Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Mojmír KLÁNSKÝ

* 19. 4. 1921, Kdyně 
† 23. 9. 1983, Štěchovice (u Prahy) 
 
Prozaik
 Původním jménem Mojmír Kölbl; změnit si je nechal v roce 1946. Pocházel z učitelské rodiny, která se ve třicátých letech přistěhovala do Prahy. V roce 1937 byl pro redigování školního časopisu Šíp a komunistické smýšlení vyloučen z gymnázia a musel přejít na reálné gymnázium v Praze-Vršovicích (maturoval 1940). Absolvoval abiturientský kurs účetnictví při obchodní akademii a složil učitelskou státnici. V letech 1940–1945 studoval na konzervatoři hru na klavír a dirigentství (absolvoval 1947), v letech 1945–1949 na FF UK hudební vědu a u Jana Mukařovského estetiku. Od roku 1947 pracoval v různých funkcích v Čs. rozhlasu, nakonec jako zástupce vedoucího uměleckého programu. V roce 1952 odešel do Ostravy na stavbu Nové huti (zde psal též povídky a reportáže). Roku 1954 byl krátce uměleckým vedoucím Ústředního kulturního domu v Praze a poté redaktorem Květů. V roce 1957 pracoval v tiskárně jako korektor, od roku 1958 v redakci Besedy, od roku 1959 byl redaktorem Zemědělských novin. V roce 1969 byl propuštěn a zbaven možnosti publikovat. Pracoval jako účetní v JZD Zákupy a v plemenářském středisku na Českolipsku a rok v Praze jako správce budov; poté mu byl přiznán invalidní důchod. V roce 1977 podepsal Chartu 77.
 Zvláště reportážemi přispíval do časopisů Květy, Květen Beseda, do Zemědělských novin aj. Je autorem několika rozhlasových her, z nichž Čs. rozhlas nastudoval: Schůze (1962), Profesor (1962 ?), Soused (1963) a Život Jiřiny Hlasové (1963, r. Vladimír Vozák), Nanebevzetí Emila, řečeného Kostry (1968) aj. V samizdatu byly publikovány prózy Zázračný pramen (1972), Vyhnanství (Edice Petlice 1973), Albatros (1978), Kachnička (Edice Petlice 1983, úryvek o rok později v březnovém čísle samizdatového časopisu Obsah), básnická skladba Žalozpěv za májovým dnem (1980) a práce Zemědělci a jaro 1968 (Edice Petlice 1978). Formou rozhlasového čtení na pokračování byla roku 1992 zveřejněna próza Filip (1982), kterou autor původně rozmnožil jako strojopis pro přátele. Počátkem osmdesátých let byly Klánskému při domovních prohlídkách zabaveny jinde zřejmě neuložené rukopisy Pole plné pýruHolčička do počtu. – Přispěl do ročenek Československý fejeton/fejtón 1976/77 a 1977/78 a do sborníku Hlasy nad rukopisem Českého snáře (1981).
 První dvě prózy zachycují se sympatiemi k socialistickým ideám názorové střety charakteristické pro české poválečné dějiny. V knižním debutu Sedm dní vylíčil Klánský poúnorový zápas mezi různými společenskými silami na malém městě. V próze Ranč pak s reportážní věcností a na základě osobní znalosti reálií popsal zrod prvního českého zemědělského družstva v Brnířově. Navzdory ideologické konstrukci prózy se již zde Klánský pokoušel zachytit komplikovanou situaci vesnice s pochopením pro charaktery lidí, ve člověku pevně zakotveném v půdě pak viděl kladného nositele kontinuity národa, ztotožněné ovšem s dobovou představou pokroku. Naproti tomu ve své vrcholné próze Vyhnanství, baladickém příběhu houževnatého člověka, tragicky zasaženého komunistickou diktaturou, hodnotí již Klánský průnik dějinných událostí do života venkovanů negativně. Bohatě strukturované vyprávění, střídající reálný děj s fiktivními rozhovory a retrospektivami, rovinu objektivní s výrazně subjektivizovanou, přerůstá v niternou sondu do psychiky jedince uzavírajícího svůj život. Současně je naléhavým poselstvím o vztahu individua k přírodě a práci, o nutnosti řádu v lidském životě i akceptování řádu přírodního. Klánský tak osobitě – bez didaktičnosti a bez náboženské extatičnosti – navázal na tradici české meziválečné ruralistické prózy. Posmrtně uveřejněná novela Albatros zachycuje životní bilanci důstojníka čs. armády a účastníka protifašistického odboje, který se v roce 1948 nepřizpůsobil novým podmínkám a v tušení budoucího osudu uzavírá své životní příběhy.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Sedm dní (R 1963); Ranč (P reportáž., 1967); Vyhnanství (P, Kolín n. R. 1976; 1990); Albatros (R 2012).
Publicistika: O velikém díle Leninově (1950, s D. Bártou a V. Lenským).
Příspěvky ve sbornících: Rozlet 1955 (1955); Hlasy nad rukopisem Vaculíkova Českého snáře (1991).

LITERATURA

Studie a články: D. Iwashita: Vyhnanci na zemi, in M. K., Albatros (2012).
Recenze: Sedm dní: M. Petříček, LitN 1963, č. 26; J. Opelík, KT 1963, č. 36; I. Zítková, MF 25. 6. 1963; A. Haman, LD 7. 7. 1963; S. Bartůšková, Rovnost 28. 7. 1963; M. Suchomel, HD 1963, č. 10 * Ranč: (ká), NK 1967, č. 38; I. Rubík, ZN 18. 10. 1967; H. Hrzalová, Impuls 1968, č. 2 * Vyhnanství: J. Škvor, Proměny (New York) 1978, č. 1; A. Opasek, Nový život (Řím) 1978, č. 3; M. Petříček, Tvar 1990, č. 34; V. Píša, NK 1991, č. 11; V. Stiborová, Práce 16. 7. 1991; J. Vohryzek, LitN 1991, č. 6 (též in J. V., Literární kritiky, 1995) * Žalozpěv za májovým dnem: bn (= J. Pechar), Listy (Řím) 1984, č. 4 * Albatros: T. Šnellerová, A2 2012, č. 17.
Rozhovor
: J. Lederer in České rozhovory (Kolín n. R. 1979; 1991).
K životním jubileím: V. Stiborová, LitN 1993, č. 40.
Vzpomínky
: L. Vaculík: Smutný Mojmír, LitN 2007, č. 45, příl. Povídka roku.
Archiv: LA PNP: Osobní fond uspořádaný v 1. stupni evidence.

Autor hesla: Blanka Svadbová (1995)
Aktualizace hesla: 17. 7. 2017 (ap, mlp)
 
zpět na hlavní stranu