Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan  MARTINEC

* 7. 12. 1915, Praha  
† 29. 8. 1995, Praha  
 
Dramatik, prozaik, autor reportáží, autobiografie a próz pro děti
 Vlastním jménem Martin Reach. Vyrostl v pražské německo-židovské rodině, jeho otec byl obchodník.
Jan Martinec vystudoval německé klasické gymnázium (maturita 1934) a do roku 1937 byl činný jako herec a režisér u německého, pak českého kočovného divadla a pražského divadla Uranie; do roku 1939 působil též v proletářském ochotnickém divadelnictví a v Hnutí českých a německých antifašistických divadelníků. Od října 1937 do okupace ČSR byl vojákem, mj. sloužil ve Vojenské nemocnici v Praze. V říjnu 1939 emigroval tzv. ilegálním transportem na turecké lodi Sakarya do Palestiny, v Tel Avivu byl nejprve devět měsíců dělníkem, v červnu 1940 pak byl internován. V červenci 1942 vstoupil do čs. armády v zahraničí a jako člen Čs. 200. protileteckého pluku na Středním východě a 1. tankové brigády na Západě sloužil v Palestině, Velké Británii, bojoval u Tobruku a Dunquerque v severní Francii (15. 8. 1945 demobilizován). Po návratu do Československa pracoval jako referent pro ochotnické divadlo v Ústřední radě odborů (do roku 1948), jako člen Státní divadelní rady, poradního orgánu ministerstva školství a kultury (1948–1950), a v Ústředí lidové tvořivosti v oboru divadelnictví. V letech 1952–1953 byl zaměstnán v ČKD Sokolovo jako tajemník závodního klubu, poté byl dva roky redaktorem ve Spolku přátel žehu. Od konce roku 1955 působil v Ústředním domě lidové umělecké tvořivosti jako referent pro divadelní školení. V letech 1964–1966 byl dramaturgem v Uměleckém souboru MV ČSSR. Od roku 1966 byl ve svobodném povolání, po těžkém úrazu (1968) v invalidním důchodu.
 V letech 1944–1945 začal Martinec psát reportáže a glosy do exilových a vojenských periodik Čechoslovák, Mladé Československo (obě Londýn) a Naše noviny. Po válce publikoval reportáže, stati, divadelní glosy a povídky mj. v Lidové kultuře, Lidových novinách, My 46, Tvorbě, Kultuře, Kulturní politice, Divadle, Lidové tvořivosti, Ochotnickém divadle, Repertoáru malé scény, Amatérské scéně, Literárních novinách, Rudém právu, Plameni, Nové mysli, Scéně, Literárním měsíčníku; Obrysu-Kmeni (zde v roce 2000 úryvky z memoárů Nejlepší dramatik je život); německy v Sinn und Form (Berlín).
Napsal rozhlasové hry pro mládež Tramp (1963), Nedolíbal (dvoudílná hra, 1970), Poslíček (1975) a Stopařka kamkoli (1988, s Danou Millerovou) a televizní scénář Odhalení jednoho spiknutí (1984, režie Zdeněk Kubeček, scénář + Bedřich Pilný, podle Güntera Wallraffa).
Výjimečně používal pseudonymu Jan Bartol a šifer JM a jm.
 Od 50. let Martinec psal divadelní hry zejména s brannou a tzv. politickou tematikou (Střetnutí, Náš přítel Kurt, podle povídky spoluautorky Růženy Rollové); v dalších desetiletích se mj. zabýval morální problematikou soudnictví (dramata Létající tramp Stopařka kamkoli). Jako divadelní publicista se orientoval především na problematiku estrádního divadla a nových dramatických forem, přičemž prosazoval symbiózu ideologických postulátů a specifičnosti divadelního představení.
O svých zážitcích z exilu a zahraničního vojenského odboje Martinec psal poprvé těsně po válce v časopiseckých reportážích, později toto téma dvakrát zpracoval jako prózy pro mládež (Útěk před žlutou hvězdou, Bloudění v kruhu) a posléze je beletristicky ztvárnil v obšírné, v ich formě napsané, próze Bastard, která byla záhy po svém vydání zakázána. Na základě dobových reálií a faktografických momentek tu Martinec vyslovil své pojetí vztahu jedince a společnosti jako permanentního kontrastu. Se značnou ironií, jazykovou i myšlenkovou expresivitou vylíčil atmosféru předválečné Prahy, svět levicových divadelních ochotníků i vlastní pozdější válečnou anabázi. V posledních kapitolách, které byly autorem z druhého vydání vypuštěny, pak konfrontoval svůj nikdy nenaplněný sociální ideál s realitou poválečných let v Československu.
