Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 Marie KUBÁTOVÁ

* 8. 8. 1922, Praha 
† 6. 6. 2013, Vrchlabí 
 
Prozaička, dramatička, autorka knih pro děti a mládež
 Dívčím jménem Kutinová. Otec ing. Jan Kutina vedl do roku 1948 nakladatelství (edice tělovýchovných materiálů), matka PhMr. Amálie Kutinová (1895–1965) byla folkloristka a autorka knih pro děti (mj. cyklus Gabra a Málinka). Kubátová studovala na klasickém gymnáziu a poté na dívčím reálném gymnáziu v Praze, kde maturovala v roce 1941. V letech 1941–43 absolvovala lékárnickou praxi v Křinci u Nymburka. V roce 1946 promovala na Přírodovědecké fakultě UK v oboru farmacie (v diplomové práci Krkonošští destilátoři srovnávala receptáře krkonošských bylinkářů ze 17. a 18. století ). V roce 1947 složila zkoušku učitelské způsobilosti pro vyučování jazyků a dálkově pokračovala ve studiu přírodních věd, které absolvovala v roce 1949; RNDr. 1977 na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové. Postupně působila jako magistra v lékárnách v Karlových Varech, Křinci, Praze, Horním Maršově, Špindlerově Mlýně a Vrchlabí. Po odchodu do důchodu žila ve Vrchlabí a věnovala se literatuře.
 První práce (pohádky, divadelní hry pro děti, adaptace lidových vyprávění) začala vydávat na sklonku 50. let 20. století. S časopisy spolupracovala jen zřídka: v 60. letech publikovala v Literárních listech, Kultuře, Plameni a ve východočeských periodikách Pochodeň (Hradec Králové) a Krkonošská pravda. Ze spolupráce s Čs. rozhlasem, kterou autorka zahájila v roce 1956, vzešla řada folklorních pásem, rozhlasových her a pohádek, například Povídka z advokátní poradny (1962); Jak to bylo s vdovou (1969); Pohádka z Cuckovýho království (1971); Mechovej král (1972); Javorová víla (1984); Strašidelná pohádka (1986); Štědrá bába (1993); O čertovském kabátě (1994); Rybí pohádka (1995); Liščí pohádka (2000); Zlatý rys (2002); Jak to bylo s polévkou chudé vdovy (2003); Z palubního deníku archy Noemovy (2003); Perníková pohádka (2005). Podle jejího námětu vznikly filmy Kapitán Korda (podle knihy Korvetní kapitán Korda, 1970) a Chlapi přece nepláčou (podle knihy Jménem korvetního kapitána, 1979, oba sc. Milan Šimek a Josef Pinkava, r. J. Pinkava), série večerníčků Krkonošské pohádky aj. Vedle literární tvorby souběžně vznikaly odborné i popularizační příspěvky z historie farmacie a z oblasti folkloru. – V roce 2009 udělila Akademie literatury české Marii Kubátové Cenu Boženy Němcové za dílo Haraburdí aneb Jak se líhnou knížky.
 Povahu rozsáhlé prozaické tvorby Kubátové souběžně ovlivnilo jak rodinné zázemí a profese, tak horská příroda a prostředí malého krkonošského města, v němž se natrvalo usadila. Významnou část její činnosti proto představují adaptace lidových vyprávění, psaná v krajovém nářečí a zachycující s humornou nadsázkou výrazné rysy lidové mentality: od přirozeného konzervativismu a nedůvěry ke změnám životního stylu až po schopnost vyrovnávat se se společenskými rozdíly a s osudovými zvraty v lidském životě. Obdobná východiska je však možné nalézt i v autorčině životním postoji tak, jak jej představují její původní prózy a divadelní hry. V převážně optimisticky laděných příbězích Kubátová látkově těží z osobní zkušenosti (Lékárnická trilogie: Lékárna U tří koček, Třikrát denně kapku rosy, Recept na štěstí), konfrontuje činorodé stáří s hledajícím mládím, humorně kritizuje „městský“ konzumní způsob života. Její prózy oslavují dělnou prostotu ztělesněnou v rázovitých postavičkách krkonošských horalů (Matka kopce) a působí – navazujíce na tradici vesnické a maloměstské drobnokresby – jako blednoucí obrazy zanikajícího krajového svérázu. V próze Jak překročit Rubikon se hrdinové vyrovnávají se zásadním životním zlomem, odchodem do důchodu. Úspěšné jsou autorčiny prózy pro děti a dramatické práce (Jak přišla basa do nebe), využívající rovněž folklorních motivů. V tematicky sevřených pohádkových souborech (Pohádky vodnického dědečka, Pohádky poštovských panáčků, Veselé pohádky z muzikantské zahrádky) i v adaptacích domácích a světových pohádkových látek (Čarování s pohádkou, Pohádky šaška Povídálka) osvědčuje vypravěčskou živost a bezprostřednost.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Daremný poudačky (PP folkl., 1956); Matějkov (PP 1956); Studentské romaneto (P 1958); Krakonošův rok (PP folkl., 1958, s A. Kutinovou); Pohádky pro rozcáplíky (1959); Jak přišla basa do nebe (D, rozmnož., 1960, prem. 1956); Novinářská patálie (R 1961); Krakonošovský špalíček (PP folkl., 1964, s A. Kutinovou); Korvetní kapitán Korda (P pro děti, 1967); Pohádky pro poškoláky (1968); Muzikantský řemeslo a devatero jinejch (PP folkl., 1969, v tir. 1968); Průšvihy mladého Werthera (P 1970); Kariéra bílé vrány (PP 1970); Přástevníček (rozhl. hra pro děti, rozmnož., 1970); Pohádky o Krakonošovi (1971); Jménem korvetního kapitána (P pro děti, 1972); Krakonošův hernec (PP folkl., 1972); Vzbouření hastrmana (D pro děti, rozmnož., 1975, prem. 1970); Tucet Krakonošových pobočníků (FF 1976); Lékárna U tří koček (P 1977, 1. díl Lékárnické trilogie); Legenda o Bílé paní (R 1978; poté in Matka kopce, Legenda o Bílé paní, 1984); O heřmánkové víle a čarodějnickém učedníku (pohádka, 1978); Třikrát denně kapku rosy (P 1979, 2. díl Lékárnické trilogie); Matka kopce (R 1980; poté in Matka kopce, Legenda o Bílé paní, 1984); Hořký bejlí (folkl. pohádka, 1981); Recept na štěstí (P 1981, 3. díl Lékárnické trilogie); O princi Nežravkovi a princezně Brečivce (D loutk. pro děti, rozmnož., 1981); Rozhovor s kamenem (R 1982); Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku (D pro děti, rozmnož., 1983, i prem.); Pohádky lesního ticha (1984); Jak překročit Rubikon (R 1986); Povídky z muzejních vitrín (1986); Všechny brány Krkonoš (FF 1986); Absolventka nultého ročníku (R 1987); Jak sa chodí do světa za ščestím a jak sa vandruje ze světa dóm (D pro děti, rozmnož., 1987); Náhrdelník z motýlků (P 1987); Pohádky lesního pacholíčka (1988); Truhlička malovaná (PP folkl., 1989); Pohádky vodnického dědečka (1990); Lékárnická trilogie (PP 1990, obsahuje: Lékárna U tří koček, Třikrát denně kapku rosy, Recept na štěstí); Kam odcházejí sněhuláci zjara (pohádka, 1991); Obchod iluzemi (P 1992); Balada o Sněžce (R 1992); Poutnické povídky (1993); Zpověď ježibaby (PP 1995); Nedělní pohádky I. Kde bydlí strašidla (1995); Lesk a bída podnikání (P 1996, volné pokračování Lékárnické trilogie); Nedělní pohádky II. Jak se líhnou trpaslíčci (1997); Jak se tančí mezi vejci (R 1997); Čarování s pohádkou (1997); Krakonošovo čarobejlí (pohádky pro děti, 1998); O Nedoubkovi (pohádky pro děti, 1998); Pohádky šaška Povídálka (1998); Pohádky z Krkonoš (2001); Příběhy z čarodějova receptáře (PP 2001); Medový perníček - do srdce chodníček (PP 2001); Sladký strašidlo (R 2001); Sny pod kloboukem (PP 2002); Pohádky poštovských panáčků (2002); Pohádky pro zvířátka (2002); Kouzlo rodinného stolu (PP 2003); Jak roztancovat babičky (PP 2004); Bubáci z Krakonošova (pohádky pro děti, 2005); O Popelce (pohádka pro děti, 2005); Erbovní povídky (2005); Arcibáby, aneb, Živote, já nechci, abys byl vošklivej! (PP 2005); Arcidědkové (PP 2006); Veselé pohádky z muzikantské zahrádky (2006); Haraburdí, aneb, Jak se líhnou knížky (PP 2007); Pohádky z Měsíčkova stříbrného zámku (2007); Lékárnické pohádky / Heřmánková víla (PP pro děti 2007); Vodnické pohádky (2008); Tři šupiny vánočního kapra (PP, PP pro děti 2008); Čarodějnický učedník (P pro děti 2008); Starodávní poutníci (PP 2009); Pohádky pro nejhodnější holčičky (2009); Kolednický uzlíček (PP, PP pro děti 2009); Pytel granátů pro Marii Terezii (P 2010); Krkonošské pohádky (2011); Betlémská noc (PP pro děti 2012).
