Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Martina DRIJVEROVÁ

* 10. 7. 1951, Praha 
 
 
Prozaička, dramatička, scenáristka, autorka knih pro děti a mládež
 Provdaná Otčenášková. Pochází z bilingvní rodiny (otec – Holanďan, strojní inženýr, rodinu záhy opustil). Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze odjela roku 1969 na pozvání otce do Paříže, kde na Sorbonně navštěvovala kurs Dějin francouzského umění (1969–1972) a zároveň pracovala jako au-pair a pomocná ošetřovatelka v nemocnici. Po návratu soukromě vyučovala francouzštinu, tlumočila na filmových a televizních festivalech a překládala cizojazyčné texty pro Čs. rozhlas. V letech 1974–1978 studovala produkci na FAMU. V období 1980–1986 byla dramaturgyní Hlavní redakce pro děti a mládež Čs. rozhlasu (připravovala do vysílání pohádky pro nejmenší). Od roku 1986 je ve svobodném povolání. – Manžel Jan Otčenášek (nar. 1947), syn spisovatele Jana Otčenáška, působí jako televizní dramaturg, scenárista (pseud. Petr Zikmund) a producent. Syn Vojtěch Otčenášek (nar. 1982) je výtvarník, mj. ilustroval několik knih M. Drijverové. Současně píše pohádkové a historické příběhy pro děti a mládež (prozaická prvotina Chrlič. Boj dobra a zla ve staré Praze vyšla roku 2014).
 Drobné prózy i články publikuje Drijverová od roku 1978 v časopisech Sluníčko, Mateřídouška, Sedmička, Rodina a škola, Slunovrat, ABC, Zlatý máj, Studio pastelka, Děti a my, Dítě, Vlasta, Český dialog, Carmen journal, Říše divů, Kereka, Čtenář, Puls. – Pro rozhlas adaptovala vlastní látky (pohádkový seriál Moura a Matylda, 1984; Pan Uplakán a bodlák, 1986) i cizí předlohy: Poklad v horách (1985, podle stejnojmenné australské knížky); Princ z pohádky (1988, na motivy O’Henryho); Rikki-Tikki-Tavi (1990, podle Rudyarda Kiplinga); Generálův prsten (1997, podle Selmy Lagerlöfové); Stateční kapitáni (1998, na motivy stejnojmenné knihy Rudyarda Kiplinga); Sladká mandlička (1999, podle arabské pohádky); Děvče ze Slunečného návrší (2001, na motivy povídky Björnstjerna Björnsona); Lokis (2002, na motivy povídky Prospera Mériméea); Rybářův syn (2006, na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena); Faustův dům (2007, podle staropražské pověsti); O líné Mance (2008, na motivy pohádky Jindřicha Šimona Baara). Napsala též rozhlasovou pohádku Čertík svaté Juliány (2003), pohádkový seriál Příběh z malé pletené planety (1985), pohádkové cykly Strašidelné pohádky (2000), Kouzelné pohádky (2001), Pohádky o statečných bojovnících (2004) a rozhlasové hry Dlouhé cesty stěhovacích vozů (1982), Vánice (1994) a Ledové šílenství (1994).
Pro televizi adaptovala vlastní prózu Táta k příštím vánocům (1989, r. Josef Platz). Je autorkou scénáře seriálu pro děti a mládež Heřmánci (1991, r. Věra Jordánová, 6 dílů), jako scenáristka se dále podílela na třídílné pohádkové sérii Starý dům (1994–1995, r. Miloš Bobek; obsahuje příběhy Zlá žena, Černý muž, Švédský rytíř), inscenaci Princ z pohádky (1995, r. Věra Jordánová, na motivy O’Henryho) a řadě televizních pohádek: Poutníci (1995, r. Vlasta Janečková, podle Boženy Němcové), Tajemství mořské panny (1998, r. Vlasta Janečková), Silák a strašidla (1999, r. Vlasta Janečková, podle Václava Říhy), Nevěsta s velkýma nohama (2002, r. Viktor Polesný, na motivy starofrancouzské legendy), Tajemný svícen (2003, r. Moris Issa, na motivy španělské pohádky) a Vánoční panenka (2004, r. Otakar Kosek). Napsala scénáře k animovaným seriálům pro televizní Večerníček: Pablo a jaguár (1979, r. P. Herold, 7 dílů), Nils a divoké husy (1998, r. Libuše Čihařová, výtvarnice Jitka Walterová, podle Selmy Lagerlöfové, 7 dílů). Na námět její prózy Domov pro Marťany vznikl film Archa pro Vojtu (2001, sc. + r. Monika Elšíková-Le Fay). Prózy pro děti a pohádky M. Drijverové často vycházejí na zvukových nosičích.
