Slovník české literatury po roce 1945

Lubomír MACHÁČEK

* 21. 6. 1947, Pardubice

Prozaik

Otec byl vyučen obchodním příručím, matka byla absolventkou dvouleté ekonomické školy. Macháček absolvoval v Pardubicích Střední všeobecně vzdělávací školu (1962–65) a rok pracoval jako vychovatel v internátě Pozemních staveb v Rybitví (1965–66). Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval psychologii (1966–71, PhDr. 1984). Po vojenské službě pracoval v Pardubicích jako psycholog v Ústavu nápravné výchovy (pro ženy) v Pardubicích a poté v Okresní pedagogicko-psychologické poradně (1975–1989). V letech 1990–2005 působil jako vedoucí Poradny pro rodinu a partnerské vztahy, od roku 2006 je ředitelem Centra psychosociální pomoci – Rodinné a manželské poradny Pardubického kraje.

Literárně se začal prosazovat už na střední škole, kdy spolu s Alexandrem Tomským redakčně spoluvytvářel studentský časopis Oxymóron (později Hlas). Přispíval do časopisů: Host do domu (1968 zde debutoval povídkou Poslání), Texty, Tvorba, Mladý svět, Čs. voják, Věda a život, Literární měsíčník (od 1976), Rudé právo, Naše rodina, Květy, Pochodeň (Hradec Králové), Svět práce, Právo (příloha Salon), Tahy, Hradecké noviny, Pardubické noviny aj.; publikuje také na internetu, kde v Edici hostů internetového časopisu Taxus Bohemica uveřejnil prózu Muž, který dělal lidi (zde) a přispěl do sborníků Vlášení (zde) a Svěcení času (zde). Detektivní povídky publikuje také v sešitových edicích Jedním dechem, Stalo se! aj. Na počátku 80. let stál u zrodu Parconu, celostátních setkání autorů a přátel literatury sci-fi. Přispěl do řady našich i zahraničních sborníků. Šifry: -lu-, ma, lum.

