Arno KRAUS
Syn spisovatele a překladatele (zejména z maďarštiny) Arna Krause (1895–1974). Dětství prožil v Praze na Žižkově. V roce 1939 maturoval na reálném gymnáziu v Libni, poté začal studovat Vysokou školu zemědělského inženýrství. Po uzavření vysokých škol v listopadu 1939 pracoval nejprve jako lesní dělník a později jako zemědělský účetní. Studium zakončil roku 1947 získáním titulu Ing. V letech 1945–1952 vedl kulturní rubriku Zemědělských novin, počínaje rokem 1946 také rubriku dětskou. Současně řídil knižnici Život a dobrodružství třebechovického nakladatelství Dědourek. V roce 1952 vstoupil do diplomatických služeb: zpočátku působil ponejvíce ve funkcích kulturního a politického přidělence v Rumunsku, Bulharsku a Itálii, v období 1958–1968 vedl kulturně propagační sekretariát Ministerstva zahraničních věcí. V sedmdesátých letech byl činný ve Svazu českých (později československých) dramatických umělců, a to jako tajemník (do roku 1977), od roku 1978 pak jako ústřední tajemník svazu. V roce 1980 odešel ze zdravotních důvodů do penze.
Kraus debutoval koncem války scénickou veršovanou adaptací Dámy s kaméliemi, k níž mu byla vzorem Nezvalova Manon Lescaut, avšak již od třicátých let psal drobnou poezii do studentských časopisů. Mladistvé pokusy z let 1939–1945 tvořily rovněž základ básnické sbírky Džbán s pěnou slunce, již charakterizuje silné ovlivnění staršími poetikami, a především
Jaroslavem Seifertem. Se svým otcem psal Kraus prózy pro mládež (tři africké povídky z knihy Černá spravedlnost aj.). První etapu jeho tvorby uzavřela sbírka opěvující budování socialistické vlasti (Balvan z cesty).
Vlastní těžiště
Krausova literárního snažení spadá až do sedmdesátých let, kdy se po více než dvacetileté odmlce svou tvorbou postavil na přední místo tehdejšího „boje“ o literaturu, která z komunistického pohledu komentovala politické zápasy doby (sbírka Vlaštovčím křídlem se vstupní básní Mé slovo straně, cyklus Rodná řeka na motivy Smetanovy Mé vlasti ve sbírce Docela prostě). Série dalších sbírek vznikala ponejvíce rozličným řazením již publikovaných básní, případně jejich doplněním o časopiseckou a rukopisnou tvorbu. Dedikace výročím osvobození Československa Sovětskou armádou (poema Se svěží snítkou bezu) či vítězného února (Než dokvete vřes), anebo příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, pohraniční stráži, vojskům ministerstva vnitra a Čs. lidové armádě (Křesání ohně) předznamenávají tematický obsah jednotlivých knih. Příležitostně se objevuje i milostný tón, evokace pocitu prosté lásky nebo melancholické rozjímání nad minulostí (Pohladit růži, Z kořínků trav). Krausovy didaktické prózy pro mládež a vojáky se tematicky týkají především ozbrojených složek. – Arno Kraus vydal rovněž několik překladů z bulharštiny a psal i divadelní hry.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Pohádka o Červené Karkulce (B pro děti, 1946); Černá spravedlnost (PP pro ml., 1946, s A. Krausem st.); Džbán s pěnou slunce (BB 1946); Tři mušketýři až do smrti (R 1946, na motivy A. Dumase, s A. Krausem st.); Případ sestry Marie (R pro dívky, 1946, s A. Krausem st.); Bílá růže Oconeů (R pro ml., 1947, podle Ch. Sealsfielda = K. Postla: Legitimní a Republikáni, s A. Krausem st.; přeprac. s tit. Dívka od řeky Natchez, pouze pod jm. A. K., 1973); Balvan z cesty (BB 1951); Vlaštovčím křídlem (BB 1973); Se svěží snítkou bezu (poema, 1975); Docela prostě (BB 1975); Na startu je delfín (R pro ml., 1975; přeprac. a rozšíř. s tit. Na startu je delfín: Honza jede naplno, 1979); Vysoké nebe (D, rozmnož., 1976, s H. Matuškou); Legální únos (R pro ml., 1977); Vánoční romance (poema, 1977); Dáma s kaméliemi (D, rozmnož., 1978, zverš. podle A. Dumase ml., prem. 1944; přeprac. prem. 1977); Stín zmizelého Berta (R 1978); Než dokvete vřes (BB 1978); Píseň o Veliké armádě (poema, 1978); Pohladit růži (BB 1979); Z kořínků trav (BB 1980); Vyhlaste poplach! (P 1980); Křesání ohně (BB 1983).Výbory: Tichá vyznání (BB 1981, ed. J. Nejedlá); Já, jeden z vás (BB 1982, ed. B. Kopic).