 

Martina Drijverová je především autorkou knižních, rozhlasových a televizních pohádek a próz pro děti. Její pohádky – ať už jsou o zvířatech (Moura a Matylda, Tamarín a pomeranč), nebo obracejí „na ruby“ klasickou předlohu a jsou situovány do reality současného světa (Pan Uplakán a bodlák) – charakterizuje jemný humor, fantazijní nadsázka a důraz na emocionální složku příběhu. Vypravěčské umění prokazuje i v četných adaptacích domácího a světového pohádkového odkazu (Národní pohádky pro malé děti).
Autorčina znalost psychiky dětí i dospívajících stejně jako schopnost jasného a přehledného vyprávění se projevuje rovněž v prózách, kde ústřední konfliktní situace vzniká ze vztahových problémů a kde často dochází ke střetům dětského světa se světem dospělých. Dětští hrdinové složitě hledají přátelství, vymezují svou pozici v rodině a přitom dochází k jejich vnitřnímu přerodu (volná trilogie pro začínající čtenáře Táta k příštím vánocům, Táta pro radost i pro zlost, Táta nemá smutky rád, prózy Nekonečné prázdniny, Povedené prázdniny). Protagonisté příběhů jsou nezřídka outsideři, které z dětské společnosti vyřazuje zdravotní či sociální handicap (Kryštof a Karel), mnohdy se však vyčleňujícím rysem těchto postav stává absolutizace jejich průměrnosti (Sísa Kyselá, Zajíc a sovy). Autorka dovede přesvědčivě zachytit i vnitřní zmatky dospívající dívky, vystavené prvnímu milostnému zklamání a současně nečekanému rozchodu rodičů, kterou okolnosti nutí přehodnocovat své vztahy k lidem a nacházet skutečnou motivaci jejich jednání (Malé věci, velké věci). Dospělí, kteří neustojí vztahovou kolizi a vlastní životní prohru přenášejí na své potomky, stojí za příběhem chlapce, jenž po rozpadu rodiny čelí domácímu násilí ze strany matky-alkoholičky, školní šikaně a současně nevšímavosti a nepochopení okolí. Účinek vyprávění zesiluje forma strohé deníkové výpovědi týraného dítěte (To kvůli mně). Jako jedna z prvních v dětské literatuře Drijverová rozkryla také citlivé téma mentálního postižení. Desetiletá hrdinka prózy Domov pro Marťany přibližuje ve svém vypravěčském partu soužití s mladším bratrem, který trpí Downovým syndromem. Dívka, jež se v sourozeneckém vztahu potýká s obvyklými emocemi od lásky po nevraživost, odhaluje hodnoty skutečného přátelství právě v přístupu okolí k postiženému bratrovi. Autorka sledovala i osvětový plán přístupně informovat dětské adresáty o problematice Downova syndromu.
