Rumler, LM 1976, č. 3; V. Frýbová, LM 1986, č. 3; Z. Janík, LidN 2. 1. 1998.
Nekrology: S. Mazáčová, LitN 1966, č. 14; Z. K. Slabý, ZM 1966, s. 286.
Vzpomínky: L. Stehlík: U krbu (1987); J. Knap: Bez poslední kapitoly (1997); A. Branald: Převleky mého města (2002).
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupisy 1. a 2. části fondu: R. Hamanová, 1980; L. Šolcová, 2000).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1994)
Aktualizace hesla: 12. 7. 2006 (vbr)
Aktualizace bibliografie: 12. 7. 2006 (vbr)
 
zpět na hlavní stranu