Martinec se zabýval rovněž sbíráním a adaptacemi židovských anekdot, které jej také inspirovaly ke sbírce anekdotických mikropovídek Potkal Kohn Rabínoviče.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Střetnutí (D, rozmnož., 1951, prem. s tit. Únos, 1951, s V. Kuchařovou); Než přišlo jaro (D, rozmnož., 1952, i prem., s V. Kuchařovou); Náš přítel Kurt (D, rozmnož., 1954, i prem. s tit. Případ Kurta Königra, s R. Rollovou); Trampoty Josefa Nakvašila (6 rozhl. scén, rozmnož., 1954); Ráno – před útokem (D, rozmnož., 1956, i prem.); Mistr houslař (D, rozmnož., 1957, i prem.); Hlavní přelíčení jsou veřejná (D, rozmnož., 1960, i prem.); Estrádní divadlo (studie + dramatizace, 1960); K některým problémům práce smíšených uměleckých skupin (kurz pro osvětové pracovníky, rozmnož., 1963, též slovensky: Niektoré autorské problémy zmiešaných umeleckých skupín, Bratislava, rozmnož., 1964, s J. Votrubou); Útěk před žlutou hvězdou (P pro ml., 1964, s K. Friedrichem); Bloudění v kruhu (P pro ml., 1967, s K. Friedrichem); Potkal Kohn Rabínoviče (PP 1968; rozšíř. 1992); Bastard (P 1968); Nejlepší dramatik je život (autobiografie 2004, ed. M. Ransdorf); scénicky: Kriminál naruby (1965); Létající tramp (1967); Stopařka kamkoli (D, něm., prem. Rostock 1984, s K. Pfnütznerem).
Adaptace: K. M. Simonov: Jedna z nocí (D, rozmnož., 1956).
Překlady: C. Corrinth: Trójané (1960, s Jiřím Benešem, též uprav.); H. Müller – J. Reed: Deset dnů, které otřásly světem (scénické pásmo, 1960); G. Wallraff: Klamu, abych nebyl klamán (1980).
Příspěvek ve sborníku: Mírová estráda (1951, zde D Druhý podpis, s V. Semerádem); 1. máj 1952 (1952, zde výstup Vítězství starého lékaře); Zítřek je náš (1957, zde hra Ráno - před útokem); Repertoární sborník ÚDA (1957, zde hra Ráno - před útokem); Estrádní divadlo (1960, zde mj. D Lehký případ /dle J. Haška/ a monolog Pivo není alkohol, též ed.); Straně věřte, soudruzi (1961).
Uspořádal a vydal: Svítí na cestu (pásmo z tvorby K. Havlíčka Borovského, s L. Nejedlým, in A. Pražák: Karel Havlíček Borovský, 1946); Kdokoliv (pásmo poezie, s V. Raffelem, 1946); Hurá do ÚRA (1947, též přisp.); Únor (scénické pásmo, 1949); Směrnice pro okresní přehlídky lidové tvořivosti 951 (1951); Dva světy. Sborník vážných i veselých scének, próz, veršů a písní pro estrádní skupiny i jednotlivce (1958, též přisp.); 6 x pro malé jevištní formy. Repertoární sborník (rozmnož., 1972).
Zvukové nosiče: Potkal Kohn Rabínoviče (CD 2007).

LITERATURA

Recenze: Útěk před žlutou hvězdou: J. F. Franěk, LitN 1964, č. 38; O. Chaloupka, ZM 1965, č. 2 * Potkal Kohn Rabinoviče: mk (J. Marek), Impuls 1968, s. 583; C. H. (C. Havlíková), Český lid 1969, s. 310 * Bastard: vbc (V. Vrabec), SvSl 15. 8. 1968; J. Pecháček, Impuls 1968, č. 10; B. Balajka, Plamen 1969, č. 1; rf (M. Ransdorf), České noviny 19. 7. 1990; V. Šlajchrt, MFD 13. 7. 1991; M. Petříček, Tvar 1991, č. 37; Z. Heřman, Tvar 1991, č. 49 * Stopařka kamkoli: RP 19. 7. 1988.
K životním jubileím:
J. Hájek, Zdraví 3. 12. 1975.
Rozhovory: V. Kolár, LM 1990, č. 2; V. Kolár, Haló noviny 23. 3. 1992; J. Sklenár, Haló noviny 30. 10. 1993.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Vladimír Novotný (1998)
Aktualizace hesla: 27. 11. 2007 (ef, kb)
Aktualizace bibliografie: 27. 11. 2007 (kb)
 
zpět na hlavní stranu