Scénicky: Skleněná panna (1958); To nechce klid (1960, úprava rozhl. hry Podnájemník); Čert, Bára a z pekla štěstí (1989); Vandrování za štěstím (1989).
Zvukové nosiče: Pohádky ze strakatých vajíček (1984); Vodnické pohádky (1986); Pohádkový kalendář (1994); Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku (1996); Jak Krakonoš vytrestal Trautenberka (1997); O Nedoubkovi (1997); Nová dobrodružství skřítka Nedoubka (1997); Jak se dal Trautenberk na čáry máry (1998); Pohádky pro zimní spáče (2000).
Ostatní práce: Krkonoše (text k fotografickému albu, 1974); Poznej svou vlast 1999 (text ke kalendáři, 1998); Poznej svou vlast 2000 (text ke kalendáři, 1999); Lidová architektura 2000 (text ke kalendáři, 1999); Poznej svou vlast 2001 (text ke kalendáři, 2000); Poznej svou vlast 2002 (text ke kalendáři, 2001); Ještě se zpívá 2002 (text ke kalendáři, 2001); Ještě se zpívá 2003 (text ke kalendáři, 2002); Poznej svou vlast 2003 (text ke kalendáři, 2002); Poznej svou vlast 2004 (text ke kalendáři, 2003); Poznej svou vlast 2008 (text ke kalendáři, 2007).

LITERATURA

Knižně: J. Valouch: Marie Kubátová (1986, obsahuje bibliografii); M. Nyklová: Lidská komedie Marie Kubátové (1997, obsahuje bibliografii).
Recenze: * Daremný poudačky: J. R. Pick, LN 1956, č. 43 * Matějkov: M. Jungmann, LN 1956, č. 49 * Jak přišla basa do nebe: F. Černý, Divadlo 1957, č. 3 * Krakonošovský špalíček: M. Šulcová, Český lid 1966, č. 1 * Průšvihy mladého Werthera: O. Chaloupka, ZM 1970, č. 10 * Lékárna u tří koček: D. Moldanová, LM 1977, č. 7; M. Turková: ref. Tucet Krakonošových pobočníků, Český lid 1978, č. 3 * O heřmánkové víle a čarodějnickém učedníku: R. Hamanová, ZM 1979, č. 4 * Třikrát denně kapku rosy: L. Vacina, Tvorba 1979, č. 52 * Rozhovor s kamenem: Z. Heřman, MF 28. 12. 1982 * Pohádky lesního ticha: L. Vacina, Tvorba 1985, č. 9 * Truhlička malovaná: O. Sirovátka, Národopisné aktuality 1990, č. 3–4 * Balada o Sněžce: M. Petříček, LitN 1991, č. 31 * Pohádky vodnického dědečka: J. Dvořák, ZM 1991, č. 4 * Obchod iluzemi: H. Jánová, NK 1992, č. 20; Z. Heřman, Tvar 1992, č. 24 * Poutnické povídky: M. Nyklová, Denní Telegraf 1994, č. 4 * Zpověď ježibaby: iz (= I. Zítková), NK 1995, č. 17 * Čarování s pohádkou: V. Vařejková, Ladění 1998, č. 2 * Pohádky šaška Povídálka: M. Šubrtová, Ladění 1999, č. 1 * Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku: Z. Matyušová, NK 2001, č. 13 * Pohádky poštovských panáčků: M. Reissner, Ladění 2002, č. 3 * Kouzlo rodinného stolu: I. Zítková, Tvar 2004, č. 2 * Haraburdí: F. Cinger, Právo 8. 8. 2007 * Pohádky z Měsíčkova stříbrného zámku: L. Nováková, Ladění 2007, č. 3; K. Kolařík, A2 2008, č. 5.
Rozhovory: P. Frýbort, Tvorba 1986, č. 42; S. Kolář, Kulturní měsíčník 1990, č. 1; M. Nyklová, Knižní novinky 2007, š. 13/14.
K životním jubileím: N. Klevisová, Tvorba 1987, č. 31; V. Píša, LM 1988, č. 8; A. Fetters, Tvar 1992, č. 33; V. Stanovský, ZM 1997, č. 2; M. Nyklová, Naše rodina 2007, č. 34.
Autor hesla: Aleš Haman (1995); Milena Šubrtová (2007)
Aktualizace hesla: 13. 6. 2013 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 13. 6. 2013 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu