Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 



Obálka knihy Názorný přírodopis tajnokřídlých v autorově grafické úpravě


Miroslav Huptych: Poezie (koláž)

 Miroslav HUPTYCH

* 21. 10. 1952, Varnsdorf 
 
 
Básník a výtvarník
 

Otec byl voják z povolání, matka dělnice. Miroslav Huptych se vyučil v odborném učilišti Tesly Hloubětín v Praze 1968–1971 a krátce zde pracoval jako mechanik. V letech 1972–1980 byl zaměstnán v pražské nemocnici Na Bulovce a večerně studoval střední zdravotní školu (maturoval 1980). V letech 1980–1991 pracoval (s výjimkou devítiměsíční stáže v redakci závodních novin ČKD Kovák v roce 1985) na Psychiatrické klinice 2. fakultní nemocnice v Praze. V letech 1992–1997 absolvoval psychoterapeutický výcvik a v letech 1997–2001 bakalářské studium psychologie a arteterapie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity (diplomová práce Dějiny koláže a využití koláže v arteterapii). V letech 1991– 2001 pracoval jako terapeut na lůžkové části Krizového centra a na Lince důvěry v Regionálním institutu ambulantních psycho-sociálních služeb (RIAPS), v letech 2001–2003 v terapeutické komunitě pro léčbu drogově závislých Magdaléna (Mníšek pod Brdy). Od roku 2003 je ve svobodném povolání a věnuje se výtvarné, literární a vzdělávací činnosti. V roce 2005 založil Institut pro vzdělávání v arteterapii a artefiletice.

 Debutoval roku 1970 ve Vlastě; od roku 1974 publikoval zejména poezii v periodikách Mladá Tesla, Mladý svět, Tvorba, Československý voják, Mladá fronta (1978, příloha UM), Literární měsíčník; v 80. letech přispíval rovněž do Brněnského večerníku, Kmene, Klubového zpravodaje Českého fonoklubu Jonáš, Kováku (1984 zde fejetony), Pionýra, Sedmičky pionýrů, Svobodného slova, Večerní Prahy, Zdravotnických novin; po roce 1989 do Tvaru, Iniciál, Práce (1990 zde aforismy), Škrtu, Literárních novinách, Nových knihách, Analogonu (koláže), Gama magazínu (koláže), Arteterapie (fejetony), Bydlení (koláže), Hostu (koláže). V letech 1974–1981 redigoval cyklostylovaný časopis nemocnice Na Bulovce Lékořice. Účastnil se řady sborníků knižních i rozmnožovaných a příležitostných publikací.
Literární činnost se u Huptycha prostupuje s jeho činností výtvarnou. Kolážemi doprovodil své knihy Názorný přírodopis tajnokřídlých, Tarot a trakaře, Černá slepice, Kdo pije vlčí mlíko a řadu knih jiných autorů, rovněž vytvořil řadu knižních obálek a jeho koláž byly též publikovány formou nástěnných kalendářů. Roku 2004 přešel k technice počítačové montáže. Své výtvarné práce vystavoval v Chebu, Jablonci, Liberci, Brně, Bratislavě, Praze aj. Šifry: MH, MIH (Večerní Praha 1986, aforismy).
 Již prvotina Srdcový střelec představila Huptycha jako básníka, který poezii hledá a nachází v okamžiku a místě významového setkání známých věcí, témat a motivů, jakož i citátů či jazykových idiomů, vyproštěných z původního kontextu. Tyto rysy jeho poezie plně rozvíjí rozsáhlý básnický cyklus Názorný přírodopis tajnokřídlých, budovaný na encyklopedickém půdorysu ornitologické příručky. V logicky rozvrženém prostoru svého básnického světa se Huptych pohybuje s erudicí sběratelskou a odbornou. Postupy kompilace, systematizace a excerpce využívá v aktu tvorby, v němž se nespoutaná imaginace a hra s protichůdnými citovými a slohovými polohami prostupuje s technikou montáže, která uvádí do sémantického vztahu nespojité fragmenty skutečnosti i její jazykové reflexe. Společným jmenovatelem tohoto úsilí se u Huptycha – ve vědomé návaznosti na poezii Jiřího Koláře – stává koláž, literární i výtvarná.
Z esoterických zdrojů čerpal inspiraci pro sbírku Tarot a trakaře, jejíž básně volně rozvíjí symboliku tarotových karet, resp. karet tzv. velké a malé arkány. Tento výchozí tematický rámec autor naplňuje subjektivně konfesijními a bohatě imaginativními básnickými výpověďmi, ale také záznamy snů. Ve sbírce úzce spolupracují autorova literární a výtvarná výpověď, každou báseň této sbírky totiž doprovází autorská koláž.
Zájem o estetické působení zlomků archaických textů, s oblibou vypisovaných ze starých časopisů a zapomenutých knížek, vedla Huptycha také k sestavení antologie lidových pověr Černá slepice aneb Kterak se líhne bazalíček, jenž do domu štěstí přináší. Na ni volně navázal knihou Kdo pije vlčí mlíko, aneb, Jak se léčilo za starodávna. Léčebné návody, pověrečné léčení, čáry, zaříkávadla od XIV. století do XIX. století z mnohých knih vybrané, v níž soustředil úryvky ze starých textů o lidovém léčitelství a magických praktikách uplatňovaných při léčbě.

