Slovník české literatury po roce 1945

Ivan BLATNÝ

* 21. 12. 1919, Brno

† 5. 8. 1990, Colchester (Velká Británie)

Básník

Syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). Maturitu složil na brněnském gymnáziu 1938 a začal studovat na FF MU (obor němčina – čeština). Po uzavření vysokých škol (1939) pracoval v rodinném obchodě s optikou. 1948 vyslán (s Jiřím Kolářem a Arnoštem Vaněčkem) Syndikátem čs. spisovatelů do Velké Británie, kde požádal o politický azyl. Brzy u něho propukla duševní choroba (1948 poprvé hospitalizován v Londýně a Essexu). 1951–1954 spolupracoval s rozhlasovými stanicemi BBC a Svobodná Evropa. Od 1954 byl znovu hospitalizován v Claubury Psychiatric Hospital v Essexu, 1963 přeložen do House of Hope v Ipswichi, 1977 do St.Clement´s Hospital v Ipswichi, od 1985 až do smrti žil v Clacton-on-Sea (Suffolk).

Byl členem Skupiny 42. Debutoval 1933 ve Studentském časopise, 1938-39 přispíval do strojopisného časopisu Noc, později do Akordu, Kritického měsíčníku, Panoramy, Lidových novin, Listů, Rozhledů, Studentského časopisu, U Bloku, Kytice, Života aj. 1981 časopis Stern uveřejnil článek Jürgena Serkeho Útěk do blázince, který k Blatnému připoutal pozornost médií řady evropských zemí (britská televize BBC a norská VB o něm roku 1982 vysílají dokumentární filmy). Po dobu pobytu v exilu doma prakticky nepublikoval, v letech 1968-69 a 1988-89 však bylo jeho dílo zásluhou Karla Fuksy, resp. Martina Pluháčka-Reinera připomenuto pořady v brněnských studentských klubech. Blatného emigrační tvorba byla připomenuta v samizdatových publikacích Poblíž katedrál (výbor z díla, Česká expedice 1981), Pomocná škola Bixley (1982, edice Kde domov můj, textově odlišná od torontské knižní verze) a Stará bydliště (Česká expedice 1984).

Poezie prvních dvou Blatného sbírek má charakter impresivní lyriky toužící zachytit prchavé kouzlo okamžiku a odhalovat krásu všednosti. Jeho verše, vycházející z apollinairovské linie moderní české poezie (Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert), mají sugestivní melodičnost, která zvýrazňuje jejich melancholické ladění. Řada Blatného básní je lokalizována do rodného Brna, jehož atmosféru i scenerie nepřestával obdivovat. „Městský“ ráz jeho tvorby se ještě prohloubil ve sbírce Tento večer, psané v duchu poetiky Skupiny 42, se záměrem posílit kontakt s všední realitou zde autor vkládal do struktury básní útržky konverzace z ulice či hospody. Ve sbírce Hledání přítomného času se Blatný vrátil k rytmicky pravidelnému verši a znovu se oddal toku vjemů a vzpomínek, v nichž doznívá zejména ohlas válečných prožitků i dojmů z osvobození v roce 1945. Po více než třicetiletém publikačním odmlčení Blatný znovu vstoupil do české literatury básněmi vzniklými v emigraci a ovlivněnými autorovou duševní chorobou. Básník jako by se v nich navracel k dávným východiskům, jeho básnický svět ovládá melancholie návratů: nostalgickými verši plnými smyslovosti, vzpomínek a podvědomých asociací usiluje o integraci vlastní psychicky narušené osobnosti, o rekonstrukci paměti a o proniknutí do nejhlubších vrstev svého vědomí (Stará bydliště). Ve sbírce Pomocná škola Bixley je tento básnický integrační proces posunut až na samu hranici sdělitelnosti. Blatného básně jsou zde vybudovány na principu široce pojaté montáže či koláže a na asociačně spontánním řetězovitém proudu evokací. Ve volném toku básnické obraznosti, přerušovaném reflexivními glosami, makaronismy, osobními apely, citáty apod., se mísí vědomé s podvědomým v básnickou výpověď člověka, jemuž zůstal toliko jazyk jako poslední záštita jeho lidské identity.