Macháčkovy prózy určuje autorova profese. V psychologických povídkách, vyprávějících nejčastěji o dětech a starých lidech, dominuje tematika lidské osamělosti a odcizení v rodině (Láska v kaluži, Co skrýváme pod kůží, Údolí osamělých běžců, Ztracené lásky). Často jsou využívány postupy detektivního žánru, například postava psychologa v roli poradce a detektiva; na rozhraní psychologického příběhu a románu sci-fi stojí próza Chvění, v níž autor domýšlí možné dopady a úskalí klonování člověka (analogický motiv náhrady lidských orgánů pomocí klonování se objevuje také v próze s detektivní zápletkou Milenka Půlnoc). Vyprávění o útěku hrdinky z vězení propojuje v románu z vězeňského prostředí Začít milovat analýzu životního bloudění trestanců s otázkami psychické a sociální podmíněnosti kriminality i možností nápravy deformované lidské duše. Autorovo hledání harmonie v současném světě má však nejednou podobu schematického syžetu přímočaře směřujícího k pozitivnímu řešení. – Psychologizujícím přístupem ke sci-fi se Macháček přiřazuje k linii tvorby Stanisława Lema a Josefa Nesvadby. Zpočátku psal povídky, v nichž fantaskní prvky ozvláštňovaly například příběh s ekologickou tematikou, později se jeho antiutopie vyvíjely ke klasické science fiction. Tematicky převládají variace na téma zpohodlnění lidstva, jež vede k nebezpečí ztráty smyslu života, časté je i téma vědeckého experimentu s lidskou psychikou. Myšlenka rozpadu identity člověka v důsledku ztráty kontaktu s přírodou spojuje Macháčkovu sci-fi s jeho povídkami s tajemstvím, pojatými většinou jako nevysvětlitelné iracionálno na hranici snu (některé povídky ze sbírek Láska v kaluži, Písek v zubech, Výlety do snů). Etudami na téma strachu jsou hororové povídky Večeře pro hosta, Fanyno štěstí (v souboru Písek v zubech); titulní povídka Písek v zubech se později stala východiskem gotického románu Zasvěcen démony, příběhu hudebního génia, který své schopnosti získává tím, že ze svých posluchačů vysává jejich vitalitu. Detektivní povídky, publikované částečně v časopisech a sešitových edicích, shrnul autor do souboru Básníci nevraždí.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Láska v kaluži (PP 1975); Písek v zubech (PP 1978; přeprac. tit. povídka samostatně, 1993); Co skrýváme pod kůží (PP 1979); Začít milovat (R 1981); Výlety do snů (PP sci-fi, 1984); A budeme šťastni (R 1985); Údolí osamělých běžců (PP 1987); Fantastický mezičas (PP sci-fi, 1989); Upíří tanec (PP, b. d., 1993); Ztracené lásky (PP 1993); Kde je ta šibenice (PP 1994); Krvavý anděl (P 1996); Kanibal (P 1996); Poklad na Kunětické hoře (báje a pověsti, 1997); Zasvěcen démony (R 2001); Zač je v Pardubicích perník aneb Perníčkova dobrodružství ve vzduchu, na souši a na vodě (pohádka, 2002); Stín pavouka (P 2003); Milenka Půlnoc (P 2003); Jak chutná v Pardubicích perník aneb Marcipánkova dobrodružství ve vzduchu, na souši a na vodě (pohádka, 2004); Básníci nevraždí (PP, 2006); Chvění (P 2007); Jak voní v Pardubicích perník (pohádka, 2007).
Výbor: Kdybych byla kočkou (PP 2006).
Příspěvky ve sbornících: Začátek (1973); Všedný deň (Bratislava 1979); Erkundungen (Berlín 1979); Příběhy o zvířatech a lidech (1980); Příběhy našich let (1980); Kolik barev má duha (1981); Příběhy s tajemstvím (1981); Zeitschleifen (Berlín 1981); Letokruhy (1982); Příběhy se záhadou (1983); Lidé ze souhvězdí Lva (1983); Na rozdrożu (Katowice 1983); Stalo se zítra (1984); Hvězdy v trávě (1984); Hledání budoucího času (1985); Návrat na planetu Zemi (1985); Teď už budeme lidé (1985); Živý proud. Česká povídka 1945–1985 (1986); Lásky pozemské (1987); Cybernetyczne laleczki (polsky, Poznań, 1987); Přistání na Řípu (1988); Příběhy o maminkách (1989); Prigodnicko fantastični opovidannija (Kyjev 1989); Das Blei der Zeit (München 1991); Nejlepší detektivní povídky roku (1994, 1995, 1996, 1997, 2007); Kam se poděla původní česká literatura? (1997); Lásky a nelásky (1998); Století lásky a nenávisti (1999); 27 popravených českých pánů očima 27 (nepopravených) českých spisovatelů (2000); Česká detektivka konce tisíciletí (2000); In flagranti (2002); Tady a teď (2003), Dvanáct východočeských prozaiků (2007).

LITERATURA

Studie a články: J. Adam + V. Kolár in Sondy (1981).
Recenze: Láska v kaluži: J. Dvořák, NK 1975, č. 41 * Písek v zubech: J. Dvořák, LM 1979, č. 2; V. Kolár, RP 23. 3. 1979; V. Novotný, ZN 31. 3. 1979 * Co skrýváme pod kůží: J. Dvořák, NK 1979, č. 38; V. Novotný, ZN 1. 9. 1979 * Začít milovat: V. Novotný, ZN 16. 1. 1982 * Výlety do snů: Z. Pavelka, Tvorba 1985, č. 23, příloha Kmen * Údolí osamělých běžců: S. Juga, RP 12. 3. 1988; J. Jaros, Tvorba 1987, č. 43, příloha Kmen * A budeme šťastni: A. Hájková, Tvorba 1986, č. 16, příloha Kmen * Fantastický mezičas: F. Cinger, RP 7. 6. 1989; A. Jedličková, LM 1989, č. 8 * Kde je ta šibenice: Z. Heřman, Tvar 1994, č. 12 * Krvavý anděl: V. Novotný, Tvar 1996, č. 15 * Kanibal: A. Haman, NK 1997, č. 5 * Zasvěcen démony: olomoucký román: V. Stanzel, Host 2002, č. 7, příl. Recenzní příloha * Básníci nevraždí: M. Dušek, Obrys - Kmen 2006, č. 24 (Haló noviny, 16. 6. 2006) * Chvění: M. Dušek, Obrys - Kmen 2007, č. 42 (Haló noviny, 27. 10. 2007).
Rozhovor: M. Velehradská, Čs. voják 1979, č. 21; J. Kašpar, Tvorba (Kmen) 1984, č. 46.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998)

Aktualizace hesla: 30. 9. 2008 (ap)

Aktualizace bibliografie: 30. 9. 2008 (ap)

zpět na hlavní stranu