BIBLIOGRAFIE

Poezie: Konečná větru (BB, rozmnoženo, 1976, + J. Salaquardová + Z. Šimanovský, který publikaci pod jménem M. Huptycha uspořádal); Srdcový střelec (BB 1984); Zvěrokruh (BB, bibliofilie, 1986, obsahuje i část Srdcového střelce); Názorný přírodopis tajnokřídlých (BB 1989); Tarot a trakaře (BB 1997).
Nástěnné kalendáře: Zodiac 1994 (básnický text, koláže, 1993); Pranostiky 2000 (text, koláže, 1999); Horoskop 2001 (koláže, text V. Čížek, 2000); Od plynových lamp k modernímu plynárenství 2002 (koláže, text R. Novák, 2001); Zdravovědný světozor 2002 (text, koláže, 2001); Světozor historie plynárenství 2003 (text, koláže, 2002); Světozor podivuhodných vynálezů 2003 (text, koláže, 2002); Kalendář milovníků vína 2003 (text, koláže, 2002); Voda v bájích, pověstech, pověrách a zaříkávadlech 2004 (text, koláže, 2003); Pranostiky 2004 (koláže, text, 2005); Loď bláznů 2004 (koláže, text P. Kosatík, 2003); Stěhování 2005/6 (koláže, text Z. Šmíd, 2004), Historie pohřbívání 2005 (koláže, text, 2004); Jak se léčilo za starodávna 2005 (text, koláže, 2004); Historie pohřbívání 2006 (koláže, text, 2005); Světozor – Zvyky a léčení různých národů 2006 (text, koláže 2005); Zodiac spolku Oidipus 2006 (koláže, 2005, bibliofilský tisk); Zdravovědný kalendář 2007 (text, koláže, 2006); Kalendář milovníků vína 2007 (koláže, text, 2006, bibliofilský tisk).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Rosný bod (sb. mladé literatury, 1976); Almanach mladých autorů (1974); Básně a povídky (sb. literární soutěže Praha 5, rozmnož., 1974, 1975); Mladé literární Louny (1976, 1977); První almanach (Vysoká škola chemicko-technologická, rozmnož., 1977); Homo ludens (rozmnož., 1978); Ohlédnutí (rozmnož., 1983); Chebská ladění (příležitostný tisk knihovny L. Zápotockého v Chebu, rozmnož., 1985); Bránit svůj květ (1985); Hommage a Arp (Bremerhaven 1986); Die Sonnenuhr (Lipsko 1993); Čeští spisovatelé o toleranci (sb. ke kongresu PEN-klubu, 1994); 27 českých obrazů očima 27 českých spisovatelů (2001); Báseň mého srdce (2005); Z věku na věk (Moskva 2005); Höhlen tief im Wörterbuch (Minichov 2006); Divoké víno 1964-2007 (2007); Antologie české poezie. II. díl (1986–2006) (2007).
Uspořádal a vydal: Černá slepice aneb Kterak se líhne bazalíček, jenž do domu štěstí přináší (antologie lidových pověr, 1991); Pegasovo poučení. Antologie české poezie 1945 – 2000 (2002, s P. A. Bílkem, V. Pistoriem, J. Macháčkem, též přispěl); Nezabolí jazyk od dobrého slova. Antologie českého aforismu (2003, s J. Žáčkem, též přispěl); V. Ryčl: Život je hrozný společník (2004, s J. Macháčkem); Kdo pije vlčí mlíko, aneb, Jak se léčilo za starodávna. Léčebné návody, pověrečné léčení, čáry, zaříkávadla od XIV. století do XIX. století z mnohých knih vybrané (2005).

LITERATURA

Studie a články: Z. Vybíral: Dvě mladé české poezie, Tvorba 1989, č. 25; P. A. Bílek in „Generace“ osamělých běžců (1991); V. Křivánek in Český dekameron (1994).
Recenze: Srdcový střelec: V. Vodák (M. Vacík), LM 1984, č. 7; J. P. Kříž, BV 12. 6. 1984; J. Pavelka, LM 1985, č. 4; M. Kovářík, Klubový zpravodaj – Český fonoklub Jonáš 1984/85, č. 1; zri (Z. Rieger), NK 1984, č. 21; pb (P. Bílek), Květy 1984, č. 23; vln (V. Novotný), ZN 26. 5. 1984; Z. Vybíral, Tvorba 1984, č. 35, příloha Kmen * Názorný přírodopis tajnokřídlých: Z. Pšenicová, VP 5. 3. 1990; P. A. Bílek, NK 1990, č. 8; J. Blahota, Květy 1990, č. 13; J. Vanča, ZN 17. 3. 1990; P. Janáček, Iniciály 1990, č. 3; M. Vacík, Tvorba 1990, č. 16; R. Svoboda, Rt 3. 4. 1990; V. Macura, LitN 1990, č. 5; J. Trávníček, ROK 1990, č. 2 * Zodiak 1994: J. Vanča, Práce 26. 10. 1993 * Tarot a trakaře: V. Novotný, Týdeník Rozhlas 1998; J. Rulf, Reflex 1998, č. 21; J. Staněk, Tvar 1998, č. 12.
Rozhovory: V. Stránský, Československý voják 1983, č. 24; P. Nový, MF 31. 5. 1984; J. Švandelík, Práce 24. 3. 1990, příl. Příloha, č.12; B. Správcová – L. Kasal, Tvar 1998, č. 3.
Autor hesla: Vladimír Macura (1995); Karel Piorecký (2008)
Aktualizace hesla: 2. 2. 2008 (kp)
 
zpět na hlavní stranu