BIBLIOGRAFIE

Poezie: Paní Jitřenka (BB 1940); Melancholické procházky (BB 1941); Tento večer (BB 1945); Na kopané (BB pro ml., 1946); Hledání přítomného času (BB 1947); Jedna, dvě, tři, čtyři, pět (BB pro děti, 1947); Stará bydliště (BB, Toronto 1979; 1992; ed. A. Brousek); Pomocná škola Bixley (BB, Toronto 1987, ed. A. Brousek); Pomocná škola Bixley (BB 1994, ed. Z. Hejda, V. Färber a A. Petruželka, pův. v samizdatu 1982); Fragmenty a jiné verše z pozůstalosti (BB 2003, ed. J. Šmarda).
Výbory: Tento večer (1991, ed. J. M. Tomeš); Jsem nyní se všemi (1998, ed. M. Pluháček); Brněnské elegie (2003, ed. Z. Hron); Domovy (2007, ed. P. Král).
Souborná vydání: Verše 1933–1953 (1995, ed. R. Havel); Texty a dokumenty 1930-1948 (1999, ed. J. Trávníček, zde též kalendárium).
Hudebnina: Jedna, dvě, tři, čtyři, pět. Dětské sbory s doprovodem klavíru (2005, autor hudby M. Slimáček).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Jarní almanach básnický (1940); Neviditelný domov (Paříž 1954); A co básník (1963).

LITERATURA

Studie a články: J. Černý: Ivan Blatný (portrét), LidN 12. 3. 1944; Prohlášení Syndikátu čs. spisovatelů, RP 1. 4. 1948; K. Fuksa: Jubilující básník Brna, Rt 19. 12. 1969; A. Brousek: doslov, in Stará bydliště (Toronto 1979); týž: doslov, in Pomocná škola Bixley (Toronto 1987); -k- (J. Kroutvor): Totální exil Ivana Blatného, Listy (Řím) 1984, č. 1, též in J. K., Fernety (1998); Z. Rotrekl in Skrytá tvář české literatury nejenom krásné (Toronto 1987; 1991); P. Král: Certifikát pro Ivana Blatného, Proměny (New York) 1989, č. 4; M. Pluháček: Profil Ivana Blatného, Proglas 1990, č. 2; J. Trávníček: Básnický kontakt Ivana Blatného se Skupinou 42, ČL 1990, s. 425; J. M. Tomeš: doslov, in Tento večer (1991); J. M. Tomeš: doslov, in Verše 1933–1953 (1994); M. Tarant, in Český dekameron (1994); J. Trávníček, in Poezie poslední možnosti (1996); Z. Hejda: Kolemjdoucí, KP RR 1996, č. 6; S. Simonek: Ivan Blatnyj i russkaja literatura, Rossica Olomucensia 1994, sv. 32 (za rok 1993); A. Redding, in Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada anglistická, 1997, č. 3; A. Petruželka: Pomocná škola Bixley Ivana Blatného jako textologický a ediční problém, KS 1999, č. 1; týž: Nečitedlné tatrmany aneb Prolegomena k „narovávání“ „zákrut osobnosti“ básníka Ivana Blatného, Souvislosti 1999, č. 3/4; R. Novák, in sb. Návraty k velkým (2000); J. Bolton: Elegie veřejné a soukromé, ČL 2001, č. 2, s. 128–142; J. Hansen: Singing the Blues – Intertextuality in the Poetry of Ivan Blatný, Kosmas 2002, sv. 16, č. 1; táž, "A Python Can Have Up to Three Tongues" – The Use of Multiple Languages in the Poetry of Ivan Blatný, Kosmas 2003, sv. 16, č. 2; A. Petruželka: Němčina, Němci a němota v poetice Ivana Blatného, Souvislosti 2005, č. 3; týž: Holan a Blatný, hloubka a povrch?, in Vladimír Holan a jeho souputníci (ed. V. Färber, 2006); týž: Angličtina a čeština v básních Ivana Blatného z období Pomocné školy Bixley neboli "modus operandi" talbotingu, Slavia 2007, č. 2; J. Krejčí: Píseň, již stíhám a která mi neustále uniká. O vzpomínání v poezii Ivana Blatného, ČL 2007, č. 4.
Recenze: Paní Jitřenka: B. Václavek, LidN 8. 4. 1940; V. Černý, KM 1940, s. 134 * Melancholické procházky: -p- (A. M. Píša), Národní práce 4. 1. 1942; V. Černý, KM 1942, s. 26 * Tento večer: L. Kundera, Rt 3. 1. 1946; AMP (A. M. Píša), Práce 13. 2. 1946; V. Černý, KM 1946, s. 84 * Hledání přítomného času: G. (F. Götz), Národní osvobození 9. 11. 1947; lk (L. Kundera), Rt 23. 1. 1948 * Stará bydliště: J. Hron, Listy (Řím) 1980, č. 5 * Pomocná škola Bixley: S. R. (S. Richterová), Svědectví (Paříž) 1988/1989, č. 86.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, uspořádáno v 1. stupni evidence.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Bibliografie exilové literatury 1948-1989 ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví
Lexikon české literatury

Autor hesla: Jarosav Med (1995)

Aktualizace hesla: 7. 7. 2006 (kp, mlp)

Aktualizace bibliografie: 31. 3. 2008 (kp)

zpět na hlavní stranu