Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 David Jan NOVOTNÝ

* 28. 11. 1947, Praha 
 
 
Scenárista, publicista, spisovatel, vysokoškolský pedagog
 Vnuk Adolfa Novotného (1891–1968), protestantského teologa, autora Biblického slovníku, profesora Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze. Otec Jan Blahoslav Novotný (1917–1983, zemřel ve švýcarském exilu) byl výtvarník-grafik, spolupracoval s Divadlem satiry (později ABC, pod pseudonymem JEBENOF).
Novotný po absolvování SVVŠ v Praze (1963–66) pracoval postupně jako spojový manipulant, asistent v Krátkém filmu Praha, kočí a pastevec krav, 1967 jako závozník, vrátný, uklízeč v divadle Semafor, 1968 asistent výroby ve FS Barrandov. Vojenskou službu vykonával 1968–70 v Kroměříži. 1970 byl pomocným tiskárenským dělníkem, 1971 opět asistentem v Krátkém filmu Praha. 1971–76 studoval na FAMU dramaturgii a scenáristiku. Po absolutoriu (prací Praktická lekce realismu věnovanou literárnímu dílu Maxima Gorkého) byl krátce ve svobodném povolání. 1977–90 zaměstnán jako scenárista ve FS Barrandov. Od 1990 odborný asistent katedry dramaturgie a scenáristiky na FAMU, od 1996 proděkanem, 1997 obhájil habilitační práci Chcete psát scénář?, profesura mu byla udělena v roce 2001. V letech 1991–92 byl členem výkonného výboru filmové unie FITES. Od 1995 byl předsedou správní rady Nadace FAMU. Od roku 1993 se jako pedagog věnoval též výuce na Fakultě sociálních věd UK, od roku 2002 zde působí jako profesor na katedře žurnalistiky. V letech 2004 až 2007 působil jako první rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Od roku 2008 vyučuje dále dramaturgii na Literární akademii a současně je dramaturgem produkční společnosti ArtForum 21.
 Novotný debutoval roku 1965 ve Vlastě jako básník, první povídku uveřejnil v Literárním měsíčníku až po vydání knižní prvotiny, později publikoval fejetony, prózy a básně v Tvorbě a Kmeni, po roce 1989 též články a komentáře mj. v Tvaru, Metropolitanu, Lidových novinách, Hospodářských novinách, MF Dnes, Cestě víry, Bratrstvu a Filmu a době. V roce 1989 kolovala v samizdatu Novotného sbírka básní a textů ze 70. a 80. let Tak si broukám pod peřinou. – Podle jeho scénářů (případně adaptací vlastních či cizích próz) byly natočeny povídkové filmy Jak rodí chlap (1979, r. Zdeněk Troška, Jan Ekl a Vladimír Drha, podle stejnojmenné knihy) a Plaché příběhy (podle povídek Karla Čapka, 1982, r. Dobroslav Zborník, Zdeněk Flídr a Tomáš Tintěra, podle povídek Karla Čapka), dále filmy Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979, r. Tomáš Svoboda, sc. + Vladimír Kalina, Tomáš Svoboda a Karel Steigerwald), Blázni, vodníci a podvodníci (1980, r. Tomáš Svoboda, sc. + Roman Kaněra), Zátah (1985, r. Stanislav Strnad, sc. + Stanislav Strnad), Podfuk (1985, r. Jan Schmidt, sc. + Josef Pohl a Jan Schmidt) a televizní hry Někdo schází u stolu (1989, r. Pavlína Moskalyková, podle stejnojm. povídky ze souboru Má rozkošná Múza s hadrem v ruce), Strážní andělé (1996, r. Petr Koliha, podle stejnojm. povídky), televizní seriál Motel Anathema (1997, r. Jiří Kos, sc. + Kateřina Fuková, Hana Musilová-Brajanovski, Petr Slabý). Na řadě dalších filmových děl se podílel jako dramaturg (např. Eliška má ráda divočinu, 1999, r. Otakáro Schmidt, Všechno nejlepší!, 2006, r. Martin Kotík) nebo pedagog FAMU. – Výjimečně použil pseudonymu Samuel Neumann.
 Knižním debutem, povídkovou sbírkou Jak rodí chlap, navázal Novnotný na realistickou prózu líčící rázovité lidské figurky a opírající se především o humoristickou drobnokresbu (tento charakter měla již raná próza Můj nejlepší kámoš, rkp. 1978). Scenáristická průprava vedla autora k akcentování základní dějové linie příběhu a k důrazu na pointu. V této vypravěčské poloze Novotný pokračoval i později, postupně však sílilo jeho zaměření na etický rozměr světa. V povídkové knížce Jak nevyloupit poštu, jejíž významové pozadí utváří psychická atmosféra českého života 80. let, se inspiroval kriminalistickými příběhy Karla Čapka. (Detektivním příběhem, tentokrát pro děti a mládež, jsou rovněž pozdější Strašáci a Poustevníci.) Sarkastickým průhledem do zákulisí soudobého světa umění a umělců je pětice novel fabulovaných jako vyprávění o společenských a osobních dilematech, přelomových epizodách v životě fiktivních hudebních skladatelů, filmařů či uměleckých fotografů (Má rozkošná Múza s hadrem v ruce). O pojmenování dobového morálního nepokoje usilovala rovněž rukopisně šířená sbírka Novotného protestsongů a básní Tak si broukám pod peřinou, a zejména román Život a sny. Jeho protagonista, vyznávající evangelijní život v pravdě a chudobě, ztělesňuje potenciální morální východisko z krize generace, traumatizované neustálými mravními konflikty; svými občanskými a etickými postoji však především naplňuje protestanskou filozofii života a věrnost rudimentárním lidským hodnotám. Volnou trilogií Ro(c)k na vsi, O půl páté před krámem Truhlářská sonáta se autor pokouší navázat na tradici venkovských próz; jednotlivá díla jsou propojena uspořádáním podle čtvera ročních období a zasazením do fikčního Českoskalicka. Pointa románu Vasarelyho kříž je založena na kontrastu mezi archaizujícím jazykem a atributy novodobého světa; prostřednictvím takto vznikajícího napětí zdůrazňuje autor panoptikálnost a relativní povahu vyprávěných událostí.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Jak rodí chlap (PP 1981); Má rozkošná Múza s hadrem v ruce (PP 1986); Jak nevyloupit poštu (PP 1987); Strašáci a Poustevníci (P pro mládež, 1989); Život a sny (P 1991); Můj nejlepší kámoš (P 1997); Strážní andělé (PP 2000); Pohádky z Ementálu (PP pro děti, 2001); Ro(c)k na vsi aneb Obrázky z okolí českoskalického (PP 2004); O půl páté před krámem (PP 2005); Pohádky ze starého mocnářství (PP pro děti, 2005); Truhlářská sonáta (P 2006); Vasarelyho kříž (P 2007).
Práce o scenáristice a dramaturgii: Chcete psát scénář? 1. Základy dramaturgie, 2. Žánry v hraném filmu (skripta, 1995; 2. doplněné vydání obou textů 2000); Dramatické konflikty Bible. Velmi vzdálený pokus o midraš aneb Několik praktických lekcí z dramaturgie (2005); Budování příběhu aneb demiurgie versus dramaturgie (2007).
Příspěvky ve sbornících: Werichovo Divadlo ABC (2000).

LITERATURA

Recenze: Jak rodí chlap: vln (= V. Novotný), ZN 8. 8. 1981; Š. Vlašín, Tvorba 1981, č. 22 * Má rozkošná Múza s hadrem v ruce: J. Trávníček, Brněnský večerník 15. 10. 1986; V. Heger, Tvorba 1986, č. 38, příloha Kmen * Jaknevyloupit poštu: V. Píša, RP 29. 12. 1987; P. Janáček, ZN 27. 12. 1987 * Strašáci a Poustevníci: R. Škvařil: ZM 1990, s. 253 * Život a sny: P. Dvořáček, Kostnické jiskry 1991, č. 44; Š. Hájek, Český bratr 1992, č. 4 * Můj nejlepší kámoš: A. Haman: NK 1997, č. 41 * Pohádky z Ementálu: K. Dejmalová, LitN 2002, č. 7, příloha NK; P. Havelková, Host 2002, č. 9, příloha Recenzní příloha * Pohádky ze starého mocnářství: K. Váňová, Ladění 2006, č. 1.
Rozhovory: E. Vaňurová, SvSl 30. 1. 1993, příloha Slovo na sobotu.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1998)
Aktualizace hesla: 10. 4. 2008 (kk)
Aktualizace bibliografie: 11. 12. 2007 (kk)
 
zpět na hlavní stranu