Slovník české literatury po roce 1945

Pavel ŠVANDA

* 6. 6. 1936, Znojmo

Esejista, prozaik a básník

Pochází z úřednické rodiny. V Brně absolvoval gymnázium (mat. 1954) a začal studovat dějiny umění na tamní filozofické fakultě, 1958 studia ze soukromých důvodů zanechal. 1958–60 byl pracovníkem Osvětové besedy v Brně, 1960–68 vedoucím kina, 1969–70 redaktorem časopisu Host do domu. Po jeho likvidaci vystřídal řadu dělnických zaměstnání (skladový dělník, závozník, skladník, vedoucí závodní dopravy aj.). Po roce 1989 pracoval jako redaktor časopisu Naše rodina, vedoucí redaktor časopisu Akord (1991–92) a redaktor brněnské mutace Lidové demokracie (1992–94). Od 1994 vyučuje na Divadelní fakultě JAMU v Brně (docent 1994 prací Esej jako literární žánr a metoda myšlení, 2000 jmenován profesorem). V 60. letech patřil do okruhu časopisu Tvář, v 70. a 80. letech byl aktivním účastníkem brněnských neoficiálních filozofických aktivit; patřil k blízkým přátelům filozofa Josefa Šafaříka.

V letech 1964–69 publikoval pravidelně filmové recenze v Rovnosti, prózami debutoval 1965 v Hostu do domu a v Tváři. Dále přispíval do časopisů Kino, Film a doba; v samizdatu Box, Obsah, od roku 1989 Most atd., Literární noviny, Listy, Akord, Lidová demokracie, Proglas (později Revue Politika), Lidové noviny, Rovnost, Moravské noviny, List pro literaturu, Studentské listy, Svět a divadlo, Perspektivy, Mosty aj. Spolupracuje s Českým rozhlasem (fejetony, eseje) a je autorem scénáře k televiznímu dokumentu Svědectví o Josefu Šafaříkovi (Česká televize Brno 1997, r. Aleš Lowák). – Zúčastnil se samizdatových sborníků Tempo 1 (Brno 1968), Sborník k 65. narozeninám Josefa Šafaříka (1972), Texty přátel I. (1972), Pohledy 1 (1976), Moravská čítanka (1982–1984) a Enato 7 (1988) a podílel se na brněnských bytových pořadech Šlépěj v okně (1974, s Josefem Šafaříkem, Jiřím Kuběnou a dalšími). Samizdatově vyšly Švandovy povídky Šest portrétů (edice KDM 1983), novela Libertas (edice Proglas 1988), esej Popis pádu do prázdna (Texty přátel 1974) a kniha Tři plus jeden portrét (Texty přátel 1987, + Josef Šafařík). Pro Národní divadlo Praha napsal literární scénář k inscenaci Durychova románového cyklu Bloudění (1998, div. adaptace Petr Štindl, Josef Kovalčuk a Jan Antonín Pitínský, r. Jan Antonín Pitínský, text v programu k inscenaci). – V roce 1995 mu byla udělena cena Nadace Český literární fond za literární vědu, kritiku a esejistiku, 1997 Cena křepelek za spolupráci s Českým rozhlasem a stanicí Vltava, 2001 Cena města Brna za literární činnost a v roce 2002 Cena Jana Skácela. – Užíval pseudonymu Jiří Vříšť a šifer: šv, švnd, velša, veš.

V literárněhistorických příručkách a slovnících býval mylně ztotožňován s odpůrcem komunistického režimu Pavlem Švandou (1959–1981), jehož tělo bylo nalezeno v říjnu 1981 na dně propasti Macocha. Podezření, že byl zavražděn příslušníky Státní bezpečnosti, se nepodařilo prokázat. Výběr z jeho literární pozůstalosti byl publikován knižně pod titulem Slunci vstříc (ed. Ivo Ondračka, 2010). Prozaik Pavel Švanda věnoval svému jmenovci rozsáhlou životopisnou stať (Lidová demokracie 21. 7. 1993).