Překlady: P. Matev: A s každým jarem znovu přijdou květy (BB 1975) + Jižní vítr. Deset bulharských básníků (antologie 1974, ed. D. Hronková, A. K. přispěl překlady básní P. Mateva); D. Dimov: Odsouzené duše (D, rozmnož., 1975, podle Ch. Ganeva); Království šťastných smolařů (verš. pohádka z bulharštiny, Sofija 1976, s Rano Bosilkem); M. Procházka: Slovo o Povstání (rozmnož. 1979).
LITERATURA
Studie a články: V. Černý: Další pohled na naši poezii nejmladší I., KM 1947, č. 11/12, s. 266; V. Dostál: O české poezii v roce 1951, NŽ 1952, č. 12 (zde o sb. Balvan z cesty); -ek- (= F. Průšek): Vyznavač „prostých pravd“, Tvorba 1976, č. 27; B. Kopic: Úvodem, in A. K., Já, jeden z vás (1982).Recenze: Džbán s pěnou slunce: Mar (= V. Maršíček), Práce 23. 10. 1946 * Případ sestry Marie: F. Hampl, Kulturní politika 1946/1947, č. 34; jf. (= J. Frey), Česká osvěta 1947, č. 6/7 * Pohádka o Červené Karkulce: jf. (= J. Frey), Česká osvěta 1947, č. 5 * Černá spravedlnost: K. Růžička, KM 1947, s. 247 * Vlaštovčím křídlem: B. Kopic, Práce 21. 3. 1973; B. Mach, Práce 14. 4. 1973; B. Kopic, RP 29. 5. 1973 * Dívka od řeky Natchez: B. Balajka, Práce 5. 12. 1973 * Se svěží snítkou bezu: vz (= B. Kopic), NK 1975, č. 35 * Docela prostě: F. Moravová, Práce 16. 6. 1976 * Než dokvete vřes: -jl-, NK 1978, č. 20/21; J. Pavelka, LM 1978, č. 10 * Z kořínků trav: (ger) (= F. Schildberger), Brněnský večerník 12. 3. 1981 * Tichá vyznání: (ger) (= F. Schildberger), Brněnský večerník 10. 8. 1981; J. Nejedlá, NK 1981, č. 17 * Já, jeden z vás: (r), Práce 30. 3. 1982.
K životním jubileím: P. Bílek, O knihách a autorech 1981, léto; (da), RP 22. 5. 1981; J. Nejedlá, LM 1981, č. 6; J. Rumler, NK 1981, č. 26; (v) (= V. Vodák), LD 20. 6. 1981; M. Raindl, Obrys-Kmen 2011, č. 28.
Nekrology: an., Práce 15. 9. 1982; J. Kliment, RP 18. 9. 1982; „Už se na vás všecky moc těším...“, Čs. voják 1982, č. 21; R, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 38.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografické databáze ÚČL AV ČRDatabáze českého uměleckého překladu
Databáze Obce překladatelů
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963