Naučné a vzdělávací cíle neopouští Drijverová ani v řadě svých dalších beletristických počinů. S humornou nadsázkou a nenásilným ponaučením se v knihách pro začínající čtenáře vypořádává s dětskými zlozvyky a drobnými prohřešky proti slušnému chování (Zlobilky, Nezbedníci). V prózách věnovaných historii oslovuje čtenáře různých věkových kategorií: k nejmladším se obrací mj. převyprávěním Českých pověstí pro malé děti nebo Starých řeckých bájí a pověstí pro malé děti; čtenářům mladšího školního věku jsou určeny například Pověsti o hradech nebo Příběhy z hradů a zámků, které charakterizuje jednoduchá dějová linie a rychlý spád vyprávění. Kromě přístupné formy přibližuje autorka dětem historické skutečnosti i důrazem na zajímavé aspekty událostí nebo povahové vlastnosti jejich aktérů (Příběhy o Karlu IV., Příběhy o Rudolfu II., Čeští panovníci byli taky jenom lidi), přičemž využívá i fiktivní svědectví účastníků děje (České dějiny podle kata Mydláře). Jednoduchý a výstižný obraz české historie podává například také prostřednictvím svérázného interpreta – psa, který se jako vtipný glosátor potuluje dějinami (České dějiny očima psa, České dějiny očima psa 2). Poznání přináší i pohádkové příběhy zasazené do reálných kulis v knihách Tajemný kůň aneb Cesta za českými památkami Ztracený trpaslík aneb Procházka českými a moravskými jeskyněmi. Dospělým autorka adresovala životopisné prózy žánrově ukotvené na pomezí beletrie a literatury faktu (Lásky českých spisovatelů, Lásky českých malířů, Lásky českých hudebníků). Tematicky celistvou oblast tvorby M. Drijverové tvoří dobrodružná literatura pro děti a mládež, v níž je napínavý příběh propojen s naučným obsahem. Vyprávění o objevitelských výpravách, jimž dominují historické postavy významných cestovatelů, mořeplavců nebo polárníků, evokují deníkový či kronikářský záznam (Duchové na mé lodi, Ďáblova písmena, Lví kouzlo). Na poli uměleckonaučné literatury se autorka věnuje dětem (Tajemné a kouzelné stromy, Moje první zahrádka ad.) i dospělým čtenářům (To první a to druhé dítě, Moje miminko).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Táta k příštím vánocům (P pro děti, 1979); Kryštof a Karel (P pro děti, 1982); Moura a Matylda (pohádky, 1982); Táta pro radost i pro zlost (P pro děti, 1984); Táta nemá smutky rád (P pro děti, 1985); Pan Uplakán a bodlák (pohádky, 1986); Nekonečné prázdniny (P pro děti, 1987); Sísa Kyselá (P pro děti, 1988); Zajíc a sovy (P pro děti, 1990); Heřmánci (PP pro ml., 1992); Anna za dveřmi (P pro ml., 1993, přepracováno pod názvem Už neposlouchám za dveřmi, 2001); Robinové (pohádky, 1995); Vánoční pohádky z celého světa (1995); Kočka Moura a její přátelé (pohádky, 1997); Pes Jíra a jeho přátelé (pohádky, 1997); Veverka Bára a její přátelé (pohádky, 1998); Domov pro Marťany (P pro děti, 1998); Pohádky o vodě (1998); Medvěd Péťa a jeho přátelé (pohádky, 1999); Princové a princezny (pohádky, 1999); Povedené prázdniny (P pro děti, 2000); Pohádky o strašidlech (2000); Pohádky z celého světa o chytrácích (2001); Skleněný les (pohádky, 2002); Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř (P pro děti, 2002); České pověsti pro malé děti (2002); Národní pohádky pro malé děti (2003, 2., rozšíř. vyd. 2017); Pohádky z hor (2003); České pověsti pro malé děti 2 (2004); Lenka au pair (P pro ml., 2004); České dějiny očima psa (uměleckonaučná próza pro děti, 2004); Michal a jeho sestra Monika (P pro děti, 2005); Rytířovo kopí (R fantasy pro ml., 2005); České dějiny očima psa 2 (uměleckonaučná próza pro děti, 2006); Posílám ti pohádku (pohádky, 2006); Příšerné bytosti žijící ve vodě (P fantasy pro ml., 2006); Tamarín a pomeranč (P pro děti, 2006); Příběhy z hradů a zámků (P pro děti, 2007, 2., upravené