Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Květa KOŽEVNIKOVÁ

* 5. 2. 1930, České Budějovice 
† 5. 10. 1981, Praha 
 
Básnířka a prozaička
 Dívčím jménem Bartůňková. Sestra divadelní historičky Drahomíry Čeporanové (1926-2005). Studovala na gymnáziu v Českých Budějovicích, od roku 1945 žila v Praze, kde 1949 maturovala na francouzském gymnáziu. Po studiu ruštiny a švédštiny na FF UK (1949–54) nastoupila 1954 do Čs.-sovětského institutu ČSAV jako vedoucí oddělení teorie překladu. V letech 1955-78 působila Jako odborná asistentka na katedře rusistiky FF UK. PhDr. a CSc. získala 1967 prací Reprodukce běžně mluvených projevů v moderní ruské próze. Svým jménem zaštítila překlad povídek P. G. Antokoľského Pohádky času (1973, přeložil Luboš Dobrovský).
 Publikovala především v odborných časopisech: Sovětská vědajazykověda, Ruský jazyk, Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury, PrahaMoskva, Čs. rusistika, Estetika, Slavia aj., posmrtně v Souvislostech. Jako vědecká pracovnice se věnovala stylistice, teorii překladu a teorii mluveného jazyka. Byla rovněž spoluautorkou různých jazykových učebních pomůcek a učebnic ruského jazyka a autorsky se podílela na Švédsko-českém slovníku (1966). V rukopisu zůstává sbírka povídek Obrysy statečnosti a nedokončená básnická sbírka Radosti mého života.
 Literárním debutem Koževnikové byla na počátku 60. let rozsáhlá básnická skladba O nemocném slunci, v níž se autorka pokusila lyrickoepickým příběhem evokovat jeden mimořádný lidský osud. Později se k literatuře vrátila souborem cestopisných causerií, velmi osobitě rozvíjejících čapkovskou tradici a se smyslem pro výstižný detail, neotřele a přitom poeticky popisujících všední skutečnost (ze SSSR, Francie, Dánska, Švédska a dalších zemí – Zpětné zrcátko). Také v knize Aby řeč nestála zůstala Koževniková věrná žánru vtipné causerie; jejím základním tématem je však tentokrát jazyk a jeho různé aspekty – způsoby, jakými jazykové projevy reagují na složitost lidského života.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: O nemocném slunci (B 1963); Zpětné zrcátko (PP 1977); Aby řeč nestála (PP 1984).
Příspěvek ve sborníku: Mladé víno (1961).
Překlady: V. Korostylev: O krále Pif-Pafa vůbec nejde (D, rozmn. 1960, s D. Čeporanovou); A. P. Jakubovskij: Oko Antikristovo (povídky a tit. novela, 1973).
Sestavila: Ruská literatura v českém překladu (antologie; 1. Starší literatura a poezie, 1977, 2. Próza a drama, 1978).

LITERATURA

Studie a články: D. Hajná, doslov in Zpětné zrcátko (1977); A. Stich, doslov in Aby řeč nestála (1984, pod jménem Jaroslava Meda); H. Štěpánková: Vzpomínáme, Kmen 1990, č. 7; K. K. (biografická poznámka k ukázkám z rukopisné pozůstalosti), Souvislosti 1992, č. 4.
Recenze: O nemocném slunci: F. Vrba, LitN 1963, č. 35; M. Blahynka, Červený květ 1963, č. 9; výbor z dobových recenzí: Tvar 2004, č. 9 (připravil M. Jareš). * Zpětné zrcátko: iz (= I. Zítková), NK 1977, č. 35; V. Macura, LM 1978, č. 4, příloha Dílna * Aby řeč nestála: J. Lukeš, SvSl 12.7.1984.
Nekrolog: V. Barnet – D. Brčáková, Čs. rusistika 1982, s. 190.
Autor hesla: Jaroslav Med (1995)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (ap)
 
zpět na hlavní stranu