Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Alžběta ŠERBEROVÁ

* 23. 8. 1946, Příbram 
 
 
Prozaička
 Narodila se v Příbrami, od roku 1949 žila rodina v Mostě; otec byl typograf, matka v domácnosti. Protože nebyla z kádrových důvodů přijata na jedenáctiletou střední školu (její dědeček vlastnil do roku 1948–49 v Příbrami a posléze v Mostě tiskárnu), nastoupila na střední odborné učiliště v Chomutově (1961), kde se učila jemnou mechaničkou. Po roce přešla tamtéž na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou (obor silnoproudá elektřina), kterou dokončila v Praze (mat. 1965). Poté pracovala jako myčka vagonů, mechanička šicích strojů, pokojská, uklízečka, listonoška, provozářka Obvodního podniku bytového hospodářství, korektorka zvuku v Divadle hudby, knihovnice v Obvodní knihovně v Praze-Žižkově. Od roku 1967 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii (abs. 1974 diplomovou prací Humor jako filozofie v dílech Gogola, Dostojevského a Čechova). Od roku 1972 byla redaktorkou kulturní rubriky časopisu Sedmička pionýrů, poté (1980) si zvolila svobodné povolání. V letech 1984–88 pracovala jako vedoucí oddělení dopisů v redakci Svobodného slova, 1990–92 jako redaktorka Týdeníku Rozhlas, od února 1993 do zániku časopisu v roce 1997 byla redaktorkou týdeníku Ahoj na sobotu, poté opět ve svobodném povolání. 1998–2003 byla šéfredaktorkou interního periodika Kriminalistického ústavu Kriminalistický sborník.
 Časopisecky Šerberová debutovala roku 1966 v Literárních novinách, prózy, reportáže, fejetony a glosy publikovala v časopisech, v nichž působila, a dále periodikách: Sešity pro mladou literaturu, Dialog, Mladý svět, Vlasta, Průboj (Ústí nad Labem), Pionýr, Tvorba, Zemědělské noviny, Květy, Čs. voják, Literární měsíčníkPráce, po 1989 mj. Iniciály, Mona, Playboy, Ikárie, Lidové noviny, Divoké víno a časopis pro mládež Delfín. – Užívala šifer aš a šer.
 V próze Dívka a dívka vykreslila Šerberová prožitky dvojice mladých hrdinek, jimž jejich vzájemný cit proměňuje každodennost ve smyslové dobrodružství. Do literárního kontextu vnesla poetiku snově metaforického ovzduší a křehké estetizující stylizace, oscilující mezi výjevy z všední skutečnosti a exaltovanými vizemi. Svou expresivní výpověď Šerberová kultivovala také v dalších prózách, tlumočících citový svět dívčích postav, které hledají protiváhu k nepoetické banalitě přítomnosti zejména v milostných vztazích (román Manekýnka, Ptáci na zemi a ryby ve vodách). Román Sbohem, město M., dokončený již na počátku 70. let a situovaný do zdevastovaného severočeského Mostu, je pokusem o obraz autorčiny vlastní generace a její snahy udržet si v souladu s romantickými ideály mládí nonkonformní a smysluplný život. Do psychologické atmosféry hledání vnitřních jistot a milostných reflexí zasazují soukromá dilemata protagonistů také autorčiny povídky, někdy s fantaskními motivy a blížící se až žánru sci-fi (K mé kávě tvá dýmka, Žena v síti, Ta druhá).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Dívka a dívka (P 1970); Manekýnka (R 1974); Prsten s kamejí (PP 1974, + O. Chaloupka + B. Ohlídková); K mé kávě tvá dýmka (PP 1976); Ptáci na zemi a ryby ve vodách (P 1979, původní tit. Ptáci na nebi, ryby ve vodách změněn nakladatelstvím); Vítr v síti (PP 1982); Žena v síti (PP 1987); Sbohem, město M. (R 1991); Ta druhá (PP 1993).
Výbor: Poslouchali jsme Let it be (PP 2002).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Živý proud. Česká povídka 1945–1985 (1986); Listopad ’92 (1992); Malý almanach Klubu českých spisovatelů (1993); Allskin and Other Tales by Contemporary Czech Women (Všekožka a jiné příběhy, Seattle 1998); Městopis (2000); Nevěry (2005).

LITERATURA

Studie a články: J. Pelc: doslov, in Ptáci na zemi a ryby ve vodách (1979); V. Dostál: Mladá literární posila, Tvorba 1974, č. 40, též in Zrcadla podél cesty (1987); M. Jungmann: Co stačí k životu, Obsah (smz.1982), též in Průhledy do české prózy (1990).
Recenze: Dívka a dívka: A. Jelínek, ZN 29. 10. 1970; mjv (M. Janů-Veselá = M. Jungmann), Práce 9. 12. 1970; jad (J. Dvořák), Texty 1970, č. 10 * Manekýnka: Z. Kufnerová, RP 23. 7. 1974 * K mé kávě tvá dýmka: vln (V. Novotný), ZN 8. 11. 1976; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 48 * Ptáci na zemi a ryby ve vodách: vln (V. Novotný), ZN 1. 2. 1980; P. Bílek, LM 1980, č. 8 * Vítr v síti: J. Lukeš, Brněnský večerník 13. 7. 1983; V. Píša, Tvorba 1983, č. 3, příloha Kmen * Žena v síti: V. Novotný, ZN 30. 5. 1987; M. Suchomel, Brněnský večerník 1. 7. 1987, též in Co zbylo z recenzenta (1995); J. Lukeš, SvSl 19. 11. 1987 * Sbohem, město M.: M. Jungmann, LitN 1991, č. 10, též in V obklíčení příběhů (1997); V. Novotný, MFD 23. 4. 1991; A. Halada, Tvar 1991, č. 11 * Ta druhá: rav (V. Šibrava), NK 1993, č. 41.
Rozhovory: P. Kovařík, SvSl 21. 6. 1973; fr (P. Frýbort), Tvorba 1986, č. 36, příloha Kmen; L. Falteisek, Tvar 1990, č. 25; E. Pavlátová, LD 28. 1. 1993; (elf), Práce 16. 7. 1997.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1998)
Aktualizace hesla: 15. 12. 2008 (ap)
Aktualizace bibliografie: 15. 12. 2008 (ap)
 
zpět na hlavní stranu