Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Oldřich KRYŠTOFEK

* 7. 6. 1922, Praha 
 
Básník, autor literatury pro děti
 Otec byl inženýrem, matka učitelkou. 1933–1941 Kryštofek studoval na klasickém Jiráskově gymnáziu v Praze, kde na něho měl značný vliv Felix Vodička. Po maturitě (1941) se stal v rámci pracovního nasazení pomocným kresličem v Českomoravských strojírnách v Praze–Libni. 1944 byl zatčen a vězněn na Pankráci, v Terezíně a v koncentračním táboře Flossenburg. Od 1945 byl redaktorem deníku Mladá fronta (nejprve vedl oddělení reportáží, poté kulturní rubriku) a souběžně studoval pět semestrů na FF UK. 1949 začal pracovat ve smíchovské Škodovce, zpočátku jako dělník, později jako redaktor závodního časopisu Škodovák. 1952–1953 působil v Čs. rozhlase, 1953–1956 v Čs. televizi jako dramaturg redakce Televize dětem. 1956–1961 byl šéfredaktorem Pionýrských novin. 1961–1964 se věnoval pouze literární tvorbě a publicistice, 1964–1969 byl vedoucím redaktorem Zrcadla kultury Čs. rozhlasu. Od 1945 Kryštofek aktivně působil v pionýrském a mládežnickém hnutí, kde zastával řadu funkcí (mj. 1968–1969 předseda české rady Pionýra). Od 1969 nemohl oficiálně publikovat, 1974 mu byl přiznán invalidní důchod.
 Debutoval 1940 v Jitru. Dále přispíval zejména do těchto novin a časopisů: Akord, Řád, Doba, Mladá fronta, My, Kulturní politika, Štěpnice, Mateřídouška, Literární noviny, Práce, Tvorba, Obrana lidu (zde zejména divadelní kritiky), Ohníček, Pionýr, Pionýrské noviny, Učitelské noviny, Vedoucí pionýrů, Zlatý máj. Redigoval periodika Český domov (1945–1947), Karavana (1946–1947), Štěpnice (1948–1949) a Raketa (dětská příloha deníku Práce, 1962–1964) a řídil dětské knižnice Bubu (pohádky, 1947–1949) a Střelka (1960–1963). Kromě dlouholeté součinnosti s dětským a mládežnickým vysíláním Čs. rozhlasu a Čs. televize jednorázově spolupracoval s filmem (námět k filmu Kuřata na cestách, 1962). V roce 1967 napsal pro Divadlo Viola scénář pořadu České vánoce (s Josefem Henkem) a s Violou jako scénárista spolupracoval i v 70. letech, kdy nemohl z politických důvodů publikovat. V rukopisu zůstalo Čtení o Viole (1970). V samizdatové edici Petlice publikoval básnickou sbírku Malá říkání roku 1976 (1977), v autorském samizdatu vydal dále sbírku Smím přece (1982) a životopis loutkáře Erika Kolára Když (b.d.). Spolu s manželkou Milenou vydal též řadu příležitostných samizdatových bibliofilií (s kresbami Alfréda Fuchse) obvykle k narozeninám dcery či coby PF, mj.: O domově (1977); Rybička (1978); Dalekoskok (1981); Planeta Suterén (1982) a Rybičky nezdraví... (1984). Přispěl do samizdatových ročenek Československý fejeton-fejtón 1975/76 1976/77 a do sborníku k 65. narozeninám Jaromíra HořceDialog s časem (1986). Užíval pseudonymu Oldřich Svatý (poezie v Národní práci 1944) a šifer ok, -ok.