Do literatury vstoupil Pavel Švanda v 60. letech jako autor povídek, na nichž byla zřejmá spojitost se soudobým usilováním francouzského „nového románu“ a s texty Věry Linhartové; rozsáhlejší texty, které v té době vznikly (Hodinka profesora Bojera, Krajina s trnem v oku), mohly být vydány teprve v devadesátých letech. Od počátku se v jeho tvorbě oslabuje tradiční pojetí prózy, zejména její syžetovost, ve prospěch filozofické analýzy. V prvních textech (Anonymní povídky) nalézá základní klíč k pochopení postav a jejich vztahu ke skutečnosti v jejich jazyce. – Od 80. let se pak filozofická reflexivita Švandovy tvorby dále prohlubuje a jeho práce se často žánrově ocitají na pomezí filozofického eseje a nesyžetové prózy. S potlačením syžetové složky se zvýrazňuje i autorova snaha o pojmově přesné vyjádření zdánlivě banálních pocitů a myšlenek, promítající se i do programově odpoetizovaného literárního stylu. Švandovy postavy jsou v podstatě průsečíkem existenciálních a absurdních situací, v nichž se vyjevuje nesmyslnost lidského života v materialisticko-konzumním světě. Jako křesťan dospěl k poznání nutnosti transcendentálního přesahu, chce-li jedinec překonat „absurditu konkrétního“, jíž je obklopen a jež porušuje daný řád (Portréty). Neustálé hledání rovnováhy mezi řádem a svobodou jedince vytváří prostor, v němž Švandovy modelové postavy řeší dilema odevzdanosti a vzpoury (Libertas a jiné sny). – Švanda je také autorem četných, zprvu časopisecky publikovaných esejů, v nichž se zamýšlí zejména nad mravně hodnotovou krizí současného člověka (Zkušenosti, Věčný nedostatek věčnosti); později se do jeho úvah dostává i otázka společného prožívání světa, kolektivní zkušenosti a interpretace společensky traumatizujících historických událostí (Monstrum a jiná domácí zvířata). Východiska hledá a nalézá v tradičních křesťanských hodnotách, spoluurčujících podobu evropské civilizace. Své příležitostně publikované politologické úvahy a komentáře, reflektující utváření české vnitropolitické scény po roce 1989, shrnul do svazku Neklid v Česku.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Anonymní povídky (PP 1967); Zázraky v malém ráji (PP 1991); Portréty (PP 1994); Zkušenosti (EE 1995); Na obou březích (BB 1996); Libertas a jiné sny (PP 1997); Hodinka profesora Bojera (P 1998); Věčný nedostatek věčnosti (FF, EE 1999); Noemovy paměti (BB, bibliofilie, Žilina 1999); Noemův deník (BB 2000); Neklid v Česku (EE 2001); Krajina s trnem v oku (P 2002); Monstrum a jiná domácí zvířata (EE 2002); Cestou z Kainova pohřbu (BB 2004); Paměť esejisty (vzpomínky, 2006).
Příspěvky ve sbornících: Podoby (1967); Podoby 2 (1969); Co daly naše země Evropě a lidstvu (2000); Literatura určená k likvidaci (2002); Slovo je zázrak asi (Josefu Topolovi k sedmdesátým narozeninám; 2005); Přednášky o divadle a umění (Habilitační a profesorské přednášky pedagogů Divadelní fakulty JAMU v letech 1990-2007; 2007); Setkání v mezidveří kulis a smrti. Život a dílo Josefa Šafaříka nejen v divadelních souvislostech (2007); Odkaz Jaromíra Tomečka (2008); Česká vize (Brno 2009).

LITERATURA

Knižně: Česká idea všenápravy versus funkční demokracie: sešit příspěvků z besedy "Straníci, nestraníci a nadstraníci" nad knihou Pavla Švandy Neklid v Česku. 1 (2001); P. Kosatík in „Ústně více“ (2006).
Studie a články: Profil P. Š. (koláž textů, zde mj. úvaha J. Šafaříka o autorovi), Proglas 1990, č. 4; -jTk- (J. Kuběna): Třikrát napříč labyrintem totalitarismu (mj. o Š. smz. publikované poezii), Proglas 1990, č. 7; P. Petr: Moravský samizdat (mj. o pořadech Šlépěj v okně), Box 1996, č. 6; P. Šustrová: Nelehký úkol katolického autora, KP RR 1997, č. 7.
Recenze: Anonymní povídky: J. Med, Práce 11. 4. 1967; B. Doležal, Tvář 1968, č. 1 * Zázraky v malém ráji: J. Med, LitN 1991, č. 38; K. Komárek, Akord 17, 1991/92, č. 3; V. Novotný, MFD 22. 4. 1992 * Portréty: A. Haman, LitN 1994, č. 22; P. Cekota, Tvar 1994, č. 9; K. Komárek, LD (Brno) 31. 5. 1994; V. Novotný, Práce 11. 5. 1994 * Zkušenosti: J. Med, LitN 1995, č. 48 (též in Od skepse k naději, 2006) * Na obou březích: J. Med, Proglas 1997, č. 2; V. Jirousová, LidN 22. 11. 1996 * Libertas a jiné sny: M. Exner, Tvar 1997, č. 8; I. Adamovič, Ikarie 1997, č. 7; D. Kaprálová, Rovnost 7. 3. 1997 * Hodinka profesora Bojera: K. Komárek, Host 1998, č. 9; A. Haman, LitN 1999, č. 9; J. Grombíř, Aluze 1999, č. 3/4 * Věčný nedostatek věčnosti: A. Burda (P. Janoušek), Tvar 1999, č. 15; J. Med, LidN 29. 12. 1999 (též in Od skepse k naději, 2006); K. Komárek, Host 2000, č. 7, příl. Recenzní příloha * Noemův deník: M. Kovářík, Tvar 2001, č. 6 * Neklid v Česku: P. Havelková, Host 2002, č. 7, příl. Recenzní příloha * Krajina s trnem v oku: A. Haman, LidN 10. 7. 2002; M. Jungmann, Mosty 2003, č. 1 * Monstrum a jiná domácí zvířata: P. Havelková, Host 2003, č. 6, příl. Recenzní příloha * Cestou z Kainova pohřbu: V. Fischerová, Proglas 2004, č. 4 * Paměť esejisty: P. Ondračka, Host 2007, č. 6; J. Hanuš, Proglas 2007, č. 4; V. Karfík, Respekt 2007, č. 14; P. Šrut, Právo 26. 4. 2007, příl. Salon; P. Zídek, LidN 19. 5. 2007, příl. Orientace; D. Kaprálová, MFD 23. 6. 2007, příl. Kavárna
Rozhovory: J. Kuběna in sb. Bítov 1993, sv. 5/6; B. Rychlík, Mosty 1995, č. 23; J. Kratochvil, LitN 1997, č. 11; J. Mlejnek, Proglas 2004, č. 2/3; J. Soukupová, Konec konců 2008, č. 2.
K životním jubileím: J. Kratochvil, Duha 1996, č. 2 (léto); J. Med aj., Host 2006, č. 6.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Jaroslav Med (1998)

Aktualizace hesla: 9. 2. 2009 (ap)

Aktualizace bibliografie: 9. 2. 2009 (ap)

zpět na hlavní stranu