vyd. 2017); Kouzelná píšťalka (pohádky, 2007); Kouzelná zvířátka (pohádky, 2008); Ježíš a jeho příběh (P pro děti, 2009); Zakletá zvířátka (pohádky, 2009); Zlobilky (P pro děti, 2009); Čeští panovníci byli taky jenom lidi. Zajímavosti ze života českých vladařů (uměleckonaučná próza pro děti, 2010); Kamarádi z velké dálky. Povídání o dětech z různých částí světa a pohádky z jejich zemí (P pro děti + pohádky, 2011); Lásky českých spisovatelů (PP 2011); Nezbedníci (P pro děti, 2011); Tajemný kůň aneb Cesta za českými památkami (P pro děti, 2012); Lásky českých hudebníků (PP 2013); Lásky českých malířů (PP 2013); Malé věci, velké věci (R pro ml., 2013); Kouzlo voodoo (P pro ml., 2014); Příšerné zlobilky (P pro děti, 2014); Ztracený trpaslík aneb Procházka českými a moravskými jeskyněmi (P pro děti, 2014); Ďáblova písmena (P pro ml., 2015); Příšerní nezbedníci (P pro děti, 2015); Duchové na mé lodi (P pro ml., 2016); Příběhy o Karlu IV. (uměleckonaučná próza pro děti, 2016); Den za dnem s Janou a Danem (P pro děti, 2017); Lví kouzlo. Příběh Emila Holuba (P pro ml., 2017); Příběhy o Rudolfu II. (uměleckonaučná próza pro děti, 2017); Příšery všude kolem (P fantasy pro ml., 2018); Staré řecké báje a pověsti pro malé děti (2018); České dějiny podle kata Mydláře (uměleckonaučná próza pro ml., 2019); Pověsti o hradech (2019); Staré řecké báje a pověsti pro malé děti 2 (2019); Pověsti o zámcích (2020); To kvůli mně (R pro ml., 2020); scénicky (pro Divadlo Evy Hruškové a Jana Přeučila): Princezna se zlatou hvězdou (prem. 2006, podle B. Němcové), Čert a Káča (prem. 2009).
Příspěvky ve sbornících
: Beránek s černou skvrnou a jiné pohádky (1990); Dědeček vypráví pohádky (1997); Čítanka pro nejmenší (1998); Černobílé pohádky (2019).
Ostatní práce
: Zvědavé sluníčko (uměleckonaučná knížka pro děti, 1990); Máme doma zvířata (uměleckonaučná knížka pro děti, 1993); To první a to druhé dítě (knížka pro rodiče, 1993, 2., doplněné vyd. 2005); Naše vlast – můj domov (čítanka k vlastivědě a dějepisu pro 4. a 5. ročník ZŠ, 1994); Moje miminko (knížka pro matky, 1994); Co má umět předškolák (hry a úkoly, 2003); Příroda pro nejmenší (uměleckonaučná knížka pro děti, 2006); Pracovní karty ke Světu okolo nás (motivační texty a úlohy k učebnici prvouky pro 2. ročník ZŠ, 2008); Kdo to je, co to je, jakpak se to jmenuje? (naučná kniha pro předškoláky, 2010); Tkanička Anička (nácvik jemné motoriky, 2010); Zuzanka a Petr v bludišti. Udělej si vlastní knížku (hry a úkoly, 2011);Dětská ilustrovaná bible – Starý a Nový zákon (2013); Pozorování v přírodě. Týden po týdnu po celý rok (uměleckonaučná knížka pro děti, 2015); Hravé české dějiny 1 (interaktivní knížka pro děti, 2016, s dalšími); Tajemné a kouzelné stromy (uměleckonaučná próza pro děti, 2016); Hravé české dějiny 2 (interaktivní kniha pro děti, 2018, s dalšími); Jak se cítíš? (uměleckonaučná knížka pro děti, 2018); Moje první zahrádka (uměleckonaučná kniha pro děti, 2019).

LITERATURA

Studie a články: an.: Jména z titulních stránek. Martina Drijverová, Albatros 1986, č. 10; S. Urbanová: Hledání nových cest k mladým čtenářům, Kulturní měsíčník 1987, č. 6; M. Drijverová: Mám ráda svou rodinu, ZM 1994, č. 3/4 (Spisovatelé o sobě a svém díle); V. Vařejková: K problematice novely pro děti, Ladění 1998, č. 4; M. Šubrtová: K narační strategii v novele pro děti, in Vnútrotextové priestory textu v literatúre pre deti a mládež (2001, Prešov); I. Hutařová – M. Hanzová: Současní čeští spisovatelé knih pro děti a mládež (2003; odpovědi spisovatelů na anketní otázky); S. Urbanová a kol. in Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století (2004); J. Schreiberová – H. Schreiber: Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5. Díl 3 (2010).
Recenze: Táta k příštím vánocům: O. Š. (= O. Štruncová), NK 1979, č. 51; M. Žilková, ZM 1984, č. 3; R. Ditmar, NK 1996, č. 3 * Kryštof a Karel: L. Dvořáková, ZM 1983, č. 10 * Táta pro radost i pro zlost: Mat (= M. Matějovicová), NK 1984, č. 51; M. Horáková, Komenský 1984/1985, č. 10 * Táta nemá smutky rád: Mat (= M. Matějovicová), NK 1985, č. 28 * Nekonečné prázdniny: V. Nezkusil, ZM 1987, č. 8 * Sísa Kyselá: V. Nezkusil, ZM 1989, č. 8 * Zajíc a sovy: M. Fronková, LD 18. 6. 1991; D. Šafaříková, ZM 1991, č. 5; V. Vařejková, Komenský 1991/1992, č. 4 * Zvědavé sluníčko: V. Vařejková, Komenský 1991/1992, č. 1 * Máme doma zvířata: zh (= Z. Heřman), NK 1993, č. 42; V. Stanovský, ZM 1994, č. 3/4 * Anna za dveřmi: R. Ditmar, NK 1993, č. 46; S. Urbanová, ZM 1994, č. 5/6 * Vánoční pohádky z celého světa: (jš), NK 1995, č. 48 * Domov pro Marťany: J. Jašová, NK 1998, č. 25; M. Šubrtová, Ladění 1998, č. 3; M. Šubrtová, iLiteratura, 3. 6. 2012 (zde) * Kočka Moura a její přátelé + Pes Jíra a jeho přátelé: J. Jašová, NK 1998, č. 26 * Veverka Bára a její přátelé: J. Jašová, NK 1998, č. 45 * Medvěd Péťa a jeho přátelé: A. Červenková, NK 1999, č. 38 * Pohádky o strašidlech: (ač) (= A. Červenková), NK 2001, č. 8 * Už neposlouchám za dveřmi: M. Ditrichová-Bednářová, NK 2001, č. 13 * České pověsti pro malé děti: vv (= V. Vařejková), Ladění 2002, č. 3 * Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř: R. Ditmar, NK 2003, č. 5; M. Šubrtová, Ladění 2003, č. 1 * Co má umět předškolák: N. Sieglová, Ladění 2003, č. 4 * Skleněný les: J. Obruč, LitN 2003, č. 2, příl. Nové knihy * České dějiny očima psa: J. Slomek, LidN 6. 9. 2004; M. Reissner, Ladění 2004, č. 3 * Ježíš a jeho příběh: Z. Vavrušková, Ladění 2010, č. 4, též in iLiteratura, 23. 1. 2012 (zde) * Lásky českých spisovatelů: K. Kubíčková, MFD 18. 10. 2011; J. Semelková, Vaše Literatura, 17. 11. 2011 (zde); O. Kubeczková, iLiteratura, 14. 12. 2011 (zde) * Nezbedníci: A. Badinová, Klub knihomolů, 3. 2. 2012 (zde) * Tajemný kůň aneb Cesta za českými památkami: I. Pešková, Klub knihomolů, 23. 1. 2013 (zde) * České pověsti pro malé děti: I. Pešková, Klub knihomolů, 31. 1. 2013 (zde) * České dějiny očima psa: V. Dupynová, Kultura21, 5. 11. 2013 (zde) * Kouzelná zvířátka: I. Fencl, Čítárny, 11. 1. 2018 (zde).
Rozhovory: I. Matyášová, Vlasta 1985, č. 35; M. Nyklová, ZM 1987, č. 7; Z. Fojtíková, Rodina a škola 1990, č. 8; I. Zítková, NK 1993, č. 47; H. Herbrychová, Večerník Praha 13. 4. 1994; P. Klevisová, NK 1994, č. 41; E. Hořánková, Vlasta 1996, č. 12; J. Semelková, Kultura21, 1. 6. 2012 (zde); J. Syptáková, Čítárny, 10. 7. 2016 (zde).
Absolventské práce: V. Voráčová: Tvorba Martiny Drijverové pro děti a mládež (diplomová práce), MU Brno 2004; K. Hrodková: Etické výzvy ve volné trilogii Martiny Drijverové (diplomová práce), ZČU Plzeň 2019.

Autor hesla: Růžena Hamanová (1995); Milena Šubrtová (2008)
Aktualizace hesla: 11. 1. 2021 (av)
 
zpět na hlavní stranu