 Kryštofkova básnická tvorba prošla několika proměnami a vlivy. Jestliže její počátky nesou výrazné stopy poezie Jiřího Wolkra a Vítězslava Nezvala, osobní prožitek války a vězení i vliv Ortenovy tvorby autorův vztah ke skutečnosti více prohloubily a daly jeho veršům osobitost (Bolehlav). Následnými (výhradně časopisecky publikovanými) verši se pak Kryštofek stal jedním z hlavních představitelů socialistické budovatelské poezie, aby se ke konci 50. let opět vrátil k tradičnímu typu milostné lyriky, v níž ovšem svou politickou angažovanost nadále vtěloval do optimistického přitakání životu (Modrá obloha). Naopak jeho poezie z poloviny 70. let má hořce konfesijní charakter (Malé říkání roku 1976). – Ucelenou kapitolu tvoří Kryštofkova činnost pro děti a mládež. Kromě mnoha organizačně teoretických a programových úvah a článků, jež vyplynuly z jeho aktivity v pionýrském a mládežnickém hnutí, k ní náleží i několik básnických a prozaických děl, v nichž Kryštofek dokázal dovedně skloubit literární námět s didaktickým zřetelem. Svůj zájem o literaturu promítl také do mnoha recenzí v denním tisku, v nichž se zaměřoval zejména na dramatickou tvorbu (značnou pozornost věnoval divadlu pro děti a mládež).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Ukrytá v korálech (BB 1941); Hranice (BB 1945); Bolehlav (BB 1946); Příběhy Ilji Muromce (PP pro ml., 1948); O radostných písmenkách (P pro děti, 1948); Leťte, mláďata (P pro ml., 1957); Modrá obloha (BB 1958); Modrou dálkou světa (BB pro ml., 1962); Smím přece (BB 1982); Malé říkání roku 1976 (BB, samizdat 1977, München 1984); Na dně jezera. Triptych roku 1984 (BB 1985).
Překlady: H. Volanská: Tajemství (1952); K. Szpalski –M. Załucki: O dvanácti havranech a bílé holubici (1953).
Ostatní práce
: Mladé Československo (1959, s D. Hajnou); Kuřata na cestách (1962, námět pro film, s M. Pavlíkem, režie V. Vorlíček); The Theatre for Childern and Youth in Czechoslovakia (př. J. Marhan, 1965).
Příspěvek ve sborníku: Vítáme Dědu Mráze (b.d., 1954, zde verš. hra Děda Mráz přijíždí); Rok za rokem (1962).
Uspořádal, vydal a redigoval: Sborník 1. světového festivalu mládeže a studentstva v Praze (1947); Od slov k činům. Sjezd čs. spisovatelů 4. – 6. 3. 1949 (1949, s J. Nohou); Rudý květ (výbor z časopisů proletářských dětí předmnichovské republiky, 1954); Vějíř (sb. BB pro ml., 1958, se S. Pilkovou); O velké divadlo pro malé diváky (sb., 1959, s E. Kolárem); Písně rudých průkopníků (zpěvník, 1959); Rok za rokem (sb., 1962); Čítanka pro 4. ročník (1962, s T. Mackem a M. Koukalovou); Každou vteřinu (sb. poezie pro ml., 1964, se Z. K. Slabým a H. Polákovou); Vzpomínky Václava Vacka a Marie Vackové (1964, lit. úprava, s A. Kantorovou).

LITERATURA

Studie a články: H. Poláková: Poezie pro „nepoetický“ věk, ČJL 13, 1962/63, s. 411; jšr: Oldřich Kryštofek, ZM 1969, č. 7, příloha.
Recenze: Hranice: J. Pilař, ZN 9. 9. 1945; J. Morák, MF 4. 10. 1945 * Bolehlav: I. S. (= I. Slavík), LD 23. 5. 1946; AMP (= A. M. Píša), Práce 9. 7. 1946 * Modrá obloha: J. Opelík, HD 1958, s. 468 * Malá říkání roku 1976: H.S. (= Helena Střítecká), Zpravodaj (Curych) 1985, č. 3.
Nekrology: mj. (= Milan Jungmann), Listy (Řím) 1986, č. 1; K. Kyncl: Svědectví (Paříž) 1986, č. 77.
Autor hesla: Jaroslav Med (1995)
Aktualizace hesla: 10. 7. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu